Blood Omen 2 – pravá upíří seance

Herních sérií, které si po celou dobu uchovávají svou vlastní unikátní atmosféru moc není. Jednou z výjimek je však upíří drama na pokračování Legacy of Kain. Nesetkáte se zde s klasickými zbraněmi stejně jako s obyčejnými hrdiny – upíří jsou zkrátka jiní. Bojí se vody a ohně, avšak tyto dvě indispozice vyvažují mnohými schopnostmi za hranicemi lidských možností.

Platforma: PC
Typ hry: akční
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 450 MHz, 128 MB RAM, 1,8 GB na HDD, 16MB 3D grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 600 MHz, 128 MB RAM, 2 GB na HDD, 32MB 3D grafická karta
Testovací konfigurace: procesor 700 MHz, 128 MB RAM, 2 GB na HDD, 32 MB 3D grafická karta
Výrobce: Crystal Dynamics
Distributor hry: Eidos (http://www.eidos.com)
Distribuce v ČR: Cenega (http://www.cenega.cz)
Homepage: www.legacyofkain.com

Ač se to na první pohled nezdá, série Legacy of Kain má za sebou celkem bohatou historii. Nenechte se zmást dvojkou v názvu, právě vycházející Blood Omen 2 je totiž již jejím čtvrtým dílem. Záhadu podivného počítání vám vysvětlím jednoduše: Po prvním díle (Blood Omen: Legacy of Kain) vydali autoři ještě hru Soul Reaver a následně její pokračování (Soul Reaver 2). V úvodním díle (Blood Omen) jste se ujali role Kaina, který byl hned na začátku (ještě jako obyčejný člověk) zabit, aby se přičiněním mocného nekromanta stal upírem. S Kainem jste pak putovali světem, zlepšovali své schopnosti a na závěr se Kain stal vládcem celého světa. Jenže Kain začal svou moc zneužívat, a tak jste v obou Soul Reaverech stáli proti němu a snažili se jej nějakým způsobem eliminovat. To se nakonec povedlo, Kain byl pomocí bájného meče (který se čistě náhodou jmenoval Soul Reaver) přemožen a celých 200 let jej nikdo nespatřil. Jenže co se nestalo, Kain se po neuvěřitelných dvou staletích probouzí, aby opět pozvedl prestiž a slávu upírů.

Blood Omen 2   Blood Omen 2

Blood Omen 2   Blood Omen 2

Jak také Kain (tedy vy) v nenásilném tutorialu zjišťuje, mnohé se za tu dobu změnilo. Upíři byli takřka rozdrceni a zbylo jen málo těch, kteří nezradili a dále bojují za jejich zašlou slávu. Bohužel je na ně vládce země jeden ze Sarafanských Lordů se svým mečem Soul Reaver dobře připraven. A právě proto je pro ně nečekané probuzení Kaina důležitou vzpruhou. O Kainově existenci totiž skoro nikdo neví a pokud někdo Kaina viděl, pravděpodobně už teď leží v nějaké zapadlé uličce bez jediné kapičky krve.

Bohužel nejen svět se změnil, změnil se i Kain. Porážkou a dlouholetým šlofíkem ztratil většinu svých schopností a také vzpomínky. Proto se ho ujímá (na upíří poměry :-) půvabná nekromantka Uhma, aby Kainovi připomněla mnohé činnosti a schopnosti, které v něm stále dřímají. Leč není vše tak jednoduché jak by se na první pohled mohlo zdát, a protože Kain v současné síle zabije možná tak vetchou stařenku, ale rozhodně ne majitele Soul Reaveru, musí projít mnoha zkouškami, aby získal svou dávnou sílu.

Blood Omen 2   Blood Omen 2

Blood Omen 2   Blood Omen 2

Od prvního dílu se také změnila průměrná konfigurace PC, a tak si autoři mohli dovolit přechod do 3D. Blood Omen 2 je tak docela klasickou tombraiderovkou plnou akce, proloženou sem tam nějakou logickou hádankou. Jenže upíři dávají hře celkem jiný rozměr. Upír jako takový nemůže žít dlouho bez krve, a to nejen té vlastní, ale také krve cizích osob. Proto musíte stále sobě (Kainovi) nějakou čerstvou potravu obstarávat, neboť jinak sami zemřete (nedostatkem krve vám ubývají životy). Nevypadá to tak, že každých dvacet sekund musíte zabít nějakého civilistu, ale dejme tomu aspoň jednou za deset minut krev potřebujete.

Oběti většinou nemusíte vyhledávat, většinou se totiž přihlásí samy. Jelikož se často pohybujete ve městě, uličky jsou plné stráží. Zezačátku vás nechávají na pokoji, v pozdějších misích však jakýkoliv střet s vojáky končí vaší nebo (v lepším případě) jejich smrtí. Nebojujete jen proti strážím, časem se dočkáte i jakýchsi létajících potvor a další havěti. Boj probíhá poněkud netradičně, protože po celou jeho dobu musíte držet klávesu SHIFT. Tím se Kain přepne do bojového režimu a může útočit. Ze začátku jen údery pěstí, po zabití první oběti vám však nikdo nebrání, abyste si kromě krve vzali také její zbraň a kosili s ní nepřátele efektivněji. Zbraně se lehce opotřebovávají, takže je potřeba je často měnit. Tím se z nich stává spíše spotřební materiál a jejich význam to snižuje (zkrátka pokud nemáte zbraň, musíte do soupeře praštit jen o dvě rány víc).

Nepřátelská pakáž se vyskytuje v hojném počtu. Stráže jsou čím dál tím silnější, mají lepší zbraně a také speciální útoky, takže na nedostatek činnosti si zejména v pozdějších fázích hry nemusíte stěžovat. Čas od času hra také trošku poodkryje spletité nitky příběhu a setkáte se svými dávnými „přáteli“. Jak zjišťujete, Kain před 200 lety neprohrál jen přičiněním Soul Reaveru, ale také kvůli zradám mnohých svých upírských „přátel“. To si Kain samozřejmě se svou hrdou povahou nemůže nechat líbit, a tak se ke slovu dostává pomsta. Tou je setkání s jedním ze zradivších upírů, který díky síle vašeho protivníka dostává nádech koncových bossů. Takové bitky jsou docela obtížné, ale naštěstí k nim dochází jen jednou za dvě mise a metodou „pokus-omyl“ určitě přijdete na to, co na každého nekromanta platí.

Blood Omen 2   Blood Omen 2

Blood Omen 2   Blood Omen 2

Po zabití upíra si Kain vezme jeho speciální schopnost, kterou pak může využívat. Nejsou to žádné maličkosti. Pokud se octnete v mlze, můžete se do ní dovedně ukrýt a nepozorovaně se dostat k oběti, kterou pak jednou ranou zbavíte života. Nebo třeba skákání – díky němu se můžete přesunovat na opravdu dlouhé vzdálenosti a klidně přeskočit třeba celé náměstí. Ovládání mysli není také k zahození, protože občas je potřeba, aby nějakou páčku, ke které se nedostanete, přepnul někdo jiný, a tak stačí jen chvilka soustředění a můžete ovládat podmaněnou oběť. Speciální schopnosti značně zpestřují hru a je sympatické, že vám vždy po získání nějaké nové hra její funkci klidně vysvětlí a nechá vyzkoušet.

Ale nejen krví živ je Kain, stejně jako boje nejsou jedinou součástí Blood Omenu 2. Jak už jsem výše nakousl, druhou stranu mince tvoří logické hádanky. Většinu herního času strávíte bojem, avšak najdou se chvilky, kdy je třeba nechat ostří meče vychladnout a vyzkoušet váš intelekt. Ne nebojte se, nebude to bolet. Úkoly jsou totiž většinou trapně jednoduché (např. zablokovat bednou padající mříž, abyste mohli projít dál) a nezaberou vám více jak minutu. Svůj podíl na tom má fakt, že každá páčka, posunovadlo či jiná věc, která se dá nějak zmáčknout, se čas od času zatřpytí a vy hned víte, s čím je třeba operovat. Stejné je to s předměty, které se zesvětlí, pokud se s nimi dá posouvat. Jenže občas přijde i zákys (mně se stal minimálně dvakrát). Některé úkoly totiž vyřešíte jen metodou „pokus-omyl“ a nebo úplnou náhodou. Jak jinak vás může napadnout, že k východu z kostela potřebujete odsunout sochu, čímž se otevře boční stěna budovy?

Většinu možných zákysů eliminuje fakt, že je hra hodně přímočará. Nenajdete skoro žádné postranní uličky a pokud ano, určitě víte, že tam nejsou náhodou. Bokem se většinou ukrývají zajímavé truhly, které dodávají Kainovi zkušenosti. Každá mise je rozdělena mnoha „checkpointy“ do kratších úseků, mezi kterými často nemůžete přecházet (po vstupu do chrámu se za vámi zavřou dveře, spadne most apod.). V Blood Omen 2 je ale docela utrpení chodit po náměstí – když tak zkoušíte otvírat desítky dveří od domů a fungují jen jedny, protože ostatní jsou zamčené, není to žádná zábava. Hráč tak docela ztrácí volnost v pohybu, na druhou stranu vás hra nenechá udělat nějakou blbost a příběh tak má docela spád.

Světlé stránky hry
  • skvělá upíří atmosféra
  • chytlavý příběh
  • rozmanité a využitelné schopnosti
  • akce vhodně doplněná hádankami
Temné stránky hry
  • někdy až příliš lineární
  • častý průchod přes zdi

Prostředí, ve kterém se hra odehrává je rozmanité. Sice větší část hry strávíte procházkami po městských ulicích, v závěru také dojde na výlet po okolní přírodě. Svět Nosghotu není příliš optimistický a má spíše depresivní charakter. Kromě toho se v něm prolíná technika se středověkem, kombinace, které poslední dobou bývá ve hrách populární. Takže se opět setkáte s primitivními loučemi ruku v ruce s moderními výtahy a poplašnými systémy. Někomu tohle pojetí vyhovuje, jinému se nelíbí, ale za sebe musím říct, že mi nevadilo.

Blood Omen 2   Blood Omen 2

Blood Omen 2   Blood Omen 2

U tombraiderovek je hodně důležitá práce kamery, která musí pořád sledovat pohyb vaší postavy a zároveň se neschovávat za rohy apod. Blood Omen 2 v tomhle ohledu má své mouchy. Když ustupujete ke zdi, občas se vám Kain ztratí za zdí a to samé se děje při scházení schodů, kdy kamera zůstane o patro výše. Stává se to zřídka, ale díky tomu občas zažijete perné chvilky. Bitva s dvěma tvrdými vojáky poslepu není žádný med.

Velkou chybou je právě časté zapadání postav za zdi. Myslím si, že i v roce 2002 existuje cosi jako „zákon neprostupnosti hmoty“ a tudíž i po tvrdém Kainově úderu by se neměl voják dostat půlkou těla skrz zeď. Tak trošku to kazí dojem z jinak dobře vypadající hry. Zvláště komicky to vypadá, když je postava “ránu před smrtí“ a z posledních sil se plazí cihla necihla pryč z místnosti. Mně by to zase tak nevadilo, jenže tím zaprvé uniká Kainovi cenné životy v podobě nebožtíkovi krve a mnohdy se také stane, že meč, na který jste si brousili zuby (a kvůli kterému jste na toho drsně vypadajícího chlapíka zaútočili), zapadne neznámo kam a přes zeď jej zpátky nevylovíte. Nelíbí se mi ani chování vojáků, když jsou ve větším počtu. Místo aby na vás hromadně zaútočili, čestný voják taktně počká až si to vyřídíte s jeho kolegou na férovku, aby se na vás po jeho smrti se statečným pokřikem vrhnul. Holt čestnost se mnohdy nevyplácí.

To však jsou jen malé chybičky, které vám jinak nemohou zkazit skvělý zážitek ze hry. Díky své jedinečné atmosféře jsem hře na několik dní úplně propadl. Upíra Kaina jsem si i přes jeho namyšlenou povahu zamiloval a ztotožnil se s jeho cílem zabít všechny zrádce a nepřátele. Blood Omen 2 je prostě skvělá chytlavá akce, která vás (pokud se vám při pohledu na krev nedělá špatně) bude bavit dlouhou dobu. Ale nezapomeňte si pro jistotu česnek či zaostřený dřevěný kolík. Upíři jsou totiž nevyzpytatelní.

Grafika: 8/10
Zvuky: 9/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Výtečná atmosférická akce s upíří tématikou jen zásluhou několika zbytečných chyb nedostala vyšší hodnocení. Jestli snesete hektolitry krve na vašem monitoru, rozhodně ji berte všemi deseti!

Celkové hodnocení: 8/10

Váš názor Další článek: Patch - Delta Force: Land Warrior

Témata článku: , , , , , , , ,