Dead Or Alive 2 – (ne)zaslouženě opomenutá klasika

Dead or Alive 2 je klasika svého žánru, která se ovšem – z nějakého záhadného důvodu – Doupěti úspěšně vyhnula. A vzhledem k tomu, že (povinná reklamní vložka) se tato hra před nedávnem octla na seznamu zlevněných titulů, tak vám přináším její „trochu“ opožděnou recenzi…
Dead Or Alive 2 – (ne)zaslouženě opomenutá klasika

Multiplayer: ano, až 4 hráči (přes Multitap)
Paměťová karta: minimálně 85 kB
Analogové ovládání: všechna tlačítka (údajně)
Vibrace: ano
Výrobce: Tecmo
Od 15 let!

Představte si bojovku, která hezky vypadá, je svižná a plynulá; bojovku, která přináší pár zajímavých nápadů a pár originálních myšlenek. Představte si, že se tato bojovka celkem dobře hraje, má jednoduché ovládání, že se u ní dobře bavíte… tak přesně takhle si vývojáři  Dead or Alive 2 přáli, aby jejich hra vypadala. A dlužno přiznat, že nechybělo zas až tak moc; ale… ale všechno pěkně popořádku.

Grafika

Grafika na první pohled vypadá celkem hezky. na druhý ještě taky… ale pokud se na ni podíváte pořádně, objevíte nejeden šrám na její kráse.

Jedním z nejsilnějších bodů nejen grafiky, ale také celé hry jsou arény. Ty jsou totiž víceúrovňové, takže během boje se ze střechy můžete přesunout na ulici, z čínského domu na jeho zahradu, z vyšší lóže v divadle do nižší… navíc arény jsou opravdu povedené – kola se točí, blesky šlehají, voda teče… no dobře, zas až taková výhra to není, ale hezky se na to kouká, když už nic. Arény jsou navíc alespoň částečně interaktivní, čili můžete soupeřem nejen rozbíjet zábradlí, sochy a sloupy, ale máte možnost jej hodit i do elektrického pole nebo na trafo pod silným proudem, které následně vybuchne. Je to efektní a roztomilé a navíc to o trochu zesílí sílu vašeho úderu…

  

Postavy vypadají a dokonce se i hýbou jako lidi, rozhodně se nedá říct, že by byly nějak odfláknuté. Klobouky padají, košile a vlasy povlávají a reagují na pohyb postav, pohyby i pády jsou celkem přirozené a efektní.

Ale… pes je zakopán někde jinde. Jedním z nejnápadnějších problémů je obvyklé prolínání polygonů. Ono… kdyby tuhle prošla ruka okrajem hlavy nebo límec krkem i vlasy tak, jak jsme zvyklí i odjinud, bylo by vše celkem v pořádku. Ale ono není. Autoři se buď řídili zásadou, že lidské tělo není nic než shluk atomů, kterým může bez obtíží projít cokoliv do velikosti basketbalového míče, nebo (a to asi spíš) tady někdo odvedl pěkně mizernou práci. Nejednou jsem narazil na (v různých obměnách) takovouto situaci: noha proražená přímo skrz hrudník, která nezpůsobila větší škody než obvyklý kop. A zdůrazňuji, že se skutečně nejednalo o nějakou fatalitu ala Mortal Kombat, ale o zcela seriózní (a běžnou) momentku ze hry.

Ovšem hlavním problémem grafiky nejsou ani průchozí postavy, ani nic podobného. Hlavním problémem je kamera. Chvíli nepostojí, pořád se nějak efektně otáčí, přibližuje a přepíná – což ve spojení s počítačem, který kolem vás takřka nepřetržitě krouží (jinými slovy – pokaždé, když má příležitost... asi nám chtěli autoři ukázat, jak se to všechno krásně hýbe a točí) vede k tomu, že po nějaké době se vám začne motat hlava. Ve spojení s hudbou (o té bude řeč za chvíli) to je kombinace přímo smrtící.

Ale to není vše. Kamera totiž čas od času dospěje k závěru, že je potřeba celou věc ukázat úplně z nového pohledu. Jinými slovy - zničehonic se ocitnete na druhé straně obrazovky. Nestane se tak sice v době, kdy útočíte, ale bohužel ani v okamžiku, kdy jeden ze soupeřů leží na zemi. Stane se to přesně ve chvíli, kdy se sražená postava začne zvedat – tedy přesně ve chvíli, kdy zahájíte (respektive kdy se pokusíte zahájit) svůj další útok.

  

Zvuky a hudba

Nejdříve se zaměřím na zvuky… nic, co byste už předtím (i potom) tisíckrát neslyšeli snad v každé bojovce od Mortala až po Tekken. Prostě klasika – ruce a nohy sviští, postavy hekají, údery duní. Ono se u bojovky  asi ani nic jiného udělat nedá.

Ale zato hudba… Když jsem ji slyšel poprvé, tipoval jsem ji tak na 6/10. Po půl hodině poslouchání to kleslo na 5, pak na 4… Když jsem ji pak po pár hodinách vypínal, třeštila mi z ní (a z neposedné kamery) hlava a uvažoval jsem, jestli mi na Doupěti projde hodnocení 0/10. Ale buďme objektivní – zas AŽ tak hrozná není. Dá se totiž vypnout.

Manuál

Tak manuál přesně odpovídá zbytku hry: Místy skvěle podrobný, místy k ničemu. Napřed je vám podrobně vysvětleno co umožňuje který mód hry a jak se blokuje a přehazuje. Ale víc už vám nikdo neřekne. A totéž postavy – u každé je průměrně 48 slov o jejím příběhu (který není nikde pořádně vysvětlen) a 3 (!!!) speciální tahy typu Box Box Box.

Hra

Tak konečně se dostáváme k meritu věci. Ono to, že se kamera motá a že postavami procházejí nohy jakoby nic je sice hezké, ale každého asi nevíc zajímá, jak se to hraje. Ale pokud očekáváte, že vám tady jedním dvěma slovy řeknu, jestli je to dobrá hra nebo ne, tak se šeredně mýlíte. Ono to je totiž mnohem těžší. Stejně jako zatím pokaždé jsou tu jak světlá místa, tak i ta slabší.

Vezměme to opět postupně. Ovládání je celkem jednoduché – používáte kop, box, přehoz a tlačítko nazvané Free, na němž jsou současně bloky i country, stačí jen kombinovat se směrovkami. Zadní tlačítka pak slouží pro výměnu postav v Tag módu (obě levé) a pro úkroky (obě pravé). U těch jsem ovšem nepochopil, proč nestačí prostě zmáčknout jedno tlačítko. Tady totiž musíte zmačknout nejen toto tlačítko, určené speciálně pro úkroky, ale ještě směrovou šipku.

  

Úkrokům musím přiznat dvě věci. Tak především, jsou krásně rychlé a plynulé – stejně jako normální pohyb vpřed či vzad. A pak jsou úplně na nic. Ničemu neuhnete, obejít ležícího soupeře je na nic a u stojícího se vám to prostě nepovede.

Kapitolu samu pro sebe pak představují country. Ty provádíte tak, že zmačknete blok (zmačknete, nedržíte) a současně s ním patřičnou šipku – a pokud se správně trefíte, tak soupeře chytnete a uděláte mu něco ošklivého. A právě tady se skrývá jedna z největších slabin hry. Pokud opominu to, že celý systém připomíná – vzhledem k rychlosti hry – starou dobrou hru kámen nůžky papír, tak mě nejvíc zarazilo (a při hraní naštvalo), že takový counter, který provedete úplně bez problémů, ubírá zhruba stejně jako 8-hit kombo, které je ovšem zatraceně obtížné. A to nemluvím o tom, že na některé country je možné ještě navázat nějakým tím kombem…

Jinak se ovšem DoA2 hraje celkem příjemně – namačkat kombo není nijak těžké, a tak ve hře dvou hráčů si užijete spoustu srandy. To se ovšem dá jen stěží říct o hře proti počítači.

Boje s CPU

Ty jsou takovou „kapitolou sami pro sebe“. Problém je v mnoha věcech. Třeba na to, že mi počítač kouká takříkajíc na ruku a reaguje na to, co mačkám (tedy zvládá reagovat dřív, než se to stane), jsem  si už zvykl. Ovšem to, co někdy uvidíte tady, vám opravdu vezme dech – pokud se mám vyhnout nějakým hrubším výrazům. CPU zvládá coutrovat nejen během sestavy (to bych ještě pochopil), ale i když je k vám zády – a jako vrchol všeho mě počítač několikrát úspěšně countroval v okamžiku, kdy jsem nic nedělal.

Další takovou „vychytávkou“ jsou Tag souboje. Tady se totiž naplno projeví nevýhoda okrajů arény. Když se tam totiž nějakou nešťastnou náhodou ocitnete, může se vám stát, že budete několik sekund pozorovat šílené variace soupeřů a kamery a pak budete prostě mrtví. Musím přiznat, že jsem se u tohohle naštval jako už dlouho ne. Prakticky nejhorší rohové orgie od dob Mortal Kombatu 1.

Další „skvělou“ věcí je prohazování postav v Tagu. Když vám totiž zabijí aktivní postavu a naskočí místo ní nová, tak – jedná-li se o vás – jste na krátký okamžik bezmocní, což ovšem CPU nechutně zneužívá (prakticky mrtvá postava = spousta života pryč i pro tu druhou). Ale pokud naskočí počítač, zvládá nástup bez jakýchkoli větších obtíží…

  

Také obtížnost je poněkud rozporuplná. Easy jsem ani nezkoušel – během pár minut jsem zvládal počítač na NORMAL. VERY HARD je po pár hodinách hry celkem pohodová – pokud opominu výše jmenované problémy, které jsou ovšem na obtížnosti zcela nezávislé.


Hra dvou hráčů

Tak tady musím DoA přiznat celkem úspěch. Když nehrajete s počítačem, který vás každou chvíli dožene k nepříčetnosti, je hra celkem vyrovnaná a pohodová. Ale co mě opravdu překvapilo, je Tag jako kooperace dvou hráčů… Dlužno přiznat, že tady na chvíli zapomenete i na počítačovou záludnost a budete se skvěle bavit.

Módy hry

Těch zde najdete celkem deset. Jako první se nabízí klasické STORY, v němž s jednou z 12 základních postav jdete klasicky od jednoho soupeře k druhému, až dojdete k finálnímu bossovi. Bitva s ním rozhodně stojí za zmínku – autoři totiž, aby ji nějak ztížili a ozvláštnili, ji naprogramovali tak, že se odehrává jaksi rozmazaně, jakoby v mlze. Výsledkem je, že prakticky nemáte přehled o dění na obrazovce, což ve výsledku skutečně plní zamýšlené.

Jako další máte na výběr samozřejmý VERSUS, pak ještě klasické TIME ATTACK a SURVIVAL. Za zmínku stojí TAG BATTLE, kde můžete hrát sami nebo ve dvou proti počítači, vy proti kamarádovi, dva proti jednomu nebo dva na dva. Podle mě se jedná o herně  nejlepší část celé hry. Pak máte na výběr TEAM BATTLE, kde můžete s jedním až pěti různými bojovníky nastoupit proti stejnému množství nepřátel – pěkně jeden po druhém. Pak následuje SPARRING – jakýsi tréninkový mód. Prostě si nastavíte, co bude dělat počítač, oba jste nesmrtelní a dole na obrazovce se vám píše, co jste namačkali. Žádné učení, jak nám ho v nejdokonalejší formě předvádí Virtua Fighter 4, nic…

Další módy jsou WATCH, kde se díváte na souboj dvou nesmrtelných, počítačem ovládaných postav, UPS, kde máte uložený svůj profil – a konečně BATTLE REC, který je téměř dokonalý. Prostě si vyberete postavy, vybojujete souboj – a pak si jej můžete donekonečna pouštět. Máte možnost zrychleného převíjení vpřed a vzad, pauzu (krása:o) a nastavení kamery, zda má nepřetržitě kroužit kolem postav nebo se nastavit do klasické bojové polohy. Škoda – kdyby byla možnost jí pohybovat volně, jak jsme zvyklí třeba z NHL, nebylo by tomuto módu už co vytknout.

Samozřejmě, i v DoA2 jsou nějaké skryté bonusy. Můžete získat dvě tajné postavy, otevřít si galerii CG obrázků DoA bojovnic (bojovníci mají smůlu, asi o ně nikdo nestojí) a především získávat další a další outfity pro jednotlivé charaktery. Těch může být až osm, záleží na postavě (množství je přímo závislé na jejím pohlaví) – s tím, že u „dívek“ jsou těmi posledními takové malé bikiny, jaké můžete vidět ve výše zmiňované galerii… A věřte mi, že získat je dá opravdu práci.

  

Bojovníci

Těch máte na začátku na výběr 12 (7 pánů a 5 děvčat) a později můžete získat ještě další dva pány. Postavy se od sebe liší především rychlostí, silou a vzhledem, ovšem žádné velké rozdíly ve stylech boje neočekávejte. Hra je zaměřena spíše arkádovitě a na rychlou akci než na pomalé taktické souboje ala Tekken, což se právě zde projevuje nejvíce. Ani o vyváženosti nemůže být příliš řeč – rychlost úderů zde jednoznačně vítězí nad silou. Alespoň trochu to sice vyrovnávají country, ale... o tom byla řeč už dříve.

Závěrem

Závěrem bych řekl, že DoA2 rozhodně není tak špatná hra, jak by to z předešlých řádků mohlo vypadat. Nebudete-li ji hrát příliš dlouho v kuse, dokonce vám ani nebude vadit její divočejší kamera a donekonečna se opakující hudba. A budete-li ji hrát ve dvou (a více), pak máte o zábavu postaráno na dlouhé měsíce. Sice se nejedná o žádný Tekken ani Virtua Fighter, ale zase si užijete rychlé akce, kde jde víc o prosté mlácení nežli o nějaký realistický boj a rychlé prsty zase jednou dostanou přednost před chladnou kalkulací.

Na druhou stranu je často vidět poněkud odfláknutá nebo nedodělaná práce – sami si jistě všimnete, že tu a tam něco není úplně tak, jak by mělo. Mě osobně třeba chyběla možnost ručně si vycentrovat obraz, protože hra se mi zobrazovala poněkud šejdrem. Příběh je poněkud zmatečný a abych se přiznal, myslím, že by bylo lepší namísto animaček, které se vám jej snaží nějak „vyprávět“ nedávat buď nic, nebo něco ve stylu „postava popadne meč a ukáže nám, jak to s ním umí“ a podobně. Stejně tak… ale už dost.

Grafika: 7/10
Zvuk: 6/10
Hudba: 3/10
Hratelnost: 7/10

Dobrá bojovka s mnoha nápady, ale bohužel ji táhnou dolů různé nedostatky a nedodělávky. Škoda…

Celkové hodnocení: 7/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Hry zadarmo nebo se slevou: akce na Resident Evil a tycoonovka zdarma

Hry zadarmo nebo se slevou: akce na Resident Evil …

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

25.  9.  2020 | | 4 N/A
Vybrali jsme nejlepší hry pro PC, které si teď můžete zahrát

Vybrali jsme nejlepší hry pro PC, které si teď můž…

Spousta lidí v těchto časech volí jako výplň volného času právě hraní her. Jaké dobré kousky aktuálně najdete na platformě PC?

20.  9.  2020 | | 20 N/A
Mafia: Definitive Edition - zahraj tu naši | Recenze

Mafia: Definitive Edition - zahraj tu naši | Recen…

Jedna z nejkultovnějších českých her se vrací v současné generaci. Je to vítané, nebo zbytečné překvapení?

24.  9.  2020 | | 17 N/A
Hry zadarmo nebo se slevou: Football Manager 2020 a Watch Dogs 2 zdarma

Hry zadarmo nebo se slevou: Football Manager 2020 …

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

18.  9.  2020 |
PlayStation 5 bude zpětně kompatibilní jen s PS4, starší konzole chybí

PlayStation 5 bude zpětně kompatibilní jen s PS4, …

Šéf SIE potvrdil, co se v posledních týdnech šuškalo. PS5 bude kompatibilní jen s hrami pro PS4, starší konzole jsou mimo hru.

18.  9.  2020 | | 11 N/A