Captain Wesco – neohrožený obránce dívčích srdcí

Captain Wesco je další z řady stříleček, která kromě odlišné grafiky nepřináší nic nového. Přesto se určitě najde řada čtenářů, kteří si ji stáhnou a vyzkouší. Tato hra má totiž poměrně velmi povedenou grafikou a excelentní zvuk a hudbu. Pokud ještě nejste uvnitř článku, tak směle do toho.
Captain Wesco – neohrožený obránce dívčích srdcí
Hra Captain Wesco je další z řady stříleček, které kromě odlišné grafiky nepřinášejí nic nového. Přesto se určitě najde řada našich čtenářů, kteří si ji stáhnou a vyzkouší. Captain Wesco má dokonce i příběh, žel, hra je celá v němčině (tlačítko start ale najdete) a tak vám nemohu přesně říci, o čem tedy vlastně je. Vaším úkolem je nejspíše vysvobodit vaši milou fešandu, protože její „fotku“ vidíte po dobu celé hry. O co tady vlastně kráčí?

Captain WescoCaptain Wesco

Ocitáte se ve vaší raketě kdesi uprostřed kosmu, a aby toho nebylo málo, všude okolo vás jsou hordy ufounů pohybujících se na jakýchsi vesmírných surfech. Kupodivu po vás nestřílí, ale i tak dokáží být pěkně nepříjemní – čas od času se některý z nich přilepí na sklo vaší rakety a pak vám daleko rychleji utíká čas, který se zde měří na roky (?). Ufounci po vás sice nestřílí, ale to samozřejmě neznamená, že vy nemůžete střílet po nich – palte, co vám síly a náboje stačí, za každého odduševnělého zelenáče dostanete totiž body. Zde je podobnost s přeslavným (kolikrát jsem to slovo už vyslovil) Moorhuhnem, protože za zabití vzdálenější potvory dostanete více bodů než za zabití potvory, která není tak daleko. Střelivo si dobíjíte u jakýchsi „tankovacích“ raket pravým tlačítkem myši.

Když se čas přiblíží k nule, jste odměněni jakýmsi časovým hodnocením, jehož smysl jsem sice také nepochopil, ale došlo mi, že čím méně času, tím lépe.

O této hře bych pochopitelně nepsal, kdyby mě nezaujalo ještě něčím – grafikou a ozvučením. Grafika je na freeware titul poměrně velmi zdařilá, je vidět, že si s ní někdo dal opravdu práci. Zvuky a hudba jsou však ještě lepší. Když pominu realisticky znějící zvuky vašeho megahyperkanonu (slyšel jsem ho v reálu a zní to fakt na vlas stejně…), je tu další příjemná věc pro vaše uši – „hudba“. Nejedná se o hudbu v pravém slova smyslu. My - hudebně vzdělaní takové kousky nazýváme „duc-duc“, ale právě taková fešná muzika se k podobným hrám bezesporu výborně hodí.

Download (4,1 MB) zde; VypalCD zde.

Nejnovější komentáře