Aliens: Colonial Marines – když hru dělají fanoušci (dojmy z GC)

Jakub Kovář 25. srpna 2011

V hlavní roli: vetřelci, parta mariňáků a kulisy z kultovních Aliens. A atmosféra, která odkapává stejně, jako kyselina z čelistí xenomorfů.

Při ohlášení Aliens: Colonial Marines se nadšení mísilo se silnou skepsí. Nadšení kvůli tomu, že hra má přímo navazovat na kultovní Aliens a přinést příběh družstva mariňáků, které odpoví na nouzový signál z Hedley’s Hope, a podívá se přímo do lokací, kde se odehrával druhý film. A proč skepse? Spousta hráčů totiž ještě má v živé paměti nepříliš povedené Aliens vs. Predator, které zaútočilo na obrazovky počítačů a televizí minulý rok. Po prezentaci na Gamescomu a rozhovoru s Cheif Creative Officerem Brianem Martelem už ale víme, že optimismus je na místě.

VIDEO: 4833 'Aliens Colonial Marines - Trailer'

V Gearboxu totiž nejsou žádná ořezávátka (slabší Duke Nukem Forever nemůžeme přímo přičíst na vrub tomuto studiu) a s filmovou licencí se vypořádali po svém. Přesně vymodelovali části lodi podle filmů, prohrabali archivy, aby se dostali k nikdy neuveřejněným konceptům, a přímo s tvůrci konzultovali přidání nových druhů vetřelců a nové části planety i vesmírných korábů. Všudypřítomná tma, pocit cizoty, špičkování jednotlivých členů týmu a následné scény s vetřelci plné násilí jsou samozřejmostí.

To vše je doprovázenou úchvatnou technickou stránkou, která dává zapomenout na nekvalitní textury u jiných her a vsází na skutečně prvotřídní práci grafiků. Samotné textury a modely však dělají jen půl zážitku. V Aliens: Colonial Marines je totiž nejkrásnější tma. Respektive hra světel a stínů, která navozuje geniální atmosféru zmaru.

V Aliens: Colonial Marines je nejkrásnější tma

Jakmile se totiž na scéně objeví plápolající přepravní vozidla a slizké kokony, od nichž se bude odrážet jen světlo vaší baterky a v neproniknutelné tmě budou všichni vaši kolegové působit jako ojedinělé plamínky naděje, budete vědět, o čem mluvím. Zvlášť ve chvíli, kdy životy vašich přátel vyhasnou spolu se světlem halogenové svítilny.

Jaký si to uděláš, takový to máš

Atmosféra původních filmů se do hry vkrádá vskutku zdařile, a když se ozve povědomé pípání signalizující pohybující se „něco,“ spadne vám srdce až do kalhot. Jakmile se však na scéně skutečně objeví masa vetřelců, není na zbabělost čas – musíte okamžitě přepnout do pohotovostního režimu a přesnými ranami odesílat hejna mimozemských šmejdů na pravdu boží. K dispozici budete mít stejný arzenál, jako měli mariňáci v Aliens a dočkáte se dokonce stejných zvuků zbraní, přičemž taková pulzní puška je opravdu lahůdková.

Hra tak zdařile střídá sekvence, kde hraje prim opatrný průzkum okolí a postup skrz potemnělé objekty s okamžiky frenetické akce, v níž nebudete vědět, kde vám brokovnice stojí. Atmosférou a správným dávkováním napětí hra v prezentované ukázce lehce připomínala jak legendární Aliens vs. Predator 2, tak třeba novější Dead Space, i když je temnota v podání Aliens podstatně děsivější a pohled jednoho z členů týmu na facehuggera v láhvi s obligátní poznámkou „Co to ku*va je?!“ vyvolá děs hlavně proto, že víte, co to je, a co se nejspíš v dalších vteřinách stane.

Je ovšem fakt, že střídání herního tempa měl na starosti hlavně prezentující člen studia Gearbox a dovedu si představit, že pokud by nepostupoval pomalu a opatrně, nedíval by se na každou třepotající se vlaječku a nesnažil se hru prožít, ale spíše proběhnout, byl by celý zážitek maximálně poloviční. Hra totiž obsahuje minimum předskriptovaných sekvencí, jichž se musíte přímo účastnit, a je jen na vás, jestli ji profrčíte rambo stylem nebo ji projdete pomalu a budete si všímat i těch nejdrobnějších náznaků, které vás vyděsí mnohem víc, než následná přímá konfrontace s uslintanými monstry.

Není třeba bát se sám

Svou roli v prožívání hry pak může hrát i fakt, že ji lze hrát v kooperaci až se třemi dalšími hráči, což se na první pohled zdá jako super nápad, na pohled druhý to ale není až taková výhra. Na rozdíl od Battlefieldu 3, kde je pro coop vyhrazená samostatná kampaň, se zde totiž budete probojovávat stejnými chodbami jak s přáteli, tak s družstvem ovládaným umělou inteligencí.

Přičemž je znát, že některé pasáže jsou designované pro jednoho hráče (úprk před obřím alienem, kdy jde o atmosférické animačky a postupné zabíjení ostatních mariňáků), jiné pro skupinku kamarádů (obrana před útokem velkého množství vetřelců – jeden hráč automaticky nastupuje do Power Loaderu, druhý bere automatickou věžičku, třetí jde hlídat dveře…)

Colonial Marines lze hrát v kooperaci až se třemi dalšími hráči

Říditelných vozidel a dalších vychytávek si však neužijete jen v SP či coopu, ale těšit se můžete i na kompetetivní multiplayer v němž proti sobě budou stát vetřelci a mariňáci. Krom toho, že takovýto MP bude, však nebyl Martel ochoten nic dalšího prozradit s výjimkou potvrzení plánu na další DLC s novými mapami a možná dalšími herními módy.

I přes nejasnou situaci kolem multiplayeru a lehké obavy ohledně coopu se však na Aliens: Colonial Marines těším. Hra totiž podle prezentované ukázky bude oplývat hlavně neopakovatelnou atmosférou, která je dnes i u těch největších her poměrně vzácná, a jíž vděčí hlavně licencovanému univerzu. Zábavně pak vypadají i samotné herní prvky a drobné výtky, doufejme, odplaví první chvíle strávené s uslintanými mimozemšťany. Zrovna Vetřelci si tak cestu do nabité jarní sezóny určitě prokoušou.