Control: pecka mezi oči | Recenze

Jak dopadl další pokus finského studia Remedy Entertainment o návrat do elity?

Co baví

  • Působivé herní prostředí
  • Skvěle vyprávěný příběh
  • Dynamická hratelnost
  • Netradiční koncept zbraní

Co vadí

  • Nepoužitelná mapa
  • Delší loadingy
  • Občasné propady framerate
8/10
Hodnocení

Studio Remedy Entertainment se do herní historie zapsalo zejména díky revoluční sérii Max Payne z počátku tohoto století, ale také následným thrillerem Alan Wake. Stejně silný, avšak negativní otisk potom zanechala další střílečka Quantum Break z roku 2016, která jakoby odsunula tyhle finské vývojáře na druhou kolej. Ti se však s visačkou studia, které není schopné navázat na své dřívější klenoty, nehodlali smířit, a proto vyráží do boje s dalším těžkým kalibrem, střílečkou Control. Jde o návrat ke kořenům a trefu do černého, nebo pouze o další výstřel do tmy?

Ztráta identity

Rok 2016 nebyl pro Remedy Entertainment zrovna šťastným rokem. Xboxová poloexkluzivita Quantum Break představovala šlápnutí vedle. Propojení seriálu s klasickou hratelností se zkrátka nezdařilo dle představ. Všemu navíc nasazovala korunu krátká herní doba či technické problémy. Titul byl hráči přijat velice rozpačitě, od recenzentů většinou obdržel průměrná hodnocení.

modern-1300x731.jpgControl_20190826194214.jpgControl_20190826194608.jpgControl_20190826202755.jpg
Remedy jsou díky svému poslednímu počinu zpět mezi elitou

Všechno špatné je ale k něčemu dobré a legendární finský tým alespoň získal zkušenost, jakým směrem se rozhodně nevydávat. A zdá se, že tato facka skutečně zafungovala. Dlouho očekávaný Control částečně představuje návrat zpět ke kořenům. Klidně až do dob Maxe Payna, chcete-li. Nejde však pouze o křečovitý a samoúčelný návrat, ale o propojení typických znaků s moderními herními mechanismy. Zjednodušeně můžeme hovořit o snaze přenést to zásadní z vlastní tvorby do roku 2019 a využít tak současných technických možností i rozdílných herních standardů.

 

Dlouho očekávaný Control částečně představuje návrat zpět ke kořenům

 

Technické možnosti i zažité standardy se mění, chuť hráčů bavit se nikoli, a právě zde trefili vývojáři hřebíček na hlavičku. Control v sobě kombinuje sice kostrbatý, ale výtečně vyprávěný příběh, překvapivě vyvedenou hratelnost i atraktivní herní prostředí. A to původní trailery působily tak rozporuplně.

Ředitelem snadno a rychle

Příběh je zasazen do tajemné vládní budovy Ministerstva kontroly. Právě do tohoto, na první pohled nudného a nezajímavého místa, se vydává hledat svého ztraceného bratra hlavní hrdinka Jesse Faden. Již po několika chvílích je však zřejmé, že nejde o pouhou soustavu obyčejných ministerských kanceláří, ale o záhadné místo plné tajemných sil.  Úvod hry je poté zakončen příchodem Jesse do kanceláře mrtvého ředitele, kde nalezne ne tak zcela běžnou zbraň a stane se novou ředitelkou.

092_combat_2-1300x731.jpg
Control nejenže dobře vypadá, on se i skvěle hraje

Je pravda, že příběh možná není úplně nejoriginálnější, v rámci žánru ovšem působí minimálně nadprůměrně a v kombinaci se zvoleným prostředím jde o opravdu dobrou volbu. V kůži hlavní hrdinky se tak na ploše cca 12 herních hodin pustíte do rozplétání jedné velké záhady, která se s tajemnou budovou pojí. V této spojitosti je třeba vyzdvihnout výtečnou prezentaci celého příběhu, což je ostatně doména Remedy Entertainment. Příběh je postupně odkrýván mezi jednotlivými misemi skrze cut-scény. Ty jsou mnohdy trochu delší, než by bylo zdrávo, na druhou stranu ale jejich bohatší obsah vnáší více světla do celého dění. Dalším zdrojem informací jsou potom všudy přítomné deníky, dopisy či audio a video záznamy. Tahle budova ministerstva je opravdu hodně komplikované místo, které vyžaduje trochu toho prozkoumávání a pátrání.

Svět v pohybu

K čemu by ale byla nadprůměrná prezentace příběhu bez kvalitní hratelnosti. A i zde to tentokrát klaplo. Hra disponuje vyladěnou hratelností starého střihu, přesně takovou, kterou bychom od Remedy očekávali. Klíčovým prvkem je především dynamičnost, ke které je hráč díky nastaveným mechanismům neustále nucen. Jesse totiž mimo přesné mušky disponuje také řadou nadpřirozených schopností založených zejména na telekinezi. Dokáže tak využívat okolní předměty ve svůj prospěch, metat je po nepřátelích, utvářet si štíty apod. Akční složka hry se skládá z dynamické kombinace speciální modifikovatelné zbraně a využívání zmiňovaných schopností.

 

Hra disponuje vyladěnou hratelností starého střihu, přesně takovou, kterou bychom od Remedy očekávali

 

K výtečnému pocitu z hratelnosti navíc přispívá také ohromující model zničitelnosti okolí, který je opravdu působivý. Kameny se odlamují, podlaha praská, zdi se bortí. Mrštit lze téměř každý předmět, který jen zahlédnete. V tomto ohledu patří vývojářům palec nahoru.

officeoffice-1300x731.jpgControl_20190827171025.jpgControl_20190827171813.jpgControl_20190827172221.jpg
Akční pasáže jsou dynamické a zábavné

Co se zbraňového arzenálu týče, je poněkud netradiční, neboť k dispozici je jeden kousek, který lze dle libosti transformovat např. do brokovnice či SMG. Odpadá tak starost o neustálé sbírání nových zbraní. Podobně je tomu i se střelivem, neboť to ve hře neexistuje v klasické podobě. Dobíjí se totiž samo a je ho čistě teoreticky neomezeně. Je však důležité dávat si pozor na příslušný ukazatel, není totiž nic horšího, než nápis RECHARGING uprostřed přestřelky.

Menší připomínku bychom ovšem směrem k akčním pasážím přece jen našli. Všechny transformace zmiňované zbraně jsou totiž neskutečně slabé, alespoň tedy v porovnání se speciálními schopnostmi hlavní hrdinky. Střílení je tak bohužel často trestuhodně neefektivní. Pocit z akční složky hry nikterak nevylepšuje ani průměrná umělá inteligence. Viděli jsme už i lepší, na druhou stranu také o dost horší. Vše tak alespoň kompenzuje relativně pestrá škála nepřátel, od těch lidských až po nadpřirozené.  A že si jich užijete do sytosti. Některé vlny se zdají být občas nekonečné. Ne snad, že by nudily, ale ve strachu z vlastní smrti.

Vše potom koření občasné boss fighty, které sice nedosahují velkoleposti her jako Dark Souls, ale vždy potěší. Navíc, je třeba zmínit, že Control dokáže svou obtížností občas solidně zatopit. Obecně nejde o obtížnou hru, špatně zvolená strategie v rámci jednotlivých přestřelek vás však dokáže rychle vrátit k nejbližšímu checkpointu. Klíčem k úspěchu je opět již zmiňovaná dynamická hratelnost, neboť co se hýbe se trefuje špatně.

První ministerstvo, které baví

Jednotlivé zbraně je naštěstí možné opatřovat nejrůznějšími modifikacemi. Ty lze nacházet v herním světě nebo náhodně vyrábět z posbíraných surovin. Mody jsou jednou ze složek celkového principu vylepšování postavy a vybavení. Hlavním platidlem jsou především XP body. Systém je víceméně intuitivní a přehledný, celkové hratelnosti dodává hlubší význam a umožňuje navíc preferenci vlastního herního stylu.

Vyzdvihnout musíme nadprůměrné grafické zpracování a především povedený level design. Je až s podivem, jak dokáží být zdánlivě sterilní prostory vládní budovy v podání Remedy tak úchvatné. Ministerstvo kontroly, to nejsou jen kanceláře a sociální zařízení, ale také výzkumné laboratoře, sklady, elektrárna apod. Ve finále ani nemrzí ryze interiérové hraní. Naopak k naštvání jsou občasné propady snímkování (recenzováno na PS4 Pro). Potěší i ray tracing, který se tu konečně dá pořádně využít a na jeho grafické dopady si posvítíme v brzké galerii.

 

Je až s podivem, jak dokáží být zdánlivě sterilní prostory vládní budovy v podání Remedy tak úchvatné

 

Přestože je Control akční střílečkou, působí díky celkovému konceptu relativně svobodně. Při průchodu komplexem osvobozujete jednotlivé záchytné body, ze kterých se následně Jesse vydává dále plnit hlavní a vedlejší mise, či dokonce speciální časově omezené výzvy. Úkoly sice mají pevně danou strukturu a pořadí, je možné je však prokládat nějakým tím vedlejším questem. Mezi jednotlivými místy lze zrychleně cestovat a hlavně si také odemykat zkratky.

kaleidoscope-1300x731.jpgControl_20190826180507.jpgControl_20190826181002.jpgControl_20190826181100.jpg
Ocenit musíme prezentaci příběhu

Herní svět sice působí relativně velkým dojmem, ale opak je pravdou. Podepisuje se na tom především zmíněný koncept, kdy se budete na jednotlivá místa často vracet a postupovat z nich dalším směrem. Jediná výtka potom směruje směrem k herní mapě, která je jedním slovem otřesná. Orientaci spíše znesnadňuje, navíc se často nedokáže načíst ve své úplné podobě. Jedná se o jednu z nejhorších map, které jsme v poslední době ve hrách zaregistroval.

Ani to však nedokáže zkazit výsledný dojem ze skvěle odvedené řemeslné práce. Control totiž potěší i po stránce audiovizuální, neboť vypadá a zní opravdu parádně. Škoda jen těch občas delších loadingů.

Verdikt

Remedy Entertainment jsou po několika letech zpět na výsluní. Jakkoli jejich novinka vypadala původně kýčovitě a překombinovaně, opak je pravdou. Control je povedená akční jízda se skvěle vyprávěným příběhem a vyladěnou hratelností, odehrávající se v atraktivním a esteticky perfektně zvládnutém prostředí plném tajemna. V prostředí, které má vlastního ducha. Škoda jen občasných propadů framerate, nepoužitelné mapy či delších loadingů. I tak si hra zaslouží velkou pozornost, neboť se jedná o jeden z vrcholů studia.