Jsou hezké hry, jsou nádherné hry. A pak jsou tu hry, které vám jednoduše vytřou zrak. Jaké uhranuly právě nás?
The Last of Us: Remastered
RECENZE
Hned zkraje musíme začít jednou z nejlepších a graficky nejkvalitnějších her uplynulé generace a s trochou nadsázky i generace nové. Alespoň tedy prozatím. Naughty Dog vždy uměl vytvářet dokonale filmové pecky a v mnohém za to můžeme děkovat internímu enginu, který si studio vždy šilo na míru svým hrám. Díky tomu tak vždy dostalo to, co z hlediska prezentace potřebovalo a vizuálně tak jeho tituly neměly konkurenci.
Prozatím vrcholem je tak remasterovaná verze hry The Last of Us, která přeskočila z PS3 na PS4 a předvedla dosud nejhezčí vizuální stránku na konzolích vůbec. Nejde tu ani tak o jednotlivé detaily, jako spíše o to, jak to působí ve výsledném zážitku. Postavy získaly v remasteru hned čtyřnásobek textur, počet stínů a detailů v prostředí se zdvojnásobil, také bylo odstraněno rozmazání při pohybu a otáčení, které schovávalo pomalé načítání textur v prostředí. Samozřejmostí byl motion-capturing kombinovaný s dabingem, díky čemuž bylo dosaženo nejvyšší kvality filmečků.
Naughty Dog vždy věděl, jak dělat kvalitní prezentaci a Uncharted 4 je toho jasným důkazem. Záměrně jsme však sáhli po starší hře tvůrců, která drží velmi slušnou laťku dote´d.
Destiny
RECENZE
Nejnovější sci-fi epos Bungie je velmi rozporuplnou hrou. Hráči ji buď milují, nebo nenávidí. To však nemění nic na faktu, že jde o jednu z vizuálně nejpůsobivějších online akcí na trhu, a to především díky art designu a designu úrovní, které patří k tomu nejlepšímu, co Bungie kdy vytvořilo. Není se čemu divit, série Halo vždy v tomto směru vynikala.
Hned na první pohled člověk dokáže spatřit neuvěřitelně ostré textury, výborný výtvarný styl postav, brnění, zbraní, korunu si však pro sebe utrhne především samotné prostředí, které je živé a věrohodné. Toho bylo docíleno především animovanou oblohou, která dává pocit, že se něco děje i za hranicí mapy, na níž se právě nacházíte. Zbrusu nový engine, vytvořený speciálně pro Destiny, umně kombinuje globální osvětlení, které fyzikálně simuluje pohyb světla v prostředí, a dynamické osvětlení v reálném čase, což dohromady tvoří velmi působivé a především realistické scény.
Destiny tak může být jakékoliv. Monotónní, stereotypní a příběhově odfláknuté, ale určitě ne vizuálně špatné. Vlastně jde o jednu z nejlépe vypadajících her na konzolích a nejlépe vypadající online akci vůbec.
Grand Theft Auto V
RECENZE
Rockstar vždy byl a bude zárukou kvality, to, co dokázal vymáčknout z technologie, pohánějící pátý díl gangsterky GTA je ale jedním slovem neuvěřitelné. Nemluvíme tu teď čistě o grafických kvalitách, na titulu se samozřejmě již podepisuje zub času starších konzolí, Rockstar ale dokázal vytvořit extrémně komplexní herní svět, kde vše harmonicky funguje se vším.
Právě komplexnost je to, co nás na GTA V vždy tak oslňovalo. Fungující ekosystém, živoucí město, přírodní jevy, realistická simulace vody a obrovský počet detailů, které se najednou na obrazovce mohou objevit. Za to vše můžeme v mnohém děkovat nejnovější generaci grafického enginu RAGE. Rockstar se totiž naučil od čtvrtého dílu s enginem pracovat a perfektně jej optimalizoval, což je samo o sobě velmi důležité.
A když všechny tyto maličkosti hodíme za záda, GTA 5 nabízí jedny z nejpůsobivějších úsvitů a západů Slunce v herním průmyslu. Prostě jo.
inFamous: Second Son
RECENZE
Second Son byl po svém vydání považován za první opravdový next-gen titul, a není divu. Kvalita detailů a především motion-capturingu pro realistické herecké výkony byla na zcela jiné úrovni, než jsme byli ve většině případů zvyklí. Tvůrcům se povedlo vykouzlit nejen realistickou reprezentaci Seattlu v herní podobě, ale především propracované animace postav, očirvoucí světelné efekty, nádhernou vodu a působivou fyzikálně simulovanou destrukci.
Velkou zásluhu na tom má architekt konzole PS4 Mark Cerny, který navštívil studio Sucker Punch během vývoje titulu hned několikrát a podal pomocnou ruku. Tvůrci tak věděli, čeho je PS4 schopná a jak mohou využít její výkon. Tomu přizpůsobili i grafický engine a výsledkem je tak precizně optimalizovaný titul, při jehož hraní se nedočkáte jediného záškubu.
Díky tomu je inFamous Second Son jednou z mála launch exkluzivit platformy, která se graficky bez problémů udrží na špici i nyní, řadu let po vydání konzole. A to je zatraceně velká poklona.
Alien Isolation
RECENZE
Po herním failu jménem Colonial Marines fanoušci uslintané bestie takřka ztratili naději na to, že se někdy dočkáme důstojného přenesení potvůrky do herní oblasti. Jaké překvapení nás tak čekalo, když se tvůrci strategické série Total War pustili do survival akce z pohledu první osoby z univerza Vetřelců. A jaké překvapení nás čekalo, když se jim to povedlo.
Úspěch vizuálního podání titulu stál především na hutné atmosféře, tvořené dynamickým osvětlením a hrátkami se světlem obecně. Creative Assembly pro hru vytvořilo nový engine, který se věnoval nejen správnému podání scény prostřednictvím osvětlení, ale především velmi komplexní a propracované umělé inteligenci Vetřelce samotného. Ten totiž musel být nepředvídatelný a neskriptovaný, což tvořilo 99% zážitku.
Třešničkou na dortu grafické prezentace byl výtvarný styl jako vystřižený z prvního filmu Ridleyho Scotta. Ten kombinoval sci-fi prostředí s retro prvky, čím vytvářel neopakovalný feeling nejen pro fanoušky předlohy. Tomu říkáme ukázková práce s licencí.
The Order: 1886
RECENZE
Urovnejme si něco hned na začátku. The Order je možná tuctovou a velmi krátkou střílečkou, která nepřináší do svého žánru nic nového. Je to ale také nejlépe vypadající hra současnosti napříč platformami, což je samo o sobě slušnou zásluhou. A děkovat za vše můžeme nejnovějším technologiím v čele s grafickým enginem RAD 4.0, interně vytvořeným ve studiu Ready at Dawn.
Titul překvapil především plynulým přechodem mezi filmečky a hrou, stejně jako částicovými efekty a výtvarným stylem obecně. Viktoriánský Londýn se povedl na jedničku, design úrovní by ale nebyl nic bez podpůrných technologií. Engine například přinesl nový systém simulace materiálů, díky kterému ocel, látka či dřevo vypadaly a chovaly se podle svých reálných předpokladů. K tomu přidejte fyzikální engine ABEL, který se pro změnu staral o jejich animaci a správnou destrukci.
Díky tomu tak veškeré interakce postav s prostředím vypadali nadmíru realisticky a věrohodně, což možná na první pohled člověk nespatří. Pokud si ale uvědomíte, jak velkého pokroku v tomto směru hry docílily, nezbývá než uznaně kejvnout.
DriveClub
RECENZE
Ponechme teď stranou samotnou hratelnost závodů od Evolution Studios. Podle redakce nabízí DriveClub jeden z nejlepších závodních zážitků, pokud neprahnete po maximální míře realismu. Ten je ale naopak nedílnou součástí grafické a především zvukové stránky hry. Lépe znějící závodní titul na trhu nenajdete.
Herní engine měl za úkol především dva aspekty: vytvořit všechna vozidla ve hře s maximální mírou věrohodnosti, od vzhledu jednotlivých materiálů (ocel je ve hře opravdu ocel, sklo je sklo) po jejich vzájemnou interakci během závodů. Díky tomu má DriveClub jedny z nejlepších modelů aut mezi závodními hrami. Naprosto bezkonkurenční je také simulace počasí, která opět má co do činění se správným vzhledem jednotlivým materiálů. Především déšť a jeho tancování na předním skle stojí za to.
Kapitolou samou pro sebe je ale především zvuk. Tvůrci vytvořili obrovskou knihovnu zvuků jednotlivých bouráků, a na rozdíl od jiných závodních her konkurence jsou ty v DriveClubu na 100% věrohodné. Proč? Zatímco ve většině her se kupují zvukové stopy jednotlivých aut, vývojáři z Evolution Studios strávili posledních pár let cestováním po světě a nahráváním zvuků přímo u zdrojů. Nahráváním každého auta, které ve hře naleznete. A to je důvod, proč zní DriveClub tak zatraceně dobře.
Jsme rozhodně zvědavi co do žánru přinese Gran Turismo Sport, i přes mnoho nových titulů však zůstává DriveClub na špici.
A jaké hry graficky uhranuly vás? Podělte se v diskuzi!
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně