BioShock: The Collection – zahrajte si znovu a lépe (recenze)

Jen málokterá hra dokázala prezentovat napínavou atmosféru a hluboký příběh tak dobře jako BioShock. Není tedy divu, že se hra stala velmi populární a nyní vychází její remasterovaná verze. Jak na nás působí?
Kapitoly článku

BioShock 2

Druhý díl začíná vcelku překvapivě. Objevíte se v prostorách, kde je dostatek vody na to, aby vám váš odraz prozradil, že jste jedním z velkých tátů. V únoru roku 2010, kdy hra vyšla, to pro nás znamenalo menší odklon od filozofických témat a větší políbení od brutálních přestřelek. Používání plasmidů a hraní si s genetickou mutací začalo společně fungovat s bohatou škálou zbraní.

bioshock_3.jpgbioshock_5.jpgbioshock_6.jpg

Věnujme se nejdříve grafickému pokroku. Remaster BioShocku 2 potvrzuje má slova o „obtažení fixou“ a svým grafickým nádechem přeci jen první díl převyšuje, ač byly oba remastery udělány ve stejnou dobu. Nepřevyšuje ho o hodně, rozdíly nejsou razantní, ale poznáte je. Znamená to tedy, že hra je graficky stále podprůměrná a typicky podíváte-li se na tekoucí vodu nebo plameny, okamžitě vám její vyšší věk dojde.

Problémem by logicky mohl být starší bojový systém. Ten v druhém dílu je něco méně zastaralý než v jedničce, první díl ale vsadil na příběh. U dvojky no… je pravda, že bojový styl vás asi nenadchne, ale pořád není špatný. Výhodu druhého dílu hledejte spíš v atmosféře a rozvíjení výborně nakousnutého děje. Je sice pravda, že v některých detailech si oba díly nerozumí, ale projet si hru v roli velkého táty je suprový zážitek pro fanoušky jako dělaný.

BioShock Infinite

Po dvou hrách ve slaném moři je příjemným osvěžením, že se díky BioShocku Infinite vydáte vzhůru do oblak. Temné a zkrvavené prostory podmořského města Rapture vystřídá světlé, leč opět zkrvavené město Columbia. Toto po obloze plující město bývalo symbolem technologického pokroku než se zpřetrhalo vazby se zbytkem světa. K příběhu vám nadále řeknu jen to, že se nacházíme v době ještě před prvním dílem a napětí s vysvětlením mnoha otázek z dřívějška ve hře nechybí.

Hlavně si budete moci už pořádně „zahrát“. První dva díly jsou žánrově zkrátka už zastaralé a v mnoha ohledech je jejich ovládání i trochu nepříjemné a neintuitivní. Infinite ale pochází z března roku 2013, což není až tak dávno. Dočkáte se tedy rychlého a vzrušujícího herního stylu, příjemného přepínání zbraní a brutální zakončení po poražení nepřítele na blízko také potěší.

Vraťme se ale k tomu hlavnímu – dočkal se Infinite na konzolích skutečného grafického pokroku? Vlastně ano, dočkal, ale není to ani zdaleka taková změna, jako u jeho předchůdců. Celkový remaster u této hry by byl zbytečný, rok 2013 není až tak daleko a pokud si hru zapnete na Xboxu 360, vypadá stále skvěle.

infinite_1.jpginfinite_2.jpginfinite_3.jpg

Na Xboxu One pocítíte asi takový rozdíl, jako když si na PC z nízkých detailů nastavíte ty nejvyšší. I ty tři roky jsou ale znát a typicky pohyb vody, hoření ohně a tentokrát i ne zrovna dokonalé rozkvetlé kytičky vás upozorní na to, že se nejedná o hru dneška. Jedná se ale pouze o detaily, které vám nezabrání obdivovat osobitou krásu nebeského metropole.

Kapitoly článku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,