Deliver Us The Moon: simulátor vesmírného hrdiny | Recenze

Celkem v tichosti a bez větší marketingové kampaně na konzole v nedávných dnech dorazil titul Deliver Us The Moon. Výpravná vesmírná adventura, která bere hratelnost za jiný konec, než je u her podobného ražení zvykem, již byla od roku 2018 dostupná hráčům na PC. Nyní jsou účty vyrovnány a do vesmíru se tak může vydat skoro každý.

Děsivá vize naší matičky

Málokterý název herního titulu vypovídá o svém obsahu tolik jako právě Deliver Us The Moon. Vývojáři z týmu KeokeN Interactive se hluboce zamysleli nad stavem naší planety a dle výsledku nedospěli k zrovna pozitivnímu mínění. Jejich titul nabízí blízkou vizi budoucnosti, ve které planeta Země trpí nedostatkem základních surovin a je vyčerpaná necitlivým využíváním zdrojů. Situace je dokonce tak vážná, že se lidský druh pomalu přibližuje na hranu vyhynutí. Lidé tak trpí hlady nebo jsou sužováni přírodními katastrofami nebývalých rozměrů. Typické jsou zejména kruté a bičující písečné bouře.

Některé momenty jsou opravdu nervy drásající

Klíčovým se v tomto černém scénáři stává rok 2030, kdy dochází k úplnému kolapsu, který zanechává lidstvo bez energie, a tedy s minimálními šancemi na přežití. Člověk se však opět ukázal jako nesmírně odolný a přizpůsobivý organismus schopný čelit nejrůznějším katastrofám za použití vědy a techniky. Na scénu tak vstupuje organizace WSA, která umožňuje kolonizovat Měsíc s cílem těžby tzv. helia-3, které nabízí řešení celé situace na základě zasílání vyprodukované energie zpět na Zemi.

Připravte se samotu a napjatou atmosféru

Bohužel, nic netrvá věčně a i tento maximálně efektivní proces zasáhnou komplikace. Život na Měsíci po 22 letech utichl a dodávky byly přerušeny. Země má tak nakročeno ke skutečnému zániku. A právě v tento moment vstupuje na scénu jeden z bývalých zaměstnanců agentury WSA, který má za úkol prošetřit, co se vlastně na šedém měsíci stalo a pokusit se dodávku energie opět obnovit.

Instantní hrdina v akci

Příběh je vykreslen velice naléhavě a skrývá v sobě určité poselství. Mnohem výrazněji však na hráče dopadne při pohledu na naši planetu, která ztratila zelené plochy. Ty byly nahrazeny nekonečnými pouštěmi či bezbřehými oceány. Úvodní tutoriál a seznámení se s principy ovládání se odehrává během jedné z velkých písečných bouří na kosmodromu.

Již prvotní minuty jasně ukazují, že Deliver Us The Moon se vydává směrem adventury plné objevování, čtení deníků a řešení záhad. Samotné zprovoznění raketového modulu a následný start patří k jednomu z nejvíce strhujících momentů celé hry. Díky nedostatku času a nutnosti uskutečnit několik jasně daných kroků v kabině vesmírné střely opravdu získáte pocit, že jste unikli peklu.

Výlety po povrchu Měsíce nabízejí nádherné výhledy

Epizoda na Zemi je však jen krátkou kapitolkou celého titulu, zbytek se již odehrává ve vesmíru. Kdo by čekal nějaký ustrašený hororový zážitek, bude zklamán. Deliver Us The Moon je ryzí naléhavý thriller, který se snaží svou atmosféru budovat na základě tíživého tématu a zejména prázdnému pocitu samoty. Během hraní celé hry totiž nenarazíte na jediného přeživšího. V průběhu mise si tak musíte vystačit s rádiovým spojením ze Země či s přehráváním záznamů, které osvětlují skutečnosti, ke kterým na Měsíci došlo.

Hratelnost, která pokulhává

Samotná hratelnost je potom jeden z největších kamenů úrazu. Nejste totiž na výletě, ale záchranné misi. Během ní tak budete muset zprovozňovat nejrůznější zařízení, hledat nejvhodnější cesty, opravovat rozbité systémy, zajišťovat kyslík do jednotlivých modulů apod. Všechno vypadá na první pohled docela hezky, bohužel několik slibných mechanismů vývojáři nedokázali vyždímat na maximum.

Úvodní start patří k nejsilnějším zážitkům

Mnoho činností je tak otravnou záležitostí s nelogickou posloupností či úsměvným výsledkem. Navíc, ne vždy je tak docela jasné, co má hráč vlastně udělat. K velkým minusům musíme přičíst také otravný a dnes již zastaralý systém časové tísně v podobě nedostatku kyslíku. Není tak nic více frustrujícího, než v časovém limitu řešit ve stavu beztíže logický puzzle, který bohužel není tak moc logický, jak by se slušelo.

Hratelnost ovšem není vyloženě katastrofální, ale řekněme spíše nevybalancovaná a místy ubíjející. Vývojáři zkrátka nedokázali dotáhnout několik slibných motivů a zůstali v mnoha směrech na půli cesty. Na druhou stranu ocenit jistě musíme samotnou prezentaci příběhu. Ten je rozkrýván skrze palubní deníky či video záznamy. K dispozici tak máme ucelený vesmírný sci-fi thriller s lidským rozměrem.

Jednou si nahoře, jednou zase dole

To nejzajímavější na celém titulu je ovšem zpracování herního prostředí, které je sice do jisté míry sterilní a jednotvárné, zejména potom v prostředí komplexů či oběžných stanic, ale maximálně ve shodě s daným tématem. Ty nejkrásnější momenty se potom hráčům vyjeví při výstupu na měsíční povrch, které jsou opravdu hodně emotivní a působivé. Unreal Engine zkrátka odvedl slušnou práci. Vývojáři si navíc dali záležet s pojetím gravitační přitažlivosti. Během hraní si vyzkoušíte jak stav beztíže, tak odlišnou gravitaci na Měsíci.

Během hraní si vyzkoušíte i stav beztíže a zatočí se vám hlava

Ocenit musíme také povedený a atmosférický soudtrack, který hráče na této záchranné akci provází. Škoda jen, že hudební doprovod zůstal zbytečně upozaděn, jelikož právě zde se dalo vytěžit o dost více. Stinnou stránkou hry je potom samotná optimalizace, která na tom v případě recenzované PS4 verze není úplně nejlépe. Výsledné pocity tak kazí zbytečně dlouhé loadingy a nesmyslné načítání během přechodů do jiných lokací, což je v lineárně koncipovaných koridorech na pováženou.

Ve výsledku tu tak máme poměrně zajímavý koncept vesmírného simulátoru s dobrým příběhem, povedenou atmosférou, avšak průměrnou a místy frustrující hratelností plnou nelogičností a zbytečností. Herní doba se naštěstí pohybuje v únosných mezích okolo pěti hodin, což je při zpětném pohledu tak akorát.