AMD plánuje, Intel raději mlčí

Boje mezi těmito největšími výrobci procesorů zuří již od samého vzniku obou firem. Vzájemné napadání, tlak přes média a nevybíravá slova na adresu druhé strany jen potvrzují, že konkurence v tomto odvětví je opravdu velká.

Velmi nečekaně se zachovala firma AMD, když oznámila, že nástupce poslední řady procesorů Athlon opět ponese stejné jméno, pouze s přídavkem 4. Jedná se především o dobře promyšlený marketingový tah, jelikož jak je známo, nástupce Pentia 3 nese náze Pentium 4. Tím se Athlon v podvědomí zákazníků posune na stejnou úroveň a může tak dosáhnout lepších úspěchů, než kdyby zákazník ve skrytu duše nebyl informován, jaký procesor kupuje.

Samotný procesor bude samozřejmě značně inovován. První proklamovanou změnou oproti původnímu Athlonu bude především zmenšení tepelné zátěže o 20 procent. To je velmi dobrá zpráva pro overclockery, neboť čím méně se procesor hřeje, tím větší existuje naděje na úspěšnější přetaktování. Samotné AMD očekává, že tato verze Athlona se bude kamarádit až s frekvencí kolem 1,6GHz, případně trošku vyšší. Snížení tepelné zátěže dosáhli v laboratořích především díky novému způsobu rozmístění tranzistorů a také díky nižší voltáži.

Další vylepšení můžeme spatřit v rozšíření a zkvalitnění práce s interní pamětí L1 a L2 cache. Jedná se o to, že data, která jsou načtena do paměti L1 se již nemusí načítat do L2 cache, čímž se defakto celková velikost cache zvětšuje. Zároveň se zvyšuje i počet záznamů. Které mohou být v paměti L1 uloženy a to sice z původních 32 na 40.

Změnou k lepšímu je i přidání plné podpory instrukční sady funkcí SSE. Předchozí Athlon podporoval pouze část těchto funkcí. Tento krok AMD je směrem kupředu, protože programy podporují spíše SSE než 3Dnow! technologii. Podotýkám, že Intel je ve využívání funkcí SSE poněkud dále. Jejich nejnovější model Pentium 4 podporuje již SSE2.

Jednou z méně zajímavých, přesto však velice podstatných novinek, je i přítomnost teplotního čidla. To hlídá aktuální teplotu procesoru a zabraňuje tak možností procesor přiškvařit. Přesto však ve výsledku spálení procesoru musí zabránit vypnutím deska, neboť čidlo informace pouze předává. Nejvyšší dovolená teplota byla stanovena na 95°C.

Ty tam jsou informace o nových procesorech firmy INTEL. Podle neoficiálních informací se Intel do konce roku nechystá do žádných převratných změn a dokonce neplánuje uvedení žádného z nových rychlíků. Všeobecně je známo, že Intel v poslední době pomalinku usíná a stále častěji se hovoří o tom, že AMDčko mu prostě a jasně vyrazilo dech. Celerony zvyšují svoji rychlost již jen minimálně a Pentium 4 na svoje rapidnější rozšíření určitě bude ještě chvíli čekat. Údajně bychom se však v druhé polovině roku mohli dočkat Pentia 4 na neuvěřitelné frekvenci 2GHz.

Současná situace tedy Intelu příliš radosti nedělá a je tedy zřejmé, že se soustředí na boje blízké budoucnosti. A také se dá očekávat, že po předchozích negativních zkušenostech s ohlašováním nových typů procesorů bude vše hezky déle držet pod pokličkou a do žádných tahanic přes noviny a jiná média se pouštět nehodlá.

Přesto však jedna zajímavost z laboratoří Intel vyšla. Vědci, kteří pracují na vývoji nových křemíkových tranzistorů potvrdili, že se jim podařilo vyvinout nejrychlejší tranďáky na světě. Jsou velké pouze 20nm (nanometrů) a v budoucnu budou používány pro vývoj superrychlých procesorů – dle předběžných předpokladů až 20GHz. Zajímavé také je, že tyto zkušební vzorky mikrotranzistorů byly vyrobeny za použití stejných materiálů, jež se používají dnes. Výzkumem také Intel potvrdil pravdivost Mooreova zákona, tři generace by tedy ještě mohl platit.