PC | Xbox One | X360 | PS3 | Akce

Assassin’s Creed IV: jak těžit z chyb a jít vstříc komunitě

Proslulý klan zabijáků se opět rozrostl. Altaïre, Ezio, Aveline, Connore i ty, protivný Desmonde, kterého tu trpíme jen pro tvou DNA. Přivítejte mezi sebou nového kamaráda. Není jím nikdo menší, než obávaný mořský vlk Edward Kenway. Je tu sice nový, ale taky už leccos umí.

Co se nového pirátského asasína týče, už nás toho příliš nečeká. Během tohoto měsíce se dočkáme portu na next-gen (tady si velké rodíly neslibujeme), 22. listopadu vyjde verze pro poslední zbývající platformu a tím to v podstatě hasne. Hlavně PCčkáři tedy ještě netrpělivě vyhlížejí, ale současní konzolisté už se mohou za Blag Flag ohlédnout a hodnotit. My se vydáme ještě o kousíček hloub. Pojďme se podívat, proč vlastně AC 4 sklízí chválu nejednoho zahraničního i českého herního magazínu. Z jakých chyb se vývojáři v minulosti poučili a v čem letošní díl poráží své předchůdce?

1380561610-1.jpg

Kapitáne, „jen“ o kousek na jih

Těžko uvěřit, že je to pouhý rok, co jsme ještě v kůži Connora sledovali počátky vzniku Spojených států. Ani jsme se nenadáli a před námi stojí fungl nová výprava, tentokrát do slunného a rumem provoněného Karibiku 18. století. Ubisoft nezvolil taktiku, kterou upřednostnili jiní vydavatelé zaběhnutých značek.

Pokud chceme vydávat jeden díl série každý rok, který ovšem nebude k nerozeznání od toho loňského, nemusí být nutně zapotřebí dvou na sobě nezávislých studií. Byla to dřina, ale Ubisoft Montreal předvedl, že když si vše šikovně rozplánujete, stihnout se to dá. Motivací jim nejspíš byla i chuť zapomenout na hořkosladký třetí díl a vrátit značku zpět na výsluní AAA titulů.

1380561612-4.jpg

Nechceme, aby to vyznělo, že Connorův příběh byl skrz naskrz propadák a zmetek. Svižnost a ladnost hlavního hrdiny při sprintu přelidněnou metropolí vystřídala zas poměrně slušivá lesní kulisa, možnost lovit tamní zvěř a z kusu kožešiny si spíchnout něco pěkného na sebe. Nicméně bylo velmi těžké přeskočit laťku, kterou tak vysoko nasadil Ezio Auditore da Firenze a jeho středověká, potažmo novověká Itálie. Buď je americká revoluce méně přitažlivým a romantickým tématem, nebo to s ní vývojáři nevzali za správný konec. V každém případě si už za Connora nejspíš nezahrajeme.

Zeptáme se posádky

Podle posledních ohlasů a počtu prodaných kusů by mělo být AC 4 trochu jiná pohádka. Za hru, kterou už nyní můžeme v podstatě označit jako úspěšnou, by mělo studio do jisté míry vděčit svým fanouškům. Respektive fanoušci mohou tentokrát usínat s klidem na duši, jelikož jejich zpětných postřehů bylo příkladně vyslyšeno. Kritika, jenž se snesla nejen na Conorovu hlavu nepřišla vniveč a my chválíme příkladnou práci Ubisoftu, který se nebál vystrčit hlavu z písku.

Velký pokrok jsme zaznamenali zejména v otevřenosti herního prostoru. Loňská Amerika byla rozkouskována na několik různých uzavřených lokací, propojených načítací obrazovkou. Přechody mezi městy a lesy byly na denním pořádku, což se zákonitě promítnulo na méně celistvém herním zážitku. AC4 nabídlo svůj Karibik téměř bez omezení. Konsistentní otevřený svět, to je totiž to, oč tu běží přátelé.

1380561624-10.jpg

Příkladem na opačné straně barikády budiž systém lodních soubojů, který naopak fanoušci označili jako prvek hodný zachování. Pirátství a lodě jdou navíc ruku v ruce. Co by to vlastně bylo za piráta, bez jeho smrdutého škuneru, pojmenovaného po té nejšikovnější prostitutce v přístavu (hráčovu plachetnici Jackdaw, neboli Kavku musel vymyslet suchar).

Zde bylo to pěkné zachováno a v několika ohledech ještě prohloubeno a vypilováno. Plachetnici lze nyní vylepšovat prodejem kořisti nebo sběrem užitečného harampádí. Do posádky můžeme také najmout šikovné námořníky, kteří usnadní nalodění na útokem oslabenou nepřátelskou pramici. Sečteno podtrženo, máme tu námořní bitvu 2.0.

1380561625-12.jpg

Plavba klidná, občas vlnka

Kvalita kulis také udělala pěkný kus práce. Krajina nepůsobí díky lepšímu generátoru objektů a vyššímu počtu textur tak jednotvárně, jak tomu bylo vloni. Nový hrdina Kenway je drsnější a – Conorovy fanynky prominou – také mnohem charismatičtější týpek. Za rok příliš neubyla vyšší členitost terénu a více přírody, než jsme byli zvyklí na začátku série. Díky inovované mechanice pohybu působí ale sprint napříč mapou plynuleji.

Nebyli bychom ale zcela upřímní, kdybychom nezmínili i těch několik nešvarů, kterými hra přesto trpí. Nezmizeli z ní například vedlejší a z našeho pohledu zbytečné mini úkoly, kdy musí pro odemčení pirátského songu Kenway absolvovat honbu za unikajícím notovým papírem. K dobru nemůžeme bohužel přičíst ani občasné mozkové zkraty NPC postav, nebo jen málo vylepšený stealth systém. O moc víc bychom toho ovšem nenašli, a právě to je jeden z hlavních důvodů, proč si hráči i novináři nový díl tolik pochvalují.

Jelikož základním motivem série vždy byla určitá forma cestování v čase za pomoci stopy DNA našich předků, nabízí se také srovnání pasáží ze současnosti. Tady bychom se ale jen velmi obšírně a na úkor obsahu museli vyhýbat čtenáři neoblíbenému spoilerování. Moderní časy dáme pro tentokrát k ledu.

ACIVBF_PiratesShips_Seascape.jpg

Výběr toho oblíbenějšího z posledních dílů série už necháme na vás. Jsme si vědomi, že někomu může více vonět bostonský čaj a raději by naházel přes palubu bedny kubánského rumu. Přesto nelze opomenout množství chyb, ze kterých se v Montrealu dokázali poučit a rozlehlý barevný svět, jenž konečně zbořil ty pomyslné zdi a je cítit větší svobodou. Právě tahle důkladná spolupráce s fanoušky a komunitou nám dává velkou naději na to, že Ubisoft bude sérii zase táhnout nahoru. Už jen kvůli tomu se opět těšíme na díl další. A co vy?

Diskuze (5) Další článek: DayZ Standalone ukazuje 9 minut z testu multiplayeru

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,