Bravo Team: když ani VR situaci nezachrání (recenze)

Už je to nějaká doba, co se na trhu zabydlela virtuální realita a až na pár menších chuťovek stále čekáme na tu vyvolenou hru, která prolomí bariéru a stane se titulem, kvůli kterému všichni poběží pro brýle virtuální reality. Ovladač PS Aim, který ve hře simuluje zbraň ve vašich rukou, byl příjemným dodatkem a byl to právě Bravo Team, na který jsme se díky tomu v redakci těšili. Virtuální Call of Duty? To si necháme líbit!

Bohužel je realita trochu jiná. Zatímco střílečky jako DOOM VR či RPG Skyrim VR na to šli po svém a nabídly víceméně původní atmosféru a v některých případech i rovnou celou hratelnost, kde volný pohyb, případně jeho kombinace ve VR byly důležitým prvkem, Bravo Team se rozhodl tento problém obejít úplně. K pohybu totiž používáte automatické přebíhání na místa, která označíte ovladačem, na volné sprinty tak můžete zapomenout. 

Zbraň nebo ovladač?

Ovládání je vůbec něco, na co si musíte ve hře zvyknout. Sice působí jako koridor, kde jezdíte s postavou "po kolejích", nabízí dostatečnou volnost, když už na konkrétní místo dorazíte. Můžete se vyklánět z překážky pohybem těla, rychle se otáčet o 180 stupňů pomocí páčky a vůbec máte dobrý přehled o okolí, především když používáte ovladač PS Aim. Právě ten je stěžejní pro alespoň trochu zábavný zážitek ve hře, protože posouvá přestřelky na novou úroveň. Když takhle vykukujete, střílíte naslepo i díky optické mířidlo, pokřikujete na kolegu různé povely a kolem sviští kulky, připadáte si jako v akčním filmu a právě podobné okamžiky jsou světlou stránkou celého titulu.

Přestřelky jsou díky PS Aim ovladači zábavné, ale ne na dlouho.

Bohužel to platí jen v případě, že třímáte v rukou PS Aim. Pokud jím nedisponujete, můžete použít také PS Move ovladače, případně klasický Dualshock 4. Jistě ale pochopíte, že je pak zážitek sotva poloviční. Zatímco s Dualshockem 4 míříte pohledem a hra působí jako víceméně klasická FPS akce, PS Move je pro naučení zbytečně komplikovaný, jelikož musíte držet ovladače precizně u sebe, jako byste drželi zbraň, což často vyústí v krkolomné pozice rukou a další vylomeniny, které vás nejen zdržují, ale hlavně otravují. Bravo Team je zkrátka postaven kolem PS Aim ovladače. Tečka. 

Nikdy nejste sám

Hru mohla zachránit kromě frenetické akce také hollywoodská příběhová linka, jako vystřižená ze série Call of Duty. Bohužel ale dorazil spíše béčkový scénáře, ve kterém po neúspěšném eskortování dcery jednoho světového politika zůstáváte s kolegou osamoceni, v městské zástavbě a s krvežíznivými teroristy kolem. Vaším úkolem je tak prostřílet se ven a získat rukojmí zpět. Celá tato šaráda vám zabere cca tři hodiny herního času, který vám může podstatně rozšířit také arkádový mód. V něm se vrátíte do jednotlivých misí a musíte dosáhnout co největšího scóre v nekonečné sledi útoků. Jde o zábavné zpestření, které má ale jeden problém - je to pořád to samé. Žádné nové mapy, nepřátele či zajímavé prvky, které nenajdete v kampani. A to je velká škoda. 

Kromě přestřelek samotných, které jsou díky PS Aim alespoň trochu zábavné, je druhým záchranným lanem kooperace. Kromě umělou inteligencí ovládaného kolegy totiž můžete vyrazit online a zahrát si s kamarádem, případně cizím hráčem. Pokud k tomu přidáte komunikaci přes sluchátka, dostaví se jistá dávka taktiky a dobré atmosféry ve stylu Rainbow Six. Jen kdyby ten zbytek hry působil stejně. 

Počas hraní narazíte na celou řadu zbraní, od pistolí a samopalů až po brokovnice, možnosti úprav či customizace tu ale nehledejte. Pokud navíc vyrazíte do akce s umělou inteligencí, buďte připraveni na to, že budete skřípat zuby. Naštěstí jsou na tom stejně i nepřátelé, kteří mají dostatek rozumu akorát tak na vykukování a pobíhání. Občas vám dokonce vpadnou do zad, kde využijete živého spoluhráče, který dokáže mnohem lépe pochopit, že je potřeba vám krýt záda. 

Bravo Team zásadně doporučujeme hrát s živým hráčem. 

Bravo Team mělo obrovský potenciál, který bohužel využilo jen velmi málo. Se speciálním ovladačem vás budou přestřelky chvíli bavit a pokud máte stejně naladěného kamaráda na druhé straně sluchátek, můžete si dobře zkrátit jedno odpoledne. Prakticky celý zbytek hry je ale šeredně průměrný až podprůměrný a hru tak nelze moc doporučit, ani když máte doma PS VR. I takové demo London Heist, které mělo kdysi PS VR prezentovat, má větší náboj. Od studia Supermassive, které nám přineslo skvosty jako Until Dawn či Hidden Agenda, jsme čekali mnohem více. Snad příště.