Call of Duty 4: Modern Warfare – nově, lépe, moderně

vytisknout velikost písma
„Zabíjejte moderně!“ zní motto pokračování slavné válečné série, které nyní mění směr. Pryč je hrdinství jednotlivce z druhé světové, dnes závisí úspěch na bojové technice, koordinaci v poli a především týmu spolubojovníků. Dokáže s nimi hráč držet krok a stane se CoD4 opět králem multiplayeru jako jeho předchůdci?
Call of Duty 4: Modern Warfare – nově, lépe, moderně
Objednejte si na shop.doupe.cz

Call of Duty 4: Modern Warfare
PC: 1 299,- Kč
PC (sběratel. edice): 1 599,- Kč
PS3: 1 699,- Kč
NDS: 1 250,- Kč

Platforma: PC, PS3, Xbox 360, NDS
Žánr: Válečná akce
Multiplayer: Ano, až 32 hráčů na PC, 18 na konzolích
Minimální konfigurace: Procesor 2,4 GHz, 512 MB RAM (Windows XP) nebo 768 MB RAM (Vista), GeForce 6600 nebo Radeon 9800Pro a vyšší, 8 GB na HDD
Testovací konfigurace: AMD Opteron  144, 2 GB RAM, GeForce 8800GTX 512 MB
Výrobce: Infinity Ward (
http://www.infinityward.com/)
Vydavatel: Activision (
http://www.activision.com/)
Distributor v ČR: CD Projekt (
http://www.cdprojekt.cz/)
Homepage:
http://www.callofduty.com/

Vojenské hry za posledních deset let dokázaly téma druhé světové války vyvařit, vydusit, gratinovat, pokrájet na jemné nudličky, propasírovat hedvábným plátnem, flambovat, mírně degrasírovat a po ztuhnutí podávat dranžírované tak dokonale, že z kdysi šťavnatého hlavního chodu se stal fast food smažící své vražedné produkty po stovkách. I série Medal of Honor odmítla změnit ohrané historické zasazení a místo toho vymýšlela prototypy nových herních systému hrajících si se seskakováním padákem do libovolné části úrovně. Že výsledek nebyl hitem, prozradila již nedávno recenze MoH: Airborne. Na rozdíl od konkurence zůstává čtvrtý díl série Call of Duty herně věrný svým předchůdcům. Opět využívá skriptů, kde to jen jde, ovšem přesunutím z druhé světové do současnosti nabírá na nečekané atraktivitě. Pryč je pomalá výměna zásobníků v historických zbraních a i tehdejší nemotorné tanky reziví pod nánosem válečné suti. Dnes se dostávají ke slovu rychlopalné pušky, rádiový povyk spolubojovníků a stroje schopné strefit tlačítko reset na počítači z kilometrové vzdálenosti. Dnes se sice oběti války nepočítají na milióny, ale v podání Call of Duty 4 souboje kontrují počtu mrtvých svou hutností a atmosférou, jež se nekrájí, ale řeže diamantovým kotoučem. Prospělo zasazení do moderní války? Bezesporu ano.

  
Honem, ať stihneme zmrzlinu! * Tady by se hrálo na schovávanou * V Americe už mají dost velký binec, tak ho jezdí dělat na východ

Připoutejte se, prosím

Řeč je nyní o příběhové kampani pro jednoho hráče, která je od multiplayeru odříznuta již samostatně spustitelným souborem na ploše a tvoří adrenalinem naplněný průtah smyšlenými, ale na dnešní povaze armády do puntíku založenými operacemi. Pokud lze na sledu šestnácti misí rozdělených do tří aktů něco vypíchnout, pak je to pocit neustálého dění a napětí, který je charakteristický pro předvánoční výprodeje značkového elektra v supermarketech. Již nahrávací obrazovka nenechá hráče vydechnout a namísto klasicky mrtvého artworku přehrává stručný brífink mise (konečně!). Po jeho dojetí následuje břitký enginový úvod a jde se do akce.

Příběh na přeskáčku střídá dva hlavní protagonisty, člena elitních jednotek SAS a amerického mariňáka, kteří se vydávají čelit jaderné hrozbě do východních končin naší planety. Zatímco s drsnými, neholenými Angličany se dění odehrává převážně v Rusku, mariňáci propotí uniformy mezi muslimskými minarety na Blízkém východě, pátrajíce po fanatickém diktátoru Al-Asadovi. Call of Duty 4 ovšem nepředstavuje obyčejnou skladbu misí, které autoři většinou naplňují více a více stejnými budovami a nepřáteli, jen aby byla cesta k závěrečnému padouchovi co nejdelší. Místo toho naplňují nápady. Takřka každá z úrovní překvapí něčím novým – počáteční noční útok na transportní loď je jen atmosférickým tutoriálem, záhy se situování změní do zmrzlého Ruska, kde komando SAS asistuje tamějším loajalistům v lítém odboji, aby se při zpáteční cestě situace zvrtla a jednotka byla nucena se nouzově prokousávat nepřátelským územím. Mise za SAS obecně střídají útok na nepřátele s nočními úniky a napínavým bojem o život několika ztroskotaným mužů. Naproti tomu v roli mariňáka se hráč stává členem masivní operace, a tak se po jeho bok zařadí celý podpůrný prapor a nejmodernější válečné stroje i s tanky a průlety za kulometem vrtulníku. Perličkou jsou pak doplňkové mise na palubě vražedných strojů, jakým je například létající pevnost AC-130H Spectre. Na nich je nejvíce patrný kontrast klidu a vtipkování posádky, jež si hoví v bezpečí silného pancéřování, oproti válečnému zmatku vojáků v poli umírajících na potkání.

  
Padl mi do oka * Tudy to nepůjde * Na obrazovce se neustále něco děje

Kampani dominuje neskonalý spád. Call of Duty 4 představuje herní model, v němž hráč na bojišti není sám a především není ani pánem situace. „Je zde jednotka, ty jsi jejím členem, a tak poslouchej rozkazy,“ zní pravidlo. Po bitevním poli pobíhají uměle inteligentní vojáci a na nic nečekají – vrhají se kupředu hned po nahrání mise a hráč je nemá možnost zastavit, pouze následovat. Je to zábava? Neskonalá! Pocit účastnění se opravdové bojové operace je něco, jako když hráči před lety poprvé prožívali vylodění na Omaha Beach v Medal of Honor: Allied Assault. Ačkoliv hrdina po většinu času pouze dobíhá za ostatními a přizvukuje jejich střelbě (patrné zejména u misí za SAS), obtížnost je nastavena tak důmyslně, že tvoří nedílnou součást týmu. Spolubojovníci navíc nejsou nesmrtelní, a pokud jim dojde vůle žít a mačkat spoušť, ať již vinou nepřátel nebo nervozitou zbloudilé hráčovi kulky, o to více se hra ztíží.

  
Ukázka tankového střílení za roh * Sám by hráč nic nezmohl * Původně banální konflikt se přiostřuje

Pohledy z války

Zásluhu na vtažení do děje má obrovská autentičnost. Počínaje ostříleným skotským přízvukem Angličanů a konče pocitem uvědomění si vlastního těla, když se obraz při chůzi pohupuje nebo si hrdina přes hlavu přetahuje kuklu s nočním viděním, takže na chvíli skrze úplet nevidí nic, to vše je součástí masivních přestřelek se stovkami mrtvých. Kus práce odvádí rovněž zvuková stránka. Ačkoliv hudba ustupuje do pozadí, do uší se neustále line řev spolubojovníků informujících, že na protější střeše se zrovna vyrojila skupina raketometčíků nebo „Ať už sakra sejmete toho chlápka u kulometu ve druhém patře!“ Když pak za dobře odvedenou práci useknou „Máš ho!“, zadostiučinění je takřka dokonalé.

Hráč sice jde ve stopách umělé inteligence, nicméně kolegové na něj vždy za několika odbočkami solidárně počkají nebo naopak v kritických momentech vyčkávají, až vyrazí kupředu on a jmou se jej následovat. Call of Duty 4 využívá postaršího konceptu postupného zásobování hráče pohyblivými cíly. Jednotka se zakope za popelnicemi a rozbořenými zídkami, hra na něj navalí několik vln nepřátel, pak následuje posun kupředu, a tak pořád dokola. Boje jsou ale tak frenetické, že jakákoliv nuda či stereotyp nehrozí ani vodní pistolkou.

  
Výcvik SAS se nyní bude hodit * Vylez, vím, že se krčíš v renderovaném stínu volumetrického světla! * Tichá akce ústí v solidní masakr

Na akci s frustrací

Call of Duty 4 je silně skriptovanou hrou. K opakované zahrání nic neláká, nicméně díky automatickému ukládání pozice v předdefinovaných okamžicích se opakovat bude. Často. Zvládnutí několika situací, než si hráč zapamatuje, odkud přiběhne další vlna nepřátel, odkud přijede tank nebo přiletí raketa, má za následek několikeré restartování mise včetně postupem času otravných enginových úvodů bez možnosti interakce. Autoři měli k takovému prodlužování důvod – směšnou délku. Tam, kde je spíláno expanzi Half-Life 2: Episode 2 za pouhých pět nebo šest hodin hratelnosti, Call of Duty 4 se jí jen s odřenýma ušima vyrovnává. Jako by byla kampaň pouhým doplňkem multiplayeru, nicméně díky své kvalitě by si zasloužila mnohem větší prostor. Jen je otázka, zda by tvůrci dokázali udržet tak vysoké tempo po delší dobu.

Druhý do party

Multiplayer je plnohodnotnou druhou polovinou hry. Komfortní uživatelské rozhraní hostuje šest módů propírajících klasický deathmatch i s týmovou variantou a několik variací na zabírání kontrolních bodů nebo donesení bomby do srdce nepřítelovi základny. Na rozdíl od konzolových verzí, ta na PC umožňuje připojení až dvaatřiceti hráčů. Je to oproti osmnácti konzolistům více, ovšem mapy zůstávají ve všech portacích stejné – na PC se tak snadno přelidní. Naštěstí lze mezi osmnácti kousky najít i několik exteriérových, v nichž se lze v plném počtu připojených hýbat i bez kulometné hlavně napasované ve spoluhráčově zad... ní kapse.

  
Nejlépe se bojuje v tričku Wardidas * Pohled z nepřemožitelného AC-130H Spectre * Jen aby mi nepřejel puky na uniformě

Obrovským tahákem hry více hráčů je zavedení odměn napříč celou její podstatou. Za každé zabití, výhru i akci je hráč povýšen, a tak se mu nejprve postupně zpřístupní všech pět herních tříd s možností vytvoření vlastní, definované typem zbraně a několika perky. Perky představují druhou úroveň bonusů, které má hráč možnost získat. Jde o permanentní schopnosti bezprostředně spojené s bojem, ovšem zdaleka nefungují jako obyčejný typ zbraně, ale berou na sebe podobu zajímavých pasivních dovedností. Postupně se lze propracovat například ke granátu, který je v případě hráčovi smrti automaticky odpálen a smete i případného útočníka, jenž si nedá pozor a stojí příliš blízko. Efektní je pak Last Stand, který po zabití zrazí oběti do ruky pistoli a dá jí poslední možnost odvety (dělají to i zdánlivě mrtví protivníci v kampani a rána do zad občas věru zabolí).

Odměny pronikly i do vlastních utkání a obdarovávají hráče za úspěšná zabití. Multikill, doublekill? Ty naštěstí zůstávají ve spárech rozverných sci-fi sportů typu Unreal Tournament. Zde se hraje na dobové zasazení – za tři fragy následující bezprostředně za sebou je zpřístupněn letecký průzkum bojové zóny, jenž na třicet vteřin odhalí polohu veškerých protivníků. Smrtící zejména v kombinaci se vzdušným útokem za pět zabití, jenž může hráč přivolat vyznačením cíle v klasickém ptačím pohledu. A propadnutí absolutní řezničině, pokud padne sedm spoluhráčů? Z horizontu se vynoří helikoptéra a začne kropit vše na povrchu, dokud ji někdo nesestřelí. Ovšem má zrovna někdo perk na běhání s raketometem?

Světlé stránky hry
  • Válka nikdy nebyla tak zběsilá
  • Každá mise je jiná
  • Dvě příběhové linie posilují variabilitu
  • Živé bojiště se stovkami obětí války
  • Tradičně kvalitní multiplayer založený na odměnách
Temné stránky hry
  • Krátkost kampaně
  • Systém ukládání
  • Někdy až moc skriptů

Krabice s Call of Duty 4 pomyslně nabízí dvě hry. Mají společnou solidní technologii, ve které si sice fyzika donekonečna neopakuje Newtonovy zákony, nicméně grafika se hýbe i na průměrných konfiguracích. Zatímco variabilní příběhová kampaň dokáže strhnout natolik, že její náhlý konec připadá jako špatný vtip, multiplayer nabízí obrovský prostor k dlouhodobému získávání odměn a především zkušeností v boji. A že je to jedno z nejautentičtějších zpracování moderní války, na to nezle vzít jed, ale rovnou vpálit velkorážní kulku svému virtuálnímu sokovi rovnou do čela a připíchnout si do online statistiky další metál.

Grafika: 8/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 9/10

Dvě části, příběhová kampaň a multiplayer, si razí cestu jako dvojice pásů tanku. Jeden hráč si užije sice zoufale krátkou, ale jednu z nejintenzivnějších projížděk moderními boji jako řadový voják ve fungujícím týmu skriptovaných spolubojovníků. Kolektivní seance zase vyústí ve zběsilý sběr odměn, jež dávají hře více hráčů dalekosáhnou životnost. Mohli jsme si přát delší pokračování války, ale ne autentičtější.

Celkové hodnocení: 8,9/10

Dostupné pro: PC, X360, PS3, 3DS
Žánr: Akce | Válečná akce
Výrobce: Infinity Ward | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 9. listopadu 2007
  • Válka nikdy nebyla tak zběsilá
  • Každá mise je jiná
  • Dvě příběhové linie posilují variabilitu
  • Živé bojiště se stovkami obětí války
  • Tradičně kvalitní multiplayer založený na odměnách
  • Krátkost kampaně
  • Systém ukládání
  • Někdy až moc skriptů

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 podzimních herních hitů, které prostě musíte mít

10 podzimních herních hitů, které pros…

Okurková sezóna již tradičně zavítala v letních měsících i do herního průmyslu. Toto období ale za chvíli končí. S počátkem podzimu se na nás zase jednou spustí lavina očekávaných titulů, které mnohdy mají ambice dosáhnout na post letošní hry roku. Co by vás v této záplavě AAA her mělo zajímat?

10.  8.  2017 | | 12 N/A
4K obrázky z Battlefieldu téměř nerozeznáte od reality

4K obrázky z Battlefieldu téměř neroze…

Battlefield 1 stále patří mezi nejlépe vypadající hry současnosti. A z některých 4K pohlednic není těžké vyvodit, proč.

13.  8.  2017 | | 12 N/A
Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Je libo hokej? Nový ročník nejslavnější hokejové ligy světa klepe na dveře a spolu s ním i nový díl NHL od EA Sports. Jaké jsou první dojmy z betaverze?

11.  8.  2017 | | 4 N/A
Uncharted graficky nemá konkurenci, nejnovější díl posouvá laťku PS4

Uncharted graficky nemá konkurenci, ne…

Uncharted vždy byl špičkou dané konzolové generace a The Lost Legacy není výjimkou. Pojďme se vydat na graficky opulentní výpravu za klem Ganéši.

včera | | 8 N/A
10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet MMO hry

10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet M…

MMO je zkratkou anglického Massively Multiplayer Online, což je označení her pro obrovskou masu online hráčů. Je to neutuchající fenomén, do kterého se ale mnozí zdráhají proniknout. Tady máte 10 důvodů, proč byste si měli nějakou MMO hru zahrát. Hned.

14.  8.  2017 | | 3 N/A
Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak východní tvorba udává směr (galerie)

Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak …

Možná jste o hře nikdy neslyšeli. Možná už se ji nemůžete dočkat. Ať je to jak chce, Tarkov nemůžete minout z jednoho důvodu - realismus.

9.  8.  2017 | | 4 N/A
Uncharted: The Lost Legacy – když Nate není doma (recenze)

Uncharted: The Lost Legacy – když Nate…

Mysleli jste si, že série Uncharted skončí čtvrtým dílem? Tak to jste na omylu, ještě je tu Chloe a Nadine!

17.  8.  2017 | | 6 N/A
Do světa World of Tanks míří vůbec první singleplayerový příběhový zážitek

Do světa World of Tanks míří vůbec prv…

Prozatím jsme byli vždy zvyklí, že je World of Tanks čistě multiplayerovou záležitostí. Ne však na dlouho!

18.  8.  2017 | | 2 N/A