Vincent vypadá jako obyčejný chlapík, ale v noci bojuje v temných snech o svůj život. Jak se mu daří v nové verzi Catherine, která přináší spoustu novinek?
Příběh
Množství obsahu
Animované filmečky
Nepovinné aktivity
Nová příběhová část
Krkolomné ovládání
Po chvíli stereotypní
8 /10
To se takhle chcete v klidu vyspat, ale najednou se ocitnete mezi ovcemi chodícími po dvou nohách a neznámý hlas vám říká, že jestli se nedostanete na vrchol nedaleké věže, tak se můžete rozloučit se životem. Co si budeme povídat, nevypadá to na úplně ideální noc. Náš hlavní hrdina Vincent si ale podobné zážitky prožívá každou chvíli a je jen na vás, jestli se mu podaří dosáhnout kýženého cíle.




Příběh nabízí opravdu solidní vztahový hlavolam, který vám pocuchá mozkové závity
Catherine: Full Body je v jádru docela jiná hra, než se na první pohled může zdát. Příběh se točí okolo vztahů Vincenta, který má dlouholetou přítelkyni Katherine. Ta už by nejraději plánovala svatbu, ale do toho se připlete další slečna – Catherine. Jedna o druhé naštěstí neví, a tak Vincent dělá, co může, aby z toho zmatku vyšel s co nejlepším výsledkem. S vylepšenou verzí se do toho ale plete další slečna jménem Rin.
Může to znít jako tuctový japonský grafický román, jakých jsou na herním trhu stovky. Tak to ale není. Catherine: Full Body je totiž logická hra. Jak už jsem zmiňoval, Vincent se musí v nočních můrách vždy dostat na vrchol věže, která je složena z bloků. Ty se dělí na několik různých druhů a podle toho s nimi můžete manipulovat. Vždy lze poskočit pouze o jeden blok výše, takže je třeba si je poskládat tak, abyste se dostali až do bezpečí. Není ale moc čas na rozmyšlenou, protože věž se postupně rozpadá. Zprvu si také budete muset zvyknout na pohyb postavy, který mi přišel docela trhaný. Po pár úrovních to ale bez problému dostanete do ruky.

Pokud rádi sledujete japonské animované seriálu, budete tu jako doma
Pokud byste náhodou udělali chybu, tak je tady možnost vrátit se o krok zpět, ale máte omezený počet použití. Když už vám nic nepomůže a spadnete dolů, tak to probíhá několika způsoby. Buď začnete od začátku úrovně nebo se objevíte u posledního checkpointu. Můžete si ale také zapnout Restart asistenci, která vás po pádu dostane na stejné místo, kde jste skončili.



Úrovně se liší podle toho, jaké nastavení si vyberete na začátku hry. Mimo výběru obtížnosti jsou tu ještě režimy Classic a Remix. V Classicu se věže skládají pouze z kostek, zatímco remix do toho přidává i ostatní tvary. Je na vás, co si zvolíte a následně si můžete mezi jednotlivými režimy přepínat, jak je libo. Také máte možnost se krom příběhového režimu pustit do výzev, které jsou o něco obtížnější než klasické úrovně. V podstatě si ale stačí najít svoji oblíbenou taktiku a máte vše vyřešeno. Na většinu překážek se totiž dá použít stále jeden a ten samý způsob, takže se ze šplhání na věže postupně stává jen rutina.
Postupně se do hratelnosti začnou přidávat další a další herní prvky jako nové typy bloků nebo speciální předměty, které vám mohou v nejhorších chvílích vytrhnout trn z paty. V některých úrovních vám to ztěžuje boss, který se po vás sápe a mění bloky, jak se mu zachce. Příjemné také není vypořádávat se s ovcemi, které se stejně jako vy snaží dostat na vrchol. Ovce tady reprezentují ostatní lidi, kteří se dostali do stejné situace jako Vincent.




Hra má překvapivě hlubokou myšlenku, zatímco se snažíte bojovat s ovcemi
Mezi jednotlivými levely nejčastěji koukáte na animované filmečky, které jako by byly vystřižené z japonského seriálu. To pak následně doprovází konverzace Vincenta s dalšími postavami, což se nejčastěji odehrává v baru Stray Sheep. Po tom všem vám hra dává trochu volnosti. Můžete si pokecat s ostatními hosty, případně jim pomoci s jejich problémy. Další alternativou je vyřizování korespondence na mobilu a pití. To, kolik Vincent vypije, ovlivňuje, jak rychle se v nočních můrách bude pohybovat. Nic se ale nesmí přehánět.
Hru jsme testovali v plných grafických možnostech na PlayStationu 4 Pro s monitorem Philips Momentum (4K, HDR)

I když jsou to nepovinné věci, tak děláním těchto činností můžete ovlivnit hlavní příběhovou linku. Každé vaše rozhodnutí ovlivňuje metr naznačující směr, kterým se bude děj ubírat. Ta větší rozhodnutí vás ale čekají převážně po zdolání levelu, kdy si vlezete do zpovědnice a výše zmíněný hlas vám pokládá různé otázky.
Full Body má na svědomí stejně jako původní verzi tým ze studia Atlus. Od nich můžete znát například sérii Persona a jejich rukopis je znát i tady. Hlavně tedy po grafické stránce. Pokud nemáte rádi manga a anime styl, Catherine není nic pro vás. Připravte se také na několik bizarností. Již několikrát zmíněné ovce představující lidi jsou jen začátek. Rozhodně na tom ale není nic špatného. Catherine vše zvládá velmi dobře a zvolený styl k vyprávění příběhu skvěle sedí.



Styl prezentace má možná Catherine nezvyklý, ale funguje to velmi dobře
Původní verzi Catherine jste si mohli zahrát už v roce 2011, kdy vyšla na PlayStation 3 a Xbox360. Full Body je zatím pouze pro PlayStation 4 a v Japonsku se svojí verze dočkala i PS Vita. Pokud jste původní verzi hráli, tak stále stojí za to pouvažovat nad Full Body, protože přináší spoustu nového obsahu.
První špetkou je zcela nová příběhová část. Jak již bylo zmíněno, do děje se přimotá slečna Rin, se kterou přichází i několik nových zakončení. To do hry vnáší i prvek znovuhratelnosti. Tedy v případě, že chcete znát všechny možné konce. I počet hratelných úrovní se s kombinacemi režimů a obtížnosti značně zvýšil. Vývojáři uvádějí, že konečné číslo oproti originálu je téměř dvojnásobné, což už je pěkná nadílka.

Aby vývojáři šli s dobou, tak implementovali více online prvků. Tradičně nechybí online žebříčky. Na konci každé úrovně jste ohodnocení body a nějakou cenou k tomu. V žebříčcích si můžete porovnat, jak se vám vedlo oproti ostatním hráčům z celého světa. Mimo to během šplhání můžete narazit na plamínky, které označují místa, kde další hráč spadl nebo ho něco zabilo. Do toho spadá i dvojice herních režimů. V jednom z nich soutěžíte s ostatními hráči, kdo se dostane nahoru jako první. V tom druhém buď můžete hrát proti sobě, ale také je tu možnost kooperace.
Catherine je ale stále primárně o docela bizarním příběhu, který stojí za to prozkoumat. Díky různým volbám nejen po dokončení jednotlivých úrovní se můžete dostat k filmečkům, které vám při předchozím průchodu zůstaly neodhalené. Nakonec tak můžete skončit s úplně jinou slečnou. A samozřejmě nechybí ani vysvětlení toho, proč se tohle všechno Vincentovi děje. Na první pohled bych sice neřekl, že takový příběh spolu s hratelností založenou na puzzlech může fungovat, ale Atlus mě přesvědčil, že i neobvyklé kombinace někdy mohou dopadnout dobře.
Verdikt
Catherine: Full Body přináší netradiční kombinaci žánru logických puzzlů a příběhu plného komplikovaných vztahů s pořádnou dávkou bizarnosti k tomu. Pokud jste hráli původní verzi z roku 2011, i tak najdete ve Full Body spoustu novinek. Do toho spadá například úplně nová příběhová část. Tohle je styl remasterů a předělávek, které za to opravdu stojí.