Recenze na obě podzimní válečné pecky jsme vám už sice přinesli, ale to ještě neznamená, že jsme s Call of Duty a Battlefieldem tak úplně skončili. Věnovali jsme se totiž především singleplayeru a ačkoli něco málo na konto hry více hráčů zaznělo, je ten nejvyšší čas se ještě jednou vrátit zpátky a vzít to takříkajíc z gruntu. Takže jak se nám vlastně zamlouvají jednotlivé mapy, módy a nebo zbraňový arzenál?
Battlefield 4
Pěkné, ale náročné hraní
Čtvrtý Battlefield odešel z výše zmiňované dvojice recenzí s tou horší známkou, ovšem vinu na tom nesl především singleplayer. Multiplayer jsem více méně pochválil a hodlám v tom pokračovat i nadále. Hlavní překážkou pro mnoho hráčů byl totiž naprosto neuspokojivý stav hry.

Po snad desítce patchů už se ale konečně jedná o stabilní zážitek a co jsem zvládl vypozorovat na fórech, tak především s otravnými pády uprostřed hry a tedy i ztrátou skóre se již takřka nesetkáte. Stabilnější je vlastně hra celkově, FPS konečně drží uspokojivou konstantní hladinu a jediné, na co bych si snad chtěl ještě postěžovat jsou vysoké HW nároky.
Pravdou ale je, že za ně dostanete odpovídající pokoukáníčko a kde multiplayer Battlefieldu 4 rozhodně vítězí nad konkurencí je audiovizuální zpracování. Naprosto libové zvuky a především povedené světelné efekty táhnou hru neuvěřitelně nahoru a to, že zničitelnost prostředí je od BFBC2 stále chabější a chabější bych protentokráte tvůrcům ještě byl ochoten prominout.

Na vysoká nastavení se totiž stále jedná o nejhezčí multiplayerovku současnosti, a to ještě s velkým přehledem. Dejte ale pozor! Multiplayer dá vašemu železu zabrat mnohem více, než singl a tam kde jste smažili trojku na maximum se tady budete muset spokojit pouze se středním, někdy možní i vysokým nastavením grafiky.
Malými krůčky dopředu
I přes nemalou kritiku si nadále stojím také za tím, že čtyřka je ve skutečnosti jen malinko vylepšená trojka. Koncepce a základní herní mechanismy zkrátka zůstaly naprosto totožné a autoři z DICE šahali pouze na detaily. Největší novinkou je už několikrát zmiňovaný navrátivší se Commander mód, který se ale opravdu povedl a vyzvednout určitě zaslouží. Když se do role velitele dostane zkušený hráč, je radost tenhle Battlefiled hrát. Oproti Call of Duty je totiž, ať už s velitelem či bez něj, Battlefield pořád mnohem taktičtější a méně zběsilý.

Obzvláště s kamarády nebo v trošku sehraném týmu se hraje jedna báseň. Může za to ovšem i fakt, že oproti třetímu dílu si najde roli na bojišti opravdu každý. Nemusíte být žádný mega level ani mít odemčenou nejlepší výstroj. Hodně bodů můžete získat třeba už jen za označování nepřátel a obsazování strategických bodů. Podpůrných akcí podobného rázu je přitom ještě mnohem více.
S tím se pak pojí ještě jedna věc, a sice daleko lépe uspořádaný Battlelog a rozsáhlejší možnosti vaší výstroje. V tomhle směru se Battlefiled hodně přibližuje ohromným možnostem Call of Duty a všemožných gadgetů je nepočítaně. Všechny věci navíc ovlivňují podobně jako v realitě celkové chování zbraně a svůj vytoužený kousek si najde opravdu každý. Snad jediný problém bych v tomto ohledu viděl v systému odemykání, který pořád vyžaduje hrát s určitými typy zbraní po určitou dobu. Řešení Call of Duty postavené na ingame žetonech je mnohem elegantnější.
Rozporuplné mapy
Dobrý multiplayer ale dělají především mapy a herní módy. Neřekl bych, že DICE slaví vyloženě úspěch, ale úplná tragédie to také není. Všechny mapy rozhodně mají něco do sebe a třeba Flood Zone s postupně stoupající vodou nebo Golmud Railway s projíždějícím vláčkem jsou opravdu úžasné kulisy. Na druhé straně ale stojí třeba podivně navržený Hainan Resort plný samých sniperů nebo Locker, kde zase všichni kempí. Nakonec si tak stejně jako v předchozích dílech vyberete dvě, možná tři mapy a ty budete hrát pořád dokola. Nepomohou tomu ani unikátní prvky jako pád mrakodrapu nebo zuřivá bouře. Jedná se totiž o pouhopouhé laciné pozlátko.

Podobně jsem to pak měl bohužel i s herními módy. Kvalitní zážitek samozřejmě představuje Conquest a dobře hratelný je takřka na všech mapách i Rush. Ovšem třeba nový mód Obliteration je velkým zklamáním. Vedle toho, že mi moc nejdou do hlavy jeho principy se jedná o mód, který je na většině map prostě nehratelný. A to je ten hlavní problém čtvrtého Battlefieldu, který nějaký patch rozhodně nevyřeší. Možností, jak nakombinovat mód a mapu dohromady je zatraceně málo. Tedy pokud nechcete dostat zmršený zápas, kde celou hru jen pobíháte sami a pak vás sundá sniper.
Lepší čtyřka
I přes tohle negativum se ale Battlefield 4 v multiplayeru rozhodně povedl. Vytknout mu totiž opravdu mohu jen ty módy a mapy. Technická stránka konečně došla k uspokojivému stavu a těch pár menších změn v čele s Commander módem je určitě k lepšímu! Teď jen zbývá doufat v povedená DLC, která vyřeší i ten poslední nedostatek.
Hodnocení: 4/5