AeternoBlade II: nepovedené hrátky s časem | Recenze

Akční plošinovky jsou na kapesní konzole jako dělané. Občas se ale i tak jednoduchý koncept dá pokazit do takové míry, že za hru nestojí utratit jedinou korunu.

Co baví

  • Manipulace s časem
  • Různorodé postavy

Co vadí

  • Technický stav
  • Dabing
  • Propady FPS
  • Grafické zpracování
3/10
Hodnocení

AeternoBlade se vrací s pokračováním na všechny aktuální platformy. První díl na tom byl trochu jinak. Roku 2014 totiž vyšel jen pro kapesní konzole Nintendo 3DS a PlayStation Vita. Později se sice dostal i na pár dalších platforem, ale nikoho nepřekvapilo, že po grafické stránce současným titulům na velkých konzolích nesahal  ani po kotníky. Od pokračování se ale čekalo trochu víc.

2019100816141700-C0FB0F2BDEA1DB6D35D6348E41346A00.jpg
I přes využití nejnovějšího Unreal enginu se grafická stránka moc nepovedla

Vývojáři z Corecell Technology sice jeho vydání plánovali už na rok 2015, ale rozhodli se to ještě o pár let odložit. Během té doby přešli z vlastního enginu na Unreal 4, který patří mezi ty nejlepší technologie současnosti. Myšlenka by tedy byla, engine také, ale se samotným provedením se jim to moc nepovedlo.  

Už po startu hry poznáte, že tady něco nehraje. Ještě vlastně ani nemusíte spustit kampaň a hned je vidět, že pro vývojáře modernizace nic neznamená. Zdejší menu jako by vypadlo ze starých JRPG. Dobře, to ještě takový problém není. Po prvním animovaném filmečku mi ale bylo naprosto jasné, že tohle rozhodně nebude příjemný zážitek.  

Zatímco ostatní studia nám předvádí, že na Switchi lze rozjet obrovské hry ve výborné kvalitě, Corecell Technology mě utvrdili v tom, že jsou i opačné případy. Zcela jistě se jedná o nejhůře vypadající hru, kterou jsem na této konzoli viděl. Není to ale jen o grafice a texturách jako takových.

Postavy, stejně jako okolní prostředí, působí jako by je někdo splácal za jedno odpoledne a řekl si, že to snad bude stačit. Opak je ale pravdou. Do toho si ještě připočítejte strašlivé animace a rádoby akční sekvence s quick-time eventy, které se sice snaží působit epicky, ale ve výsledném provedení to spíše vypadá jako nepovedená komedie.  

Když ne grafika, tak alespoň ozvučení by mohlo za něco stát, že? S tím je to v případě AeternoBlade II tak napůl. Zatímco podkres, který doprovází soubojové sekvence není vůbec špatný, zdejší dabing je něco, co by nemělo existovat. Opět působí, že byl splácán hodně narychlo a nikdo se ani nezabýval tím, jestli hlas k dané postavě vůbec sedí.  

 

"Bezkonkurenčně se jedná o nejhůře vypadající hru, kterou jsem na této konzoli viděl."

 

Vzhledem k tomu, jak AeternoBlade II vypadá, bych tedy čekal, že alespoň poběží bez problému. Vývojáři ale dokázali překvapit, takže ani v tomto směru jim nemohu přičíst plusové body. Pár dní zpět vyšel na Switchi třetí Zaklínač, který si po stránce stability vede výborně. V porovnání s ním je AeternoBlade totální katastrofa.

Propady počtu snímků za vteřinu jsou znatelné převážně v bossfightech, kdy bojujete proti větším monstrům. A tím ještě nekončíme. Párkrát se stalo, že se hra zkrátka odmítla načíst a zůstal jsem zaseknutý na černé obrazovce. Ostatní verze jsem sice sám nehrál, ale ze záběrů, které jsem viděl, musím říct, že na dalších platformách vypadá hra několikanásobně lépe. Nic to ale nemění na tom, že switchovou verzi bych se vám neodvážil doporučit. 

Je na AeternoBlade II vůbec něco dobrého? Ono by vlastně stačilo, kdyby zpracování bylo alespoň průměrné, protože jinak je myšlenka kolem hratelnosti zajímavá. Jak již padlo v odstavci výše, jedná se o akční plošinovku, ve které většinu času trávíte mlácením nepřátel. Během hraní vystřídáte několik postav, přičemž každá z nich má jinou zbraň, jiné vlastnosti, a hlavně jiné schopnosti. Ty se zaobírají manipulací s časem. Ostatně, celý příběh je o tom, kdo získá artefakt ovládající čas pro sebe.  

2019100816141300-C0FB0F2BDEA1DB6D35D6348E41346A00.jpg2019101113563600-C0FB0F2BDEA1DB6D35D6348E41346A00.jpg2019101715525600-C0FB0F2BDEA1DB6D35D6348E41346A00.jpg
Jako plošinovka hra funguje, vše ostatní ji ale sráží na kolena

Máte několik možností, jak manipulaci s časem využívat. Není to jen o jeho zastavení, ale můžete ho například vrátit o chvíli zpět a do repertoáru schopností později spadá i teleportace. Většina z nich pak najde využití během soubojů, kdy proti některým druhům nepřátel nemáte bez časové manipulace šanci.  

I když většinu hry strávíte v 2,5D plošinovkovém režimu, tak se občas objeví i plně 3D sekvence, ve které hra vypadá spíše jako akční mlátička z pohledu třetí osoby. Je to stále o tom samém, ale je to příjemné zpestření docela repetitivní hratelnosti.  

Na závěr snad jenom připomenutí toho, že na Switchi najdete mnohem lepší tituly z tohoto žánru a kolikrát vás i vyjdou levněji. Moje doporučení míří směrem k výbornému Hollow Knightovi a neméně oceňovaným Dead Cells. A pokud byste si AeternoBlade II chtěli opravdu zahrát, tak raději sáhněte po verzi pro jinou platformu. Na Switchi se zkrátka nezadařilo.  

Verdikt

AeternoBlade II na pohled vypadá jako kdyby zaspalo pár generací. Mimo to zážitek kazí i podprůměrný dabing spolu s technickými potížemi, které by u hry tohoto typu vůbec neměly být na místě. To všechno tak zabíjí zajímavou myšlenku s časovými hrátkami a přepínání mezi odlišnými režimy soubojů. 

Nejnovější komentáře