Čistě multiplayerové akční hry už jsou od dob kultovního třetího dílu Quake takovým samostatným a poměrně specifickým žánrem. Her tohoto druhu nevychází do roka příliš, na druhou stranu ale vždy dokáží přilákat početnou sebranku oddaných fanoušků a na několik perných měsíců je udržet u obrazovek.
Nejnovější díl válečné ságy SOCOM, vyšňořený v nažehlené uniformě s logem PS3 na levé prsní kapse, se bude snažit uspět v konkurenci takových jmen jako Enemy Territory: Quake Wars, nebo vynikajícího Team Fortress 2. Papírové předpoklady k tomu má zcela jistě dobré. Honosí se slavným jménem, které de facto nikdy nešláplo do slepičího lejna, neokoukaným pohledem na svět a v neposlední řadě herní komunitou, jež by pro SOCOMa i Wii vzala na milost.
Vypadá to jako SOCOM
Na první pohled je nový SOCOM opravdu tím SOCOMem, na kterého jsme všichni zvyklí. Nabízí tradiční barevnou paletu zelené, žluté a oranžové a na svět se dívá zpoza pravého ramene ufuněného mariňáka, kterého vidíme pouze od pasu výše. Případné zástupkyně něžného pohlaví u obrazovek tedy nebudou moci okukovat vytrénované prdelky námořníků v uniformě a budou si muset počkat, až do nejbližšího přístavu dorazí ponorka amerického námořnictva. My hráči pak nemusíme mít komplexy, že ty polygonové zadky vypadají sakra dobře a naše jsou od toho věčného prdění do křesla poseté mozoly.
V původních SOCOMech jste si vždy vyzbrojili svého vojáčka dle gusta a vyrazilo se plnit rozmanité mise po celém širém světě. Jeden úkol navazoval na druhý a k úspěšnému završení mise bylo potřeba alespoň částečně kooperovat s počítačem řízenými spoluhráči. Confrontation je v jádru velice podobný: opět musíte plnit stanované úkoly v klišé zemích třetího světa a opět musíme kooperovat s ostatními. Počítač zde však zastupují živí spoluhráči, přičemž maximální počet hráčů na jedné straně je úctyhodných 16 i s vámi. Klasicky si tedy vyberete jednu stranu, jeden mód hry a dle filtru serverů se k nějakému připojíte.
Poker face a dopočítávání vám v odhadování jeho kvérů nepomohou, bude nutné naplno improvizovat
Vstup do hry začíná výběrem postavy. Nenaleznete zde typické specifikace jako medik, inženýr a další, ale každého svého paňduláka máte možnost poměrně podrobně navléci do všeho možného. Základ tvoří primární zbraň, kdy si klasicky vyberete z nějakých tvrdších kalibrů, následovaná sekundárním prdítkem zastoupeným typicky nějakou pistolkou do jedné ruky. Nést můžete i dva kousky doplňujícího vybavení, díky čemuž se v boji odlišíte od ostatních pobíhajících postaviček. Zastoupeny jsou různé druhy granátů, zbroje a udělátka ke zbrani, jako tlumič nebo dalekohled. Záleží pouze na vaší fantazii, jak si to namícháte a jaký typ bojovníka z vašeho avatara vyleze. Nutno podotknout, že různé výstroje opravdu mají vliv na způsob boje a vlastnosti postavy, což kompenzuje absenci vyznačených povolání.
Pokud jste kdy hráli nějaký z dílů SOCOMa, ať už na PS2 nebo PSP, více méně víte, co můžete čekat od výběru zbraní. Ty jsou zde klasicky zpracovány velice realisticky, ať už co do výběru reálných kousků, tak do modelového zpracování, kadence a zvuku střelby. Ke zbraním je možné vybírat i několik druhů nábojů. Od typických, které mají nejpřesnější dostřel, až po různé rozprskávající se, které dokáží střílet přes zeď a působí různé maso trhající problémy. Volba nábojů do různých flusbroků má stejně jako ostatní výzbroj vliv na taktiku vaší hry. Někdy kolem sebe můžete metat kulky na otevřeném prostranství jako ten nejvíc klišoidní akční hrdina, jindy se budete muset schovávat za každým keříkem a válet se ve psích výkalech. Stejné je to samozřejmě i naopak -- budete muset dávat pozor na to, co nosí po kapsách váš protivník a svoji herní strategii je nutné přizpůsobit jeho vrtochám. Poker face a dopočítávání vám v odhadování jeho kvérů nepomohou, bude nutné naplno improvizovat.
V nouzi poznáš přítele
Jak jste si jistě dokázali odvodit, základ hry je velice solidní, jen to z ní ovšem skvost a zábavu neudělá. Stejně důležitým prvkem jako zbraně, taktika a vybavení jsou mapy a samotný systém hry.
Mapy a herní prostředí měl SOCOM vždy na velice dobré úrovni, i když prakticky nikdy nepřišel s ničím originálním. Prostředí kopíruje už známé lokace z různých vojenských her, případně samozřejmě filmů. Podíváte se zejména do různých afrických a asijských zemí, do polorozbouraných slumů atp. Naštěstí, samotný design lokací je velice povedený a nabízí hromadu možností taktizování, krytí a kempování.
Velice zábavné jsou taktické přestřelky na různých náměstíčkách a otevřených lokacích. Zde hodně záleží na tom, jak poskládáte jednotlivou taktiku hraní a co který člen týmu bude hlídat, koho krýt atd.
Slova rofl, lamer, lol, wtf, omg, cheater jsou na denním pořádku a kazí dojem ze hry
Kdo kdy hrál nějakou týmovou onlinovku, jistě ví, že klasické public servery příliš kvalitní zábavy nenabídnou. Různí usmrkanci si dělají, co chtějí, a ještě blbě kecají a urážejí, najdeme zde samotářské vlky, teamkillery a další sebranku internetových živlů. Typicky tedy vyběhnete na veřejný server, a ač se snažíte, jak chcete, prakticky nikdy nenajdete spoluhráče, kteří by byli ochotní hrát si na vojáky se vším všudy a řídit se nějakou taktikou a etikou.
S vlastním týmem osvědčených psů už je to však jiná. Hra při nějakém strategickém postupu nabízí opravdu intenzivní vojenský zážitek a i díky působivé, i když ne dokonalé grafice vás vtáhne do sebe. Grafiku například doprovází efektní střídání dne a noci. Se spoluhráči je možné se ve hře domlouvat pomocí zabudovaného komunikačního systému, a to jak pomocí headsetu, tak pomocí psaných a předvolených příkazů. A opět, public server zde působí pouze jako hrozný chaos. Slova rofl, lamer, lol, wtf, omg, cheater jsou na denním pořádku a kazí dojem ze hry.
Síťový kód vše pohnojit umí
Bylo to tady už tolikrát a tolikrát to dokázalo zničit i jinak velice kvalitní hru. A taky tolikrát se ještě mnozí autoři nedokázali poučit. I tvůrci Confrontation si prostě myslí, že stačí udělat na oko pěknou hru a zcela se vyfláknout na síťový kód. Zde se ale za svoje flákačství nemohou vymlouvat na těžkopádnou architekturu PS3, ale pouze a jedině na lenost, případně nezkušenost.
Prostě a jednoduše, nový SOCOM rozhodně nemá ideální napsané síťové rozhraní. Hráč se tak ve finále musí potýkat z poměrně nepříjemným lagováním, velikými prodlevami mezi klientem a serverem a to už je poměrně veliký problém. Někdy za problémový chod může i přeplněnost a nedostupnost serverů. Problémy má hra především s větším počtem hráčů v jedné herní lokaci, kdy nestíhá vše řádně obsluhovat. Ruku v ruce s tímto jde i občasné bolestné kolísání framerate.
Bugů je zde ostatně veliká spousta, zapadáváním do země a nemožností dále se pohnout počínaje, až po různé prolety granátů skrze černou díru a díru v časoprostoru konče. Naštěstí alespoň ovládání drží zažitý standard současných akčních her a rozhodně nezpůsobuje žádné frustrace. Poměrně zajímavou funkcí je vyklánění se zpoza rohů pomocí Sixaxis ovladače, což odstraňuje nutnost držet krkolomné množství tlačítek naráz a uvolní vám tak ruce pro další činnosti.