10 slibných herních pecek, které nás něčím zklamaly

Čím větší má hit masáž, tím bolestnější je pozdější pád. Pojďme se podívat na ty největší skokany placáka.

Každá hra má nějaký ten bug, ať už v malé či větší míře. Některé jsou omluvitelné, jiné jsou fatální a někde je minel zase tolik, že místy narušují jinak zdařilý herní prožitek. Špičková grafika dnes už neznamená jistý úspěch, protože důležité jsou i herní mechanismy a složitost celého herního systému, s čímž občas mají problém jak některé stálice, tak i nováčci herního průmyslu.

Bylo by pošetilé, kdyby někdo chtěl škatulkovat hry na dobré a špatné z pohledu všeobecné perspektivy. Prostě to nejde. Při rozhodování hrají roli osobní preference – asi jako u všeho – ale i přes tento fakt tu máme neustálé dělení na dobré vs. špatné, modré vs. červené, světlé vs. tmavé apod. Vychází to z naší lidské přirozenosti, uvažovat binárně tedy způsobem zapnuto nebo vypnuto.

Vše dělíme na nuly a jedničky a často nám nedochází ona omezenost našeho myšlení, jak by řekla bytost Q ze seriálu Star Trek, což berme jako metaforu. Na světě neexistují jen jedničky a nuly, ale i dvojky, trojky a dokonce i čtyřky a pětky. Tato stupnice je totiž nekonečná a přesně to reflektuje i naše pocity z té či oné hry.

V tomto článku tedy nenajdete jen jedničky a nuly. Není jeho účelem říct o nějaké hře, že byla špatná a tím jí navždy zatratit v myslích hráčů. Účelem je poukázat, že i v perspektivně dobrých hrách jsou určité momenty, které jsou neuvěřitelným zklamáním.

Evolve

Tato týmová střílečka svým pojetím zaujala především díky tomu, že stojí někde mezi skillovými řežbami typu Battlefield a taktickými válečnými hrami. V Evolve, kde pracujete se čtyřčlenným týmem proti jedné hráčem ovládané příšeře, se dočkáte dobrého týmového zážitku v rámci rozdílných rolí, které následně profilují jednotlivé herní styly a vizualizace.

00000000000000000000000000001evol.jpg00000000000000000000000000002evol.jpg00000000000000000000000000003evol.jpg00000000000000000000000000004evol.jpg

I když se na první pohled hra jevila jako velký trhák, utrpěla právě na tom, co vývojáři dost podcenili ve snaze zakrýt nedostatky s nově generovaným obsahem sérií loveckých šarád ve sprintu přes celou mapu. Právě v loveckém feelingu je Evolve unikátní, ač dnes po něm vzdechne už jen asi málokdo. A ti co přeci jen vzdechnou si vzpomenou hlavně na neustálé pobíhání.

Je to dobrá zábava na pár hodin s přáteli. Něco jako Left 2 Dead, kde také kromě mnoha map a pár scénářů nemáte žádný souvislý děj. To byl pro mě hlavní kámen úrazu a velké zklamání, který tuto hru odmrštil někam do tratoliště herních dějin. Dnes už tak možná její obal vykukuje zpoza rohu herních knihoven těsnící se mezi záživnějšími tituly.