Když se řekne "logická stolní hra" bývají reakce hráčů často (h)různé. Od radosti těch mírumilovnějších, klidnějších, mladších a taktéž příslušnic něžného pohlaví, přes neutralitu průměrného konzumujícího závisláka který hraje všechno až po výbuchy smíchu a sklony k agresivitě na straně hráčů 3D akcí.
Když se řekne "logická stolní hra" bývají reakce hráčů často (h)různé. Od radosti těch mírumilovnějších, klidnějších, mladších a taktéž příslušnic něžného pohlaví, přes neutralitu průměrného konzumujícího závisláka který hraje všechno až po výbuchy smíchu a sklony k agresivitě na straně hráčů 3D akcí. Můj relativně neutrální postoj k tomuto typu her pořádně zviklala až skvělá hra Awale. A proč je skvělá? Hned se na to podíváme...
Takže především, musím konstatovat, že ač sám znám docela dost stolních her, některé i docela exotické, tak o hře Awale jsem v životě neslyšel. Vše nasvědčuje tomu, že tu máme (co se námětu týče) bezpochyby fenomén velikostí srovnatelný s národním sportem nebo vlastně spíš regulérní národní hrou. Podobně jako Evropa miluje šachy a dámu, Asie má svoje Go atd. ale Awale?... a to se hraje v desítkách různých variant (viz dále) po celém světě!
Bylo by zde na místě se zmínit o principu hry, protože jej patrně málokdo zná. Je originální a přitom velmi elegantní. Když se na vás dívá nějaký náhodný kolemjdoucí (případně kolemsedící - to v případě že hrajete v nějaké krčmě), musí nabýt dojmu, že jste se úplně zbláznili, sem a tam pořád přesypáváte kamínky (nebo fazole, se kterými se hra hraje v Africe a které pro hru v případě, že si vyrobíte svoje "cestovní" Awale, doporučuji zejména pro jejich přenositelnost a přístupnost; mimochodem, padesát průměrných fazolí se vám akorát vleze do krabičky od sirek... =), po obzvlášť vypečeném tahu občas prohodíte nějakou tu tvrďáckou frázi typu "Uáárhghgh!" nebo třeba "...jo tak to sem čekal!" atd.
Garantuji vám, že nejdříve si z vás budou dělat posměšky, pak se zeptají, co to sakra je, a když jim to patřičně vysvětlíte, začnou kibicovat. Na pravidlech Awale je specifické to, že pro externího nezasvěceného pozorovatele působí naprosto nesrozumitelně, sám jsem několik prvních her absolutně nechápal jak je TOHLE možný zahrát =)!
Ale abychom nezamluvili ten princip. Představte si dvě řady po šesti nazvané severní a... no?... správně!... a jižní teritorium tvořené šesti zahloubenými důlky (samozřejmě nic vám nebrání sypat fazole na hromádku). Máte? Teď si do každého důlku v duchu přisypte čtyři fazole (což nám dělá 2 strany x (4 fazole na důlek x 6 důlků) = 48 fazolí pro hru). Tak, právě jste sestavili základní pozici pro hru Awale. Po stylovém výběru, kdo začne hrát (hádá se jak jinak než fazole skrytá v jedné z rukou), se můžete vrhnout do akce.
A o co tu tedy jde?
Jednoduše, vždy zvolíte nějaký z důlků, ve kterém máte nejméně 1 fazolku (horní počet je neomezen) a začnete takzvaně "zasévat" tj. rozdáte vždy po jedné fazoli proti směru hodinových ručiček. Rozdáváte tak dlouho, dokud máte co. S tím že nesmíte dát při kompletním "objetí" všech důlků fazoli do stejného důlku, odkud jste je vybrali. V případě, že některé fazole připadnou na území protivníka, nebrečte, protože
o to tu jde. Tak především, v případě, že skončíte rozdávání na políčku, na kterém je JEDNA nebo DVĚ protivníkovy fazole, zajímáte je a jsou vaše (a ostatní předcházející rovněž, ale vždy tam musí být právě ona jedna nebo dvě fazole takže po rozdání vybíráte dvě až tři - logické, doufám...). V nejčastějším případě obvykle vyberete jen jeden důlek prostě proto, že v předchozím buď žádná cizí fazole není anebo proto, že je to protivníkův první důlek (ten předchozí je váš). Nebo se ještě může stát, že v důlku jsou víc než dvě fazole. Tj. když se dofazolíte (Yo! Právě jsem vymyslel nové slovo! =) na důlek s patnácti fazolemi nejásejte, protože tímhle jste akorát zvýšili počet fazolí "po cestě" jinak nic.
Pravidel a výjimek je ve hře víc, např. nesmíte protivníka "vyhladovět" tj. pokud na svém území nemá už ani fazolku, musíte ho v příštím tahu "nakrmit" (pozor, samozřejmě pokud to JDE! Jinak jsou kameny vaše!), ale pro hrubý náhled na styl hry to stačí.
Co se týče taktiky, musím říct, že Awale je hrozně zrádná hra, ba přímo nebál bych se říct ta nejzrádnější, co znám; to, že vás protivník, tedy počítač, nechal vybrat řadu fazolí a vy jste si polepšili o takových 14 kousků nic neznamená, samozřejmě vám vzroste sebevědomí, ale než se nadějete, hra se posune ze stavu 14: 0 na stav 14: 34. O nějakém promýšlení tahů dopředu se tu také nedá mluvit v pravém slova smyslu, jak jsme zvyklí, protože hrací deska je po dvou tazích změněna k nepoznání. To ovšem neznamená, že by se hra zvrhávala v nějaké bezduché klikání na principu náhody, to ne. Dokonce i tato hra má své mistry. Vskutku pouze maximum představivosti, kombinačních schopností, bystrého úsudku a dokonalá aplikace (jednoduchých) pravidel vám zajistí vítězství. Počítač je i na tu nejjednodušší úroveň tak akorát průměrným hráčem, úrovně tu jsou čtyři, což myslím mluví za vše...
Průměrná partie začátečníků trvá nějakých sto tahů, v mistrovské partii se většinou rozhodne do padesáti tahů. Zajímavé. Mimochodem, v Awale máte k dispozici přehledný zápis partie po jednotlivých tazích, ukládání je samozřejmostí. Navíc tu je připraveno pár partií k prostudování, doporučuji.
 |  |
Hra je přímo napěchovaná Africkým folklórem a motivy, to že byla původně dělána pro Win 3.1 ji ale kvalitativně nijak nedegraduje a činí ji solidním sharewarovým kouskem ve vaší sbírce stolně-logických her. Pracuje v 256-ti barvách takže barvy a animace rukou (ano, čtete správně, když berete nějaké fazole, objeví se pracka a fazole přesype nebo vybere na vaši hromádku) nejsou v reálných barvách, ale komu to vadí? Pochybuji, že grafika je TO, o co v této hře jde. Jo... k tanci a poslechu vám hraje pravá africká hudba (nějaká banda v pozadí zpívá "hééjáááhééé" a tak podobně =). Jsou zde i takové drobnosti jako propracovaný HELP, ve kterém kromě podrobných pravidel najdete i nefalšovaná přísloví made in Afrika.
Naštěstí autoři nechali v sharewarové verzi většinu voleb přístupných, takže se dá solidně hrát i bez registrace, pokud se ale přesto rozhodnete hru zaregistrovat, zpřístupní se Vám klasicky všechny volby tj. můžete hrát proti těžším protivníkům, vytvářet si vlastní pravidla (!) a zpřístupní se nějaké ty optiony. Co se týče těch vlastních pravidel, jde o poměrně důležitý detail, hra totiž v sobě nemá jen jednu hru, ale rovných šestnáct her postavených na Awaláckém principu, každé pravidlo se liší v různých drobných nuancích jako třeba:
- počet fazolí se kterými se hraje
- kolik fazolí je v jednom důlku (možno editovat pro každý důlek sólo!)
- tuny dalších a tím myslím opravdu TUNY, celkem jich je bratru DEVĚT záložkových obrazovek (dokonce k pravidlům můžete přidat i mapu kde se tento typ hry hraje atd.)
Takže, shrnuto a podtrženo, když si Awale
seženete, rozhodně neprohloupíte, nemusíte je přímo zbožňovat, ale je to milá a sympaticky provedená hra, a co se jí nedá upřít, je velmi, VELMI originální...
Mimochodem, tuhle mně někdo sháněl po telefonu a na otázku, jestli jsem doma, jeden nejmenovaný člen rodiny odpověděl: "No já nevim jestli ho mám zavolat, von je teď tak zažranej do těch fazolí...!" =).
