Blízké setkání s GameCube aneb První dojmy

Nedlouho před její očekávanou premiérou navštívila nová konzole Nintenda také moje soukromé doupě. Pokud už znáte technické parametry poslední ze „svaté trojice“ současných konzolí nazpaměť a chcete si raději přečíst poněkud lidštější dojmy ze setkání s GameCube, pak jste na správném místě.

„Co když je vše, na co se díváte, něčím docela jiným než co vidíte – osoba vedle vás je válečník a prostor, který se zdá být prázdný, je ve skutečnosti branou do jiného světa? Co když se objeví něco, co nikdo nečekal? Buď to zamítnete, nebo uznáte fakt, že svět nabízí mnohem víc, než by se mohlo zdát. Možná tam ta brána skutečně je, a pokud se rozhodnete jí projít, naleznete mnoho nečekaných věcí.“ - Shigeru Miyamoto

Můj první dojem ze samotné konzole je stejný, jako dojem poslední. Je TAK malá! Pokud si myslíte, že DreamCast nebo PSOne jsou malé, počkejte, až budete mít před sebou tu drobnou krychli, kterou je GameCube. Když jsem poprvé uchopil do rukou osmicentimetrový disk, byl jsem opravdu dojat a pobaven. Takhle nějak jsem si představoval média budoucnosti – chybí jen krystalický obal, který by bylo možno do nekonečna škrábat, aniž by samotné médium a jeho záznam jakkoliv utrpěly. Na druhou stranu je ale pravda, že na takové DVD (standardní médium PS2) se vleze několikrát více, než na GC disk (1.5 GB místa). Právě proto můžete sledovat sáhodlouhé filmy ve Final Fantasy X, aniž byste vstávali a prohazovali jeden disk za druhý. Tudíž jednička za umělecký dojem, ale čtverka za praktické využití – jakkoliv je médium GameCube geniální zbraní proti pirátům (pro ty méně chápavé – pirátství nám škodí všem, protože bez něj by se na hrách více vydělávalo a tak by se jim také věnovala ještě větší pozornost ze strany vývojářů i prodejců).

GC také skutečně neumí přehrávat DVD filmy (do malé mechaniky by se ani DVD disky nevlezly), což je vážně škoda. Oficiální zdůvodnění říká, že Nintendu šlo o stvoření stroje na hraní, nic jiného. Největší výhodou tohoto přístupu je rozhodně snížení výrobních nákladů oproti konkurenci, což umožňuje stanovit lepší cenu. Každopádně je důležité, aby bylo k dispozici dostatečné množství her tak dobrých, že vám na sledování filmů ani nezbude čas. GC podporuje hráče po mnoha stránkách – konzole je velmi snadno přenosná (její nedílnou součástí je dokonce rukojeť pro uchopení) a disponuje rovnou čtyřmi vstupy pro ovladače, takže jako vybavení na každou pořádnou party je dokonalá. Podpora multiplayeru na takovéto úrovni je rozhodně silnou zbraní. Jen si zkuste přenášet rozměrný Xbox nebo citlivý PS2. Za pozornost rozhodně stojí také ovladač, který je nápadně podobný ovladači PlayStationovému, nicméně (jako tomu bylo u N64) zde najdete nějaké to tlačítko navíc. Sedne do ruky jako ulitý a všechna tlačítka jsou snadno přístupná (obzvlášť povedené jsou analogové shifty).

  

O GameCube se říká, že je výkonnější, než PS2 a že je také mnohem jednodušší (z hlediska technické stavby), než PS2. Nejsem odborník na elektroniku, takže tyto fakty uznám, až na GC uvidím hru, která bude vypadat lépe, než nejlepší hry na PS2. Každopádně si zopakujme, že srdcem konzole je procesor „Gekko“ firmy IBM, který běží rychlostí 405 MHz, výkon GC je pak odhadován na zobrazení 6 – 12 milionů polygonů za vteřinu.

Bohužel první trojice her, kterou jsem měl k dispozici po těch několik dní, co jsem se z Game Cube těšil, neobsahovala žádný trhák, který by mi ukázal onen slibovaný monumentální výkon nového stroje. Přesto však stojí za to si o nich něco říct.

Luigi´s Mansion

Pokračování oblíbené série dětských her, jejichž hrdinou je instalatér Mario a jeho bratr Luigi, mne zklamalo díky neohrabanému a pomalému stylu, který je na hony vzdálen klasické „hopsací“ zábavě z osmi a šestnáctibitvých konzolí. Zatímco Mario 64 pouze přidal klasice třetí rozměr (a nějaký ten milión barev), zde jde vlastně o jiný herní žánr, který by se dal nejlépe popsat jako Resident Evil pro hodně malé děti – chodíte po strašidelném domě a pomocí neohrabaného vysavače (a dalších pomůcek) likvidujete duchy. I když grafika měla svá světlá místa, do překrásného světa nejlepší současné plošinovky Jak And Dexter (PS2) má Luigi´s Mansion velice daleko.

  

Pikmin

Okolo této hry byl (především v Japonsku) velký povyk – možná tam nehráli Giants a Black And White, neboť oproti těmto hrám je Pikmin značně omezený – a to nejen pro své zaměření na děti. GC má disponovat ohromujícím výkonem, ale v takovém Pikminovi vidíte vždy pouze malý úsek krajiny a zbytek se nehezky ztrácí ve tmě. Na druhou stranu můžete ovládat až 101 postaviček na obrazovce zároveň, k čemuž můžete přičíst nepřátele a nějaké ty světelné efekty. Pokud tedy síla Pikmina nespočívá v grafické monumentálnosti (viz. Munch´s Odyssey na Xboxu), zbývá hledat dobrou hratelnost – a tu zde rozhodně najdete, i když jsem se celou dobu nemohl zbavit dojmu, že místo pořádné strategie hraji spíše takovou logickou hříčku ve stylu Lemmings).

  

Wave Race Blue Storm

Pokračování oblíbených závodů vodních skútrů bylo jedinou z oněch tří her, která mi umožnila spatřit alespoň něco z oné „ohromující grafiky“. Je pravda, že práce s vodou a světlem je zde mimořádně povedená, jenže vzhledem k závodícím strojům je hra poněkud pomalejší, než takový Racer 2 nebo WipeOut Fusion, takže mne zas tak neohromila.

Co však musím chválit, je rychlost, plynulost a absence viditelného nahrávání všech tří her. Tedy to nahrávání tam sice je, ale je ho mnohem méně a je o dost rychlejší, než jsem si u konzolí zvyknul. Na každý pád se nemohu dočkat titulu, který dá GC pořádně zabrat (aktuálně možná Star Wars Rogue Squadron, v budoucnu rozhodně připravovaná Final Fantasy exklusivně pro GC).

  

GameCube je velmi milý, malý a povedený stroj, který se snadno přenáší, báječně se ovládá a je extrémně jednoduchý na obsluhu. Je zřejmé, že Nintendo si hodlá udržet (především v zahraničí) svoji početnou skupinu dětských fanoušků. Síla nové konzole však dává prostor k mnohem realističtějším a dospělejším trhákům, což rozhodně nejlépe dokládá nová řada Resident Evil Remake, jejíž vzhled je naprosto impresivní. Jakou skupinu lidí nakonec GC nejvíce zasáhne a kdo všechno pro něj bude vyvíjet exklusivní tituly s nejvyššími ambicemi, to zůstává zahaleno tajemstvím. Nová konzole je ale každopádně na cestě do obchodů okolo vás a její startovní vyhlídky jsou víc než dobré. Přejme jí štěstí!

Více informací o cenách této konzole, her a příslušenství naleznete v této aktualitě.

Diskuze (16) Další článek: Interview s Davem Perrym

Témata článku: , , , , , , , ,