Assetto Corsa Competizione možná plachtí pod radarem spousty závodních nadšenců, jde ale o hru pro opravdové závodní nadšence.

Z PC se před nějakou dobou dostala také na současné konzole, kde jde o důstojnou konkurenci velikánům jako Forza či Gran Turismo.

Assetto totiž míří na co nejrealističtější a nejautentičtější pocit z jízdy, a to ve všech ohledech. 

Samozřejmě se do toho započítává i maniakální smysl pro detail v grafickém kabátku, který drží krok s dobou.

Pohled zevnitř vozu je detailní a přesný.

Když vás nikdo nepronásledujete, můžete se kochat krásami v okolí tratí.

Tratě samotné jsou zpracovány věrohodně a i okolí rozhodně nepostrádá smysl pro detail, což se nedá často říci o dalších hrách tohoto žánru.

Při jízdě na vás vyskočí i spousta různých ukazatelů.

Jízda se zbytkem startovního pole, který vám dýchá na záda je potěchou pro oko a kdyby někdo kolem televize procházel, s klidem mu namluvíte, že pouze koukáte na závody.

Hra se totiž snaží napodobit televizní přenos a kombinuje přehledné ovládání, kdy ve voze přímo sedíte, a stylové opakovačky. 

Práce se světlem a stíny se může zdát trochu plochá, stačí ale si zajezdit při západu slunce či za úsvitu a grafická stránka se hned rozzáří. 

Jinak potěší především velmi realistické zpracování vozů a veškerých jejich náležících detailů. 

Především na konzolích jde o působivý výkon, na PC se můžete z grafického hlediska posunout ještě výše. 

Na cílové rovince se můžete v honbě za svými soky schovat do vzduchového pytle a využít nižšího odporu vzduchu k mistrovskému předjížděcímu manévru.

Když už dojde ke karambolu, od pneumatik se kouří, auta rotují po vozovce a jsou zcela neovladatelná. 

I z fyzikálního hlediska je tedy chování aut zcela realistické, ačkoliv nejde o takové destruction derby, jako by bylo v reálné při silné kolizi.

Pocitu, že se za vámi žene hromada aut s burácejícími motory se vyrovná máloco.

Usednout můžete do řady slavných vozů. Nechybí značky jako Porsche, Mercedes, BMW nebo Aston Martin.

Chcete-li být trošku nebezpeční, zlomyslí a neféroví, můžete využívat zpětného zrcátka k tomu, abyste blokovali předjížděcí manévry. AI jezdci pak často radši přibrzdí.

Zvýraznění správné stopy vám pomáhá si udržet na trati vhodnou pozici i rychlost. Skutečnou výzvou však je najít správnou cestu i bez této pomyslné berličky. 

Pozorovat auta ladně projíždět zatáčky v synchronizované jízdě je jako sledovat dokonalý tanec na parketu.

Začínat budete hezky pomalou jízdou, abyste mohli do závodu vyrazit z letmého startu. Díky tomu se od začátku můžete těšit na vysoké rychlosti a předjížděcí manévry od první zatáčky.

Po chvíli na trati se startovní pole rozdělí do několika skupinek, které bojují mezi sebou. 

Sem tam je dobré vybočit z doporučené trasy a vrhnout se do riskatního útoku. Úspěšné předjetí totiž potěší oko i duši.

Většinu času jsou rozestupy mezi závodníky minimální a prostor pro chybu téměř nulový. Srážky vozů sice vypadají hezky, ale opakovaně je zažívat nechcete.

Tratě jsou autentické a doplňují již tak skvěle realistický zážitek ze závodu.

Nechybějí ani typické designové prvky jednotlivých okruhů.

Na trati rozhodně nenarazíte pouze na čisťounký povrch, místy se 

Dobrý výjezd ze zatáčky je klíčovým předpokladem k tomu, abyste si udrželi pozici. Když si správně projetou zatáčku potom pustíte ze záznamu, připadáte si jako úplný mág za volantem.

Jízda v dešti je správně šedivá a nabízí věrohodnou atmosféru. Na tribuně byste v té chvíli rozhodně stát nechtěli.

Ani velký náskok na čele vám nemusí na mokrém povrchu stačit k vítězství. 

Auto je za deště těžce kontrolovatelné a fatální se může stát prakticky každá zatáčka. 

Za nepříznivého počasí vás sice nepotěší ovladatelnost, ale mokrý asfalt je nádherný a zcela vám nutnost obezřetnosti na klouzavém povrchu vynahradí.

Déšť je nepříjemný také pro výhled řidiče. Na kameře i čelním skle vám totiž viditelnost zhorší kapky vody.

Jediná škoda je, že se občas za bouřky na obzoru alespoň krátce nezableskne. Dodalo by to jízdě v tom nejhorším počasí ještě realističtější pocit.