No nevím, jak definujete hratelnost.
Beyond Two Souls mám rozehrané (zrovna jsem ve zmiňované laboratoři) a obdobně jako Heavy Rain je to jedna z mála her, kde člověk opravdu cítí emoce - někde husí kůže, jinde úlek, jinde lítost.
Dovolím si tvrdit, že někdy přílišná interaktivita a volnost škodí - ano, jsou hry, kde má sandbox smysl, ale jsou hry, kde nemá. Napadá mě například Final Fantasy 7 (a v podstatě všechny díly) - sice je zde volný svět, ale většina příběhu je jasné linkována - volnost dostane hráč až v pozdějších fázích a stejně je to volnost jen zdánlivá - příběh se totiž v případě volnosti moc vyprávět nedá a Final Fantasy bez příběhu (a CGI) by byla naprosto tuctová hra.
Je přeci správně, že existují různé typy her a člověk si vybírá podle nálady - mít všechno stejné by byla pořádná nuda.