Capcom poslední dobou válí a z grafického hlediska ukazuje moderní špičku.
Capcom poslední dobou neuvěřitelně jede. Vrací zpátky legendární hry a úspěšně pokračuje i v zavedených sériích, to vše takřka bez zpomalení tempa. Na Devil May Cry 5 se těšila početná základna fanoušků, a rozhodně ne kvůli grafickému zpracování, nýbrž díky zběsilé hratelnosti a populárním postavám v čele s Dantem.
Dalo by se tedy říci, že audiovizuální stránka hraje ďábelské řežbě druhé housle. Capcom ale nezklamal ani zde, jelikož stejně jako nejnovější Resident Evil je i Devil May Cry 5 grafickou špičkou. Nechybí tu fůra efektů a malých detailů, vypiplané postavy a kvalitní animace obličejů, které by se nestyděly ani v animovaných filmech.
Především ale grafice nechybí ta pravá jiskra a styl, který je celé sérii vlastní. Mluvíme především o všudypřítomných popkulturních odkazech, často přehnaných efektech a vtípcích, které Nera a jeho skvadru doprovází na cestě.