Aliens Versus Predator 2: Primal Hunt – akce bez infarktu - recenze

Také vám vadilo, co z vetřelců udělali v posledním filmu? Máte pocit, že se vytratila ta správná atmosféra? Stejné zklamání by vám mohl přinést i datadisk k nezapomenutelně děsivé hře AvP2. Silný odklon od původní atmosféry směrem k nepřetržité akční řežbě s mimozemšťany není možná tou nejlepší cestou, jak se zavděčit fanouškům.
Aliens Versus Predator 2: Primal Hunt – akce bez infarktu - recenze

Minimální konfigurace: procesor 450 Mhz, 128 MB RAM, 16MB grafická karta, 1,1 GB na HDD, DirectX8, hra AvP2
Testovací konfigurace: AMD 950 Mhz, 128 MB RAM, 64MB GeForce 2 MX
Výrobce: Third Law Interactive (
www.thirdlaw.com)
Distributor: Sierra (
www.sierra.com)
Distributor v ČR: Cenega
Homepage:
http://avp2.sierra.com/expansion/

Trojice vojáků, pečlivě se vzájemně kryjících, čekala v malé, tmavé místnosti. Z hluboké šachty před nimi se ozývalo vzdálené monotónní hučení výtahové plošiny, která se pomalu blížila k nim. Stáli v nejnižším patře speciální výzkumné stanice, vybodované přímo nad pravěkým hnízdem vetřelců. Šachtou před nimi sestupovali androidi, aby ve slizkých tunelech pod zemí shromažďovali data o vetřelcích v jejich přirozeném prostředí. Až donedávna, kdy jeden z nich před svým zničením odeslal informace o čemsi, co upoutalo příliš silný zájem těch nahoře. Rachocení sílilo, plošina již byla skoro nahoře. Vojáci pevněji sevřeli své zbraně – ale plošina byla prázdná. Nastoupili tedy a započali svůj sestup vstříc nepřátelské temnotě, plné čvachtavých zvuků. V hnízdě bylo vždycky horko, vlhko a detektory hlásily údaje, ze kterých nešlo nic pochopit. Trojice se rychle rozestoupila okolo výtahové šachty, začali pečlivě rozmisťovat automatické rychlopalné stanice. Když byla poslední na místě, podívali se jeden druhému do očí. Pak vypuklo peklo. Z temnoty tunelu se začali řítit vetřelci – velcí, malí, po zemi, stěnách i stropě. Hnali se v nekončených vlnách, automatické zbraně po nich pálily, vojáci jejich směrem spustili střelbu z plamenometů, ale záplava vetřelců byla nekonečná. Jedna vlna za druhou se probíjela v oblacích stříkající kyselinové krve blíž a blíž k trojici, která neměla kam ustoupit.

Úvodní bitva v datadisku Aliens vs Predator 2: Primal Hunt (dále jen PH) je působivým zážitkem, který předznamenává celý datadisk: záplava akce vás dokonale zabaví, ale strašidelná atmosféra a strach z jednotlivých vetřelců (což tvořilo dva nejlepší filmy série a první, nezapomenutelně atmosférickou AvP hru) jsou v nenávratnu. Ona úvodní řežba v hnízdě vetřelců se navíc dá snadno vyřešit prostě tím, že proběhnete mezi vetřelci, zaměstnanými útokem na palebné věže a vaše spolubojovníky, pryč – do nitra hnízda, ve kterém čeká onen artefakt. Jaký artefakt?

Aliens versus Predator 2: Primal Hunt Aliens versus Predator 2: Primal Hunt

Aliens versus Predator 2: Primal Hunt Aliens versus Predator 2: Primal Hunt

Příběh

500 let před tím, než na planetu LV1201 vůbec přišli lidé, zde probíhal běžný lov predátorů. Jeden z nich se při své honbě za lebkami vetřelců dostal až do jejich hnízda, obklopujícího prastaré ruiny, vytvořené technologií pilotů (podivná rasa, představená v prvním filmovém vetřelci). Zde objeví predátor tajemný artefakt, jakési zařízení, které je schopno ovládat myšlenky vetřelců. Při jeho prozkoumávání však dojde ke spuštění stázového pole, které nešťastného predátora zmrazí na celých 500 let. Zde přichází na scénu náš trojlístek lidí, v čele s vámi ovládanou postavou, kterou není nikdo jiný než Dunya, žoldák známý z AvP2, aby artefakt vyzvednul a tím mimo jiné deaktivoval pole, v němž je uvězněn predátor. Ten vyráží za člověkem, který mu „ukradnul“ artefakt a netuší, že během stáze byl infikován vetřelcem, z nějž se nakonec vyklube predalien, mutantní vetřelec, jehož cílem bude zničení artefaktu a tudíž záchrana hnízda.

Příběh není vůbec špatný, rozhodně je mnohem silnější než u původní hry, nicméně paradoxně je to provázanost a odkazy jednotlivých kampaní (za všechny tři rasy) na sebe navzájem, co způsobuje lehký zmatek a dezorientaci v příběhové linii. Ideální pořadí, v jakém byste měli hru hrát, je predátor (přichází k artefaktu a umrzá), člověk (nachází artefakt a rozmrazí predátora) a vetřelec (žene se za oběma ve snaze artefakt zničit). Animace v engine hry mají správnou filmovou atmosféru a třeba scéna, ve které jde o milostné hrátky ve sprše, mne v AvP hře příjemně překvapila svým vyzněním (zasvěcení vědí).

Co je nového

PH nabízí tři singleplayerové mise pro každou rasu, tedy devět nových úrovní plus čtyři multiplayerové. Možná to nezní jako kdovíco, ale byl jsem příjemně překvapen délkou jednotlivých misí. Jako v původní hře, i zde vede cesta jednotlivých ras víceméně stejným prostředím, takže se některé lokace nepříjemně opakují. Nicméně hlavní novinka, prastaré ruiny (původně pilotů, nicméně v průběhu oněch pětiset let obestavěné predátorskou technologií), jsou dostatečně originální a působivé, abyste na jejich prozkoumávání nikdy nezapomněli. Stejně tak hnízdo, které v jeho blízkosti vybudovali vetřelci, patří k tomu nejlepšímu, co jsem ve vetřeleckých hrách viděl. Kromě nového prostředí vás na planetě LV1201 čekají dva nové druhy zvířátek, jednak jakýsi obří červ, který se náhodně klube ze země a slušně maskované cosi mezi opicí a ještěrem. V kontextu vetřeleckého vesmíru mi tyto nové bytosti přijdou zbytečné a nudné, působí ve hře s vetřelci jako pěst na oko. Mnohem větší radost jsem měl z nových zbraní, i když jich je málo. Druhá pistole navíc nejenže vypadá jako vystřižená z filmu Johna Woo, ale v kombinaci s protipancéřovými kulkami jde (na rozdíl od prvního AvP datadisku k první AvP hře) o slušně účinnou zbraň, se kterou je radost si hrát. Stejně tak nová rychlopalná energetická zbraň predátora se stala mým favoritem, protože si můžete dle libosti doplňovat její munici a v praxi funguje jako takový lehčí rotační kulomet – střílí velice rychle nezaměřované plasmové výboje. Jiná věc je, že s touto zbraní se predátor definitivně stal nezničitelným a nezastavitelným, což atmosféře ani hratelnosti příliš nepřidalo. Lidé nově mohou využívat kulometných věží a přenosných automatických palebných věží (které známe z prodloužené verze filmu Vetřelci) a také máte k dispozici detektor pohybu, který zabírá celých 360 stupňů. To mi připadalo nešťastné hned z několika důvodů – jednak se tím vytrácí atmosféra z filmové předlohy, kdy jste se museli neustále zuřivě otáčet, abyste si udrželi přehled o tom, co se děje kolem vás. A pak je PH natolik „akční“, že „náhlé“ záplavy vetřelců (navíc dokonale uvedené bouřlivou hudbou) vůbec nemá smysl vyhlížet na detektoru. Zvlášť, když lezou často přímo ze stěn (ve filmu to vypadalo o hodně lépe, než ve hře). Proto úplně mizí význam detektoru pohybu (napjaté sledování a děs, když se ukáže blížící tečka být vetřelcem). Aby byl výčet novinek úplný, musím ještě zmínit možnost autodestrukce predátora v multiplayeru (a skutečnost, že predalien vyskočí výš, než normální vetřelec). Na datadisk toho PH přináší dost a dost, nicméně jako hra se překvapivě nepříjemně vzdálil původní předloze.

Aliens versus Predator 2: Primal Hunt Aliens versus Predator 2: Primal Hunt

Aliens versus Predator 2: Primal Hunt Aliens versus Predator 2: Primal Hunt

Filmy versus hry aneb akce versus atmosféra

Stejně jako mi můj vztah k vetřeleckému vesmíru pošramotily novější dva filmy (především scéna, ve které je hlavní vetřelec vyfouknut dírkou v okně jako vypuštěné nafukovací zvířátko), tak jak mi vadil posun od strhujícího filmu o primitivním boji dvou válečníků v džungli k béčku o boji s mimozemšťany v ulicích Los Angeles, tak mi vadí i to, co PH udělal s atmosférou původních AvP titulů. Jako fanoušek jsem svého času strávil desítky hodin s původní hrou Aliens Versus Predator na konzoli Atari Jaguar. Tam jsem se bál, sledoval napjatě detektor pohybu a neustále počítal zbývající munici. Žádný útok vetřelce nebyl předem odražený. Ještě horší strach jsem zažil u stejné hry o pár let později na PC, protože původní AvP byla drsně realistická (v rámci filmové předlohy) hra na hranici hratelnosti. Umírněný AvP2 se mi také líbil, protože kladl velký důraz na atmosféru, které dosahoval díky pečlivému rozmístění nepřátel a kvalitně naskriptovaným situacím. PH oproti tomu nabízí téměř nepřetržitou frenetickou akci, kde si o nějakém strachu můžete nechat jen zdát a v zásadě jde o velmi průměrnou střílečku, která na vás neustále vrhá tlupy nepřátel. Vetřelci se vynořují často odnikud a je jich tolik, že si na jejich přítomnost brzy zvyknete, čímž definitivně zmizí v nenávratnu ona hororová atmosféra plná obav z toho, co by mohlo číhat ve tmě. Koncepce PH silně připomíná starší dílo jeho tvůrců Kiss: Psycho Circus nebo třeba hru Serious Sam. Nic proti akcím tohoto typu, ale k námětu, jakým jsou vetřelci, se nehodí. Rozhodně ne s takto bezduše rozmístěnými protivníky a nulovým důrazem na výstavbu atmosféry.

Světlé stránky hry
  • vetřelci a predátoři
  • působivé nové lokace
  • účinné nové zbraně
  • přenosné palebné věže
  • povedený příběh
  • stoprocentní ozvučení z filmů
Temné stránky hry
  • příliš akce ubíjí atmosféru
  • predátorova nová zbraň je přehnaně účinná
  • vetřelci se vynořují odnikud
  • nový detektor pohybu

Aliens versus Predator 2: Primal Hunt Aliens versus Predator 2: Primal Hunt

Aliens versus Predator 2: Primal Hunt Aliens versus Predator 2: Primal Hunt

Závěrečná povzdechnutí

Pro fanoušky je PH sázkou na jistotu. Žádný hráč s krví poznamenanou kyselinou si nenechá ujít příležitost vrátit se na LV1201 a postřílet pár vetřelců/ulovit pár lidí/roztrhat a sníst všechno živé, co nemá dvojitou čelist. Příběh je zřejmě zatím nejpovedenější v rámci herní série AvP a některé scény (zmíněná sprcha, efektní uvíznutí predátora ve stázovém poli s facehuggerem uprostřed výskoku směrem k obličeji) nezapomenete ještě hodně dlouho po dohrání hry. Nové prostředí je atmosférické, povedené, stará známá základna lidí opět dýchá onou dokonalou atmosférou známou z filmu – dveře syčí jak mají, zdi zdobí loga korporace Weyland-Yutani. Nové zbraně vám usnadní průchod nekonečnými záplavami vetřelců, kteří se v PH řítí neustále odevšad, abyste se snad nezačali nudit a nemuseli pustit tlačítko střelby. Ztráta strašidelné a napínavé atmosféry je tedy tím největším problémem, nad kterým je zbytečné dál naříkat. PH je zkrátka slušně nabitý datadisk, který nabízí zuřivou akci z vesmíru vetřelců. A to není vůbec málo! Přeji vám… dobrý lov.

Grafika: 8/10
Zvuk: 10/10
Hudba: 7/10
Hratelnost: 7/10

Primal Hunt se vzdal strašidelné atmosféry ve prospěch intenzivní akce, zasazené do povedených kulis, inspirovaných filmy. Není to žádná infarktová záležitost, ale čistokrevná akce, určená spíš fanouškům série, než široké hráčské veřejnosti.

Celkové hodnocení: 7/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

18.  11.  2017 | | 12 N/A
Need for Speed Payback: nedostatečně rychle a zběsile (recenze)

Need for Speed Payback: nedostatečně r…

Po menší přestávce jsme se konečně dočkali dalšího dílu série Need for Speed. Prospěla závodům pauza stejně, jako novému asasínovi? To se dozvíte z naší recenze.

12.  11.  2017 | | 17 N/A
Na PS Store startuje nová akce, najdete tam spoustu her pod tři stovky

Na PS Store startuje nová akce, najdet…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku konzole Playstation o pár parádních pecek? V obchodě máte skvělou akci.

16.  11.  2017 | | 4 N/A
Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvýkonnější konzoli na trhu?

Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvý…

Tak je to konečně tady. Vyšel Xbox One X, nejvýkonnější konzole na trhu a dlouho opěvovaný klenot Microsoftu. Je to opravdu dobrá herní mašina nebo přeceněný favorit?

17.  11.  2017 | | 16 N/A
Fanoušci přinutili EA ke změně, Star Wars Battlefront 2 bude lepší

Fanoušci přinutili EA ke změně, Star W…

Velká vlna nevole od fanoušků Battlefrontu podle všeho padla na úrodnou půdu. EA chystá změny.

18.  11.  2017 | | 2 N/A
Microsoft rozjíždí časově omezenou nabídku bundlů konzole Xbox One S

Microsoft rozjíždí časově omezenou nab…

Slevová mánie začíná.

12.  11.  2017 |
Cosplay: Když se z holek stávají vysněné krásky z videoher

Cosplay: Když se z holek stávají vysně…

Svět videoher se již dávno vymanil ze svého virtuálního rámce a čím dál tím více se prolíná s naším reálným životem a to v mnoha ohledech. Je ve vzájemném propojení s literaturou, filmovou či hudební tvorbou a ovlivňuje též intersociální vztahy. Jedním z pozoruhodných fenoménů v tomto ohledu je stále populárnější cosplay.

9.  11.  2017 | | 31 N/A
Harry Potter se vrací, tentokrát s příchutí Pokémon GO

Harry Potter se vrací, tentokrát s pří…

Černá magie společně s Voldemortem se vrací na scénu.

10.  11.  2017 |