Civilization: Revolution – strategická nirvána bez PC?

Sid Meier si tvorbou revoluční Civilizace pouze pro konzole splnil svůj sen. Ale co sny nás, strategických hráčů a fanoušků předchozích dílů?
Seznam kapitol
  1. Menší balení
  2. Ovládněte svět!

Nemá cenu to prodlužovat. Hned na úvod se musíme rozdělit. Na ty, kterým už dopředu hýbou žlučí hesla jako „zjednodušení“, „tříhodinová herní doba“ a „pět civilizací na jedné mapě“ a na ty druhé, jež věří, že i na malé zeměkouli se dá hrát velká civilizace.

Jen pro některé

Zástupci první skupiny, prosím odejděte. Ne kvůli mně… děláte to pro své zdraví a duševní rovnováhu. Nemá cenu se tu přece rozčilovat, co všechno tvůrci vynechali. Máte pravdu, jak mohli proboha zapomenout na problematiku znečištění, kde jsou desítky vynálezů a možností upravit terén? Kam se poděly spousty jednotek? Hrůza, co?

Revolution není revolucí, ale zhuštěným koncentrátem klasického herního konceptu do několika hodin.

Ale teď už opravdu běžte. Jasně, vyřídím Firaxis, ať zemřou bídnou smrtí kombinovaného útoku sankcí Spojených národů a jaderných hlavic na všechny významné metropole… Cože? Samozřejmě, jsou to diletanti. Mějte se, naschle!

13.jpg 14.jpg

Ufff. Pro vás všechny ostatní – Civilzation: Revolution je skvělá hra. Ačkoli jsem fanoušek všech předchozích PC dílů, Revolution jsem si opravdu užil a nemám pocit, že bych byl o něco ochuzen. Hra je plnohodnotná, možná dokonce kompaktnější než všechny předchozí díly a navíc – stejně návyková. Revolution není revolucí, ale zhuštěným koncentrátem klasického herního konceptu do několika hodin.

art03.jpg

Stačí si jen zvolit jeden z národů (nebo si jej nechat náhodně vybrat) a můžete se vydat bojovat o své místo na Slunci. Vše je od začátku jasné a zapamatovatelné. Čtyři historické éry, mezi nimiž se přesunujete na základě vědeckého úsilí. Čtyři speciální schopnosti každého národa (každá pro jedno období). Čtyři cesty vedoucí k vítězství.

Sejdeme se na opačné straně zeměkoule

V zásadě se nezměnilo nic podstatného. Na začátku s jednotkou osadníků jednoho z šestnácti národů (Čechy mezi nimi nehledejte) prozkoumáváte terén, na němž posléze založíte svou metropoli. Města vyrábějí jednotky, budovy či divy světa a s pomocí nejrůznějších kombinací rozvoje a investic do vědy národy spějí k nezvratnému vyvrcholení dějinného vývoje – od pravěku k moderní době a potenciálnímu vítězství.

Herní oblast je menší. O hodně menší, než jsme byli na PC zvyklí. Fakt, že je možné i bez oddálení pohledu bez problému sledovat zakřivení zeměkoule na okrajích sledované oblasti, mě upřímně docela děsil. Ale ono to není špatné. Vždy se na jedné mapě potká jen pět civilizací. Na první narazíte prakticky hned, jak vytáhnete paty s prvním válečníkem z rodné vesnice. Už od počátku tak hra získává spád. Musíte se rychle vymezit, vykolíkovat své území, odhadnout síly souseda a případně přehodnotit strategii rozvoje.

17.jpg 19.jpg

Mapy jsou různorodé, ale vždy je možné vzít loď a pokusit se kolonizovat vzdálenější místo. Ne že by to bylo úplně bez rizika, zeměkoule v Civilizaci zkrátka není nafukovací a dřív nebo později sousedé zaklepou na dveře. Ale do té doby můžete zařídit, aby klepali kopím na ocelová vrata a ne na slaměný val.

Dostupné pro: X360, PS3
Žánr: Strategie | Budovatelská strategie
Výrobce: Firaxis Games | Webové stránky hry
  • Je to Civilizace
  • Je kratší, jednodušší a kompaktnější
  • Zvládnuté ovládání na gamepadu
  • Neuspokojující závěr
  • Ortodoxní fanoušci nepřekousnou zjednodušení
  • Slabší diplomatické možnosti a reakce AI
Související články
  1. Civilization IV se rozrůstá
  2. Preview: Sid Meier’s Civilization Revolution – Meierova vysněná Civilizace
  3. Recenze: Civilization 4 – Beyond the Sword – kde nepomůže hrubá síla
  4. E3: Civilization: Revolutions - boj za jednoduchost