Call of Duty: Modern Warfare - konečně pořádné válčení | Recenze

Dnes už absolutní klasika Call of Duty série v podobě stařičkého Modern Warfare patří k tomu nejlepšímu, co za svoji dlouhou historii série nabídla, a to samé se o ní dá říci i v rámci celého žánru FPS. Když tak vývojáři z Infinity Ward zvolili, že si vyberou naprosto totožný název, už to samo o sobě znělo jakoby si ukrajovali pořádně vydatný krajíc chleba. Jak se ale ukazuje, sem tam opravdu odvážnému štěstí přeje a i letošní kousek nezklame žádného fanouška kvalitní střílečky.

Zase ti zpropadení Rusové

Letošní Call of Duty začíná nezdařenou misí, během které se snažíte získat ruský bojový plyn do svých rukou, abyste zabránili jeho zneužití a zachránili tak stovky životů, které by mohl zničit v jediném útoku. Při jeho převozu vás přepadnou neznámí nepřátelé a od selhání se potom odvíjí velká část příběhové kampaně. Hned po ztracení veledůležité zásilky dostanete opravdu řádnou vzpruhu od vašich velitelů a úkol zní jasně. Získat plyn zpět za každou cenu.

Hlavní postavy si jsou od svých herců takřka k nerozeznání

Většina misí vás zavede do fiktivní země Urzikstan, kterou v roce 1999 obsadila ruská armáda v čele s generálem Barkovem. Právě tehdy se zrodily odbojové síly, se kterými se nyní spojíte, abyste společnými silami zabránili použití nebezpečného plynu. Vůdci odboje moc dobře vědí, co taková jedovatá látka dokáže a s radostí se tak spojí s kýmkoliv, kdo je ochotný se s nimi vrhnout do boje proti Rusům. Kaňkou, která se v průběhu posledního týdne hodně rozmazávala je, že některé události jsou jasně inspirované skutečností, jenže si zahrávají s tím, kdo na jaké straně stál a někteří hráči tak poměrně oprávněně obvinili studio z toho, že vytvořilo protiruskou propagandu. Ostatně v Rusku hra dokonce v PlayStation obchodech nevyšla na fyzickém nosiči. Máte-li tak zvýšené politické vnímání, obrňte se proti této skutečnosti. 

I přes tuto skvrnu se ale kampaň náramným způsobem podařilo vyšvihnout mezi to nejlepší, co jsme kdy mohli mezi příběhy first person stříleček vidět. Samotný děj má hlavu a patu a kromě nekompromisní střelby po všem, co se hne vás zavede k nespočtu zajímavých a zábavných úkolů. Budete muset zachraňovat rukojmí, čistit domy od teroristů, utíkat z vězení nebo se vplížit do nepřátelského sídla. Každá mise je jiná a nápaditý level design v kombinaci s různorodými činnostmi je jedním z největších skvostů, kterých se v této vydařené singleplayerové jízdě dočkáme.

Krásy nechybí ani v nočních scénách a bojích

Celý příběh je navíc nádherně odvyprávěný a nabídne vám autenticky působící podívanou, ve které se budete chvílemi cítit jako opravdový příslušník speciálních jednotek, který s nočním viděním pročesává nebezpečnou budovu. Potom vás ale zase hezky srazí a bude vám jenom běhat mráz po zádech z toho, jaké hrůzy se budete účastnit s pomyšlením na to, že něco podobného se neděje pouze ve videohrách, ale i ve skutečném světe. To všechno navíc okořeněné i o několik morálních dilemat. Přesto ale se vkusem a bez jakéhokoliv náznaku prvoplánové dojičky emocí. Zkrátka a dobře se letošní kampaň pro jednoho hráče podařila na výbornou a nezůstává tak vůbec nic dlužna svému jménu. 

Hurá do světa

Po dohrání kampaně jsem se dravě a s radostí vrhl do světa multiplayeru a rozmanitých režimů, které nabízí. V nich získáváte zkušenostní body a odemykáte mnohé nové zbraně a jejich vylepšení. Prostě a jednoduše se vám hra odvděčí za každičkou hru, kterou v ní dokončíte a bude vás neustále motivovat k tomu, abyste ji i nadále hráli. Přitom si ale vystačí i bez této specifické motivace.

Ze všeho nejvíce se mi pod kůži dostal režim Gunfight. Souboje dvou proti dvěma v maličkaté aréně, kde se utkáte se soupeři v několika kolech na předem určené zbraně. Tento režim je nesmírně rychlý, dynamický a přitom prověří vaše schopnosti. V nejednom případě trvá jenom pár vteřin, ale někdy si musíte zase celou hru perfektně naplánovat. Po každých dvou kolech se navíc mění zbraně, takže si můžete být jistí, že nikdy nezabřednete ve stereotypu jednotlivých kol. 

Skvěle si vedou i další režimy jako například Kill Confirmed, který nutí hráče k tomu, aby jenom nekempili na místě, ale skutečně vylezli ze svých skrýší a vydali se mezi své nepřátele. Zde totiž musíte své soupeře nejen sestřelit, ale ještě potvrdit jejich zabití tím, že seberete jejich psí známky. Režim plný akce a taktiky, který není klasickým deathmatchem rozhodně dokáže zabavit a ačkoliv místy vyloženě vybízí k farmení zabití na spawn pointech, rozhodně nejde o nic vyloženě frustrujícího. 

Z mého pohledu je jedním z klenotů mezi režimy také NVG, ve kterém se ponoříte do válečného konfliktu pod rouškou noci. Celkově je režim stavěný tak, že se velmi výrazně podobá klasickému realistickému stylu boje a chybí v něm tak většina ukazatelů a pomůcek, které hra běžně nabízí. Musíte se tak dobře rozmýšlet, jaké vybavení zvolíte, protože pokud zvolíte třeba pušku s laserovým zaměřovačem, výrazně zvýšíte svoji viditelnost pro nepřátele. Klasický team deathmatch tak tímto způsobem dostává šmrnc, který by mu běžně mohl chybět.

Ani zdaleka nejde jenom o bezhlavou střílečku

Naopak velkým zklamáním pro mě byl režim Groundwar, ve kterém se spolu setkávají obrovské týmy v taktické bitvě o jednotlivé body na mapě. Bohužel tento režim, ač na první pohled vypadá zajímavě, se v podstatě okamžitě omezuje na válku ostřelovačů, vozidel a bombardování, která působí tak nějak neúplně. V podstatě bych o tomto režimu řekl, že mu především chybí solidní tempo a nepomáhají ani mdlé mapy, které po chvíli dovedou jeden z týmů do bodu, kdy soupeř už jenom čeká v okolí spawnu a zabíjí jednoho nepřítele za druhým.

Mapy obecně nejsou bohužel příliš nápadité a většinou i přes zasazení do různých prostředí působí velmi, velmi podobně. I v rámci jedné mapy navíc častokrát všechno vypadá skoro stejně a nebude pro vás tak výjimkou, že se v rámci vytyčeného bojiště budete trošku ztrácet, protože váš orientační bod je na něm rovnou několikrát. Jinak ale multiplayer nabízí velmi solidní zábavu, ve které s klidem strávíte dlouhé hodiny a nebudete chtít přestat. Chybičky s radostí přehlédnete a najdete si přesně to, co vás bude nejvíce bavit. Rozhodně je totiž z čeho vybírat.

Pocit ze střelby je mnohem věrohodnější a realističtější než dříve

Kromě kosení lidských nepřátel nabídne hra i kooperační režim, ve kterém společně s dalšími hráči budete plnit náročné a neodpouštějící mise. V nich se budete muset vypořádat s hordami nepřátelských jednotek a sem tam třeba získat cenná data či se dostat k důležité osobě. I v tomto případě se ale mise potýkají s tím, že jsou poněkud rozvleklé a někdy zasazené do tak velkých lokací, že si připadáte spíše jako v GTA než v Call of Duty. Dokončit je s náhodnými hráči je navíc často opravdový Mordor.

Vizuál v plné palbě

Jestli se vývojářům něco podařilo, bylo to rozhodně využití nového enginu k tomu, aby hra vypadal naprosto skvostně. Ať už v cutscénách nebo přímo ve hře, grafické zpracování lahodí oku a hledat v něm chybičky se dost výrazně podobá hledání jehly v kupce sena. Obličeje hlavních postav jsou fotorealisticky detailní a působí tak věrně, že kdyby kolem vás zrovna někdo procházel, bude se ptát, co že to je za film. Do hry se navíc zapojuje jedna z největších vymožeností poslední doby - Ray Tracing, který ještě zdokonaluje už tak takřka perfektní grafiku a přidává hutnější atmosféru a realistické odlesky. Na počítači s grafickou kartou GeForce RTX jsme neměli nejmenší problém rozjet vše na maximální detaily, ostatně nové Call of Duty je pro tuto sérii karet prakticky uzpůsobeno. Hře se dobře vedlo překvapivě i na redakčním notebooku s grafickou kartou GeForce GTX 1070, ale už bez ray-tracingu.

Odměnou za snažení v multiplayeru budou vylepšení i dobrý pocit

I přesto, že hra vypadá naprosto skvostně, nemusíte se bát nějakých záškubů a pádů snímků za vteřinu. Výjimkou v tomto ohledu jsou bohužel filmečky, ve kterých se dokonce nedá mluvit o propadech snímkování. Spíše o regulérním zasekávání hry, které navíc rozhazuje i zvukový doprovod. V tomto ohledu mě Modern Warfare opravdu hodně zklamal, protože jak jsem zjistil, nejsem zdaleka jediný, kdo tento problém hlásí a ani teď ještě stále ve hře není žádná náprava a její příchod není ani v dohlednu. Zbytečně tak shazuje jinak vybroušenou kampaň i případné kooperační mise, které rovněž využívají cutscén.