Civilizace a Age of Empires - vše v jednom

Autorem Rise of Nations je Brian Reynolds, kterého si možná někteří z vás budou pamatovat z titulků Civilizace 2 nebo Alpha Centauri jako jednoho z designérů. Tenhle zručný chlapík si nedávno (únor 2000) založil, spolu se třemi dalšími, neméně známými společníky (Tim Train, David Inscore, Jason Coleman) vlastní společnost Big Huge Games. Jejím cílem je vyvíjet čistě áčkové tituly převážně strategického ražení a Rise of Nations je prvním z nich.

Rise of Nations (čili česky "vzestup národů") má kombinovat komplexní vlastnosti tahových strategií, jako je právě například Civilizace nebo Alpha Centauri, a zároveň rychlou akci realtime strategií - tak, aby se tento titul mohl ucházet o přízeň hráčů z obou těchto táborů (často znesvářených). Na první pohled klasická budovatelská strategie tak získává zcela nový rozměr. Cílem Briana Reynoldse je to, aby i po jedno hodinovém hraní měl hráč pocit, že se jeho impérium skutečně rozrůstá, žije. Začátek ale bude stejný, jako v každé jiné podobné hře - základem bude malá vesnička umístěná kamsi do údobí pravěku. Od té doby projde hráč celkem osmi různými časovými obdobími - od doby kamenné až po informační věk. První vesnička však bude základem všeho - mimo jiné bude také definovat postupně se rozrůstající hranice vaší říše. Ty jsou zde nesmírně důležité, protože zabraňují vašim protivníkům, aby si na vašem území stavěli vojenské budovy. V tomto ohledu má Rise of Nations velmi blízko ke slavné německé sérii Settlers. Mimo to ale také hranice určují kolik a jaké suroviny budete mít pod svou kontrolou.

Suroviny a zdroje jsou v Rise of Nations vcelku klasického ražení, liší se jedinou zásadní věcí - jsou nevyčerpatelné. Jakmile máte jednou na svém území nějaký zdroj surovin, můžete jej využívat donekonečna. Vše záleží pouze na velikosti území, které ovládáte - jakmile například máte dostatek rovin a nížin, můžete zde stavět množství farem a využívat jejich nekonečné produkce potravy. Dalšími surovinami jsou dřevo, jehož těžbu budete moct vylepšit stavbou pily, nebo zlato, jehož objem se bude zvyšovat s počtem obchodních cest mezi vašimi (nebo i cizími) městy. Celý tento koncept má podle designérů za úkol jediné - popostrčit hráče v konflikt s ostatními. Avšak konfliktem se zde nemyslí čistě a jen vojenský konflikt, nýbrž konflikt obecně, třeba i ekonomický nebo diplomatický. Důležité je to, že hráči budou stát proti někomu jinému, budou se ho snažit porazit a sami prorazit, být těmi nejlepšími.

Zdálo by se, že Rise of Nations bude nesmírně komplexní hra, která bude velmi lpět na tzv. "mikromanagementu", tedy pipláním se i s těmi nejmenšími detaily. Její autoři si toto nebezpečí uvědomují, a tak se snaží zavést tolik zjednodušení, kolik je jen možné. Například již nebude nutné hledat každému z vašich dělníků práci - najdou si ji sami, sami se rozhodnou, co je v dané chvíli užitečné těžit, opravit či postavit. Jistě, z počátku, když bude ještě vaše říše relativně malá, bude nutné je často ručně směrovat na daný úkol. Postupem času, jak se bude vaše impérium rozšiřovat a dělníků i půdy bude přibývat by však již bylo téměř nemožné zadat ručně úkol každému dělníkovi samostatně, takže se toto zjednodušení nakonec ukazuje jako velmi prozíravé. Podobně byly zjednodušeny i jiné herní oblasti, jako například výzkum nových technologií, kdy nebude nutné zkoumat jednotlivé vynálezy, alébrž bude vždy nutno rozhodnout pouze o konkrétním zaměření vašeho výzkumu - zda se budete zabývat vojenstvím, obchodem, civilními otázkami nebo raději vědou. To znamená pouze několik klíčových rozhodnutí, podle kterých se pak hra uzpůsobí a sama rozhodne o směru dalšího vývoje vaší říše. Každý ze čtyř výběrů přinese jisté výhody a nevýhody, například vědecká cesta vede k technologicky vyspělejším jednotkám, naopak vojenská k silnějším. Technologie, které ve hře spatříme jsou skutečně variabilní, od těch nejprimitivnějších a nejzákladnějších, jako výroba železa, přes dálnou mořeplavbu až po skutečně využitelnou atomovou bombu!

Důležitou součástí každé strategické hry je samozřejmě diplomacie, která zdaleka nebude opominuta ani v tomto titulu. Hned z počátku budete mít několik možností, jak celou hru začít - zda ve spojenectví s (některými) ostatními národy na mapě, což by znamenalo, že přes jejich území můžete s klidem přesouvat své vojenské jednotky, výhodně obchodovat a dokonce i sdílet hranice. Jak již bylo řečeno, v Rise of Nations je celkem osm věků, které zahrnují několik tisíc let lidské historie - přesun z jednoho věku do druhého bude závislý na rozsáhlosti vašeho území. Možná, že někteří z vás se upamatují na svízel této "rozvleklosti" u Civilizací, která spočívala v tom, že nejednou stály vaši mušketýři proti nepřátelským tankům nebo naopak cizí rytíři se snažili probít skrze hradbu vašich obrněných vozidel. Něco takového by se zde nemělo vůbec stávat.

Co se týká rozsáhlosti hry, měli bychom čekat pět rozsáhlých kampaní pro jednoto hráče plus několik samostatných misí. Vývojáři plánují také skirmish mód a zahrnutí náhodného generátoru map, takže by vás hraní hned tak nemělo omrzet. Nebude chybět dnes tolik oblíbený, řekl bych možná už nezbytný, multiplayerm, který nabídne 18 různých civilizací, za něž bude možné hrát. Technické zpracování hry snad ani není třeba komentovat, vidíte sami ty úchvatné obrázky plné nádherných budov a jednotek. Minimální hardwarové nároky prozatím vypadají následovně: 450 MHz procesor, Win98/2000/Me/XP, 128 MB RAM, 300 MB na pevném disku a 16MB video karta - tedy nic drastického.

Zajímavé je, že vydání hry se chopil Microsoft, který má poslední dobou skutečně velmi dobrý čuch na úchvatné tituly, zmiňme jeden za všechny - Dungeon Siege. Lze tedy předvídat, že Rise of Nations bude další skutečná pecka, na které Microsoft zdaleka neprodělá. Máme se určitě na co těšit a to již na jaře příštího roku!