Od závěru Eziova příběhu jsme tu neměli pořádný Assassin’s Creed a pokud očekáváte od Syndicate návrat ke kořenům, pravděpodobně vás zklamu. Syndicate je cokoliv, jen ne Assassin’s Creed. Znamená to ale, že jde o propadák? Black Flag nám již dříve ukázal, že to tak být nemusí. Pojďme si tedy v recenzi více přiblížit, zda to vůbec stojí za to.
Natřít to Templářům
Jednoduchost a přímočarost Syndicate je pravděpodobně jeho nejsilnější stránkou. Opět tu máme pravěký boj asasínů a templářů, který se tentokrát přesouvá do Londýna roku 1868. Průmyslová revoluce ukázala to nejlepší ze svého repertoáru a město je potlačeno zlotřilým diktátorským templářem, který kontroluje všechno a všechny. Sourozenci Fryeovi, členové řádu asasínů, se tak vydávají do útrob Londýna, aby vysvobodili lid a potlačili zlo.
Toť k základní záplatce, u které by se slušelo zůstat. Kousíčky z budoucnosti totiž stále nemají prakticky žádný charakter ani smysl a Ubisoft se podle všeho už trochu ztrácí v časových kličkách. Bylo by dobré mít propracovanou část, odehrávající se v budoucnosti, nebo ji nemít vůbec. Čeká vás samozřejmě několik malých překvapení, to nejdůležitější se ale nachází ve viktoriánském Londýně.
Jacob s Evie jsou pravděpodobně nejsympatičtější postavy od dob Ezia
Tam to naštěstí funguje na jedničku a Jacob s Evie jsou pravděpodobně nejsympatičtější postavy od dob Ezia. Navíc jsou velmi rozdílní, což dělá hru za ně různorodou a nesterotypní, stejně jako jejich vtipné pře ve filmečcích. Jacob je impulsivní a přímočarý, což se odráží v jeho touze osvobodit Londýn i schopnostech, které se více soustředí na akční souboje a delší komba. Naopak Evie je inteligentní a vždy se snaží jít do hloubky minulosté svého řádu. Jakožto něžné pohlaví se pak soustředí více na stealth a tichý postup, dokáže ale velmi obstojně nakopat zadek komukoliv.
Postavy sdílí finance i zkušenosti, každý má ale své unikátní obleky, zbraně a samozřejmě strom schopností. Tam jsou bohužel rozdíly minimální a vlastně je pocítíte jen velmi zřídka. Velmi rádi bychom viděli mnohem větší rozhození herních stylů, ve výsledku se totiž obě postavy hrají prakticky stejně. Potěší možnost kdykoliv mimo příběhové mise přepínat a hrát za toho, kdo se vám nejvíce líbí. Osobně jsem preferoval svižnější Evie.
Něco do kapsy
Nebyl by to nový díl Assassin’s Creed bez nových gadgetů a vychytávek. Londýn je obrovský a členitý, je tedy potřeba se přes něj nějakým způsobem rychle dostat, že? Kromě tradičních věží, které slouží i jako body pro rychlocestování byly do hry přidány koňská spřežení a kočáry, takže je nyní pohyb po ulicích více podobný sérii Grand Theft Auto včetně vyhazování nic netušících řidičů. Ovládání koní je překvapivě jednoduché a nedělá problémy ani v úzkých ulicích, po chvilce cviku. Druhou a mnohem razantnější inovací je vystřelovací hák, kterým se můžete v mžiku přitáhnout na střechy a na laně prošmejdit mezi domy.
Parkour tak trochu ustoupil batmanovskému slaňování a nutno dodat, že je to značně zábavná záležitost. Vzhledem k obrovským rozměrům některých budov jde však o pochopitelný kompromis, parkourovat na druhou stranu města by vám totiž zabralo opravdu hodně času. Na druhou stranu, hák využívat nemusíte, vše je tu ve vaší režii. Přišli byste ale o spoustu srandy a hlavně nových možností při svém asasínování.
Dostatečně pestrá je i nabídka zbraní, od čepelí kukri po hole, revolvéry a boxery. S tím se pojí i další inovace hry – zcela překopaný soubojový systém. Ten je nyní mnohem akčnější, brutálnější a rychlejší, zkrátka více na tělo. Stále musíte hlídat protiútoky, bloky a střely mezi oči, vše je ale nyní podřízeno efektivnímu odstranění nepřítele. Nemohu říci, že mi nový systém zcela vyhovoval, rozhodně ale není špatný a nátuře hry sedl jako ulitý.
Jaká je nátury hry, ptáte se? Představte si film Gangy New Yorku a máte zevrubnou představu. Pokud totiž chcete získat Londýn pro sebe, musíte odstranit bossy jednotlivých regionů, snížit vliv templářů a očistit ulice. K tomu slouží váš gang The Rooks, který bude postupně zabírat důležité objekty a rozšiřovat pro změnu svůj vliv ve městě. A k tomu jim pomůžete právě vy. Gang má i svou vlastní administraci, ve které kupujete vylepšení a posílení kolegů, takže kromě sebe musíte hlídat i tým, obsazovat nepřátelská opevnění a vraždit důležité pohlavány templářů. Můžete také podplatit velmi dotěrnou policii (mimochodem, doporučuji je obcházet stranou, jsou to zvířata) nebo využívat děti pro lootování unikátních předmětů.
Líbily se mi kromě příběhových úkolů i spousta nepovinných, sloužících právě k rozšíření vlivu v Londýně. Narozdíl od Unity tu totiž opravdu dávají smysl, jsou zábavné a díky novým schopnostem se skvěle hrají. To samé lze říci i o vraždách, jejichž řešení vám do inventáře přidá unikátní předměty a zbraně. Vůbec se vyplatí prošmejdit hru více, jelikož velká část vybavení je uzamčena právě pro pozorné hráče. A ačkoliv tu stále svítí mikrotransakce, již nejsou tak nepříjemné jako v případě předchozího dílu a většina chuťovek se dá relativně snadno získat prostým hraním. Počas hraní se seznámíte s pestrou škálou známých postav, jako je Charles Darwin, Charles Dickens či Alexander Graham Bell, kterým podáte pomocnou ruku a na oplátku obdržíte nějaké to udělátko do kapsy. Ostatně, tím už je série známá.
Vidět Londýn a žít dál
Z obrázků a videí pravděpodobně lze poznat, že Syndicate od dob Unity moc velký grafický pokrok neudělal. Bohužel musíme konstatovat, že je to pravda a v některých aspektech jsme dokonce o některé efekty přišli. Ubisoft ale musím pochválit za snahu, titul je totiž už na začátku velmi precizně odladěn, minimálně tedy na konzoli PS4, kde jsme hru recenzovali. Během 20 hodin hraní jsem nenarazil na jediný bug či chybku, hra nedrhla a snímky neklesaly. Za to tedy rozhodně velký palec nahoru.
Prezentace by se dala označit za uspokojivou, hlavně modely postav jsou opět výborné, animace potěší a některé scenérie vás donutí se zastavit a pokochat se. Tím jsem přišel k největší devíze hry – Londýnu samotnému. Ten je totiž převeden do hry neuvěřitelně přesně a po nedávné osobní návštěvě bylo skvělé se procházet po místech a dokonce některá poznávat. Město je samozřejmě za účelem hry o něco zmenšeno a zkomprimováno do únosné podoby, nechybí tu však žádné důležité objekty a známá stavení té doby včetně Big Benu, katedrály svatého Pavla či světoznámého mostu Tower Bridge.
Ubisoftu se podařilo perfektně zachytit dobu a atmosféru města, což se Unity ani mnoha předchozím dílům zkrátka nepodařilo
Mnohem podstatnější je ale výborná atmosféra viktoriánského Londýna, který byla vychytána perfektně. Stačí vylézt na vysokou věž a podívat se po střechách, ztrácejících se v dýmu a páře, nebo se projít nočními ulicemi pod neutuchajícím deštěm a jemným světlem z pouličních lamp. Právě v těchto chvílích vám dojde, že se Ubisoftu podařilo perfektně zachytit dobu a atmosféru města, což se Unity ani mnoha předchozím dílům zkrátka nepodařilo.
Již tradičně na úrovni je pak dabing a ozvučení, bohužel z hudby a soundtracku jsem poprvé za celou existenci série moc nadšený nebyl. Ačkoliv trefně odráží historickou dobu, do epických chorálů a orchestrů předchůdců má na míle daleko. Nu což, člověk nemůže chtít všechno.
Pokud po dohrání příběhové linky a dohledání všech pokladů, tajemství a sběratelských předmětů se v menu začnete rozhlížet po kooperaci či multiplayeru, pravděpodobně vás zklamu. Ubisoft se totiž rozhodl v případě Syndicate maximálně soustředit na singleplayerový zážitek a nutno podotknout, že je to znát.
[gamebox Assassins Creed Syndicate:29034]
Vlastně jsem byl velmi překvapen, jak moc jsem si hraní Syndicate užil. Titul rozhodně má své nedostatky, jako je již tradičně plytký konec příběhu, velmi ořezané a nezajímavé scény z budoucnosti či přetrvávající chybky a občas drhnoucí parkour. To ale nemění nic na faktu, že je nový Assassin’s Creed skvělou akcí s dobrou strukturou misí, akčními bitkami, charismatickými postavami a nádherným pískovištěm jménem Londýn. Jen už to není ten Assassin’s Creed, který máme tak rádi. Snad příště.
4K galerie ze hry
