Civilization: Revolution – strategická nirvána bez PC?

Sid Meier si tvorbou revoluční Civilizace pouze pro konzole splnil svůj sen. Ale co sny nás, strategických hráčů a fanoušků předchozích dílů?
Kapitoly článku

Zabít, nebo okouzlit?

Hlavní kouzlo Civilization: Revolution se skrývá v možnostech rychle reagovat na probíhající události. Hra kontinuálně sleduje pokrok všech civilizací na cestách ke čtyřem typům vítězství, takže dobře vidíte, kdo jsou vaši hlavní protivníci a jestli náhodou nevědomky neaspirujete na vítězství v jiné oblasti, než jste si původně předsevzali.

03.jpg 04.jpg

I pokud máte jasně promyšlenou taktiku, můžete ji poměrně bezbolestně změnit. Z dobře vedených měst se v moderních dobách stanou tahouni vaší ekonomiky. Nelíbí? Jedním kliknutím je můžete přeorientovat jiným směrem – na vědu či maximální produktivitu (samozřejmě pokud jste na tuto možnost mysleli již při výstavbě).

08.jpg

Jakými způsoby můžete stanout se svým národem na piedestalu pro vítěze? Klasicky můžete z mapy násilným způsobem vymazat všechny nepřátele. Pokud jste více intelektuálně založení, je tu obligátní vědecké vítězství – vyzkoumat technologie a postavit kosmickou loď, která přenese lidské plémě na Alphu Centauri.

Vývoj je kompletní a logický, existuje pouze jedna ponorka, jeden druh vojáků, jeden tank, jedni středověcí vojáci na koních. Proč chtít víc?

Zajímavé je kulturní vítězství, pro nějž potřebujete vytvořit ve své zemi dostatečné zázemí k nalákání 20 význačných osob typu Einsteina či Pythagorase a postavení OSN. Poslední je možnost uhrát vše přes peníze, nastřádáním 20 000 zlata a postavením Světové banky.

Kompaktní koncentrovaný karneval

Nejlepší zprávou ale není výčet podmínek, ale skutečnost, že mezi cíli není vítězů a poražených. Všechny podmínky jsou podobně náročné a ke každému vítězství vede stejně dlouhá cesta. Jedinou výjimkou je vojenské vítězství, které žádá sestavení velkých armád a zároveň sledování technologického vývoje, aby se z desítek elitních vojáků nestala jen historická garda do muzea. Ale i to se dá zařídit vhodnou kombinací dobývání (a ukořisťování cizích technologií) a diplomacie (oboustranně výměnný obchod technologie za mír).

11.jpg 12.jpg

V nové Civilizaci nejsou žádné věci navíc. Nejsou zde slepé cesty vývoje, jednotky, které „možná, někdy, za určitých podmínek“ vyzkoumáte. Ve městech vám nevyrostou generace znechucených obyvatel a koneckonců sídel nebudete mít několik desítek, ale třeba jen pět nebo šest. Stejně o nic nepřicházíte. Dlaň hry je otevřená od prvního okamžiku a je jen na vás, co si z ní vyberete.

20.jpg 21.jpg

Nečekejte, že budete stavět desítky různých jednotek, jež se liší útočným číslem 1. Vývoj je kompletní a logický, existuje pouze jedna ponorka, jeden druh vojáků, jeden tank, jedni středověcí vojáci na koních. Proč chtít víc? Protože to bylo v Civilizaci zvykem? I bez nich se dá hrát a nemáte pocit, že by byla absence husarů z devatenáctého století velkou ztrátou.

Informace nade vše

Nemusíte si na papíře sčítat vliv opevnění a šestice jednotek umístěných za hradbami. Hra to udělá za vás – každou bitvu sleduje reálně na ploše v roztomilých animacích. Ovšem krom umění grafiků a animátorů vám ukáže i papírové předpoklady – obranná a útočná čísla, případně bonusy, které se k jednotkám vztahují. Nemusíte si proto nic pamatovat, nic zdlouhavě vyhledávat, stačí se jen zapojit do hry a využít informací, které vám dává.

Jak vyhrát?


Vojenské vítězství

Cíl: dobýt hlavní města všech čtyř protivníků
Vyžaduje: kvalitní armádu schopnou dobývat zabarikádovaná města, kombinované útoky špionů, leteckých náletů i jednotek s vysokým útočným potenciálem
Problémy: investice do jednotek brzdí rozvoj měst a tím do výzkumu, který je díky vývoji armádních technologií nezbytně důležitý pro expanzi

Kulturní vítězství

Cíl: nalákat 20 významných vědců, stavitelů či myslitelů a postavit sídlo OSN

Vyžaduje: vytvořit kulturní zemi plnou vzdělaných osob, soustředit se na výstavbu chrámů a rozvoj kultury, pomocí které lze rozšiřovat hranice a v kombinaci s VIP i přebírat cizí města

Problémy: utlačování protivníka pomocí kultury je skvělá věc do okamžiku, než se nepřítel po převzetí města naštve a vyhlásí vám válku, navíc VIP lze z měst ukrást nebo po dobytí získat na cizí stranu

Technologické vítězství

Cíl: vyzkoumat potřebné technologie a vyrobit loď, která osídlí Alphu Centauri

Vyžaduje: orientaci na technologii, výstavbu škol a univerzit, při zachování obranyschopnosti země

Problémy: vyzkoumané technologie budí závist a vyvolávají výhružky sousedů (buď nám dáte XYZ, nebo bude válka), ve finiši navíc loď nedorazí k Alphě Centauri okamžitě, ale až za několik dlouhých kol.

Ekonomické vítězství

Cíl: nashromáždit 20 000 jednotek zlata a postavit budovu Světové banky

Vyžaduje: orientaci na ekonomiku, výstavbu trhů a bank, vysílání karavan, odolání pokušení peníze utratit

Problémy: i peníze vyvolávají závist sousedů (dej mi 5 000, nebo na tebe zaútočím), problém rovněž představuje zvolená strategie, protože město může buď sloužit k výzkumu nebo výrobě zlata, v prvních fázích je tak nutné spíše rychle vyzkoumat potřebné technologie a až pak se vydat cestou skrblíkovství.

 

A ona vám je dává často. Informace o paktech mezi národy, stavu kultury v zemi, rady o vojenské zdatnosti země, s níž vyjednáváte, nebo, v pozdějších fázích, informace, jak daleko jste (případně zlobiví soupeři) od jednotlivých typů vítězství.

Je jasné, že se vždy najdou věci, které budou mnohým fanouškům chybět. Taky mám takové – závěr je podle mě odbytý (vždy jsem rád procházel „mapu světa“ a sledoval, jak se vytvářely dějiny, tady máte jen podivný výpis událostí kombinovaný s titulky a informacemi o vašich dosavadních hrách), diplomacie by mohla být propracovanější (a ne jen možnost koupě informací, vyhlášení války a sbírání drbů o konkurenci), pakty účinnější (tady si často „objednáte“ u spřáteleného národu útok na nepřítele a po pěti kolech zjistíte, že se celkem nic nestalo a „kamarád“ bryskně uzavřel mír).

09.jpg 10.jpg

Hra se ale nemá hodnotit podle vlastních projektovaných představ, ale podle výsledku, který autoři předkládají. A ten je v případě Civilization: Revolution kvalitní a smysluplný. Cíl byl splněn. Máme před sebou Civilizaci, která se dobře ovládá na konzolích (na gamepad si zvyknete překvapivě rychle), dokázala přinést zábavu i širokým masám (strávit čtyři hodiny u jedné hry už opravdu není problém ani pro běžně fungujícího pracujícího člověka) a přitom nevynechala nic podstatného, co by ji diskvalifikovalo v používání jména Civilization (i tu Civilopedii ve hře najdete, jakkoli přístup k ní je trochu zdlouhavý). Souboj o dějiny může začít!

Dostupné pro: X360, PS3
Žánr: Strategie | Budovatelská strategie
Výrobce: Firaxis Games | Webové stránky hry
  • Je to Civilizace
  • Je kratší, jednodušší a kompaktnější
  • Zvládnuté ovládání na gamepadu
  • Neuspokojující závěr
  • Ortodoxní fanoušci nepřekousnou zjednodušení
  • Slabší diplomatické možnosti a reakce AI
Kapitoly článku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,