Civilization V – pánem světa za pár hodin (recenze)

Dobývat a ničit, nebo naopak vést ke kultrunímu rozkvětu svou civilizaci. Takový je sen mnoha lidí. Civilization V vám jej splní.
Civilization V – pánem světa za pár hodin (recenze)
Seznam kapitol
  1. Svět se změnil, ukradli nám čtverečky
  2. Anebo se toho až tak moc nezměnilo?

Kultura nabývá v nové Civilizaci mnohem většího významu, než v předchozích dílech. Ve čtyřce sloužila k rozšiřování hranicí měst i říše a velmi silným kulturním působením šlo také „konvertovat“ město některého z oponentů. V pětce stále slouží k rozšiřování měst (i když jednotlivá, pro vás zajímavá políčka si můžete i kupovat), ale také k zavádění tzv. sociálních  zásad (social policies). Ty většinou přidávají různé bonusy, zlevňují údržbu komunikací, ovlivňují spokojenost, zvyšují výnosy za spolupráci s městskými státy a podobně. Sociální zásady jsou rozděleny do deseti kategorií.

civilization5_flash.jpg

Pokud se vám povede zavést všechny zásady pěti z nich, můžete postavit „projekt Utopie“ a dosáhnout kulturního vítězství. Pokud chcete vyhrát tímto způsobem, je téměř nezbytné mít jen malé množství silných a prosperujících měst. Každé město navíc totiž poměrně výrazně zvyšuje množství kultury, nutné k zavedení další sociální zásady.

Jak se to vlastně hraje?

Doposud jsme si jenom popisovali základní herní koncepty a změny oproti předchozím verzím. Teď, když už všechno víte, se můžeme zaměřit také na herní stránku věci. Asi nejlepší bude, když popíšu dojmy ze dvou her, ke kterým jsem přistupoval s naprosto odlišným přístupem. Napoprvé jsem si začal hrát svou klasickou strategií. Na počátku jsem se snažil o co nejrychlejší růst a po nějaké době přišla fáze konsolidace, která znamenala výstavbu komunikací, farem, trading postů (nahrazují vesnice) a tak dále.

Jelikož jsem začal takto zhurta, neustále jsem se potýkal s nízkými příjmy a nespokojeností obyvatelstva

Jelikož jsem začal takto zhurta, neustále jsem se potýkal s nízkými příjmy a nespokojeností obyvatelstva. Má říše se rozkládala na poloostrově, spojeném s hlavním kontinentem jen úzkou šíjí. A v těch místech měl svá města poněkud nedůtklivý Montezuma. Ten se ale rozhádal se svým sousedem a byl postupně dobýván, ovšem já si chtěl taky kousek urvat, a proto jsem mu vyhlásil válku. Ta byla úspěšná. Po nějaké době si onen dobyvačný soused uvědomil, že má armáda není příliš silná, a zaútočil.

civilization5_10.jpg civilization5_18.jpg

Dalo mi opravdu hodně práce jeho hordy odrazit, ale díky tomu se mé jednotky slušně zocelily a také díky technologické převaze jsem začal mít navrch. Jak už jsem zmiňoval, budování jednotek je extrémně nákladné a ač měl nepřítel (na rozdíl ode mne) velmi slušné finanční příjmy, na mou armádu pomalu přestával stačit.

 

TIP: Zaměřte se hlavně na ekonomiku a nestavte příliš velké armády.

Ve výsledku jsem jeho celou a opravdu velkou říši dokázal dobýt pomocí několika málo riflemanů a pár artilérií. Obsazení nepřátelského města je ale něco, čemu se budete chtít spíše vyhnout. Takové město totiž obrovským způsobem zvyšuje nespokojenost. Mnohem vhodnější je ustavit v něm loutkovou vládu. Nebudete sice moci ovlivnit, co se v daném městě bude produkovat, ale na oplátku nemusíte „bojovat“ s nespokojenou populací. Pokud si to rozmyslíte, lze loutku kdykoliv obsadit.

civilization5_06.jpg civilization5_10.jpg

Po sto letech válčení jsem tedy nepřátelskou říši dobyl. Ve výsledku jsem ale zjistil, že jsem si vůbec nepomohl! Z drtivé většiny měst jsem musel nadělat loutky, které samy spotřebovaly valnou část z toho, co vyprodukovaly. Po celou dobu válčení jsem velkou část produkce i peněz věnoval na stavbu a nakupování jednotek. A jak už jsem naznačil, z nových území a měst jsem toho moc neměl. Má říše stagnovala. Válka se mi prostě vůbec nevyplatila.

Podruhé jsem byl chytřejší. Nevsadil jsem na tak rapidní rozvoj, od oponentů jsem si udržoval patřičný odstup a nestavěl blízko jejich hranic, kamarádil jsem se s městskými státy a snažil se budovat ekonomicky silný stát. Armádu jsem příliš neprotěžoval, držel jsem si jen jednotky, schopné odrazit první fázi případného útoku.

 

VIDEO: 3136 'Civilization 5 - CivAnon video'

Oproti tomu si za všech okolností nechával bokem dost financí, abych byl v případě napadení schopen rychle nakoupit dostatečný počet jednotek. Tento přístup se velmi osvědčil, již kolem roku 1950 jsem byl přes OSN zvolen předsedou planety a zvítězil. Pár drobných válek se sice odehrálo, ale díky technologické převaze a rychlému nákupu jednotek byly spíše jednostrannou záležitostí. Umělá inteligence je navíc poměrně rozumná, a pokud jí teče do bot, snaží se dosáhnout míru diplomatickou cestou i za cenu velkých ztrát území i peněz. Pokud ale působíte příliš slabě (máte malou armádu), určitě na vás něco zkusí.

civilization5_01.jpg civilization5_03.jpg

Musím se přiznat, že z vítězství jsem se ani moc neradoval. Popravdě řečeno poprvé jsem si toho, že jsem zvítězil, ani nevšiml. Vítězství znamená jen zobrazení okna s pár statistikami, má oblíbená rekapitulace celé hry se tentokrát nekoná. A to je škoda. Čekal bych alespoň fanfáru, a ne jen víceméně suché oznámení: „Vyhrál jsi, chceš pokračovat?“

 

Nastavovaná kaše, nebo velká novinka?

Civilizace 5 to podle mě má poměrně složité. Na jedné straně je hodně hráčů zvyklých na skvělý koncept, uvedený již v první verzi, který se v podstatě příliš neměnil. Na druhou stranu už opravdu není udržitelné jej jen balit do nového kabátu a sem tam přidat pár vylepšení. Pětka proto přišla s řadou změn, a troufám si tvrdit, že hodně z nich je k lepšímu. Stejně si ale říkám, jestli těch změn není pořád málo a jestli by mě přesvědčily k tomu, abych strčil čtyřku do šuplíku a vytáhl kreditku.

civilization5_07.jpg civilization5_16.jpg

Trochu mě také mrzí, že nám tak zdražilo válčení, přeci jen vybudovat silnou armádu, a pak s její pomocí srazit protivníka na zem během několika tahů, mělo něco do sebe. V Civilizaci 5 si musíte případný konflikt mnohem více promyslet. Možnost mít na jednom poli jen jednu jednotku je také limitující. Závěrečné doporučení je potom individuální: bavil jsem se opravdu dobře, a pokud by toto byla první Civilizace, kterou bych kdy hrál, určitě bych skákal nadšením. Jenže neustálé srovnávání s předchozími díly vznáší určité otázky. Proto si hru dle mého nejvíce užijí skalní fandové a nováčci, zatímco hráči, pro něž je Civilizace „takovou normální hrou“ nenajdou až tak moc navíc.

 

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie
Výrobce: Firaxis Game | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 24. září 2010
  • Stará dobrá Civilizace
  • Hexová pole
  • Nové policies
  • Důraz na ekonomiku
  • Hardwarové nároky
  • Upozadění bojů
  • Pořád pouze menší změny
Související články
  1. Kinematograf: 13 minut s Civilization 5
  2. Preview: Civilization 5 – objevte staronový svět