Dnes opustíme relativně klidné vody „obyčejného“ uživatele, které jsme rozvířili minule, a podíváme se na to, jak se povede takovému pirátovi, který stahuje ve velkém a pálí za draho (a nebo ani ne…). A vezmeme to opět postupně: od hudby přes filmy až po software a hry, nevynecháme samozřejmě ani případné tresty.
Předchozí díl seriálu: České právo a piráti 1/3 – z pohledu uživatele
Hudba
Jak jsme si řekli už minule, u hudby máte šanci se z norem zákona vyvléknout za předpokladu, že si kopii hudebního CD uděláte vy sami a pro svou vlastní potřebu; navíc ještě pouze v podobě jediné kopie. V tomto případě tedy prakticky není šance, že byste se z porušení nějak vyvlékli.
I když… jedna tu možná je. A to ta, že vy sice máte ono CD někde (nejspíše) na disku stažené a uložené, ale samotný proces vypalování necháte na svém „zákazníkovi“ a budete pak tvrdit, že si tu kopii vyrobil ON SÁM a pro SVOU POTŘEBU. Moc chytré…
Tedy – alespoň trošičku. Protože autor tohoto nápadu pozapomněl na ustanovení § 29 odst. 1 AZ, kde se jasně stanoví, že Omezení práva autorského jsou dovolena jen ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně (to jsou v našem případě ty, o kterých jsme mluvili výše, v „uživatelské“ části); nesmějí být vykládány způsobem, který by narušoval běžný výkon práv autorských a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněných zájmů autora.
Jinými slovy – všeho s mírou a jakékoliv snahy zákon obcházet a zkoušet si ho vykládat po svém a ve svůj prospěch budou marné. Minimálně v tomto případě rozhodně – protože už jen samotné neautorizované šíření (třebas odůvodněné tak, jak jsem popsal výše) je výrazným zásahem do autorských práv. A to nemluvím o tom, že jakékoliv braní peněz za takovéto „služby“ je zásahem dvojnásob. A ani výmluvy typu „Mě ty CD stály 250,- Kč, já je prodával za to, za co koupil, úplně bez zisku, fakt!“ vám nepomohou. A to nejen proto, že je to zjevný nesmysl, ale i proto, že rozhodující není zisk, ale příjem – a především proto, že rozhodující nebude jen příjem, ale i (a v tomto případě určitě) způsobená škoda…
Filmy
Tak filmy jsou na tom přesně stejně, jako hudba. Stejný způsob ochrany, stejné pokusy o obcházení – a stejné protiargumenty. Čili stručně a jednoduše řečeno: filmy - viz. hudba.
Hry a další software
Tady je to zase vcelku jednoduché. Jak jsme si už vysvětlili v první části této série, jediný způsob, jak si legálně kopírovat software, je (není-li to v rozporu s licenčním ujednáním) pouze na základě § 66 odst. 1 písm. b); tedy takové kopírování, kdy si oprávněný uživatel zhotoví jednu záložní kopii počítačového programu. Jen tak a nijak jinak.
Čili jakékoliv pokusy warezáků vám namluvit, že vy přeci můžete mít záložní kopii od čehokoliv chcete a že je to právně úplně v pořádku (protože české právo je přeci, jak každý ví, děravé jako cvičný ostřelovačský terč) jsou sice hezké, leč zcela mimo. A to i navzdory tomu, že většina z nich tomu sama věří…
Pirátů je mnoho druhů...
...ale hodní jsou jen ti z pohádek:o)
A co když na něj přijdou?
Tak tady to bude o poznání horší než u „pouhého“ uživatele. Už jen proto, že většina lidí, kteří pirátí a prodávají ve velkém, věří několika mýtům, které se sice dobře poslouchají, ale jsou poněkud… mimo.
První z nich jsem zmínil už výše – tedy oblíbené „obcházení“ zákona tím, že budete warez prodávat za cenu CD, které vás ovšem (shodou okolností) stála například 200,- Kč. Tak v tomto případě bohužel. Proč? No, jednak proto, že pro některé případy není rozhodující zisk, ale cena (o tom za chvíli) a za druhé proto, že vám beztak podle zákona mohou namísto zisku napočítat (a také napočítají) výši způsobené škody.
Další oblíbená fáma je, že když vám nic nenajdou na disku (například proto, že ho včas vyhodíte z okna), jste za vodou. Ale ouha… Zas jsou tu ty předpisy, že můžete mít jen rozmnoženinu pro vlastní potřebu (u hudby a filmů) anebo jen jednu záložní kopii počítačového programu – a to ještě pouze za předpokladu, že jste oprávněný uživatel.
Policii pak stačí buďto najít dvě kopie od téhož – a nebo vám prokázat, že nejste oprávněný uživatel a tedy nemáte na ony kopie právo. A věřte tomu, že to pro ně není zas až tak těžké…
A konečně: problém také spočívá v tom, že ačkoliv se v mnohých vtipech a anekdotách říká něco jiného, policie není hloupá. Když už přijdou za nějakým takovým „obchodníkem“, mají většinou v ruce alespoň jednu placku z jeho dílny, kterou si (buď sami, nebo přes nějakého prostředníka) sehnali. Čili jdou nejen najisto, ale rovnou i s důkazy v ruce. A pak už se špatně vymlouvá…
Inu dobrá. Dejme tomu, že policie už na vás přišla, posbírala dostatek důkazů a vy nyní stojíte před soudem. Z čeho všeho budete obviněni a co vám hrozí? Bude toho hodně. Takže pěkně jedno po druhém:
Především se bude jednat o obvinění z porušování autorských práv dle § 152 TZ, o kterém jsme již mluvili. A vzhledem k tomu, kolik toho takový průměrný pirát dříve, než se ocitne před soudem prodá, můžeme rovnou říci, že (po úspěšném překročení škody / příjmů 500.000,- Kč) mu v případě tohoto trestného činu hrozí trest …odnětí svobody na šest měsíců až pět let, nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci… A s tím, že by soud přihlížel k nějaké menší společenské závažnosti vašeho činu, rozhodně nepočítejte.
Takhle to začíná...
...pokračuje...
...a končí
Ale tohle jsou ještě vcelku slušné vyhlídky. Zde se totiž jedná - sice o státem zaručená - práva, ale práva firem. Ovšem takováto činnost nepoškozuje jen tyto firmy, ale (jak si hned ukážeme) i stát. A to vám rozhodně jen tak neprojde…
Takže zadruhé budete čelit obvinění z neoprávněného podnikání dle § 118 TZ. Tam se jasně stanoví, že Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, bude potrestán… Onen „větší rozsah“ je na posouzení soudce, ale s největší pravděpodobností vám ho skutečně přišijí. Teď jde jen o to, co vám z tohoto hrozí. Opět bude záležet na tom, jaký prospěch jste ze své činnosti měli. Na základě toho můžete dostat až jeden rok či peněžitý trest nebo (v případě „značného prospěchu“) si můžete jít sednout na jeden až tři roky.
Ale to pořád ještě není vše. Protože když už k nějakému takovému soudu dojde, má poškozený (v tomto případě softwarové a distribuční firmy) možnost uplatnit proti vám nárok na náhradu škody dle § 43 odst. 3 TŘ. A aby to uplatňování měly lehčí, tak dle § 43 odst. 1 TŘ mohou i …činit návrhy na doplnění dokazování… Takže nepočítejte s tím, že vám to nechají projít jen tak…
Naštěstí to ale přeci jen není až tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. Dle § 35 odst. 1 TZ se totiž tresty nebudou sčítat (jak by si ledaskdo na základě sledování různých filmů či seriálů mohl myslet), ale uloží se jeden úhrnný trest podle ustanovení, které umožňuje nejpřísnější potrestání. Takže vám tedy hrozí odnětí svobody na šest měsíců až pět let, peněžitý trest (ve výši 2.000 – 5.000.000 dle § 53 odst. 1 TZ), propadnutí počítače a náhrada škody distribučním společnostem - a to v libovolné kombinaci těchto trestů…
Předchozí díl seriálu: České právo a piráti 1/3 – z pohledu uživatele
Příští týden na Doupěti:
České právo a pirátství 3/3 – PlayStation, chipy a další pirátské speciality
Použité zkratky:
AZ – autorský zákon; zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským
TZ – trestní zákon; zákon č. 140/1961 Sb.
TŘ – trestní řád; zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním
Poznámka: Právo je o výkladu. Je tedy možné se v praxi setkat i s jinými interpretacemi zákonných norem, než které jsou uvedeny v článku. Vím o tom a snažil jsem se postihnout vše co nejpodrobněji a nejvíce ze široka; to ale v textu takovéhoto rozsahu a takovéto odborné úrovně není zcela možné…
