Alternativa - budoucnost lidstva v rukou bezdomovce (recenze)

Kdo si myslel, že když se narodil do relativně klidného období naší planety, tak svůj život v relativním klidu i dožije, ten se velice mýlil. Už za pár desítek let nás čeká nesnadný život v područí jednolitého celosvětového Státu, řízeného bezvýhradnou cenzurou totalitního režimu a hlídaného samotným Velkým bratrem, společně s jeho mechanickými nohsledy. Kdo by mě chtěl nařknout ze zvěstování špatných zpráv či prorokování apokalyptické budoucnosti, toho bych rád uklidnil. Nejde o moje myšlenky ani má přání. Tuto budoucnost nám připravili pánové z českého herního uskupení Bohemia Interactive ve své nejnovější hře. Zdá se, že aspoň podle nich se jedná o jednu z alternativ naší budoucnosti.

Své by o tom mohl vypovědět třeba Richard Rochek (v české verzi hry Roček). Naprosto normální, společensky zapadající, kriminálně neaktivní a trvale zaměstnaný občan města Prahy. V roce 2045 ho však postihlo neštěstí. Neočekávaně přišel o práci, což mu bylo navíc oznámeno dost nešetrně jedním z robotů Endory - jediné světové megakorporace zajišťující veškeré služby a “světové blaho“. Spolu s prací přišel také o svůj identifikační průkaz, čímž se stal v podstatě neexistujícím vyvrhelem na okraji společnosti.

Je otázka, kolik z nás by mělo opravdu sílu proti tomuto bezpráví a beznaději bojovat. Richard ji však nachází a jeho další kroky vedou k revolucionářské skupině nazvané skromně Odboj. Od této chvíle je jeho život navždy poznamenán, protože zažije a uvidí věci, které nikdy neviděl. Jeho úplně prvním zjištěním však je, že život v odboji je stejný, jako ten “civilizovaný:“ plný lží, intrik a nedůvěry.

Ten však zadá stěžejní úkol celé hry: vypátrat, kým a proč byl zavražděn hráči neznámý profesor Petrenko

To pozná už při setkání se svým prvním bezejmenným kontaktem (doslova bezejmenným, jmenuje se totiž NoName), který není tak úplně tím, za koho se vydává. Zadá mu však stěžejní úkol celé hry: vypátrat, kým a proč byl zavražděn hráči neznámý profesor Petrenko. Vypátrat kým se nakonec ukáže být celkem snadné. A ve chvíli, kdy zjistíte, proč byl zavražděn, se zrodí nový úkol-ukořistit jím vyvíjenou práci na neznámém projektu, který by mohl misky vah v boji s diktátory převážit ve prospěch právě těchto uzurpátorů. Jak ale uvidíme, cesta k tomuto cíli bude dlouhá a nesnadná.

Adventura alternativním způsobem

Alternativa je už od úvodního menu velice zajímavá. Dá se říct, že jméno hry by klidně mohlo znázorňovat i její vztah ke konkurenci. Mimo spousty věcí řešených tradičně totiž najdete i další, neortodoxní a originální prvky.

Inventář je tady umístěn stejně, jak ho známe i z jiných adventur, tzn. pod horním okrajem obrazovky a skrývá se v něm nečekaný a vítaný pomocník. Vaše osobní PDA. Nejenže funguje jako poznámkový blok, do kterého se zapisují zajímavé údaje, ale navíc je i interaktivním propojením s mnoha dalšími předměty. Nebude totiž výjimkou, když do něj zasunete tzv. TVD disk, na nějž nahrajete či z něj smažete data, což má samozřejmě vliv na další události.

Nezřídka se vám stane, že vaše odpověď v určitém bodě ovlivní další děj - což je zajisté dobrý, ale nedořešený nápad

Velice zajímavě jsou zde řešeny také rozhovory, kterých je ale pohříchu poměrně málo. Obsahují standardní strom otázek a odpovědí, ale nezřídka se vám stane, že vaše odpověď v určitém bodě ovlivní další děj - což je zajisté dobrý, ale nedořešený nápad. Při špatných odpovědích je totiž výsledkem “pouze“ smrt, po které bez okolků či nějakých penalizací přichází load. Takže pokud se náhodou netrefíte, nemusíte si z toho dělat těžkou hlavu – prostě se jen vrátíte o kousek zpátky. Fakticky tak nemůžete dialogy něco ovlivnit.

Nepřátelské území

Hned v prvních odstavcích jsem se nezapomněl zmínit, že hra se odehrává v Praze, ale i jako rodilý Pražan si budete občas říkat, kde jste se to octli. Za těch 35 let se svět sakra změnil. Autoři sami o hře říkají, že stylově se řadí k žánru future-retro a inspiraci můžeme prý najít například u sci-fi filmu Pátý Element. Já jsem v první chvíli cítil, jako bych se díval na malovaný Half-Life 2 nebo realističtěji ztvárněné Machinarium.

Minimálně s Half-Life 2 má však společnou politickou situaci - režim ne nepodobný některému z nám známých ismů, který ať chcete, nebo ne, zanechává stopy na herním prostředí i hluboko v duších obyvatel. I když hra nepůsobí vyloženě ponuře, možná se i vy zamyslíte, až na letišti uvidíte reklamní panel s větou „Vidím tě!“ Stejně tak vás nejspíš zasáhne už první obrazovka hry a tramvajová zastávka u nemocnice s názvem Pražská chudinská.

I když hra nepůsobí vyloženě ponuře, možná se i vy zamyslíte, až na letišti uvidíte reklamní panel s větou „Vidím tě!“

Když vám a vašemu putování začne být naše hlavní město malé, přesunete se i s hrstkou přátel do ciziny, konkrétně do Jižní Ameriky. I ta je sice v područí megalomanské instituce a samozvané vlády Státu, ale přes jistou jednotnost je změna prostředí znát. Lokací je dost, jsou koukatelné, ale bohužel mají podstatné chyby – nachází se v nich opravdu málo lidí, jsou málo interaktivní a hra smotná vás často nelogicky vrací do již prošlých lokací.