Assassin’s Creed Valhalla: pojďme vyplenit Anglii | Recenze

Když v roce 2007 vyšel první Assassin’s Creed, byla to primárně stealth hra. Za roky své existence se však série výrazně změnila a upřímně nemám pocit, že by nové díly měly s tím prvním příliš společného. Možná to nemusí nutně vadit, přeci jen Origins a Odyssey jsou velmi kvalitní hry. Jenomže série nejspíš nalezla jistou komfortní zónu, které se drží a radši prezentuje ověřené prvky, než aby zkusila něco riskantního.

Valhalla výrazně připomíná Odyssey i Origins, nicméně sama změna prostředí by mohla přinést změnu. Stále je to RPG, ve kterém se příběhově řád asasínů nějak projeví. Tentokrát je však hlavní hrdina někým, koho si jen těžko představíme čistě v kladné roli – vikingským nájezdníkem.

Založme nové království!

Příběh je vcelku jednoduchý. Prvních 10 až 15 hodin (záleží, jak moc chcete prozkoumávat) strávíte v Norsku, kde chcete pomstít smrt svého otce. Dost kýčovitý příběh o vikingovi Eivorovi, který se stane adoptivním synem místního jarla a nakonec smrt otce pomstí, má nakonec zajímavý (leč očekávaný) obrat. Bohužel tu zanechám hodně děr, jelikož se chci vyhnout spoilerům. Zem vašeho nevlastního otce nebude pro vás a vašeho nevlastního bratra Sigurda dostačující a vydáte se do Anglie založit vlastní království.

Hra začíná v Norsku, kde Eivor touží po pomstě. Do Anglie se vydáte později

V Anglii to začne být zajímavější. Příběh se netočí specificky kolem zabíjení templářů a bojům proti anglo-saským králům. Vaším cílem je, aby vaše nové království (no zpočátku spíše malá osada) prosperovalo. Vaše nájezdy jsou tedy prezentovány jako honba za surovinami, abyste si své sídlo mohli vylepšit. Řád asasínů (v této době Hidden Ones) se projevuje spíše okrajově a budete spolupracovat na základě společného cíle – když zabijete jejich nepřátele, pomůže vám to upevnit vliv v Anglii.

Zde hře hrozí menší kontroverze. Ačkoli „lidé ze severu“ nebyli čistě krvelační nájezdníci, rozhodně je důvod, proč je známe zejména jako vikingy (což je v základu čistě označení válečníka a ne etnika). Hlavní hrdina se nakonec drží trochu zpátky, neznásilňuje a za zabíjení nevinných vám hrozí desynchronizace, ale vikingové jako celek se ve hře objevují různě. Mnozí jsou prezentování hlavně záporně, třeba Ivar mě v nervozitě nechával od prvního setkání.

Příběh je jednoduchý a předvídatelný, celková prezentace ale zanechává příjemný dojem

Jako celek nečekejte od příběhu zázraky, není to román od Cornwella.  Ukazování kladných a záporných postav jak mezi Anglo-Sasy tak mezi seveřany však prezentuje svět docela příjemně a plnění úkolů s cílem pomoci vašemu království je celkem osvěžující, ačkoli pár stereotypů tu nechybí. Zkrátka nenadchne ani neurazí.

Celý příběh Eivora je opět součástí simulace Animus. Příběh z přítomnosti se ve hře opět prezentuje a týká se velmi neblahé situace ve světě. Hrdinka Layla zkoumá osud Eivora v podstatě pouze kvůli krátké zprávě, ale víc bych nerad prozrazoval. Osobně jsem této části příběhu v sérii Assassin's Creed nikdy moc nepropadl, ale pokud ji máte rádi, tak vám hra nabídne dostatek textů a referencí na předchozí díly, abyste se do ní mohli víc ponořit.

Jdi za tím bodem na mapě

Valhalla je ukázkovým příkladem všech neduhů open-world her, které nás však (tedy alespoň zpočátku) baví. Mapa je doslova přeplněná body, které znázorňují nějakou aktivitu. Naprostým základem jsou klasické poklady a artefakty a na jejich hledání je kladen silný důraz. Potřebujete suroviny a vybavení na vylepšování své postavy a své osady. Mé velmi neoblíbené pobíhání po mapě ze série Assassin’s Creed bohužel nezmizelo, ale ne vše je špatné.

Herní aktivity jsou opět honěním bodů na mapě, občas tam ale čeká zábavná aktivita

Mapa jako taková je totiž nevšední. Většina dílů série si zakládá na pobíhání po pevnině, zde strávíte opravdu hodně času na lodi. Na rozdíl od Blackflag nebo Odyssey navíc nemíříte na moře, ale budete se pohybovat po říčním systému Británie. Průzkum je díky tomu alespoň trošku jiný, jelikož mapu překonáte docela rychle a hodně úkolů splníte cestou (typicky právě to plenění).

A zatímco truhly jsem obvykle vynechával, rozhodně jsem si nechtěl nechat ujít modré body na mapě. Hra to nazývá mysteries („záhady“) a jsou to obvykle velmi krátké úkoly všeho druhu. Můžete potkat holčičku, která čeká, až se její otec vrátí z války domů, farmáře, který nadává, že mu krysy ničí úrodu nebo houbičky, po kterých máte „vize“.

V Anglii se člověk nenudí

Průzkum záhad mě velmi bavil, ale i plenění jsem si užíval. Je skvělý pocit za troubení rohu útočit na klášter, zatímco před vámi unikají vyděšení mniši. Nebudu lhát, dost jsem si přál abych jim mohl pochodní trošku ožehnout roucho (když už hraji za vikinga, chci to dělat pořádně), což vývojářům asi přišlo až moc drastické, v každém případě je atmosféra skvělá a podívat se hořící výsledky vaší práce je velmi uspokojivé.

Ve hře je dost aktivit, aby vás to zabavilo. Jen se začnou brzo opakovat

Zlatý hřeb jsou minihry. Kostky jsou geniální, možná mě bavily i víc než ty kostky z Kingdom Come. Souboj ve veršování, kdy máte vybrat správné rýmy, abyste rozsekali soupeře, je rovněž zajímavý. Pití z rohu je sice jen o načasování klikání, ale také jsem se k němu vracel. Hra si zkrátka osvojila umění poflakování se po mapě.

Možná vás víc zajímá prvek vylepšování vaší osady. Ačkoli se celý příběh ohledně vašeho začínajícího království točí, vylepšování jako takové není až tak důležité. Dá vám sice hodně výhod do hratelnosti (kasárny umožní mít silnější vojáky, kovárna umožní vylepšování vybavení), ve výsledku se o to však moc starat nemusíte. Obvykle jsem jen proběhl a naházel suroviny do staveb a opět se věnoval průzkumu světa.

Stealth jde do ústraní, většinu času strávíte bojem

Kampaň nabízí… no přesně to, co byste čekali. Přímočarou hratelnost a opakující se úkoly (dobývání pevností je častou volbou), což se může omrzet. Postup však nemusí být nutně přímý, ve hře máte pár voleb a ačkoli si nemyslím, že by vybírání, co postava řekne, mělo příliš velký vliv na příběh, pomohlo mi to se do hry vžít. Jako celek je to sice jen mírný, leč příjemný nadprůměr.

Pane nepříteli, proč jste tak hloupý

Většina hry je samozřejmě o tom někam zajít a někoho zabít. O tom byla snad většina dílů série. Na rozdíl od většiny dílů však Valhalla ještě víc ubírá význam stealthu. Neříkám, že tu nejsou mise, které se zaměřují spíš na stealth nebo jsem to v některých fázích sám nezvolil, ale sekeru jsem používal víc než skrytou čepel. S posádkou se prohry moc bát nemusíte. Zatímco dříve bylo dobývání pevnosti o opatrném postupu, zde zatroubíte a posádka vám přijde na pomoc.

Nemusí to být nutně zápor, bojový systém je sice velmi jednoduchý, ale zábavný. V základu jde o schopnost dobře mlátit a uhýbat, kdy většina nepřátel jsou slabé terče a tu a tam se objeví silnější a naštvanější mlátička. Je to asi opět sázka na jistotu, kterou moc nezkazíte, přesto jsem si užíval zkoušení odlišných zbraní, kdy jsem nakonec zůstal u obouručné sekery, přičemž v nabídce máte štíty, meče či kombinaci dvou zbraní. Dobývání je navíc hodně interaktivní a dostanete do rukou třeba i beranidlo.

Technický stav není nejlepší, herní svět je však radostí prozkoumávat

Horší je dost ostudná umělá inteligence. Nepřátelé se při boji chovají dost tupě a hodně z nich zabijete ránou do zad. Při stealthu zase chodí po stanovených cestičkách, příliš si vás nevšímají, a ještě je trápí bugy. Zasekávání na místě, zmatený pohyb… obecně hra je technicky dost rozbitá a zasloužila by si trošku víc péče. Týká se to alespoň testované verze pro Xbox One.

Krásná země na západě

Grafická revoluce se nekoná, hra však vypadá skvěle. Vikingské osady jsou o něco méně velkolepé než antické metropole, přesto plout po řece, zatímco míjíte půvabnou anglickou krajinu, je úchvatné. Ještě víc jsem si možná užil Norsko a nádherné zasněžené hory.

Ve výsledku je hlavním problémem asi to, že ve hře není nic vyloženě nového. Prozkoumávat svět je zábava, ale novinky tu chybí a nedodělky ze strany hrozného technického stavu a otřesné umělé inteligence to dost sráží. Je to o průzkumu Británie v roli vikingského nájezdníka. Pokud vám to stačí, tak budete spokojeni.