Bloodrayne - zubatá holka do nepohody

A je to tady. Konečně jsme se dočkali a konzolová upírská akce se může vyhřívat i na našich milovaných PCčkách. Být upírem je fajn a Blodrayne bude mít přesně 18 misí ve třech kapitolách na to, aby vám to dokázala. Ke splnění tohoto záměru vás navlékne do působivého oblečku mladé upíří slečny, vyzbrojené (nejen) dvěmi čepelemi a ostrými špičáky. Hurá na lov!

Platforma: PC
Typ hry: akční s prvky adventury a plošinovky
Multiplayer: ne :-(
Minimální konfigurace: procesor 733MHz, 128 MB RAM, 64 MB grafická karta, 2GB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 2,53GHz, 512 MB RAM, 128 MB GeForce 4 Ti 4600, 2 GB HDD
Testovací konfigurace: P4 2,4@2,8GHz, 256 MB DDRAM, GeForce 3 Ti 128MB, 2 GB HDD
Výrobce: Terminal Reality (
www.terminalreality.com)
Distributor: Majesco (
www.majescogames.com)
Distribuce v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)

Příběh - nepříběh

OK, vezměme to pěkně od začátku. Poměrně působivé intro vás upozorní na fakt, že Rayne (tj. hlavní a zároveň ta vaše postava) není rozhodně jen tak ledajaká slečna. Noční toulky po městě nejsou ničím neobvyklým, ale vy si asi na svoje procházky neberete dvě na zápěstí připevněné půlmetrové čepele, nebo ano? Nemluvě o dalším arzenálu, který slečna nosí někde po kapsách svého oblečku a už ani nezmiňuji její prazvláštní stravovací návyky. Rayne je prostě upírka jak má být...

 

Když na chodníku najdete hlavu, nevěstí to nic dobrého. * A když potkáte Rayne, jde už vážně do tuhého.

Tedy vlastně poloupírka, jež se navíc snaží najít svého tatíka, který za to může. Zároveň však na ni čeká řešení problému s podivnou chorobou v Luisianě, a tak se začíná rozjíždět příběh. Navíc je celá hra zasazena do první poloviny 20. století. Takže to vypadá na správně ponurou akci okořeněnou temným, spletitým příběhem, že? Tak na to zapomeňte.

I z neoriginální zápletky by bylo možné vytvořit poutavý příběh, zde si však s něčím takovým autoři rozhodně hlavu nelámali a prostě použili "něco jako příběh" jako lepidlo mezi levely, což je rozhodně škoda, a to i přesto, že Bloodrayne si na první pohled rozhodně nechce hrát na příběhovou hru. Nebo spíše jinak: ona by asi chtěla, ale rozhodně se to nedaří. Smutné vzhledem k tomu, jak málo stačilo...

 

Není dobrý nápad tuhle slečnu provokovat. * Takhle to pak dopadá.

Zkrátka jinými slovy by se dalo říci, že tu máme jakousi střílečku/mlátičku z pohledu třetí osoby "okořeněnou" nemastným neslaným příběhem, který se navíc zanedlouho začne točit okolo obligátních fašistických okultních experimentů za druhé světové války, to všechno korunováno absencí licence na cokoli od zbraní po hákový kříž (jenž ve hře poznáte jenom díky všudypřítomným kecům o árijské rase a faktu, že je druhá světová).

Takže bychom v podstatě mohli recenzi uzavřít už nyní s konstatováním, že vyšla další průměrná akční hra, o níž by nemělo cenu v obchodě zavadit ani pohledem. Pokud jste se však již podívali na závěrečné hodnocení, tak se asi divíte známce, která rozhodně nic z toho, co jsme si doteď řekli, nevyjadřuje. Proč tomu tak je? Od toho je tu zbytek recenze.

Boje, oponenti, AI a vše ostatní, co k tomu patří

Už jsem se stačil několikrát zmínit o přítomnosti akce v Bloodrayne, čili pro vás asi nebude překvapením zjištění, že budete ve hře bojovat. Navíc zde až na opravdu neobvyklé situace není nejmenší důvod se soubojům vyhýbat, ba co naopak, hra vás do nich velmi aktivně nahání. Takže si bojové situace užijete do sytosti a věřte mi, je na co koukat - zejména díky výborně zpracované animaci nejen hlavní hrdinky, ale i všelijaké humanoidní i jiné havěti, která vás bude na vaší pouti vyrušovat.

Zbraně v podstatě ničím nepřekvapí. Máme tu různé druhy pistolí, revolverů, pušek, brokovnic, samopalů, kulometů, výbušnin a dokonce i raketomet. Arzenál se mění s dobou, v níž se zrovna děj odehrává, ale to je spíš samozřejmost. Jinak i když zbraní je na výběr slušné množství, nábojů je jakž takž dost (na normální obtížnost) a občas vám pomohou vyřešit zapeklitou situaci (hlavně v začátcích), tak je potřeba myslet na slova autorů, která říkají, že zbraně jsou tu jen pro zábavu.

 

Tak nevím, hřbitovy v noci jsem nikdy neměl rád. * Můžete tam najít různé věci...

Čím budeme tedy hlavně bojovat? Ano, vzpomínáte si dobře. Čepelemi. Útok střelnou zbraní je standardně nastaven na pravé myšítko, přičemž levé je vyhrazeno právě smrtonosně chladné oceli. Sice je pravdou, že na použití čepelí se musíte k protivníkovi dostat velmi blízko, avšak design misí s tím počítá a tak o osobní kontakt s nepřítelem rozhodně není nouze. Vynikajícím, tak trochu RPG faktorem v Bloodrayne je fakt, že po zabití klíčových bosů se vám zpřístupní silnější útoky i komba a potom nebohé oběti likvidujete nejen rychleji a efektivněji, ale hlavně efektněji.

Proti vám bude stát vcelku slušný výběr oponentů. Zpočátku to budou hlavně přerostlé pavoukovité potvory a lidé zmutovaní nákazou, kterou hmyzáci přenáší. V druhé a třetí kapitole už se plně budeme věnovat fanatickým přisluhovačům tajemného Wulfa, jenž má s vámi zjevně své plány. Nicméně ke slovu se dostanou i nepřátelsky naladěné vampirické bytosti a dokonce dojde i na souboj v obřích bojových strojích ne nepodobných těm z Mechcommanderů.

 

Obrázek napovídá, že se tu rozhodně neodehrálo nic příjemného. * Tak tomuhle říkám nepořádek na stole.

AI protivníků je na „pohodové“ úrovni. Nečekejte od nich žádné strategické vychytávky, pokud vás někde překvapí ze zálohy, je to díky naskriptované sekvenci, čili se tak stane pouze jednou - pak už to samozřejmě čekáte. Tím jsem rovněž naznačil, že rozmístění nepřátel se v úrovni nemění, takže po několikerém hraní též mise je už procházení známých míst dost pruda. Díky možnosti uložení hry pouze na začátku každého levelu a přítomnosti problému, při jehož řešení byste mohli zemřít, zpravidla na konci budete některé mise absolvovat opravdu mnohokrát.

Upírské vychytávky

Už jsme si řekli, proč Bloodrayne není hrou průměrnou, ale zatím to s ní pořád nevypadá moc optimisticky. Je čas vyložit karty na stůl a ukázat se v celé své kráse, Rayne.

 

Dobrou chuť. Mimochodem zamlžení okrajů způsobuje Dilated Perception. * Takto vypadá Aura Sense; modrý bod označuje cíl mise.

Takže předně tu máme čtyři spektra pohledu na svět, která můžete využívat. Kromě normálního pohledu, na nějž jsme od narození zvyklí, je tu Aura Sense, tedy zviditelnění aury živých bytostí ve vaší blízkosti. Navíc podle barvy aury můžete odhadnout zdraví oponenta. Poslední specialitkou tohoto spektra je zviditelnění cíle vaší mise v podobě modrého obláčku ve směru, kde se cíl nachází. Mimochodem Aura Sense funguje i přes zdi.

 

Výborná věcička: harpuna na přitahování nepřátel... * ... které pak zbývá jenom vysát.

Dalším z nabídky je Extruded View. Použití tohoto pohledu vás sice znehybní, ale zato vidíte očima Rayne a ještě navíc jako kdybyste se dívali dalekohledem. Můžete tak mnohem přesněji zaměřovat nepřátele. Navíc pomocí kurzorových šipek můžete pohled přibližovat a oddalovat.

Poslední možností je využití tzv. Dilated Perception. Rayne se totiž naučila vnímat informace z okolí tak rychle, že se zdá, jakoby se zpomalil čas. Jinými slovy Bullet Time jak vyšitý. Soubojům využití tohoto pohledu dodává úplně nový rozměr. Na druhé straně si myslím, že by nebylo špatné, kdyby autoři omezili použití Dilated Perception třeba podobně, jako to bylo u Maxe Paynea. Ano, rozumíte správně, zpomalit čas si můžete kdy chcete a na jak dlouho chcete. Spousta situací ve hře se tak stává banální a to asi není správně.

Světlé stránky hry
  • Světlé stránky hry
  • grafika
  • upírský námět
  • upírské vychytávky
  • spousta detailů, které vás uchvátí
  • kvalitní fyzikální model ženského poprsí :-)
Temné stránky hry
  • absence hudby, multiplayeru a hlubšího příběhu
  • vyšší HW nároky
  • občasná jednotvárnost cílů misí a jejich designu
  • spousta detailů, které zarazí svojí nedotažeností

Tak a to nejlepší na konec. To, čím mne tato hra uchvátila asi nejvíce, nese název Blood Rage. V praxi to funguje tak, že za každé zranění, které udělíte čepelemi, vám přibude kousek jakési červené čárky v černém sloupečku. Jakmile se tento naplní, můžete stiskem klávesy Caps Lock aktivovat Blood Rage, jinými slovy jakýsi berserk mód.

 

Blood Rage v celé své kráse. * Příšerky mají povedené textury, že?

Zrudne vám pohled, jste tak rychlí, že se zpomalí čas a provádíte taková komba čepelemi s tak ničivými účinky, že se nestačíte divit. Zapnutí Blood Rage mezi skupinkou nácků má pro ně fatálnější účinek než použití raketometu. Navíc tahle srandička nejde používat neomezeně - pokud je aktivovaná, tak vám mizí ona červená čárka a dokud ji znovu nenaplníte, musíte si Blood Rage odpustit.

 

Hm, ani při telefonování ty čepele nesundá... jak se ta holka sprchuje? * Znám optimističtěji vypadající místa, než je tohle.

Dále ve hře navíc dostanete možnost využít Blood Rage komb, jež vám upijí pouze část červené čárky a jdou využívat kdykoli máte potřebné množství oné abstraktní esence. V podstatě se Blood Rage podobá Max Paynovskému bullet timu více než Dilated Perception. Rozhodně je to faktor, který hru výrazně obohacuje, nehledě na to, že vám v kritických chvílích opravdu pomůže. Bez Blood Rage je zabití některých bossů téměř nemožné.

Hra plná rozporů

Co říci závěrem? Bloodrayne je opravdu hrou plnou rozporů. Na jedné straně výborná grafika, na straně druhé místy naprosto odfláknuté lokace. Jsou tu působivé vychytávky, které značně zvyšují chytlavost hry, ale ta je zase srážena jednotvárnými úkoly a podobným designem všech misí. Pokus o působivý příběh se rozhodně nepovedl a vše je korunováno hákovým křížem vypadajícím spíš jako háková hvězdička (možná je to detail, avšak právě na detailech stojí atmosféra a hratelnost každé hry).

Absence multiplayeru také nepotěší a rovněž hardwarové nároky nejsou nejnižší. Trochu mi také chyběla nějaká ta skladba, která by podbarvovala atmosféru v misích, avšak zvuky jsou podle mého názoru na slušné úrovni a docela na mě zapůsobily. Každopádně Bloodrayne vás dokáže vtáhnout do svého pseudo-příběhu a slibuji, že si tuhle hru náležitě užijete.

Grafika: 8/10
Zvuky a hudba: 9/10
Ovládání: 9/10
Hratelnost: 8/10

Kvalitní upírská akce s několika výbornými prvky, které z bezduché řezničiny dělají precizní šermířskou záležitost. Bohužel několik nedotažeností brání Bloodrayne obdržet lepší známku. Ale i tak je to velmi solidní nadprůměr.

Závěrečné hodnocení: 8/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Akce | akční s prvky adventury a plošinovky
Výrobce: Terminal Reality
  • Světlé stránky hry
  • grafika
  • upírský námět
  • upírské vychytávky
  • spousta detailů, které vás uchvátí
  • kvalitní fyzikální model ženského poprsí :-)
  • absence hudby, multiplayeru a hlubšího příběhu
  • vyšší HW nároky
  • občasná jednotvárnost cílů misí a jejich designu
  • spousta detailů, které zarazí svojí nedotažeností
Váš názor Další článek: Špionážní akce Splinter Cell: Pandora Tomorrow potvrzena!

Témata článku: , , , , , , , , , , ,