Destiny: nechť nám osud přeje (recenze)

Kolos od tvůrců legendárního Halo dorazil na naše obrazovky a přinesl smršť pozitivních i negativních zážitků. Pojďme si to rozebrat popořádku.

Zcela bezezbytku naplnit očekávaní fanoušků a přeskočit obří hype se za celou historii videoher pravděpodobně povedlo jen Rockstaru a Valve, to ale neznamená, že se další vývojáři nesnaží. Destiny mělo už od samého začátku předurčeno cestu velkého projektu, do kterého se cpe tuna peněz i času a už samotný fakt, že se plánuje desetilatá životnost univerza o lecčem svědčí. A jak to nakonec dopadlo? Inu, na to je pár vět málo.

Za záchranou galaxie

Hned zkraje musím přiznat, že Destiny svým rozsahem a megalomanským pojetím rozhodně má na víc. Nespočetkrát jsem si připadal jako ve vesmíru Hvězdných válek a atmosféra je tu vskutku brilantní. Bohužel prvním krokem vedle je samotný příběh, který, ačkoliv neurazí, nepřináší zcela nic. Tedy nic, než zástěrku pro hru samotnou.

Destiny_20140909171018.jpg Destiny_20140910192740.jpg Destiny_20140910212614.jpg

Jste oživeni jako Strážce, pravěký hlídač klidu a míru v galaxii, který je pověřen nelehkým úkolem. Temnota se vrací a pokud se s tím něco neudělá, brzy pohltí vše živé. O co jde? Kdo za tím stojí? A co takhle pozadí všech těch mimozemských ras? Nic z toho vás nečeká a příběh tak zůstává jen prázdnou skořápkou s obrovským potenciálem, který nebyl využit a za nějakých 10 hodin ani nemáte na co vzpomínat. Zda jej Bungie naplní v nadcházejících letech, toť zůstává otázkou, do začátku se ale cítím lehce ochuzen.

 

Destiny v žádném případě není o příběhu a pokud chcete promakaný scénář, raději na koupi rovnou zapomeňte

 

Smutné je, že hráč by i rád poznal tento precizně vytvořený svět více, ale zkrátka nemá možnost. Destiny totiž v žádném případě není o příběhu a pokud chcete promakaný scénář, raději na koupi rovnou zapomeňte. Recenzovaný kousek staví kromě týmové spolupráce hlavně na tom, co udělalo Borderlands tak populární. Lootování a střílení.

Destiny_20140913132704.jpg

Vše v zaměřovači

Možná to zní banálně, ale pokud máte ve FPS střílečce perfektně vymyšlené mechanismy střelby a užívání zbraní, máte z poloviny vyhráno. A Bungie to umí jako nikdo jiný. Každá zbraň, kterou si ve hře ochočíte, má uspokojivý dunivý zvuk, všechny jsou nádherně vymodelované a animované. Střílení v Destiny je prostě požitek, a to je nesmírně důležité. I když vyběhnete do akce po sté, střílení pravděpodobně nikdy neomrzí, ačkoliv variabilita zbraní není tak velká, jak by se slušelo na proklamované MMOFPS.

Destiny_20140913133128.jpg Destiny_20140913133142.jpg Destiny_20140913133922.jpg

Tím jsem chtě nechtě dorazil k pravděpodobně největšímu problému hry – monotónnosti. Ať už totiž plního jakékoliv mise a běháte kdekoliv, všechny úkoly jsou až smrtelně jednotvárné. Vlastně jde vždy jen o to dojít na určité místo, naskenovat a postřílet vše v dosahu, shlédnout filmeček a zase odběhnout. A to prosím bez jakéhokoliv, byť minimálního oživení, což je vzhledem k tvůrcům až absurdní. Tam, kde Borderlands excelovali důvtipem, narážkami a originálními mini-příběhy v misích, tam Destiny nabízí ubíjející prázdnotu. A to bolí více, než si myslíte.

 

Destiny stojí a padá se systémem vylepšování vaší postavy a inventáře

 

Naštěstí druhá část hry je precizní a skvěle promyšlená. Destiny stojí a padá se systémem vylepšování vaší postavy a inventáře. Poté, co si vyberete jednu ze tří tříd a ras (k dispozici jsou klasiky – Titan, Hunter a Warlock), vyrazíte do boje a vašim cílem je levelování a navyšování vašich zkušeností. Ty dostáváte prakticky za všechno, a tak si postupně odemykáte nové schopnosti, zbraně a oblečky. Právě to je největší devízou titulu a právě to funguje stejně dokonale, jako v Borderlands, Diablu a prakticky každém dalším titulu, kde je podobný systém obsažen. Opět se budete honit za lepším kvérem, lepší pláštěnkou či lepší helmou, a funguje to stejně dobře jako před deseti lety. Pokud máte rádi podobný typ her, budete tu jako v nebi, po světě je navíc roztroušeno dostatek unikártních předmětů, které přímo žadoní o to je najít.

Destiny_20140913140025.jpg

Tento prvek je naštěstí ještě umocněn skvělou týmovou příchutí. Kromě toho, že se po světě a v centrálním hubu ve Věži pohybují najednou desítky cizích hráčů, což prostředí dodává na životě, můžete si ještě všechny mise sjet ve třech s kamarády. A to už je mnohem zábavnější i navzdory stereotypním úkolům. Nebýt kooperace, zapadlo by Destiny z hlediska hratelnosti do šedi průměru.

Destiny_20140913140128.jpg Destiny_20140913141113.jpg Destiny_20140913141155.jpg

Kromě misí lze podnikat i tzv. Striky, což jsou bonusové úrovně na každé planetě, které musíte zdolat výhradně ve třech. Odměnou jsou bohaté zkušenosti, nové zbraně a vybavení. Právě Striky otestují vaše schopnosti nadoraz, jelikož většinou patří na vrchol obtížnosti toho kterého prostředí.

Geniální AI versus houbičky na náboje

Umělou inteligenci z rukou Bungie lze ihned zařadit do zlatého fondu videoher, protože je jedním slovem geniální. Bohužel Destiny nepobralo všechny její aspekty a i když jsou nepřátelé dostatečně inteligentní, čile se kryjí, obíhají vás a útočí ve skupinkách, nejsou tak chytří, jak by se mohlo zdát a především se zuby nehty drží svých oblastí. Stačí trochu odběhnout a už se na vás nesápou, což je přinejmenším vtipné.

Destiny_20140913161805.jpg Destiny_20140913164505.jpg Destiny_20140913165603.jpg

Mnohem výraznějším problémem je obtížnost obecně. Ta totiž není navyšována nějak originálně, přidáváním překážek, náhodně generovaným rozmístěním nepřátel atd., nýbrž velmi jednoduše. Čím těžší obtížnost zvolíte, tím více kulek musíte do kebulí nepřátel naládovat. Toť veškerá genialita. To je nejen velmi odfláknuté, nýbrž také otravné, když ve třech pižláte bosse půl hodiny, dostanete omylem plasmovou koulí do obličeje a začínáte odznova. Mnohé tužší mise se tak zvrhávají v drcení tlačítek a modlení se k nejvyššímu, což mi nepřijde zrovna jako nejlepší způsob relaxace. Na druhou stranu, pocit zadostiučinění na konci je k nezaplacení.

Destiny_20140913193517.jpg

Zábava v arénách

Kromě kooperativního zážitku nabízí Destiny ještě Crucible, což je plnohodnotný multiplayer s několika dobře známými módy. Napříč všemi planetami si tak užijete klasický Control (alternativa Conquestu), týmový deathmatch jménem Clash a především zajímavou honbu za artefakty s názvem Salvage, která patří mezi ty originálnější.

 

Jak z kooperace, tak multiplayeru dostáváte rozdílné body, které po dosažení 20 úrovně můžete využít pro nákup legendárního vybavení a zbraní

 

Multiplayer je překvapivě chytlavý a když máte po ruce opět hrstku kamarádů, hraje se jedna báseň. Navíc se nemusíte bát nevyrovnanosti, jelikož hra automaticky vyrovnává všechny úrovně a jediným opravdovým rozdílem mezi hráči jsou využité schopnosti, zbraně a vybavení. 

Destiny_20140914114213.jpg Destiny_20140914120301.jpg Destiny_20140914120856.jpg

Bungie navíc vymyslelo zajímavé řešení, aby se hráči multiplayeru věnovali stejně aktivně, jako samotnému příběhu. Jak z kooperace, tak multiplayeru totiž dostáváte rozdílné druhy bodů, tzv. Marky, které po dosažení 20 (maximální) úrovně můžete využít pro nákup legendárního vybavení a zbraní. Právě to je jeden z důvodů, proč pokračovat a zůstávat ve hře i po poslední úrovni. Stále je tu totiž co dělat a díky neustále přidávaným denním Raidům, Strikům, misím a výzvám se nudit nebudete i po kompletním zdolání kampaně. A za to musím tvůrcům zatleskat.

Destiny_20140914115325.jpg

Nová generace vizáže

Destiny je nádhernou hrou. Ne vážně, nejde tu jen o ostrost textur či pěkně zpracované efekty počasí, zbraní a vašich schopností. Bungie totiž věnovalo velkou péči každičké oblasti, díky čemuž jsou prostředí Země, Měsíce, Marsu a Venuše velmi rozdílné a pestré, s panoramaty, ze kterých vám budou slzet oči. Výtvarný styl je bezchybný, ostatně co také čekat od tvůrců Halo, že? Zkušení hráči a milovníci sci-fi poznají mnohé odkazy na známé filmové i herní série, nechybí příjemné easter eggy.

Titul navíc vypadá velmi kvalitně i na starších konzolích, za což zaslouží Bungie pochvalu. I přesto, že mnozí trollové na internetu hlásí odfláknuté grafické zpracování, dle mého názoru jde o jednu z nejlépe vypadajících her na trhu, a to bez nutnosti přimhouřit oči. Navíc vše utíká zcela plynule, bez jediného záseku či zpomalení, což je v podobně frenetické hře pomalu důležitější, než počet pixelů.

Destiny_20140914162234.jpg Destiny_20140914171216.jpg Destiny_20140914193549.jpg

Slova chvály směřují taktéž k brilantnímu soundtracku, který připomíná Halo na steroidech, a samozřejmě perfektnímu ozvučení a dabingu, kterého se ujali hvězdní herci hollywoodu v čele s Peterem Dinklagem, Ginou Torres, Nathanem Fillionem a dalšími.

Hodnotit Destiny je těžké. Z jedné strany má velmi prostý a nezajímavý příběh, příšerně stereotypní mise a obyčejný multiplayer bez špetky nápadu a inovací. Čím déle ale hrajete, tím více se ponořujete do neopakovatelné atmosféry téměř ručně tvořeného světa, o kterém se chcete dozvědět více. Týmové pobíhání je zábavné jako nikdy a honba za lepším vybavením taktéž nezklame.

X360
Dostupné pro: X360, PS3, PS4, Xbox One
Žánr: Akce | Online střílečka
Výrobce: Bungie | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 9. září 2014
  • Promakaná kooperace
  • Zábavný multiplayer
  • Propracovaný leveling
  • Nádherný grafický kabátek
  • Výborné ozvučení
  • Stereotypní mise
  • Odfláknutý příběh
  • Rozporuplná AI nepřátel
  • Nevyužitý potenciál

Dalo by se říci, že svému snovému projektu věnovalo Bungie tolik času a lásky, že si jej člověk nemůže nezamilovat taktéž. Nezbývá, než doufat, že se během nadcházejících let dočkáme nových a zajímavých misí, multiplayerových módů a dalších výzev, které posunou Destiny tam, kde měla být už na začátku. Rozhodně to tvůrcům přeji a budu u toho.

ght.jpg

Diskuze (5) Další článek: Nové záběry z fotbalu PES 2015 poukazují na slušné zlepšení

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,