2002 FIFA World Cup – lepší než poslední FIFA?

Tak tahle otázka asi napadne každého fotbalového fanouška. EA Sports nám s pravidelností tikajících hodinek každoročně servírují „nejlepší simulaci fotbalu na světě“. Jenže díky nulové konkurenci to není zase tak těžké. Nový fotbálek speciálně vydaný při příležitosti Mistrovství světa v Japonsku a Jižní Koreji navíc vychází jen půl roku po posledním díle FIFY. Vyplatí se jeho koupě?

Stadiony

MS zavítá do 20 měst v Jižní Koreji a Japonsku. Začíná se 31. května v Soulu (Francie-Senegal) a finále se uskuteční 30. června v Yokohamě. Stadióny jsou natolik zvláštní a jedinečné, že jsme pro vás připravili jejich stručný přehled.

Daegu World Cup Stadium
Kapacita: 68 014 míst
Parkovací kapacita: 3 550
Otevřen: 21. květen 2001
Cena: 226 milionů $

Daejeon World Cup Stadium
Kapacita: 40 407 míst
Parkovací kapacita: 3 188
Otevřen: Září 2001
Cena: 111 milionů $

Busan Stadium
Kapacita: 55 982 míst
Parkovací kapacita: 3 098
Otevřen: Červenec 2001
Cena: 171 milionů $

Gwangju World Cup Stadium
Kapacita: 42 880 míst
Parkovací kapacita: 4 248
Otevřen: Září 2001
Cena: 120 milionů $

Ibaraki Prefectural Kashima Soccer Stadium
Kapacita: 42 000 míst
Parkovací kapacita: 12 000
Otevřen: Květen 2001

Incheon Munhak Stadium
Kapacita: 52 179 míst
Parkovací kapacita: 4 559
Otevřen: Prosinec 2001
Cena: 210 milionů $

Jeju World Cup Stadium
Kapacita: 42 256 míst
Parkovací kapacita: 666
Otevřen: Prosinec 2001
Cena: 87 milionů $

Jeonju World Cup Stadium
Kapacita: 42 391 míst
Parkovací kapacita: 3 729
Otevřen: Září 2001
Cena: 111 milionů

Kobe Wing Stadium
Kapacita: 42 000 míst
Parkovací kapacita: 1 470
Otevřen: Říjen 2001

Miyagi Stadium
Kapacita: 49 000 míst
Parkovací kapacita: 7 000
Otevřen: Březen 2001

Nagai Stadium
Kapacita: 50 000 míst
Parkovací kapacita: 2 500
Otevřen: Květen 1996

Niigata Stadium Big Swan
Kapacita: 42 300 míst
Parkovací kapacita: 4 000
Otevřen: Březen 2001

Sapporo Dome
Kapacita: 42 000 míst
Parkovací kapacita: 1 700
Otevřen: Květen 2001

Oita Stadium Big Eye
Kapacita: 43 000 míst
Parkovací kapacita: -
Otevřen: Březen 2001

Saitama Stadium 2002
Kapacita: 63 000 míst
Parkovací kapacita: 2 500
Otevřen: Červenec 2001

Seoul World Cup Stadium
Kapacita: 63 961 míst
Parkovací kapacita: 2 648
Otevřen: Prosinec 2001
Cena: 153 milionů $

Shizuoka Stadium Ecopa
Kapacita: 50 600 míst
Parkovací kapacita: 3 695
Otevřen: Březen 2001

Suwon World Cup Stadium
Kapacita: 43 188 míst
Parkovací kapacita: 2 748
Otevřen: 13. květen 2001
Cena: 193 milionů $

Ulsan Munsu Football Stadium
Kapacita: 43 550 míst
Parkovací kapacita: 3 963
Otevřen: 28. duben 2001
Cena: 193 milionů $

International Stadium Yokohama
Kapacita: 70 000 míst
Parkovací kapacita: 3 500
Otevřen: Říjen 1997

Zdroj: www stránky

Platforma: PC
Typ hry: sportovní
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 233 MHz, 32 MB RAM, 100 MB na HDD, 4MB 3D grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 800 MHz, 64 MB RAM, 200 MB na HDD, 8MB 3D grafická karta
Testovací konfigurace: Pentium 1,4 GHz, 256 MB RAM, 200 MB na HDD, 64MB 3D grafická karta
Výrobce: EA Sports
Distributor hry: Electronic Arts
Distribuce v ČR: Cenega
Oficiální stránka MS: www.fifaworldcup.com

Poslední dobou se setkávám s čím dál větší averzí hráčské veřejnosti vůči sportovnímu gigantu EA Sports. Kritikové mají určitě v mnohém pravdu. Tato společnost totiž do značné míry profituje na tom, že v podstatě na poli sportovních her nemá konkurenci. Ať už se bavíme o NHL, NBA, NFL či právě o sérii FIFA vždy musíme nejdříve zmínit simulaci od EA Sports, která je nejlepší a pak možná okrajově probereme pokus jiné firmy, který v přímém porovnání dopadl o dost hůře.

  

  

Anglická pobočka EA Sports se nám rozhodla konkurenci vynahradit vlastními hrami, zejména zkrácením frekvence mezi jednotlivými díly. Neuplynulo ani půl roku od vydání FIFA 2002 a již se nás valí další fotbálek, který se celý nese v duchu „oficiální hry Mistrovství světa“. Když pomineme fakt, že už jednou oficiální hra MS vyšla (před čtyřmi roky), jedná se o docela zajímavý nápad.

Taková oficiální hra MS to má celkem lehké. Má pevně danou velice oblíbenou soutěž a nikdo si nebude stěžovat „proč tam není ukrajinská druhá liga“ nebo „z jakého důvodu tvůrci opomněli skvělý tým Dolní Kotěhůlky, když loni hrál semifinále poháru UEFA“. Oficiální hra MS je tu od toho, aby co nejreálněji zobrazila měsíc trvající boje o trůn nejlepší fotbalové země na světě. Kvalifikace už dávno proběhla, pořadatelské země byly vybrány ještě dříve, a tak měli tvůrci spoustu času vytvořit hru, která kopíruje dění na opravdovém šampionátu.

Je třeba hned na úvod říct, že se tvůrci nedrželi úzkostlivě turnaje, z čehož pro nás naštěstí vyplývá, že si jej můžeme zahrát i za český národní tým. Smůlu nemají ani další fotbalově vyspělejší země, neboť autoři do hry zařadili zhruba desítku týmů, kteří se do závěrečných bojů neprobojovali. Kromě naší reprezentace se podobné výsady dočkali třeba Rakušané nebo Australané, ale například fanoušci ze Slovenska mají smůlu – jejich tým ve hře nenajdete.

  

  

Hned na úvod zamrzí, že kromě MS hra nenabízí nic dalšího. Sice po vítězství v šampionátu se zpřístupní několik dalších mužstev (výběrů kontinentů), ale to je vše. Když nepočítám klasický přátelák, není ve hře nic jiného. Je sice možné, že pár nadšenců bude zkoušet MS donekonečna, ale troufám si říct, že většina hráčů podobné choutky nemá. Když vezmeme v úvahu, že pro vítězství na MS stačí vyhrát pouhých sedm zápasů, je to žalostně málo. V minulém World Cupu autoři alespoň zalovili do historie a nabídli vám po každém vítězství celek, který se ve své době proslavil, jenže zde nic podobného není. Evropský výběr má sice zajímavé dresy (je na nich vlajka EU), ale že bych kvůli nim hrál jen přátelská utkání bez hlubšího cíle, to tedy ne.

Asi první, co každého zaujme či zarazí je hudební stránka hry. Přiznám se, že pro mě to byl docela velký šok. Po pohodových Gorillaz totiž sáhli EA Sports po klasice a domluvili se s jedním orchestrem, který tak vytvořil veškerou hudbu do hry. No nevím, jak to zapůsobí na skalní fanoušky, každopádně musím říct, že se mi zpočátku hudba nelíbila, ale zvykl jsem si. Hudební pojetí ale určitě patřičně zdramatizovalo hru. Už to není žádná pohodička, už při nástupu obou týmů na stadión vycítíte, že jde do tuhého. No a pokud v poslední minutě zápasu vstřelíte rozhodující branku a ozve se doslova oslavný chorál, slabším povahám při pohledu na jásající hráče ukápne nejedna slzička štěstí.

No ale dost bylo řečí okolo, důležité je opět, jak se to hraje. Teď mě prosím nezahlušte, když řeknu již milionkrát vyřčenou větu „je to lepší než předchozí díl“. Revoluce se opět nekoná, i když autoři se tentokrát docela vytáhli. Díky poměrně nízkému počtu týmů si autoři s každým dali hodně práce, a tudíž všechny dresy naprosto odpovídají realitě. Ještě lepším krokem byla větší pozornost věnována samotným fotbalistům. Klapzubova jedenáctka má totiž definitivně odzvoněno a poslušně se vrací do románu Eduarda Basse! Nyní již nemáte problém rozeznat Figa od Raula, Rivalda od Ronalda či Nedvěda od Mendiety. Každý hráč si je totiž velice podobný se svým reálným protějškem. Při sledování nedávného finále Ligy Mistrů jsem opravdu zíral, protože hráči z FIFY jako by fotbalistům na trávě z oka vypadli. Díky tomu se konečně cítíte jako mezi nejlepšími hráči na světě a ne jako mezi anonymními figurkami, které pod sebou mají napsané Figo nebo Roberto Carlos. Bohužel týká se to jen týmů, jež se probojovali na MS, naši kromě zmiňovaného Nedvěda jsou na tom dost bídně (tedy stejně jako v předchozích fotbalech).

  

  

Je vidět, že tvůrci se hodně snažili udělat ze šampionátu něco výjimečného. Na začátku tak můžete sledovat, jak oba týmy nastupují za jásotu fanoušků a skvělých laserových efektů na stadión. Jediné, co mi ve hře chybělo, byly národní hymny. Je sice hezké, že se chvíli při nástupu hráči drží u srdce (jako kdyby hymna opravdu hrála), ale já ji chci opravdu slyšet a ne si ji domýšlet. V zápase je důraz na atmosféru nejvíce vidět v úžasných opakovačkách, které se konečně nepřehrávají jen po vstřeleném gólu. Stačí nějaká nadějně vypadající akce, míč těsně mine branku a vy se hned můžete kochat záběrem z jiného pohledu, jako při sledování televize. Replaye konečně nenabízejí zcestné záběry, kde přes hráče nevidíte ani na balon, ale naopak většinou hezky vystihnou proběhlou akci (navíc po gólu ze třech různých kamer, což mnohdy nenabízí ani slavná „fotbalová“ TV Nova.

Co se samotné hry týče, hodně se zlepšili pohyby hráčů. Hlavičky už konečně vypadají jako hlavičky a navíc se celkem zlepšilo jejich ovládání. Výtečně vypadá například zpracovaní míče na hrudi a následně střela hned z voleje. Hodně také autoři zapracovali na problému „soubojů u lajny“. V předchozích dílech s železnou pravidelností končil centr na hráče stojícího poblíž autu za pomezní čarou, neboť tento fotbalista na jeho zpracování potřeboval dva metry. Stejně tak mnohdy rozběhnutý hráč nemohl rozumným způsobem odehrát balon, který stál několik centimetrů od autu, protože když k němu přiběhl, automaticky si jej nakopl před sebe, což v tomto případě znamenalo do autu. Jenže nyní se po míči tančícím na rozhraní hřiště a zámezí vrhne třeba skluzem a udrží jej na hrací ploše. Možná se vám to zdá nepodstatné, ale pokud často zkoušíte úniky po křídle, toto vylepšení vám mnohdy ušetří nervy.

Světlé stránky hry
  • atmosféra MS
  • velké zlepšení pohybů hráčů
  • reálné obličeje
  • skvělé opakovačky
Temné stránky hry
  • krátká životnost
  • chabé statistiky
  • další chybičky

Změnil se také pohled na skluzy a vůbec obrannou činnost. Tlačítko „D“, které při standardním nastavení plnilo funkci vypichování balonu pozbylo svou téměř stoprocentní účinnost. Nyní se pod ním skrývá několik činností (z toho jedna nová). Poprvé se ve fotbalu objevilo pošťuchování, kterým dokáže obránce rozhodit útočníka. Jindy po aktivaci tohoto tlačítka obránce provede čistý skluz, někdy se mu útočník vyhne. V praxi to bohužel vypadá tak, že vy budete bránit horko těžko, kdežto počítač vám skoro při každé akci míč jednoduše sebere. S tím také souvisí trošku zvýšená obtížnost hry. Nepovažuji se zrovna za nováčka ve FIFĚ (když hru hraji už od prvního dílu), a proto mě dost rozhodila prohra za Francii se Senegalem na střední obtížnost. Na svou obranu musím říct, že jsem nehrál na svém oblíbeném gamepadu, ale stejně mě trošku kleslo sebevědomí.

  

  

Série FIFA se svým způsobem hodně přibližuje NHL variabilitou. V podstatě každou důležitou věc si můžete sami nastavit, ať už se jedná o rychlost hry, přísnost rozhodčích nebo třeba pomoc při nahrávkách. Nebo třeba novinka ve hře – „hvězdní hráči“. O co jde? Aby byli kvalitní hráči zvýhodněni nad obyčejným „plebsem“ mají lepší vlastnosti. Kupříkladu sami od sebe střílí falšované střely, jsou rychlejší nebo nahrávají přesněji. Mezi hvězdami jsou například Figo, Zidane, Owen, Beckham a z našich třeba Nedvěd (a překvapivě i Kuka). Pokud se vám to ale nelíbí, můžete tuto funkci jednoduše vypnout.

Jinak si bohužel nová FIFA zachovala některé neduhy svých předchůdkyň. Kupříkladu pokud omylem zmáčknete při střídání na jiného hráče, nejde to vrátit zpátky. Jako obvykle nezapracovali autoři ani na statistikách, které se jako vždy omezují pouze na nejlepší střelce (a dokonce chybí statistika žlutých a červených karet). Pokud vypadnete ze šampionátu, ani se nedozvíte, kdo nakonec vyhrál. V tomto má FIFA velké mezery a přitom nejde o nic složitého na programování. Stačilo by pár přehledných tabulek, přidat k nim nějakou trofej pro nejužitečnějšího hráče, vyhodnotit all-stars turnaje a fanoušci (včetně mě) budou slintat blahem. Jen by se autoři FIFY museli inspirovat třeba sesterskou NHL.

Celkově představuje 2002 FIFA World Cup krok správným směrem. Díky lepším animacím je hra mnohem reálnější, hráči připomínají své reálné protějšky a správnou atmosféru dodávají hře skvělé replaye. Bohužel se jedná „jen“ o Mistrovství světa. Po jeho úspěšném dokončení prakticky není o co stát. Můžete sice svádět skvělé zápasy, které vypadají reálněji než ve FIFĚ 2002, ale věčně hrát přáteláky nebo MS asi nikoho nebaví. A proto dávám hře pouze sedmičku.

Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 8/10

Nová FIFA přináší překvapivě spoustu vylepšení, lepší atmosféru, opakovačky a nejsou to Klapzubáci, jenže se omezuje „jen“ na Mistrovství světa, což je docela málo.

Celkové hodnocení: 7/10

Váš názor Další článek: E3: Pracuje se na AquaNox: Revelation

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,