V poslední době jakoby se roztrhnul pytel se stolními hrami na motivy her počítačových. Máme tu stolního Warcrafta, stolní Age of Mythology, stolního Dooma a v neposlední řadě také stolní Civilizaci. Hru na motivy veleslavné Civilizace Sida Meiera.
Civilizace na počítači byla tahová strategie, v níž měl hráč možnost provést svůj národ, svou civilizaci, od starověku až po blízkou budoucnost. Vynalézali se nové technologie, kolonizovalo území a vedly války se soupeři. Od pazourku k páře, od páry k hvězdným letům. Právě díky technologiím a jejich různé pokročilosti u jednotlivých stran pak docházelo k situacím, kdy na bojišti stály tanky proti rytířům, samopaly proti lukům. No a stolní Civilizace se snaží být svému předobrazu věrná a co nejvíce z původní hry zachovat.
Než se pustíte do samotné hry je potřeba všechny figurky vylámat z archů. Příjemnou práci, je jich vážně hodně :-)
Už samotné první potěžkání krabice s hrou vás přesvědčí o tom, že tentokrát máte co do činění s pořádným mazlem. Hra váží několik kilo a není se tomu co divit. Uvnitř najdete 784 vyvedených plastikových figurek. Ty zobrazují různé typy jednotek, lodí, měst a dalšího harampádí. Dále tu máme velký herní plán složený ze tří částí a představující Zemi, no a samozřejmě nesmí chybět různé karty technologií, divů světa, měst, hromada žetonů a nějaké ty kostky. Je toho prostě spousta a vše je zpracováno na vysoké úrovni. Za tohle si autoři určitě zaslouží pochvalu a i když je cena stolní Civilizace vysoká, její vyvedení ji ospravedlňuje. Jen mi trošku chybělo, že v krabici nejsou nějaké pytlíčky, do kterých by se dalo všechno naházet. Bez nich v ní totiž budete mít pěkný maglajz.
Hra je určena pro 2-6 hráčů a její doba hraní je... Řekněme si to na rovinu. Dlouhá. I přesto, že máte možnost vybrat si mezi základními a pokročilými pravidly, kdy první z nich herní postupy výrazně zjednodušují a odebírají spousty zajímavých prvků, pořád hraní i v základní verzi zabere spoustu času. Zvlášť budete-li hrát v 6 lidech a všechny herní postupy se teprve učit. Na tuto hru prostě potřebujete lidi, kteří ji znají jak své boty a jsou schopni své tahy rychle odehrát a všechny výpočty mají v malíčku. Jinak řekněte svým kamarádům, ať se připraví na probdělou noc. Trochu přeháním, ale s délkou hry je prostě třeba počítat.
Menší pohled do Asie
Hraní v rozšířené verzi, kdy pojedete až do moderní doby, se vám nemusí podařit odehrát ani za jedno odpoledne. A pokud se budete už od začátku mezi sebou mydlit jak šílení a veškeré výdaje půjdou na armádu, tak zbrzdíte technologický pokrok a tím konec hry oddálíte ještě víc. Pokud si navíc uvědomíte fakt, že je možné vaše protihráče v průběhu hry zcela eliminovat, je tu jedna z věcí, kterou vidím jako zápor hry. Představte si, že se opravdu sejdete v 6 lidech, dáte si pokročilá pravidla, rozhodnete se projít všemi epochami a pak během první hodiny jednoho z protihráčů zničíte. Co má teď dělat? Čekat dalších 5 hodin, až vy ostatní dohrajete? To prostě docela naštve.
Pohled na hromadu různých žetonů. Tedy peněz a žetonů pokládaných na území na mapě.
Hra se odehrává na mapě země, která je rozdělena na území. Ty nejsou definovány státními útvary, které se v průběhu staletí neustále mění. Území jsou rozděleny podle různých přírodních útvarů, většinou řek či pohoří. Většinu Evropy tak kupříkladu zabírá Dunajská oblast. Dále na mapě máme třeba Himaláje, Mississippi, Amazonku, Skandinávii a další. Na tyto území se pak náhodně rozmístí žetony nalezišť různých minerálů, terénu a událostí (jako třeba mor). Všechny žetony se umisťují značkou dolů, tak, aby hráči neviděli co se kde nalézá. Díky tomuto systému náhodného rozmisťování tak sice budete mít každou hru jinou, na druhou stranu můžete narazit v našem Dunajském regionu třeba na poušť. Nicméně mapa Země je opravdu jen pozadím, stejně tak by se dalo hrát na jakékoliv jiné mapě. To, jestli budete mít svou civilizaci na jihu Afriky nebo v severní Americe nemá na hru téměř žádný vliv.
Po rozmístění všech žetonů začíná samotná hra. Hraje se na kola, každé se skládá z několika fází. V každé fázi se vždy vystřídají všichni hráči a pak se přejde na fázi další. Až jsou odehrány všechny fáze, přejde se na další kolo. Fáze v kole jsou čtyři: Nákup, pohyb a boj, obchod a produkce (de facto spočítání zisků).
Hromada plastové drtě. Tedy figurek. Mít lepší fotku mohli byste si všimnout jejich pěkného provedení.
Hráči v průběhu hry svými osadníky prozkoumávají žetony na mapě, tedy zjišťují, co se na různých územích nalézá. Během toho ještě budují armády a nakupují nové technologie. V základní verzi technologie rozlišeny nejsou, ale v pokročilé má každá nějaký efekt a nakupovat můžete jen ty, ke kterým se můžete dostat na technologickém stromu. Takže například získáte technologii Navigace a hned můžete začít stavět i základní lodičky. A s vámi i všichni ostatní, protože technologie byla objevena. Pes je ale zakopán v tom, že za každou lodičku, kterou si soupeři díky vaší technologii postaví, vám jako jejímu majiteli budou muset odvést část její ceny. Díky některým technologiím dostanete přístup i k divům světa, které vám dají výrazné bonusy. Krom nákupu technologií si také můžete rozšiřovat svá městečka a nakupovat různá městská vylepšení.
Co je ale pro Civilizaci klíčové jsou epochy. Ty jsou čtyři. Konkrétně starověk, středověk, industriální věk a moderní věk. Samozřejmě jsou provázány právě s technologiemi. Jakmile některý z hráčů koupí první technologii nového, tento nový věk začne. S ním přichází do hry další sada technologií, další sada divů světa a další sada jednotek. Ty mají speciální figurky specifické pro každou epochu. V základních pravidlech je však toto všechno zjednodušeno. Celá sranda s technologickým stromem je vypuštěna a pro přechod do další epochy stačí jen skoupení určitého množství technologií.
Mapa světa v plné kráse. Jak vidíte už jsou na ni rozmístěny žetony značkou dolů, tak aby nebylo vidět co se kde nalézá.
Nesmím zapomenout ani na hybný motor každé civilizace, kterým je válka. Boje jsou zde co nejvíce zjednodušeny, tak, aby nezabíraly mnoho času. I přes to je v nich zachován taktický prvek. Jednotky totiž fungují klasickým stylem kdy jízda je silná proti pěchotě, pěchota proti dělostřelectvu a dělostřelectvo proti jízdě.
Hráči pak při samotném střetu tajně zvolí vždy jednu svou jednotku, kterou pošlou proti jedné soupeři. Pak oba ukáží své volby a na základě toho, kdo stojí proti komu, se souboj vyhodnotí. Nejvýraznější výhodu však získá hráč který má jednotky modernější. I sebelepší rytíř jen ztěží zvítězí proti vojákovi se samopalem, i když je to pěšák a tudíž je proti jezdci v nevýhodě. Samozřejmě je možno získat i další bonusy. Například jednotky bránící město jsou výrazně zvýhodněny. Boj probíhá tak dlouho, dokud není jedna z bojujících stran kompletně zničena.
Zde by byl vidět technologický strom, kdyby si na něj kdosi nepoložil své figurky a žetony
Důležitým prvkem je i obchodování se surovinami, potažmo suroviny samotné. Ty vám mohou přinést solidní zisky, zejména když na některou z nich máte monopol. A pokud vám náhodou nějaké to naleziště schází, není problém zkusit se dohodnout s některým ze soupeřů. Třeba budete mít přístup k něčemu, co zase pro změnu potřebuje on.
Hra se hraje na vítězné body, získávané například za množství vlastněných technologií, za množství divů světa či za velikost a množství měst ve vašem držení. V rozšířené verzi pak vstupují do hry i různé typy ukončení, jako je třeba diplomatické vítězství. Při něm může hru ukončit hráč vlastnící div moderní doby - Spojené národy, a sám za ni získá vítězné body navíc. A to je vše. Po hodinách hraní jste možná došli až sem a hru máte slavnostně za sebou. Teď můžete všichni koupit vítězovi třeba panáka. Za to, že vás strategicky, obchodně či diplomaticky převálcoval, nebo za to, že při něm stála štěstěna, která i v této hře hraje nezanedbatelnou roli.
U Mississippi se schyluje k velkému střetu. Hnědé figurky totiž používají všichni hráči, příslušnost k některému z nich se pozná buď díky figurce praporečníka (který na obrázku není) nebo tím, že stojí na území s městem čí osadníkem daného hráče.
Nesmím zapomenout na českou verzi pravidel. Zde si autoři zaslouží pochvalu. Nejenže je česká verze dodávaná v krabici aktuálnější, než na našem trhu rovněž dostupná anglická verze (takže se vám opravdu vyplatí prostudovat si spíše česká pravidla), navíc jako takový malý bonus jsou v pravidlech neoficiální rozšíření, v podobě nepovinných pravidel.
Jedno z nich přidává do hry různé typy vládnoucích systémů, takže hráč si může zvolit, jestli svou civilizaci povede pevnou rukou monarchy nebo jestli se srpem a kladivem v ruce dobije svět ve znamení komunismu. Druhé rozšíření je scénář o kolonizaci, odehrávající se kompletně v industriálním věku a v němž přímo vystupují určité národy, mezi nimiž si hráči vyberou.
Hra v plném proudu
A jaká tedy stolní Civilizace je jako celek? Musím před autory smeknout. Velmi dobře se jim povedlo převést slavnou počítačovou hru do světa her deskových. Při hraní máte spousty možností jak vést svou civilizaci, hra je velmi komplexní a přesto jsou pravidla stále relativně jednoduchá na naučení. Minimálně základní verze určitě - jen vám herní systém musí přejít do krve. Jako nejvýraznější slabinu hry vidím časovou náročnost. Někomu možná vyhovuje, ale spousta lidí asi bude mít problém sehnat dostatek hráčů schopných obětovat několik hodin jediné hře.
Původní PC verze Civliziace
Je vidět, že ocenění, která hra ve světě získala, nebyla žádným omylem. Plně si je zaslouží. Při hraní na vás dýchá atmosféra staré dobré Civilizace a s nostalgií si na ni určitě nejednou vzpomenete. Takže hurá do boje a nebo k rýsovacím prknům či k rýčům a lopatám, vaše civilizace na vás už čeká, až ji vyvedete ji z doby temna do současnosti. Nikdo jiný by to přeci nedokázal.
Provedení: 9/10
Znovuhratelnost: 6/10 (díky délce jedné hry)
Zpracování předlohy: 8/10
Zábavnost: 9/10
Znáte Sid Meierovu Civilizaci? Pokud ano, budete zde jako doma. Pokud ne, čeká vás sice složitá, ale komplexní a propracovaná strategie o ovládnutí světa...
Celkové hodnocení: 9/10
