Ačkoli se nemůžeme měřit s většími zeměmi, pár skvělých her od nás se do světa podívalo. Pojďme se podívat na ty největší šťastlivce.
Brány Skeldalu (1998)
Země Rovengard, pradávné útočiště bohů, najednou začalo ztrácet svou magii. Čaroděj Freghar po vyčerpávajícím hledání našel na jižní straně ostrova zlo, které to má na svědomí. Z posledních sil pak přivolal tři dobrodruhy, kteří mají za úkol toto zlo zničit.
Fantasy hra od českých vývojářů, která se za hranicemi neujala nějak výrazně, ale přece jen trochu. Milovníci klasických dungeonů ji každopádně znají docela dobře. Hlavně kvůli editoru map, který byl samotnými vývojáři vypuštěn krátce po vydání hry. Samotní hráči tak mohli vytvářet vlastní scénáře a doplňovat hru.
Skupinka tří dobrodruhů se postupně rozroste na šest, s klasickým zastoupením zloděje, mága, bojovníka a dalších. Kromě bojů se dají potkat i nějaké ty logické hádanky, které musíte vyřešit pro další postup hry.
Poprvé vyšla v roce 1998 a o deset let později byla majitelem studia, Jindřichem Rohlíkem, vydána jako freeware. Dnes už jsou Brány Skeldalu hlavně graficky dost zastaralé, své kouzlo ale stále mají.
Hidden & Dangerous (1999)
Jako jedna z prvních českých her výrazně prorazila do zahraničí. Vyšla v roce 1999, o rok později než Brány Skeldalu, a byla úspěšnější. Odehrává se za druhé světové války. Jako člen britského komanda SAS se hráč pohybuje v podstatě jako záškodník v týlu nepřítele.
Hráč si z několika desítek vojáků vybral osm, se kterými se pak účastnil celkem šesti misí v nejrůznějších částech světa, včetně bývalého Československa. Každý z vojáků má vlastní schopnosti, zbraně a také povahové vlastnosti. Na jejich kombinaci pak závisí úspěch misí, od bojových po záchranu a bezpečné odvedení zajatců. Mise jsou navíc poměrně obtížné, nic pro sváteční hráče.
V roce 2002 byla hra vypuštěna k dispozici zdarma pod názvem Deluxe s mírně vylepšenou grafikou. Hlavně už ale neobsahovala nejzávažnější chyby, kterých bylo v původní hře bohužel docela hodně, i když byla na svou dobu dost realistická.
Operace Flashpoint (2001)
Fiktivní boj mezi NATO a Sověty se odehrává tři roky před pádem komunismu. Sovětský generál Guby začíná ovládat souostroví, kde má NATO jednu ze svých základen. Hráč postupně ovládá 4 různé postavy, v jejichž kůži se utká se Sověty.
Hra si ze všeho nejvíc zakládá na realističnosti, všechny zbraně a vozidla jsou pečlivě vymodelovány podle existujících a i jednotlivé ostrovy mají předlohu v reálu. Australská armáda dokonce upravenou verzi hry využívá jako simulátor k výcviku svých vojáků, Flashpoint ostatně posloužil jako prvotní strkanec pro nespočet podobně zaměřených titulů. Některých čistě pro zábavu, dalších profesionálních, pro výcvik vojáků.
Flashpoint je celkově spíše simulace vojáka a vojenské akce, než hra. Hráče zvyklé rubat nepřítele, dokud nepadne to trochu potrápí, zabít může jediná zbloudilá kulka. Navíc ani zbraně nemají typický herní zaměřovač. A než se naučíte řídit, taky to chvilku trvá. Právě v tom je ale kouzlo hry.
Original War (2001)
Napůl sci-fi, napůl válečná strategie. Příběh Original War začíná na Sibiři, kde je jednoho dne objeven stroj času. Bohužel „jezdí“ na siberit, vzácný minerál nacházející se sice na Sibiři, ale v lehce nekompatibilním čase.
To bychom ale nesměli sedět zrovna u stroje času, že? Na jednosměrnou jízdu do minulosti se tedy vydá parta dobrovolníků, která ho má zajistit. 2 miliony let v minulosti ale není zrovna doba, kam by se dalo jen tak si odskočit a hlavně tam přežít. K dispozici je jen to, co už existovalo, nebo co si dobrovolníci přivezli s sebou (a také těch pár blbostí, které se sem poslali při prvotních experimentech).
Díky ději odehrávajícímu se v pravěku není nejcennějším artiklem ono palivo, ale lidi. Posily mohou přijít jen z budoucnosti (a zrovna se nehrnou) a jakmile někdo umře, tak prostě umře. Ježíš ještě chodí po houbách, zmrtvýchvstání není na programu. Lidmi se neplýtvá. Všichni si sice mohou prakticky libovolně měnit čtyři povolání, ne každý má ale na všechno talent. Je tedy nutné i studovat jednotlivé talenty a pokud ztratíte někoho opravdu šikovného, na hře se to dost projeví.
Mafia (2002)
Asi není třeba představovat. Vyjukaný taxikář Tommy Angelo je přinucen pomoci místní mafii. A kdo se jednou smočí, už nikdy nevyleze. Rodina dona Salieriho má od toho dne nového člena a Tommymu nezbývá, než se s tím nějak popasovat.
Skvěle zpracovaný příběh je jedním z hlavních tahounů hry, možná i proto, že zpětné vyprávění se jen tak nevidí. Samotné téma také nemělo v herním byznysu zrovna velké zastoupení, Mafia tedy byla tak trochu zjevení. Reálné zobrazení dobových zbraní i automobilů, o oblečení nemluvě, to všechno dělá z Mafie herní zážitek, který se jen tak nezapomíná. Někteří dodnes tvrdí, že Mafia je nejlepší česká hra vůbec.
Ačkoliv se druhý díl podobného úspěchu nedočkal, stále jde o velmi nadprůměrný projekt, který se těšil oblibě i za hranicemi naší rodné země. Souhlasíte, nebo znáte lepší českou hru? Hráli jste Mafii?
Vietcong (2003)
Další z válečných her, tentokrát ve Vietnamu. Hráč převezme roli amerického nováčka, seržanta Steva R. Hawkinse, který je v roce 1967 převelen na jedno z nejnebezpečnějších míst ve vietnamské džungli. Předchozí seržant byl totiž odvelen na věčnost.
Hráč má v roli seržanta na starosti malou jednotku, se kterou plní úkoly v téměř neprostupné džungli. Naštěstí máte kromě vlastních vojáků k dispozici i tlumočníka a průvodce. Každá mise je jiná, včetně nočních přepadů nebo stání na místě a bránění tábora (což je asi jediná věc, která historicky není moc přesná).
Vývojáři si dali záležet hlavně na modelování stromů v džungli, kde se ostatně většina kampaní odehrává. Málokdy variovaná historie také přispívá k oblíbenosti Vietcongu, dosud není počet her, založených na stejném prostředí, zrovna závratný.
Chameleon (2005)
Hra z roku 2005, i když údajně byla hotová mnohem dříve a zrovna daleko za hranice se nedostala. Na svědomí ji má bratislavské studio Silver Wish Games, kterou později transformovalo do společnosti 2K Czech.
Agent CIA byl v mládí svědkem smrti svých rodičů (ne, není to Batman) a usilovně se snaží vraha vypátrat a pomstít (pořád to není Batman). Bohužel pro něj natolik usilovně, až ho z agentury vyhodí, takže to musí zvládnout sám. Kontakty ze CIA se ale neztrácejí, úplně sám tedy nebude. Pátrání není tak jednoduché a agent se postupně dostane nejen do Irska, ale třeba i do Afghánistánu nebo na Kubu.
Chameleon je ryze pro milovníky stealth akcí, hrdinův výcvik v CIA se nezapře. Až na opravdu velké výjimky se hráč plíží, schovává mrtvoly, vyslýchá, do budov se zlodějsky vloupává... Za zmínku určitě stojí.
ArmA: Armed Assault (2007)
Mladší bratříček Operace Flashpoint, který vznikl po roztržce studia s vydavatelem. Obě hry jsou si tématikou dost podobné, ArmA je ale o dost méně úspěšná. Má sice vylepšený engine a zbraní i vozidel také o něco málo víc. Jenže kdo hrál Falshpoint, byl většinou zklamán.
Pro ostatní hráče reálná simulace vojáka funguje lépe, v málokteré hře může umřít kvůli jediné kulce (když se zrovna nejedná o headshot). Oproti Flashpointu běží titul na vylepšeném enginu, bohužel byly první verze plné bugů. Ty byly postupně odstraněny, kdo si chce ale hru zahrát, musí spolu s ní stáhnout i dost obsáhlá vylepšení.
Naštěstí je ArmA jedna z mála her (a knih, filmů i seriálů), která je na tom s hodnocením dalších pokračování o mnoho lépe, a to jak u nás, tak v zahraničí.
Machinarium (2009)
Vizuálně krásná hra z robotického světa Machinarium. Hráč jako malý robůtek byl vyhozen na vrakoviště, odkud se přirozeně snaží dostat zpět do města. Nejdřív ale musí poskládat sám sebe.
Je to jednoduchá point & click adventura, kde se klikáním na předměty zobrazí jejich popis a možnosti použití. Hlavní hrdina Robot naštěstí umí různě natahovat nebo naopak zužovat své tělo, takže se na vrakovišti dostane téměř ke všemu. Manipulovat s předměty se ovšem dá až ve chvíli, kdy jsou v dostatečné vzdálenosti.
V adventuře nechybí ani nezbytné hádanky a hlavolamy na každé obrazovce. Dohrát se dá ani ne za den, což je vzhledem k vizuální stránce možná docela škoda.
Kingdom Come: Deliverance (2018)
Zatím ještě nevydaná hra je známá veřejnosti už dlouho a pravděpodobně za hranicemi udělala největší randál. Poměrně velká reklamní kampaň a ambice vývojářů od začátku míří i do zahraničí, je tedy jasné, že jen v českých vodách nezůstane. A pravděpodobně jde o hru, která se v podvědomí zahraničních hráčů zatím rozšířila zdaleka nejvíce.
Od klasických RPG se má lišit co největší realističností, což znamená, že i takový kanec dá hráči zabrat. Autentický boj je jedna z věcí, na které si vývojáři dávají opravdu záležet, také má být jedním z hlavních prvků, které hru odliší od ostatních RPG.
S podobnou pečlivostí je vymalováno i město a samozřejmě jeho okolí. Celkem se plánují tři „akty“ a hra by se měla dostat na trh už v únoru příštího roku. My budeme doufat, že se Kingdom Come zařadí mezi další skvělé hry. Zaslouží si to.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
