Čas uběhl jako voda a my se opět se setkáváme u článku o herní legendě a společnosti, která od nepaměti hýbe herním světem. Znovu se tak podíváme do historie studia Blizzard, z jehož produkce vzešly ceněné hity let současných i minulých, krom toho jsme však také nakoukli do křišťálové koule a nabízíme vám tak pohled do budoucnosti tohoto herního giganta!
Před třemi týdny jsme vám nabídli první část našeho profilu jedné z vývojářských legend historie i současnosti herního průmyslu. Na dříve řečené navazujeme v dnešní části, která vám nabídne pohled na některé z předcházejících milníků firmy, její současnost i poněkud nejistou budoucnost.
Pořád na vrcholu
Leckdo by mohl Blizzardu po několika úspěších předpovídat brzký úpadek - ten naštěstí nepřišel, zejména díky odhodlání a vysokému pracovnímu tempu všech zaměstnanců firmy. Díky předchozím konverzím některých titulů se čelní představitelé firmy seznámili se zakladateli rovněž herní společnosti Condor Entertainemnt, za níž stáli Dave Brevik a Max s Erikem Schaeferovými. Ti měli v hlavě jasný koncept hry, která později získala název Diablo. Blizzardu se jejich vize líbila natolik, že jim nabídli spolupráci. To bylo pro Condor skutečným požehnáním, jelikož sami by prostředky na vývoj tak náročného projektu stěží našli. Postupem času, jak úspěšná spolupráce pokračovala, byl Condor Blizzardem zcela pohlcen a ještě později přejmenován na Blizzard North. V důsledku fúzí nikdo žádný ze subjektů neopustil, jelikož mezi oběma panovaly skvělé a přátelské vztahy. Aby také ne, kdyý všichni měli jen jeden cíl – tvořit fantastické hry. Peníze byly pro tyto nadšence netradičně až na druhém místě.
Přestože od vydání uplynulo již sedm let, vypadá Diablo pořád k světu
U Diabla se poprvé projevila jedna z charakteristických vlastností Blizzardu, a to neustále protahované doby vývoje, jelikož autoři si se svými tituly doslova hráli a nechtěli je vypustit byť jen trochu nedodělané. Diablo bylo ohlášeno chvíli po Warcraft 2 a mělo vyjít zanedlouho. Nakonec se však natěšení hráči dočkali až v roce 1997. A byla to opravdová bomba! Zatímco u Warcraftu si tvůrci vypůjčili koncept odjinud, Diablem založili zcela nový a skutečně oblíbený žánr akčních RPG. Od té doby se vyrojily celé zástupy následovníků, ale žádný nedokázal tak dokonale spojit nejdůležitější fragmenty zábavy. Základem se stala nestárnoucí izometrická grafika, výběr ze tří zcela odlišných hrdinů, ponurý fantasy svět, náhodně generované dungeony, ale především jednoduché, přesto však efektivní vylepšování hrdiny a také tuny všelijakých předmětů. Úspěch byl ohromující a to natolik, že vyrazil dech i samotným tvůrcům. Jejich optimistické předpoklady hovořily o 400 000 prodaných kusech, nakonec toto číslo přesáhlo dva miliony.
Pokračování bylo nevyhnutelné. Již v roce 1998 prosáklo podrobnější info a hra měla být na pultech obchodů co nevidět, maximálně prý na počátku roku 1999. Nakonec to ale bylo zase všechno jinak a skrze postupné posouvání termínu jsme se dočkali až s příchodem nového milénia. Tedy ne tak docela, zkraje roku 2000 už bylo Diablo 2 vskutku na spadnutí a herní časopisy se dostaly i k hratelné verzi, ale nakonec bylo rozhodnuto ještě o dalších vylepšeních, takže skutečné datum vydání bylo až léto 2000. Ale ta mela, co se po něm zase strhla! Cestovní kanceláře výrazně utrpěly, protože všichni hráči zakoupili kopii hry a zavřeli se na dlouhou dobu do svého doupěte, kde někteří z nich sedí ještě dodnes. Samotná hra nebyla nijak přehnaně dlouhá a questů bylo spíše malé množství. Jenže právě „znovuhratelnost“ byla od dob legendárního Tetrisu snad na té nevyšší možné úrovni. Diablo 2 má do dnešních dnů komunitu tak rozsáhlou, že se jí jen málokterá nová hra může rovnat.
Vřelé díky patří především skvělému multiplayerovému portálu Battle.net, který ten správný nápor zažil až s příchodem Diabla 2. Opět jsme se setkali s vynikajícím systémem náhodně generovaných prostředí, svižným příběhem a nesmírným množstvím výbavy, jíž bylo tentokrát možné skládat do mocných setů a pravověrní pařani narazili i na tuny unikátních předmětů nevídané síly. Svoji roli sehrála i Horadrickova kostka, jejíž možnosti jsou prakticky neomezené, navíc se s každým novým patchem rozšiřují. A nesmíme zapomenout ani na bohatou modařskou komunitu, která se postarala o několik kompletních konverzí. Přesto bylo na Diablo 2 v jeho době pohlíženo trochu rozporuplně, a to především herními recenzenty. Mnozí z nich hru dokonce označili za nepříliš povedenou se slovy, že Blizzard za značnou dobu vývoje nepřišel s ničím novým. Až čas ukázal, jak moc se mýlili, malé detaily nebyly na první pohled vidět, ale do dnešních chvil uspokojují statisíce hráčů. Na vlně zájmu se o rok později svezl i datadisk Lord of Destructin s novým aktem, dvěma povoláními a možností zvýšit si rozlišení, které bylo v původním Diablu 2 defaultně nastaveno na archaických 640x480.
Starcraft naplnil veškerá do něj vkládaná očekávání a překvapil skvělými vesmírnými bitvami futuristických jednotek
V roce 1998 si Blizzard dovolil malou odbočku od zavedených sérií a očekávaných her. Jednalo se opět o realtime strategii, tentokrát však zasazenou do sci-fi prostředí se vším všudy. Překvapil nebývale hutný příběh, pěkná grafika, ale především naprostá rozdílnost tří stran konfliktu, která do dnešní doby nemá obdoby. Technicky založení Protossané, vetřelcům podobní Zergové a lidem nejbližší Terrané se postarali o dokonalé pozdvižení herní obce a zajistili se nesmrtelnost v multiplayeru i progamingu. Následoval obligátní datadisk Brood Wars s vylepšeními po všech stránkách. Na novou rasu si však netroufl.
Zpět k Warcraftu
Po Diablech a Starcraftu se Blizzard rozhodl vrátit k titulu, který mu udělal jméno - Warcraftu. Třetí pokračování mělo být v mnoha ohledech revoluční a více než strategii se mělo podobat RPG. Byla pro něj dokonce vytvořena zcela nová škatulka role-playing strategy. Výstavba základny měla být eliminována na potřebné minimum, uvažovalo se i o jejím úplném zavrhnutí. Prim si měli zahrát mocní hrdinové s menšími armádami. Ale s postupem vývoje z tohoto konceptu zůstaly jen záblesky, jelikož hra se víceméně vrátila do zajetých kolejí klasických RTS, byť s výrazným elementem hrdinů. A nutno říci, že se v roce 2002 opět jednalo o významný hit a milník. Přítomnost čtyř zcela odlišných ras se opět postarala o oblibu hry více hráčů a pozadu nezůstala ani napínavá, takřka epická kampaň. Datadisk The Frozen Throne zaznamenal nemenší úspěch.
Komixové vzezření grafiky může na první pohled vypadat odpudivě a nedodělaně, v průběhu hry si ho ale zamilujete
A Warcraft ještě jednou! Ale jinak, tentokrát v MMO podobě, která v současné době hýbe světem a každá úspěšná firma touží v tomto odvětví po výrazném hitu. World of Warcraft k tomu předpoklady má. Příběhově vychází z konce Warcraftu 3. Hra se bude pyšnit rozsáhlým světem a mnoha rozličnými rasami i povoláními. Předem je ale nutné říci, že nepůjde o záležitost pro hardcore hráče, kteří mají ty nejsilnější postavy například v Everquestu. Jako u všech blizzardích her bude kladen důraz na pochopitelnost a intuitivnost. Myslím, že se máme na co těšit
Nejistá budoucnost
Přiznejme si však, že s Blizzardem to v současnosti nevypadá zase tak růžově. Nejen, že zradil PC hráče vývojem čistě konzolové hry Starcraft: Ghost (na té však pracuje tým Nihilistic, Blizzard figuruje v roli konzultanta), ale také má nejistou pozici u vydavatelství Vivendi Universal, které již delší dobu čelí finančním potížím. Možná si říkáte, že jsme si o změnách vlastníků Blizzardu nic neříkali, ale věřte, jedná se o poměrně složitou látku. Takže jen ve zkratce – Davison and Associates se přetransformoval v Cendant, jemuž se ale zase tak moc nedařilo a Blizzard společně s dalším významným studiem Sierra prodal francouzskému Havas Interactive. Právě ten si zanedlouho změnil jméno na Vivendi, jehož divize Universal se stará o zábavu, tudíž pod ní spadá i Blizzard. Jenže tento koncern, jenž má podíly i ve vodárenství naší republiky, se dostal do velkých problémů spojených s obřími dluhy. Jistou dobu se spekulovalo, zda Vivendi své nejznámější vývojáře prodá. Údajně si v tomto případě podávali dveře takoví kupci jako Microsoft, Electronic Arts nebo Sony. Nakonec z celé transakce sešlo - nikde však není psáno, že prodej může přijít ze dne na den. Jména případných kupců nevěští nic dobrého, jelikož EA je koncipováno čistě na bázi mass-marketu a jejich hry se neustále zjednodušují. A Sony s Microsoftem? Obě firmy jsou především konzolovými molochy, kteří by Blizzard využili jistě pro své vlastní „hrací skříňky“. PC hráči by tak měli víceméně útrum.
Zpráva, že pokračování Starcraftu, byť ve stylu Tomb Raidera, nebude na PC, zasáhla hráče hluboko do srdce
Možná právě v souvislosti s těmito problémy a komplikacemi odcházejí z firmy významné osobnosti - Bill Roper, Dave Brevik, bratři Schaeferovi nebo zakladatel Allen Adham. Ti spolu vzali spoustu skvělých pracovníků a do nedávné doby studio o 200 lidech se tak trochu rozpadá. Cosi se šušká o tom, že kvůli zmíněným událostem musel být zastaven vývoj jednoho ze dvou rozpracovaných titulů. Pokud tím jedním zůstává WoW, má Blizzard dost možná poslední trumf v rukávu. Na druhou stranu pronikají zprávy o pracích na Diablu 3 a většina odborníků se shoduje, že ty dva zmíněné projekty byly dosud neohlášeny a tím druhým, zrušeným, měl být Starcraft 2. To jsou ale jen čiré spekulace. Nechtěl jsem končit takto pesimisticky, ale položme si ruku na srdce - Blizzard má před sebou těžké období, navíc jej pomalu opouštějí uznávání vizionáři a nastupují obchodníci. Značka tak dost možná přežije, ovšem na kvalitu budoucích produktů si ještě budeme muset nějakou dobu počkat. Přejme si ale, aby zůstala na tak vysoké úrovni jako doposud.
