Dungeon Keeper ukázal, že hra za temného pána podzemí může být zábavná. Vládci podzemí přinášejí novou úroveň zábavy.
Vlaada Chvátil je jednoznačně živoucí legendou nejen domácí deskovkové scény. Jeho hry mají jednu úžasnou vlastnost - jsou zábavné už od chvíle, kdy pohlédnete na krabici i při studování pravidel, a to potom ještě přijdou skvělé momenty při vlastním hraní. A jak si asi rychle domyslíte, zmiňuji tohoto geniálního tvůrce právě proto, že Vládci podzemí pocházejí z jeho hlavy.
Samotný název pak jednoznačně odkazuje na vaše poslání - jako adept získáte pod kontrolu jednu podzemní říši, kterou budete dva roky spravovat a následně budete doufat v udělení licence na pána dungeonů. Teda ono označení říše pro díru do země obsazenou trojicí pomocníků a jednou chodbičkou je trochu vznešený pojem, ale za dva roky můžete vybudovat rozsáhlý systém chodeb, místností, pastí a příšer (a duchů), který vám budou ostatní pánové podzemí závidět.
Impové jsou všehoschopní
Na zkušenou byli s vámi totiž vypuštěni i ostatní hráči se stejným cílem - vybudovat nejlepší sklepení, přežít nájezdy pokladuchtívých dobrodruhů, tyto dobrokonající fanatiky zatknout a získat nejlepší hodnocení v širokém a dalekém okruhu. Tohle vše vám ostatně zábavnou formou vysvětlí i vaši služebníci - jeden z impů a zástupce příšer (a duchů). Nemusí to nutně sednout každému, ale valná většina hráčů se už po prvních několika stránkách pravidel válela v nezadržitelných záchvatech smíchu.
Rychle vám bude vysvětleno, že v podstatě stačí přežít osm ročních období, každé z nich rozděleno ještě na další části pro lepší přehlednost, a váš dungeon bude slavný. Základem všeho je přitom vhodné rozložení pracovních sil - spolu s ostatními hráči posíláte své služebníky vykonávat některý z úkolů - od shánění obživy, rubání zlata, až po ražení nových cest a verbování dalších příšer. Jediný problém je právě v tom, že ostatní často naplánují podobné akce a závisí na jejich pořadí.
A to ještě nemluvím o paladinech, postrachu všech sklepení, kteří jakmile přijdou, tak jsou téměř k nezastavení
Když třeba první služebník zamíří do města pro jídlo, zaplatí zlaťákem a odnese svému pánu dva žetony s jídlem. Druhý v pořadí už to má těžší, protože se vesničané začnou zdráhat, tak stačí pohrozit a hned jsou tři jídla doma, ale reputace klesá. To však platí i pro třetího, jenž už musí přejít od výhružek k akci, ukáže temnou stránku pána podzemí, ale zase najde ve zbytcích vesnice zlaťák prvního služebníka.
Hrdinové? Zabít!
Ona pomyslná reputace není až tak zanedbatelná, jak by se zdálo, protože na temného pána podzemí si raději budou brousit zuby silnější dobrodruhové. S těmi je na konci každého roku boj a ti nejsilnější se nahrnou ke sklepení nejtemnějšího z lordů. A to ještě nemluvím o paladinech, postrachu všech sklepení, kteří jakmile přijdou, tak jsou téměř k nezastavení. Zase však jejich polapení přináší nejlepší odměny, takže musíte vyrovnat rizika a pořádně se na invazi hrdinů připravit.
Samotný boj pak probíhá podle předem jasně daných pravidel, kdy nezáleží na náhodě, ale spíš na chytrém nasazení pastí, příšer (a duchů) do vhodných prostor vašeho sklepení. Postupně se můžete snažit protivníky udolat, většinou od válečníka postupujícího vepředu, přes kouzelníky a zloděje otravující někde uprostřed, až po nepříjemné léčitele. Některé příšery (a duchové) však mohou takticky napadat i jiné cíle, než válečníka, čímž vás zbaví problémů.
Sehnat do svých komnat třeba i draka, nebo postavit nějakou vtipnou místnost přinášející vám vysokou přízeň u ministerstva dungeonů
Jakmile přejde první vlna hrdinů, máte skoro vyhráno, protože v následujícím roce se můžete pokusit zvelebit svůj dungeon zase o něco více a sehnat do svých komnat třeba i draka, nebo postavit nějakou vtipnou místnost přinášející vám vysokou přízeň u ministerstva dungeonů. Celý koloběh se opakuje, jen se silnějšími oběma stranami, vaše vytrénované příšery narážejí do světaznalých hrdinů a vy jen doufáte, že vám ze sklepení ještě něco zbude.
Zábava i několikrát
Při tomhle všem se královsky bavíte, ať už úvahami nad posláním služebníků, nebo tím, jak jste ovlivnili ostatní hráče. Přímo spolu sice nesoupeříte, ale když už má támhle někdo málo jídla, tak si pro něj asi do města půjde, tak proč neposlat svého sluhu dříve a nechat jej vyžrat si zlobu vesničanů? Zvlášť pokud je jen kousek před příchodem paladina, však on si s ním nějak poradí. A že podobné nekalé praktiky zkusí i někdo na vás se můžete spolehnout. Pobaví třeba i popisy pastí, a sledování zarputilých bojů v okolních podzemích.
Klidně bych řekl, že Vládci podzemí je hra udělaná české nátuře na míru. I cizinci si rádi zahrají a skvěle se baví, ale nad některými částmi prostě jen kroutí nevěřícně hlavou, jak si z toho můžeme dělat srandu. A pokud si hru pořídíte, jistě oceníte ještě jednu věc - nádherné figurky vašich sluhů, které se magicky lepí k vašim prstům jakmile je zahlédnete (a to ještě nemluvím o skvělém grafickém ztvárnění zbytku hry). Pokud chcete hru, kde je zábava na prvním místě, mohu Vládce podzemí jen doporučit.
