Válka dostala dovolenou a prim hraje diplomacie a umění. Cena sice opět vyšší, ale všechno funguje tak jak má. Zkrátka datadisk na výbornou.
Jméno Sida Meiera už je zase čisté jako sníh. Pátá Civilizace totiž konečně dosáhla cíle a po všech peripetiích, vzestupech a zlatých věcích, ale také pádech a dobách temna, je konečně kompletní. Sice pozdě, ale přece. Zhruba po dvou letech jsme se totiž konečně dočkali druhého velkého rozšíření pro poslední díl této tahové-budovatelské perly a spolu s Gods & Kings tvoří nově příchozí Brave New World konečně více než obstojnou konkurenci propracované a ještě i dnes hojně uctívané čtyřce.
Archeologie v dobách internetu
A co že vlastně tenhle poslední krok před usednutím na trůn obsahuje? Řečeno kvantitativně, za nějakých 30 eur na vás čeká téměř 10 nových národů a vůdců, nějaký ten scénář a také pár kusů nových jednotek a budov. Zkrátka tradiční porce neokoukaného obsahu. To všechno je sice pěkné, ale opravdu si datadisk za takové peníze kvůli tomu nekoupíte.
Kouzlo Brave New World spočívá daleko více než v novém obsahu v tom starém, respektive staronovém. Hned několik stěžejních mechanismů je totiž přepracováno a popravdě řečeno, v některých momentech pátou Civilizaci s trochou nadsázky ani nelze poznat. Až o tak pozitivní změny se jedná.
Kultura je nyní mnohem více spojená s realistickým pojetím
Heslem nového směru, který značka Sida Meiera nabrala, je odraz reality. Všechny změny, potažmo novinky hru opět více přibližují ke skutečnému světu a většina herních prvků nyní dává mnohem větší smysl. Za všechny můžeme jmenovat třeba přepracované kulturní vítězství a vůbec fungování kultury jako takové. Ta je nyní mnohem propracovanější a nestačí už tedy jen stavět muzea či amfiteátry a sbírat body. Musíte do nich také umisťovat obrazy a archeologické nálezy. Všechno pochopitelně z reality převzaté kousky.
Zcela novou proměnou je pak turismus, který do značné míry obrací karty a kulturní vítězství díky tomu není zrovna nejjednodušší. Vyžaduje totiž nejen silnou a prosperující říši s rozvinutým výzkumem, ale samozřejmě také odpovídající úroveň archeologie a o nadaných osobnostech ani nemluvě. Bez Leonarda Da Vinciho, Tolstého nebo Bacha to zkrátka nejde. Pokud tohle všechno ale zvládnete, můžete si vychutnat sladké vítězství, kdy všichni podlehnou takříkajíc vašemu kultu a přijmou náturu vaší říše za svou.
Hašteření v Kongresu
Jak už ale bylo řečeno, chce to opravdu hodně snahy a ve vzduchu je až příliš mnoho neznámých nebezpečí. Ti znalejší už totiž tuší, že vše co bylo zmíněno výše je záležitostí moderní doby knihtisku, rozhlasu a internetu. Bez správné reklamy je přece turismus prakticky mrtvou záležitostí. Stejně tak k vám ale nikdo nepřijede, pokud budete politicky nestabilní nebo nedej Bože naprosto zaostalí. A právě tohle všechno může velice snadno přinést přepracovaná diplomacie.
Snad jediným prvkem, který výrazněji promlouvá i do počátečních fází hraní je mnohem dynamičtěji vyobrazený obchod
Asi už jste poznali, že opět mluvíme především o pokročilejších fázích hry, a tak vlastně už ani nemá cenu zastírat, že datadisk se soustředí především na pár desítek posledních tahů. Snad jediným prvkem, který výrazněji promlouvá i do počátečních fází hraní je mnohem dynamičtěji vyobrazený obchod, jenž nově umožňuje i přepadávání obchodních karavan a především mnohem pružnější odezvu "trhu" na události, jako je například válka.
Teď už ale k těm politikům. Ještě před vydáním se docela mluvilo o Ideologiích. V praxi mě však tento prvek docela zklamal a jedná se pouze o klon Sociálních politik. Jejich jediným větším přínosem je simulace geopolitických vlivů, kdy státy vyznávající demokracii nebudou k totalitním režimům zrovna dvakrát přátelské a naopak. Zkrátka jako ve skutečném světě. Celkově ale ani trojice Ideologií a ani dvě nové Sociální politiky moc nestojí za zmínku. Obzvláště ve světle novinky s názvem Světový Kongres (OSN), který může založit hráč, jež prozkoumal celou mapu.
Kongres slouží jako jakýsi speciální diplomatický hub, ve kterém mají hráči své delegáty (hlasy) a mohou zde stejně jako na půdě valného shromáždění rozhodovat o dění ve světě. Podobně jako v reálné OSN ale potřebujete k prosazení svých idejí a cílů dostatečný počet hlasů a ty rozhodně nejsou k mání zadarmo. Obchodní blokáda, spojená vojenská intervence proti zlobivé mocnosti nebo spolupráce na společném cíli jako je zákaz nekonvenčních zbraní a olympijské hry. To všechno Brave New World skutečně umožňuje, ale vzhledem ke stále ještě hodně diplomaticky zelené AI jsou to možnosti docela vzdálené.
Inspirováno realitou
Vlastně o celém datadisku by se dalo říci, že hru zase o krok vzdaluje nováčkům a zdařile posouvá možnosti celého konceptu. Nové národy (Benátky, Indonésie, ...) jsou totiž veskrze zaměřeny na jednu strategii a vyžadují zvláštní přístup. Další prohloubení jednotlivých mechanismů pak přinášejí i nové jednotky. Na druhou stranu si ale vše můžete odzkoušet ve dvojici scénářů, které vás vezmou do Afriky a ukáží vám válku Severu proti Jihu. Škoda jen, že je to zhruba všechno, co za své peníze dostanete a všichni z těch pár novinek nemusí být tak nadšeni jako my.
- Nové možnosti
- Kultura
- Diplomacie
- Pořád rozpačitá AI
- Vyšší cena
Ano, nemuselo to také trvat hned několik let a mohlo toho být i více, ale pamatujte, že Gods & Kings byli ještě slabší. V konečném důsledku se tak druhý datadisk povedl a všechno co mění nebo přidává je kvalitní, promyšlené a účelné. Už tak dobře fungující pátá Civilizace zkrátka s tímto rozšířením konečně dospívá a nabízí dostatečné množství v realitě inspirovaných mechanismů, které fungují na jedničku. A když k tomu pak připočtete kouzelnou stylizaci, úchvatnou hudbu a vůbec po všech stránkách kvalitní základní hru, svých 30 eur nebudete litovat.