WarCraft III: Reign Of Chaos - věštba se naplnila

Platforma: PC
Typ hry: Strategie/Akční RPG
Minimální konfigurace: Procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 8 MB grafická karta, DirectX 8.1, Klávesnice a myš (nepodporuje jiné ovladače), 16-bitová zvuková karta, Windows 95/98/2000/ME/XP,
Doporučená konfigurace: Procesor 600 MHz, 256 MB RAM, 32 MB grafická karta, 16-bitová zvuková karta, DirectX 8.1, Windows 95/98/2000/ME/XP
Testovací konfigurace: AMD Duron 958 MHz, 128 MB RAM, GeForce 2 64 MB RAM
Multiplayer: Ano, modem nebo LAN
Domovská stránka: (http://www.blizzard.com/war3/index.shtml)
Výrobce hry: Blizzard Entertainment(http://www.blizzard.com/)
Distributor hry: Blizzard Entertainment (http://www.blizzard.com/)
Distribuce v České republice: Cenega (http://www.cenega.cz/)

Nikdy jsme pořádně nenaslouchali pradávným proroctvím. Jako blázni jsme se upínali ke starým záštím. A bojovali jsme tak, jak jsme to činili celé generace... až do dne, kdy nebesa začala chrlit oheň. A nový nepřítel přišel mezi nás. Nyní jsme se ocitli na hranici zkázy, neboť Vláda chaosu nakonec doopravdy nastala.

Prorocká slova, dobře známá z atmosférického intra pro WarCraft III, pronásledovala dlouhou dobu všechny fanoušky, kteří si tento mistrovský filmeček pouštěli stále dokola v očekávání vrcholné kapitoly WarCraft série. Mimo jiné také tato slova uvádí v pohyb soukolí příběhu, který je v rámci žánru skutečně výjimečný. Příběh a především jeho prezentace totiž budou stejně jako u StarCrafta hybným motivem vašeho urputného snažení pokořit Burning Legion co nejdříve. A co že to vlastně je?

Prolog

Nikdo neví, jak vlastně vesmír vzniknul. Někdo říká, že v jediné chaotické explozi všehomíra, jiný věří v zázrak stvoření jedinou supermocnou entitou. Ať to bylo jakkoliv, je jisté, že se v určitém okamžiku vynořila rasa velmi mocných bytostí, aby se pokusila dát chaotickému uspořádání vesmíru řád. Přesněji řečeno, ty rasy byly dvě. Jako je světlo a tma, zrození a smrt, dobro a zlo - tak započali tažení proti sobě Titáni odhodlaní vytvořit domovy a budoucnost pro život nových ras ve vesmíru a démoni, odhodlaní pohltit všechny energie živoucích bytostí. Sargeras, vyvolený bojovník z řad Titánů, byl po aeóny bojů s démony natolik ovlivněn jejich zlobou a nenávistí, že ztratil víru v řád a uvěřil v chaos jako jedinou absolutní veličinu všehomíra. Obvinil své bývalé bratry, že svojí nedokonalou prací zničili budoucnost vesmíru a vytvořil mohutnou armádu, aby nepovedený vesmír Titánů zničil i se všemi jeho zbloudilými obyvateli. Tuto armádu nazval Ohnivou legií. Nikdo přesně neví, kolik světů a civilizací tento spolek démonů na své ničivé cestě všehomírem zničil.

Jedním ze světů, které mezitím Titáni upravovali podle svých představ, byl relativně malý a zaostalý Azeroth. Primitivní elementární bytosti zde uctívaly zřetelně zlé entity známé jako Staří bohové, které Titáni posléze porazili a uvěznili hluboko pod povrchem Azerothu. Pak pokračovali v pomoci obyvatelům, kontinenty spojili do jednoho a v centru oceánu nechali vzniknout nekonečný zdroj životní energie, který měl pomoci mladým rasám v jejich výstupu z moře na souš. Bohužel, právě tento obrovský zdroj energie, který za sebou Titáni na Azerothu nechali, přitáhnul pozornost Ohnivé legie a jejího vůdce, chtivého po moci.

Mezitím na Azertohu zuří nekonečná válka, ve které se primitivní rasy staví jedna proti druhé. Méně významní démoni již našli na Azeroth svoji cestu a vybrali si své oblíbence: v první řadě silné a odhodlané Orky, v druhé řadě chtivostí snadno ovládnutelné lidi. Konflikty mezi těmito dvěma rasami s povýšeným nezájmem sleduje nejvyvinutější rasa, Elfové, kteří střeží Strom života, vykvetlý ze Studny Věčnosti, jak pojmenovali dar Titánů Azerothu. Nyní však přichází Ohnivá legie a její temná armáda má v úmyslu zničit všechny obyvatele primitivního světa ve své honbě za mocí Studny Věčnosti.

Pokud jste četli manuál k WarCraftovi II, pak si možná myslíte, že vás tuny textu v manuálu třetího dílu příliš nepřekvapí. I když už mám za sebou studium pozadí StarCrafta a Diabla, znovu jsem byl ohromen fantazií a dobrým vkusem vypravěčů z Blizzardu, kteří dokáží i v dnešní době "vylepšených kopií" tvořit nové legendy, originální a životaschopné jako byl ve své době (a zůstává i v té naší) svět J.R.R. Tolkiena. Příběh zkrátka tvoří nedílnou součást uměleckých děl, která Blizzard PC hráčům jednou za pár let přináší a nezbývá než znovu opakovat, že pokud v herních mechanismech žádný průlom nezpůsobí, hry od Blizzardu přinejmenším stanoví nové hranice filmového a designérského umění v interaktivní zábavě.

Role Playing Strategy

Nejzákladnější otázkou, kterou si lidé v souvislosti s WarCraftem III kladli, byla slibovaná originálnost hry. Všichni si pamatujeme na velkolepá prohlášení o novém žánru Role Playing Strategy, ale zdaleka už nejsme tak jednotní v tom, co by vlastně mělo zkřížení RPG a strategie přinést. Ve třetím WarCraftovi (dále jen W3) stavíte klasickou základnu, jako ve všech strategiích typu Duna. Stavíte různé druhy budov, abyste mohli trénovat různé složky armády, se kterou pak prozkoumáváte území a hledáte základnu protivníka, se kterým se následně pustíte do válčení. Jsou zde ale také hrdinové a ti jsou několikrát silnější, než nejlepší "sériově vyráběné" jednotky. Tito hrdinové mají unikátní schopnosti (jejich přítomnost v bitevní vřavě může například zvyšovat útočnou sílu vašich jednotek), mohou nosit a používat předměty - od doplnění magické a klasické energie, přes kámen umožňující vidět jinak neviditelné jednotky nepřítele až po Scroll Of Town Portal, který je okamžitě teleportuje do vaší základny. Za zabití protivníků stoupá hrdinům zkušenost, která zvyšuje jejich vlastnosti (sílu, inteligenci, rychlost) a umožní vám přidělit jeden bod některé z unikátních schopností hrdiny pokaždé, když postoupí na novou úroveň. V misích jsou také rozházeny vedlejší úkoly, které odbočují z hlavní linie příběhu a umožňují hrdinům rychleji zvýšit jejich úroveň. Najdete zde i neutrální NPC postavy a spoustu "potulných příšer". Moje otázka tedy zní: co více jste od RPG strategie čekali? V některých recenzích na W3 jsem četl zklamání, ale podle mého názoru má W3 vše, co měl druhý WarCraft a druhé Diablo, takže RPS se nakonec povedla dokonale. Jistě, existují složitější a propracovanější RPG (Baldur´s Gate), ale existují také mnohem primitivnější strategie (cokoliv, kde jsou jen dvě strany). Klíčem k úspěchu W3 bylo najít rovnováhu mezi složitostmi RPG a akčností strategie v duchu staré (a božské) Duny. Dle mého názoru se tento úkol Blizzardu povedl dokonale. Ačkoliv tedy hra nepřináší v podstatě nic nového, přebírá ty nejlepší prvky ze dvou oblíbených žánrů a v dokonalé rovnováze je míchá, což je podle mne báječné. Otázka zní, zda kvůli tomu musela být hra tak dlouho ve vývoji, ale tohle rozčilující čekání prostě k Blizzardím titulům patří a musíme si na něj konečně zvyknout. Možná to je jedno z jejich tajemství, jak hru úspěšně prodat - nechat na ni lidi dostatečně dlouho čekat a tvořit "hype".

Bitevní plán

W3 vznikal velmi dlouho. Mnoho času údajně zabralo vyvažování zmíněných herních prvků a také vyrovnávání jednotlivých hratelných stran. I když nám nakonec autoři nedali možnost hrát za stranu nepochybně nejzajímavější (démoni Ohnivé legie), stále zbývá klasická lidská armáda, zuřivé klany Orků, vznešení elfové a konečně démonům alespoň vzdáleně podobní Nemrtví. Singleplayer W3 nabízí slušně dlouhé tažení ve stylu StarCrafta (vždy řada misí za jednu rasu, po zlomu v příběhu a pořádné filmové animaci hra za další rasu) s tím rozdílem, že si nemůžete vybírat pořadí, v jakém budete za tu či onu stranu hrát. Zřejmě kvůli kontinuitě příběhu. Jednotlivé rasy se od sebe hodně liší, ale na zas tolik, jako ve StarCraftu. Lidé jsou nejklasičtější stranou bez nějakých zvláštností, Orkové jejich dravější a poněkud silnější variací. Nemrtví staví na speciálním podkladu (něco jako sliz u Zergů), zlato z dolů "čarují" místo těžení, teleportují své budovy místo aby je stavěli a vůbec jsou poměrně originální, což zase tolik neplatí o elfech, kteří také zlato čarují, dřevo jakbysmet, nicméně jsou velmi křehcí a musejí hodně sázet na relativní schopnost zneviditelnit se (lesní lidé v lese). Každopádně je hraní W3 zábavné především díky jednotlivým rasám a jejich propracovanosti (objevování nových jednotek a jejich schopností je báječné díky skvělým nápadům). Pokud jde o obtížnost, jsou na výběr dvě (normal a hard) a v té nižší byste neměli mít větší problémy až do poslední mise (tu neuděláte... ne hned). Celkově je obtížnost hry relativně nízká.

Sladkosti pro oči

Technická stránka věci je také tématem častých sporů. WarCraft je nyní v 3D a ačkoliv jsem z toho neměl radost, je zde ono 3D paradoxně velice omezeno (můžete sice měnit úhel pohledu, ale kromě základního nastavení není žádné jiné příliš praktické, pokud chcete i hrát - ne se jenom dívat), takže nakonec hratelnost nijak neovlivňuje. Hra však díky němu vypadá lépe a nejvíce to oceníte díky světelným efektům (stíny a nasvícení postav či budov) a efektům speciálním (vodopády, déšť, sníh, zemětřesení, ohnivý déšť apod.). Na druhou stranu je zde dostatek nastavitelných vlastností grafiky, takže by hra měla bez problémů běžet i na relativně nízké doporučené konfiguraci. Můžete se podívat na začátek článku, kde najdete mnou používaný stroj a ačkoliv jsem si při velkých bitvách protrpěl nějaké to zpomalení (malá RAM), měl jsem při 800x600x16 většinu grafiky nastavenou na střední nebo vyšší kvalitu a skutečně bylo na co se koukat. Z obrázků to asi neposoudíte, musíte vidět W3 v pohybu, ale myslím si, že jde skutečně o velmi dobrou práci.

Scénář

Další diskutovanou kapitolou W3 jsou scénáře misí. Jak už jsem zmínil, půjde většinou o klasický úkol ve světě strategií: postav si pořádnou základnu, prozkoumej terén, najdi základnu nepřítele, vyrob větší armádu (maximální limit je 90 jednotek - holt to už nejsou 2D objekty ze StarCrafta, tam jste jich mohli mít 200) a konečně: běž se nepříteli se svou armádou pochlubit do obýváku. Podle mne tento klasický scénář stále funguje (stejně jako pořád baví hraní bezduchých akcí typu Soldier Of Fortune) a jestliže je obohacen pořádným příběhem, originálními jednotkami a navíc rozvíjejícími se hrdiny, pak mi to stačí k tomu, abych se dostatečně dlouhou dobu bez pocitu stereotypu bavil. Pokud vám ne, pak si můžete užít nějaké to oživení v misích, kde nebudete mít základnu k dispozici (variace na úkoly ze StarCrafta, odehrávající se v budovách) nebo budou vedlejší úkoly dostatečně zajímavé (zabít 100 civilistů ve městě, než je démoni jednoho po druhém posednou a obrátí v nepřátelskou armádu). Jsou zde také jisté drobnosti, které váš styl hraní pořádně ovlivní (mise, kdy se musíte v noci proplížit okolo nepřátelských pozic s jedinou jednotkou nebo mapa, na které je mnoho dolů, ale v každém je jen pár stovek zlaťáků, takže vaše základna musí neustále migrovat, aby suroviny proudily). Ani po této stránce nemám z W3 špatný pocit.

A rozsudek zní...

WarCraft III je titul, který si zřejmě žádný PC hráč nenechá ujít. Lidé jsou však různí a stejně tak budou různé jejich reakce. Někdo čekal po všem tom "hype" božské dílo, kterého se mu nedostalo (jediná hra, kterou kdy bůh naprogramoval, se jmenuje život a na tu si každý musí svoji recenzi napsat sám), jiný čekal hodně a nadšení u něj vyústilo do stavu extáze a nekritické zaslepenosti, se kterou bude W3 fanaticky prosazovat ve všech diskusích. Já jsem dlouholetým fanouškem Blizzardu (kvůli StarCraftovi jsem s koupil svoje první pořádné PC) a mám příjemný pocit z dobře odvedené práce, která není tak docela bez chyb, nicméně i přesto dala vzniknout hře, která má každému co nabídnout. Minimálně si nechejte od někoho pustit všech sedm animací ze hry, protože takové filmy zase několik let na PC neuvidíte a nechejme promluvit i čísla prodejnosti, která dle mého názoru ukáží, jak moc se Blizzardu jejich práce povedla. A pokud vás zajímá, co mne donutil W3 udělat poprvé v životě, pak to bylo hraní dvou her najednou. Abyste rozuměli, možná to není profesionální, ale já jsem požitkář. Když hraji dobrou hru, soustředím se jenom na ni a o to víc, čím lepší jsou její kvality. Nikdy jsem nehrál dvě dobré hry zároveň (nemyslím najednou na dvou obrazovkách, ale ve stejném období "na střídačku"). Nejdřív si plně vychutnám jednu hru, ponořím se do její atmosféry a sžiji se s hrdiny - a až dobrodružství skončí, pak se teprve věnuji dalšímu v jiné hře. WarCraft III mne však donutil k hraní a dokonale mne pohltil, ačkoliv jsem zrovna "pracoval" na vylepšené verzi PC hitu Deus Ex pro PlayStation 2. Bylo to poprvé (a doufám naposledy) v životě, co jsem urputně hrál dva takto kvalitní tituly zaráz a mí blízcí by vám mohli potvrdit, že tato činnost si zabrala všechnu moji pozornost, energii i zdraví. Pokud jde tedy o mne, WarCraftu III se nedá odolat. Ale čtvrtý díl už bych mít nemusel, upřímně už mi Azeroth stačil, teď raději StarCraft II.

Na Doupěti byste měli v blízké době najít základní tipy a postřehy pro začátečníky, stejně jako samostatnou a podrobnou recenzi multiplayeru, kterou má na starost Ondřej Kozina, hrající multiplayer W3 pravidelně již od první beta verze. Tímto se s vámi pro dnešek loučím a těším se na datadisk, ve kterém se vrátí ti dva zloduši, co nakonec unikli.

Grafika: 8/10
Zvuky: 9/10
Hudba: 10/10
Hratelnost: 9/10

WarCraft III splnil mnoho z té záplavy slibů, které jsme se obávali. Ani na moment nepochybujte, že jde o velmi povedenou hru, která rozhodně stojí za pozornost. Revoluce se sice nekoná, ale i tak to stojí za ty peníze a čekání.

Celkové hodnocení: 9/10