Destiny: The Taken King – král je mrtev, ať žije král (recenze)

Destiny bylo pro mnohé fanoušky sci-fi a studia Bungie obrovským zklamáním, především kvůli neuvěřitelně agresivní strategii vydavatele a roztrhání herního zážitku na několik částí. Původní titul totiž zdaleka nedostával slibům, jak se ale postupně prokousáváme rozličnými DLC balíčky, je vidět snaha o regeneraci původního nápadu a vize vývojářů. Nyní přichází monstrózní rozšíření The Taken King a konečně dává důvod opět popadnout ovladač.

Temný otec se vrátil

Pokud hrajete Destiny aktivně od jeho vydání, pak jistě víte, že v posledním raidu měli hráči za úkol skolit Crotu, syna Oryxe. A jak už jeho název napovídal, byl opravdu špatný nápad zahrávat si se synátorem Tmy samotné. Ústředním motivem celého přídavku je tak Oryx a jeho pomsta vám, Strážcům, za odpravení syna.

Nebudu tu tedy rozebírat příběh, který konečně dostává více filmečků a alespoň nějakou formu a dokáže solidně uvést do děje. Vrací se královna Reefu a mnohé postavy z Věže dostávají více prostoru. Navštívíte několik nových lokací včetně Phobosu, měsíce planety Mars, a hlavně obrovského křižníku Dreadnaught, domova Oryxe.

Příběh je tu však opět spíše na rychlý úvod, to podstatné se totiž schovává pod povrchem DLC. Rok 2 v Destiny začal kompletním přepracováním struktury a systémů hry, aby lépe odpovídala požadavkům hráčů a byla pružnější než dříve. Odpadlo mnoho omezení, úroveň Lightu se konečně nevztahuje přímo k tomu, co máte na sobě a celkově máte mnohem větší svobodu v tom, co chcete dělat a kupovat.

K možnosti nakupovat vybavení a zbraně tak přibylo vylepšování vybavení rozkládáním toho nepotřebného, čímž si můžete udržet oblíbené kousky o něco déle a nemusíte neustále měnit, což bylo dříve terčem kritiky. To samé platí i pro zbraně, takže konečně mají hodiny grindu a lootování nějaký smysl. Pokud si totiž najdete nějaký nádherný kousek, který si budete chtít ponechat, klidně můžete a nebudete se cítit ochuzeni o moc a sílu.

Pobíhání napříč světem

Největší změna pravděpodobně patří systému questů a tzv. end-game obsahu. Poté, co dokončíte příběh, vás totiž zpřátelené postavy neustále zásobují questy, úkoly a výzvami. Některé jsou velmi jednoduché, jiné komplexní a několikaúrovňové. Konečně má ale pobíhání po planetách nějaký smysl a budete dělat rozhodně více, než jen patrolovat a lootovat.

Každá třída dostala jednu specialitku navíc, Titan tak vytáhne z trenek ohnivé kladivo, z Warlocka se stane blesky střílející "Sith" a Hunter dostane voidový luk, který jej ještě více přiblíží lovící nátuře. Všechny tři třídy tak nyní mají po jednom z živlů - void, burn a arc. 

Samotný křižník Dreadnaught je navíc planetou samou o sobě. Schovává obrovské množství tajemství, nových artefaktů, krystalů a run, které pro změnu otevírají další možnosti, zamčené truhly a tunu dalšího. Právě to je jednou ze světlých stránek přídavku, jelikož dává hráčům možnost zažít trochu toho tajemna a skvělých zážitků při objevování. A to nám tu zatraceně chybělo.

Konečně je tu i jakýsi podíl náhody. Nová rasa Taken, kterou si Oryx podmanil pro sebe, se totiž dokáže objevovat napříč celým světem a zcela neskriptovaně. Ať tedy půjdete kamkoliv, můžete omylem vpadnout do přestřelek, a to se týká jak patroly, tak jednotlivých Striků a misí, které prošly menší renesancí.

Obohacen byl i seznam rozličných módů. Přibyly nové Striky, výzvy a žebříčky, za které dostáváte Legendární Marky, novou měnu ve hře. Každý den nyní můžete plnit mise a multiplayerové výzvy, kde také nechybí řada inovací. Mezi tu nejpovedenější patří nový mód Rift, který se velmi podobná americkému fotbalu a je nesmírně zábavný a svižný.

Korunku všemu nasazuje zbrusu nový Raid jménem King’s Fall, který startoval pár dnů po oficiálním vydání přídavku. Jedná se o neuvěřitelnou výzvu a především skvělou zábavu, jelikož raid kombinuje strukturu původního Vault of Glass a přidává nové pasti, bossy a strategie. Také zde lze najít ten nejlepší loot ze hry, což je pochopitelné.

         

    

Destiny: The Taken King se tak dá nazvat jako kompletní balíček pro fanoušky a hráče původní hry. Přesně tak měla hra vypadat už od začátku a ačkoliv se vývojáři v mnohém polepšili, minely uplynulého roku rozhodně prominout nehodláme. Pokud jste o Destiny ještě nezavadili, důrazně doporučujeme tuto chybu napravit, teď jako nikdy předtím. Pokud jste nad hrou už mávli rukou, dejte ji ještě šanci. Nebudete litovat.

Testováno na konzoli PS4.