Dead Cells: návyková odyssea s častým umíráním (recenze)

Těmi nejnávykovějšími bývají často ty nejjednodušší herní tituly. Ve skutečnosti se však pravá návykovost nachází v jednoduchých hrách, které skrývají chytré herní prvky. Dead Cells vás přesně díky tomu vtáhne a nepustí i přes to, že děláte stále to samé dokola.

Co baví

  • Chytlavá hratelnost
  • Hezká pixelová grafika
  • Různé druhy zbraní a nepřátel
  • Vynikající černý humor
  • Jednoduchý leč příjemný soundtrack

Co vadí

  • Občasné problémy s designem map
  • Hra nedokázala vyřešit veškeré neduhy žánru
8/10
Hodnocení

Všichni to známe. Rok co rok na nás společnosti jako EA či Ubisoft chrlí haldy titulů a i když se mezi nimi nachází výborné kousky, většina z nich prostě přijde a odejde. Dočasná euforie z titulů za 1500 Kč se může velmi rychle změnit v zapomnění. A náhle čistě náhodou objevíte levnou a malou hru od neznámého vývojáře a světe div se, zapnuli jste ji v 17:00 a hodiny hlásí 20:00 příštího dne.

Dead Cells je na první pohled celkem nevýrazná hra. Další rogue-like, to je ale nářez (představte si znechucený hlas). Jenomže i když nejeden vývojář dostal chytrý nápad kompenzovat nedostatek obsahu údajným rogue-like stylem, ve správných rukou je tento žánr poukazem na roční odvykací kůru.

Nekonečná cesta za svobodou

Pokud vás zajímá, jaký že má titul vlastně příběh, mohu odpovědět pouze tak, že je to hra, která není příběhová a jistý příběh se v ní pouze ukrývá. Ač tento popis zní zvláštně, hra vás jednoduše řečeno do příběhu prostě nenutí.

dead_cells (2).jpgdead_cells (4).jpgdead_cells (6).jpgdead_cells (7).jpgdead_cells (50).jpgdead_cells (51).jpgdead_cells (52).jpg
Začínáte v hradu a pokud umřete, objevíte se hezky na začátku

Pokud budete pozorní, budete schopni do celkem zajímavého světa blíže proniknout a stojí to za to. Hledáte-li však jednoduchou možnost na vyřádění, nic vás nezdržuje a můžete rovnou na věc. 

 

Hra obsahuje extrémně černý a cynický humor s mnoha narážkami na popkulturní svět

 

Rozhodně bych doporučoval příběh alespoň napůl oka vnímat, jelikož je neuvěřitelně vtipný. Nelze hře přívětivě nepochválit scénář. Jedná se o extrémně černý a cynický humor s mnoha narážkami na popkulturní svět. Vývojáři si dokonce dokázali pohrát s hráčem jako takovým a tu a tam se vám dokonce někdo vysměje, že vaše předchozí hra asi nebyla příliš úspěšná, zatímco vy si rvete vlasy při osmém opakování. Ještě víc mě rozesmála možnost nastavit si, jaké bude jídlo, které ve hře jednou za čas vypadne z nepřátel. Pokud nejíte maso, můžete si klidně nastavit, že to jídlo bude vegetariánské.

Zabíjejte podle svého gusta

Hlavním opěrným bodem je rozhodně hratelnost. V základech je hrozně primitivní, přičemž vývojáři se odkazují na subžánr metroidvania. Máte dvě zbraně, se kterými sekáte nebo střílíte a k tomu dvě speciální zbraně. Vtip je v tom, že herní svět skrývá mnoho různých zbraní, které vám umožní si hratelnost nakombinovat tak, aby sedla vašemu stylu.

dead_cells (8).jpgdead_cells (9).jpgdead_cells (10).jpgdead_cells (11).jpgdead_cells (13).jpgdead_cells (16).jpg
Díky rozdílným zbraním si můžete výrazně přizpůsobit hratelnost

Samozřejmě můžete se držet u země, v jedné ruce mít mečík, ve druhé luk a pomáhat si granáty. Nebo můžete meč vyměnit za bič a luk vyměnit za vrhací nože... či mít v obou rukách jen zbraně na blízko. Nebo můžete místo granátů mít automatická děla, nastražit je na správné místo a nechat je dělat práci za vás. Možností je mnoho a prostředí vám jde také vstříc.

 

Vtip je v tom, že herní svět skrývá mnoho různých zbraní, které vám umožní si hratelnost nakombinovat tak, aby sedla vašemu stylu

 

Vývojáři si s prostředím hezky vyhráli. Zejména do něj nasázeli slušnou porci rozdílných nepřátel, na které je dobré využívat odlišnou strategii. Ať jsou to lukostřelci, mágové, vojáci se štítem nebo slizáci, výběr je bohatý. Vývojáři je následně umístili do prostředí, které si skoro říká o to, abyste si s ním vyhráli. Můžete si třeba říct, že na jednu stranu místnosti položíte automatické dělo a ze druhé strany vyrazíte do útoku.

dead_cells (17).jpgdead_cells (18).jpgdead_cells (20).jpgdead_cells (21).jpgdead_cells (23).jpgdead_cells (24).jpg
Ve hře se nachází mnoho odlišných druhů nepřátel, na které se hodí využít rozdílnou strategii

Herní styl je přitom velmi rychlý. Vaše postava se umí svižně pohybovat a skákat a předpokládá se, že to dělat budete a budete v tom dobří. Nepřátelé se s vámi totiž rozhodně nepářou. Počítejte s tím, že se nejedná o snadnou hru – chcete-li být úspěšní, musíte vědět, co nepřítel udělá ještě předtím, než to udělá. Jak bylo zmíněno, hra je rogue-like a předpokládá se tedy, že budete umírat často.

Nové začátky

Základem pro zábavný rogue-like titul je umět zpracovat hru tak, abyste ji byli ochotni zapnout i po 120 restartu. Pro připomenutí, rogue-like pro hráče znamená to, že po smrti se neobjevíte na záchytném bodě, ale jdete hezky od začátku. Tyto hry naštěstí v dnešní době často neznamenají naprostý restart, ale mimo nabitých zkušeností máte po restartu vymakanější postavu.

dead_cells (30).jpgdead_cells (25).jpgdead_cells (26).jpgdead_cells (27).jpgdead_cells (28).jpgdead_cells (29).jpgdead_cells (31).jpg
Mapy jsou pěkně členité, i když občas narazíte na slepé uličky

Vylepšení se uchovají jen částečně. Máte zde totiž dva druhy vylepšování. Jeden probíhá pomocí svitků, po jejichž sebrání zvýšíte jednu ze tří statistik, což vám zlepší sílu určitých zbraní a zvedne život – tato vylepšení ale po smrti ztratíte.

Další vylepšování probíhá díky modrým kuličkám, kterým se říká cells (buňky). Ty sbíráte při průchodu herní mapou a na konci mapy je u jednoho velkého a milého pána můžete investovat do mnoha různých vylepšení. Je zde kupříkladu možnost investovat do většího počtu lahviček, získání peněz po restartu hry, případně pokud při průchodu hry najdete nákres nějakých zbraní, po investování si odemknete nové typy.

dead_cells (32).jpgdead_cells (33).jpgdead_cells (34).jpgdead_cells (35).jpgdead_cells (37).jpgdead_cells (38).jpg
Ve hře je mnoho různých prostředí, které je radost prozkoumávat

Samozřejmě lepší zbraně sami o sobě jsou vylepšením vaší postavy. Hodně jich najdete na mapě, hodně se jich dá odemknout za cells, a co nenajdete můžete koupit u obchodníka, který se vždy schovává kdesi na mapě a chce zlaťáky. Ty ale rádi investujete. Po smrti totiž ztratíte všechny zbraně, zlaťáky a cells, co máte u sebe. Máte-li nutkání své bohatství střádat, Dead Cells vás praští přímo do nosu.

Svět plný změn

Rogue-like musí mít záživnou mapu, jinak bychom to přestali hrát po třetí smrti. Dead Cells má naštěstí velmi zajímavé prostředí, které hrozně baví prozkoumávat. Můžete narazit například na muže, co spáchal sebevraždu, propíchnutého strážce vězení, který byl před chvílí naživu (další vtípek namířený na vaše znovuoživování) a samozřejmě touha po nalezení nových kusů vybavení také táhne.

dead_cells (39).jpgdead_cells (41).jpgdead_cells (42).jpgdead_cells (43).jpgdead_cells (54).jpgdead_cells (55).jpgdead_cells (56).jpg
Mapy se vždy trochu jinak generují, což bohužel jistému stereotypu nezabránilo

Vývojáři kvůli členitosti rozdělili hru na mapy, přičemž každá je v jiném prostředí, od ohavných stok po město mágů. Mapy vypadají jinak a obsahují rozdílné nepřátele, díky čemuž apelují na jiný styl hraní. Zároveň se mapy vždy trochu jinak generují, a to jak nepřáteli, tak samotným rozložením úrovní. Díky tomu zážitek příliš rychle neomrzí, i když co si budeme říkat, po desátém pokusu začíná daná mapa působit nudněji.

Přes kvalitní soubojový systém, návykovost a vynikající humor mi přišlo, že vývojáři nevyřešili perfektně to opakování. V rámci žánru to nadprůměrné bude, ale z mé neustálé chvály je vám asi jasné, že hru beru velmi kvalitně a o to víc si člověk všimne chyb. Při průzkumu často narazíte na místa plná nepřátel, ale jakmile jste na konci, je to jen slepá ulička. Časem zjistíte, že ne každá ulička je slepá a občas vám jen chybí potřebný skill, ale zklamání z prázdných kapes se nevyhnete.

 

Dead Cells sice díky vždy trochu jinak generovaným mapám vykazuje jasnou snahu o příjemnou nepředvídatelnost, přesto jsem zde znatelně pocítil nechuť hru znovu restartovat

 

Systém slepých uliček se vývojáři trochu pokusili vyřešit portály. Každá mapa má mnoho portálů, což je příjemný prvek. Často je zde důvod se vracet (např. obchodník) a jejich používání vám hodně zkrátí cestu. Spíš je zde jistý hůře popsatelný problém. Při opakování prostě člověk postrádá jistou jiskru, která mu dá jasně najevo, že svět toho pořád hodně nabízí.

dead_cells (44).jpgdead_cells (45).jpgdead_cells (46).jpgdead_cells (47).jpgdead_cells (48).jpgdead_cells (49).jpg
Celou dobu vás provází jednoduchá, přesto nesmírně návykový soundtrack

Rád bych poukázal na dost odlišnou hru Everspace, která má však mnoho stejných prvků včetně toho, že je to rogue-like titul. U ní je neuvěřitelně skvělé, že mapy jsou nepředvídatelné a návrat na stejné místo může znamenat například to, že zde najdete obří nepřátelský křižník, který tam dříve nebyl. Dead Cells sice díky vždy trochu jinak generovaným mapám vykazuje jasnou snahu o příjemnou nepředvídatelnost, přesto jsem zde znatelně pocítil nechuť hru znovu restartovat. K dalším pokusům mě přinutily spíše prvky jako hratelnost nebo humor.

Pixelová senzace

Vývojáři vsadili na pixelovou grafiku, což vůbec nevadí. Naopak mi to k rychlému stylu hry dost sedlo. Pixely v sobě skrývají jistou tajuplnou moc a pokud si s nimi (jako v případě Dead Cells) dokáží vývojáři vyhrát, má hra úchvatnou atmosféru a troufám si říct skoro památná místa.

Ruku v ruce se zážitkem jde vždy soundtrack. Ten je zde velmi jednoduchý a svižný, přičemž můžete namítat, že soundtrack je ve skutečnosti neustálé opakování stejných tonů ve smyčce (jen se občas liší dle situace nebo mapy). Skladatelé však využili jednoduchost a přesně ten efekt, který rozdmýchal například Gagnam Style nebo Harlem Shake. Jakmile je hudba prostá a chytlavá, ani po stém poslechu neomrzí, přičemž svižnost soundtracku navíc dodává hře parádní tempo.

Je jistou tradicí, že pokud recenzujeme hru na Nintendo Switch, věnujeme část recenze kvalitě hry na této konzoli. Naštěstí jsem nenašel naprosto žádné problémy, což nemohu říct skoro o žádné jiné hře. Pixely nejsou náročné, jak v handheldovém, tak v televizním módu běží hra plynule a vypadá skoro stejně. Takhle to má vypadat, což je fajn, protože v autobusu vám cesta uběhne alespoň třikrát rychleji.

Dead Cells je vynikající titul, který baví i rozesměje. Když se podíváte na jiné recenze, kde má hra třeba i maximální hodnocení, je k tomu rozhodně důvod. Bohužel mi i přesto přišlo, že hra není dostatečně promyšlená na to, aby perfektně odstranila neduhy žánru rogue-like, tedy dala vám i jiné důvody hru opakovat, než je návyková hratelnost. S koupí přesto rozhodně nešlápnete vedle.


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší hry pro PC, které si teď můžete zahrát nebo přát k Vánocům

Nejlepší hry pro PC, které si teď může…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

10.  11.  2018 | | 4 N/A
Nejlepší hry pro mobily: 11 tipů na zaručenou zábavu do kapsy

Nejlepší hry pro mobily: 11 tipů na za…

Mobilní hry se v dnešní době vyrovnají mnoha počítačovým i konzolovým kouskům. Jaký si ale vybrat? Poradíme vám ty nejlepší!

17.  11.  2018 | | 4 N/A
Hráči fotí v Battlefieldu 5: obrázky lákají do bitevní vřavy (galerie)

Hráči fotí v Battlefieldu 5: obrázky l…

Co si budeme povídat, Frostbite engine je prostě to nejlepší, co střílečky z pohledu první osoby v dnešní době mohou mít.

15.  11.  2018 | | 9 N/A
Sid Meier

Sid Meier's Civilization: Nový úsvit -…

Jednou z očekávaných deskoherních novinek letošního podzimu byla bezpochyby nová Civilizace s přídomkem Nový úsvit. Jak se nástupce dnes už legendární Sid Meier´s Civilization povedl?Prozradíme vám, že v konkurenci strategických her se rozhodně neztratí, ale více už v naší recenzi.

4.  11.  2018 | | 1 N/A
Call Of Duty: Black Ops 4 - měsíc poté aneb hráči vs fakta (galerie)

Call Of Duty: Black Ops 4 - měsíc poté…

Uplynulo teprve pár týdnů, ale již nyní jsou některé skutečnosti evidentní.

7.  11.  2018 | | 2 N/A