Diablo

V čase netrpělivého očekáváni na Diablo 2 je vhodná doba připomenout si hru, která je pravým důvodem proč většina hráčů při zaslechnutí jména Diablo ztratí na chvíli kontakt se světem a myšlenkami se přenese do jiného světa. Do světa, který sužuje vládce démonů. Do světa plného děsivých příšer, fantastických pokladů a mocné magie.
Diablo
Corvin odstranil zátku lahvičky plné bublající červené tekutiny. Je to poslední s těch zázračných léčivých lektvarů, kterými jsme se vybavili na cestu u ránohojiče Pepina. Tak hluboko se ještě žádný člověk nedostal Corvin soudí, že už jsme u brán pekla. Stěny jsou vyrobené z kostí nějakého gigantického tvora. Občas mám pocit, že jsem uvnitř živé bytosti. Odněkud jsou slyšet zvuky. Zvuky z nejhorších nočních můr. Děsím se pomyšlení co tyto zvuky vydává. Před chvíli jsme bojovali proti démonickým rytířům. Jsou velmi silní a odolní. Pokud je ale člověk zabije zůstane z nich pouze prázdná slupka. Corvin říká, že jsou odolní vůči některým druhům magie. Nevěřím mu. Myslím si, že se pouze vymlouvá. Před chvíli ho zablokovali v rohu dva červení rytíři a já ho musel zachránit. Magie je slabá a já s ní nechci mít nic společného. Více věřím svému obouručnímu meči. Kdo ví jak hluboko budeme muset ještě zajít než se utkáme se samotným Diablem? Teď jsem zahlédl u ústí chodby nějaký stín! Zajdu se tam raději podívat...

V děsivé, slabě osvětlené chodbě se skryly dvě postavy- mohutný válečník s impozantním obouručním mečem a kouzelník ozbrojený dlouhou okovanou holí. „Jen vypiji léčivý lektvar a půjdeme dál Domine.“ Kouzelník vypil obsah malé červené láhve. Válečník vypadá, že je s něčím nespokojený. Jde k protilehlému konci chodby. „Domine kam jdeš?!? Domine víš, že se musíme držet blízko sebe! Stůj!“ Válečník však pokračuje dál do tmavé místnosti...

Dominus mi dělá stále větší starosti. Před chvíli jsem se dostal do nepříjemné situace. V rohu mně blokovali dva rytíři a já nedokázal udržet kouzelný štít. Dominus to viděl. V jeho očích jsem na chvíli zahlédl pochyby jestli mě má zachránit nebo ne. Jen se uzdravím pomocí lektvaru a můžeme vyrazit dál. Kam to zase jde? Vchod do sídla Lazaruse je opačným směrem. Kolikrát jsem mu už vysvětloval, že pokud jsme pohromadě máme větší šance. Pro jistotu přečtu svitek „infravize“. Jsou tam sukuby! Domine stůj! Proti jejich magii jsi bezmocný. Domine... Byl to dobrý spolubojovník. Ale takový je život. Alespoň si vezmu jeho prsten. Už delší dobu se mi zamlouval...

Diablo se dá zjednodušeně charakterizovat jako akční RPG. Hráč ovládá jedinou postavu, kterou si může zvolit ze tří povolání- válečníka, zlodějku a kouzelníka. Ty, co mají rádi pečlivé a propracované generování postav zklamu- kromě jména si nemůžete na začátku zvolit zhola nic. Podobně byly i všechny prvky vývoje postavy maximálně zjednodušeny. Po získáni určité zkušenosti (která je přidělována pouze za zabití příšer) postoupí postava na další úroveň a dostane pět bodu, které lze přidělit mezi hlavní charakteristiky – sílu, zručnost, magii a vitalitu. Další charakteristiky jsou už odvozené a to z velké míry od vybavení: zdraví, magická energie, pravděpodobnost zásahu, síla zásahu, kvalita brnění a odolnosti vůči magii, ohni a elektrice. Každé povolání má své specifické schopnosti. Kouzelník dokáže dobíjet magické hole, zlodějka odstraňuje pasti a válečník opravuje předměty. Pochopitelně každé povolání vyžaduje naprosto odlišný způsob boje. Bojovník si všechno nejraději vyřídí z oka do oka. Naproti tomu kouzelník si vždy musí udržovat odstup a přímý kontakt se třemi rychlejšími nepřáteli je pro něj skoro vždy fatální.

Okolí postavy je zobrazeno izometricky podobně jako třeba ve Falloutu nebo Baldur’s Gate. Hra neumožňuje výhled plynule rotovat ani přibližovat/oddalovat. To je jistou nevýhodou jelikož najít řekněme prsten, když výhled blokují sudy, truhly, sloupy, mrtvoly(...) dá práci. A to o něm musíte vědět (Většinou se prozradí charakteristickým cinknutím při dopadu na zem, na které má každý hráč na Battlenetu vypěstovaný podmíněný reflex :o) ) jinak projdete kolem bez povšimnutí. Tento problém byl už elegantně vyřešen třeba ve hře Hexplore. Hra běží v rozlišení 640x480 a lze ji hrát i na Pentiu 120Mhz bez viditelného zpomalení. Hudba je na CD v podobě audio stopy a je tudíž kvalitní a její přehráváni nezatěžuje počítač, což bylo ve své době velkým přínosem. Všechny dialogy jsou namluvené.

Systém kouzel je maximálně přizpůsoben akčnímu pojetí hry. Pokud naleznete nebo zakoupíte kouzelnou knihu a máte dostatečnou inteligenci (magii) k jejímu přečtení- zapíše se kouzlo do vašeho seznamu kouzel. Přečtení dalšího exempláře knihy o stejném kouzlu je náročnější na magii ale zvýši jeho úroveň. Kouzla na vysokých úrovních (Standardním způsobem lze dosáhnout 15. a pomocí předmětů 18. úrovně.) mají řadu výhod. Útočná kouzla jsou pak účinnější a stojí méně magické energie, ohnivá stěna hoří déle atd. Tento systém umožňuje kouzlit i válečníkům a zároveň je příliš nezvýhodňuje. Nemají totiž dostatek magie aby dosáhli vysokých úrovní u většiny klíčových kouzel. To je výsadou kouzelníků. Magická energie se neregeneruje a je ji třeba doplňovat konzumací lektvarů. Jak už jsem zmínil je kouzlení v Diablu laděno poněkud akčně. Vycvičený kouzelník metne klidně třicet firaballu (Pardon, chtěl jsem samozřejmě napsat „ohnivých koulí“.) za minutu. To se asi příznivcům Advanced Dungeons&Dragons (Eye of Beholder, Dungeon Hack, Baldur’s Gate...) nebude líbit. Tam totiž i ten nejmocnější mág jich sešle maximálně sedm za celý den. Kouzla se dělí do čtyř obtížnostních kategorií a poskytují vše, co můžete potřebovat –kouzla útočná, uzdravování, teleportaci, infravizi, štít a dokonce i přivolání golema. Útočná kouzla se ještě dělí podle toho jaký, druh ran způsobují na ohnivá, elektrická a čistě magická.

Hra je rozdělená do několika oblastí lišících se navzájem grafikou a sílou nepřátel. První oblastí je vesnice, kde se můžete vybavit zbraněmi, brněním, lektvary, kouzelnými knihami a svitky. Dále následuje podzemí kostela, katakomby, jeskyně a peklo. Grafika je obohacena různými doplňky v podobě sudů, truhel, krápníků, knihoven, oltářů atd. Dalším zpestřením je aktivní využití palety barev. Díky tomu se každá úroveň jeví jako by pro ni byla použitá samostatná sada grafických prvků. Většina podzemí je generována náhodně algoritmem, který dokáže docela inteligentně rozmístit místnosti, příšery a předměty. Díky tomu je každá hra jiná.

Druhů příšer je v Diablu opravdu úctyhodně. Najdeme zde „klasické“ dungeonovské příšery jako třeba kostlivce, impy, zombie, démony, sukuby a kouzelníky. Do kategorie exotických patří třeba tlouštíci, rohatci, vrhači lávy, psi chrlící kyselinu a mnoho dalších. Každý druh má svou vlastní umělou inteligenci. Například impové rádi utíkají z boje, kostlivci se na vás bezhlavě vrhají a kouzelníci v poklidu sesílají kouzla a když jde do tuhého- teleportují se pryč. Některé příšery mají navíc speciální schopnosti- odolnost nebo dokonce imunitu vůči některým druhům magie, rychlý útok a regeneraci. Mezi ty nejnepříjemnější patří schopnost jedné odrůdy zombii zvané Black Death (To jméno je poněkud matoucí- ve skutečnosti má totiž žlutou barvu.) trvale snižovat zdraví. V podzemí se také setkáte se silnějšími příšerami – se šéfy. Vypadají podobně jako příslušníci svého druhu, bývají obklopení slabšími příšerami a většinou z nich vypadne nějaký kvalitní předmět. Během soubojů postupně získáváte o nepřátelích další informace jako maximální zdraví a přehled o odolnostech a imunitách. Množství těchto informací je bohužel závisle pouze na počtu zabitých příšer daného druhu, a ne na empirické zkušenosti. Dozvíte se třeba, že je kouzelník Advocate odolný vůči ohni i když jste proti němu nikdy žádné ohnivé kouzlo nepoužili.

Potřebné vybavení si můžete nakoupit ve vesnici nebo spoléhat na to, že nějaké naleznete v podzemí. Předmětů je opravdu velký výběr- od nejrůznějších zbraní (hole, nože, meče, obouruční meče, sekery, palcáty, luky) přes bohatý výběr brnění, svitků až po kouzelné lektvary. Předměty lze rozdělit do tří kategorii. Obyčejné předměty jsou nejběžnější a nejslabší. Jejich popis se zobrazuje bílou barvou. Mnohem méně se ve hře vyskytují kouzelné předměty. Ty mají vždy nějakou speciální vlastnost, kterou se dá zjistit například pomocí identifikačního svitku. Kouzelné zbraně tak můžou mít třeba zvýšenou pravděpodobnost zásahu, zvýšenou rychlost útoku nebo můžou zdvojnásobovat sílu útoku vůči konkrétnímu druhu nepřátel. Prsteny a amulety se používají většinou pro zvýšení odolnosti vůči magii a pro zvýšení primárních vlastností. Samozřejmě existují i předměty s negativním vlivem na postavu. Vybavení se velkou mírou podílí na síle postavy. Posuďte sami- nejlepší prsten (of Zodiac) vám může přidat +20 ke všem primárním atributům, což je vlastně ekvivalent postoupení o 16 úrovní. Kouzelné předměty rozeznáte podle modrého popisu. Poslední kategorie patří unikátním předmětům. Ty jsou opravdu vzácné a klidně se vám může stát, že během celé hry nenarazíte ani na jeden. Jejich vlastnosti nejsou nijak výjimečné. Zpravidla pracují na principu „něco za něco“. Většina předmětů se používáním opotřebovává. Opravu může za úplatu provést kovář ve vesnici.

Dalším zpestřením hry jsou oltáře. Pokud se u nich pomodlíte můžete získat několik bodů k primárním atributům, zvýší se vám úroveň kouzel a podobně. Některé oltáře však působí vysloveně negativně- třeba trvalým snížením magické energie. Na začátku se dá rozeznat účinek oltáře pomocí jeho jména ale v pekle už ne. Dávejte si proto pozor, kam klikáte! Občas naleznete i fontánky. Ty můžete zcela bezpečně používat. Fountain of Blood vás vyléčí, Fountain of Tears umožní infravizi a Mana Pool doplní magickou energii.

Příběh hry je v podstatě lineární. Úkoly, které budou v dané hře k dispozici se volí náhodně z množiny asi 25. Během hry budete plnit v průměru pět jednoduchých úkolů typu „Přines kováři kovadlinu, kterou najdeš v jeskyních.“ nebo „Zabij příšeru XY.“ Odměnou za splnění úkolu vám bude kvalitní předmět. Z toho plyne, že Diablo není hrou určenou pro jednoho hráče a tato možnost je tam navíc. V tomto režimu hra omrzí velmi brzy.

Naštěstí zde existuje možnost hrát po sériovém kabelu, lokální síti i Internetu. Tím dostane hra úplně jiný nádech. Stačí se připojit k Battlenetu a můžete si zahrát s kýmkoliv na světě. Pokud vás děsí komunikace v Angličtině- nemusíte se bát. Komunita českých hráčů je relativně početná. Večer se na Battlenetu běžně sejde až 30 „našich“ hráčů. Největším dobrodružstvím je ale připojit se k náhodné hře. Poznáte tak nové lidi z různých částí světa. I multiplayer má své nevýhody. Na Internetu se totiž brzy objevily utility umožňující získat nesmrtelnost, vytvořit libovolný předmět a podobně. Zvláště nepříjemné je, když k vám takový podvodník přijde a jednou ránou vás zabije. Takovým hráčům se říká Player Killers a za jejich hlavy (samozřejmě ne ty skutečné) jsou vypisovány vysoké odměny. Naštěstí existují programy, které umožňují prozkoumat ostatní hráče jestli podvádějí a případně se včas ze hry odhlásit. Otázku bezpečnosti Blizzard tedy poněkud zanedbal (Někde to zase naopak přehnal. Diablo pochopí třeba přechod času z letního na zimní za pokus o podvod a ve starších verzích vám zmizí všechny předměty.).

Celkově lze říct, že hra Diablo se firmě Blizzard opravdu povedla. To ale platí o datadisku jménem Hellfire firmy Sierra jen částečně. Ten bohužel nepřinesl žádné podstatné vylepšení. Ve zkratce shrnu co má Hellfire navíc: nové povolání (Monk), dvě nové oblasti, zhruba 15 nových nepřátel, několik nových kouzel, nové unikátní předměty, nové oltáře, pasti a oleje zlepšující kvalitu zbraní a brnění. Podstatnější je ale to, o co je Hellfire ochuzen- o síťovou hru. Tento fakt v mých očích hru zcela diskvalifikuje. Brzy se sice objevily utility, které tento problém řeší a přidávají i něco navíc, ale jsou neoficiální a tudíž Battlenetem nepodporované.

Čím by bylo Diablo 2, kdyby nikdy neexistovala hra Diablo? Pravděpodobně jen dalším projektem odkládaným donekonečna, o kterém by se většina lidí dozvěděla až po přečtení recenze. Diablo je kultovní hrou a toto se automaticky přenáší i na „dvojku“. To však může vyvolat ošklivé zklamání. Kolik už bylo „superočekávaných pokračování veleúspěšných her“, ze kterých se vyklubala naprosto nehratelná slátanina? Doufám, že mé obavy jsou plané.

Zajímavé stránky o Diablu

Česká stránka věnující se hře Diablo.
Jeden z českých Diablo klanů
Domovská stránka (možnost stáhnout demoverzi)
Anglická stránka o Diablu
Stručný průvodce Diablem v Angličtině ve formátu doc. (154 stran, 1.16 MB)
Patch - verze 1.07

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

18.  11.  2017 | | 11 N/A
Need for Speed Payback: nedostatečně rychle a zběsile (recenze)

Need for Speed Payback: nedostatečně r…

Po menší přestávce jsme se konečně dočkali dalšího dílu série Need for Speed. Prospěla závodům pauza stejně, jako novému asasínovi? To se dozvíte z naší recenze.

12.  11.  2017 | | 17 N/A
Call of Duty: WWII - válka se nikdy nezmění (recenze)

Call of Duty: WWII - válka se nikdy ne…

Call of Duty se po dlouhé době opět vrací na domácí půdu, přitom se ale snaží zůstat moderní. Jak mu to vychází?

6.  11.  2017 | | 11 N/A
Městská akce Watch Dogs je na PC zdarma, stahujte!

Městská akce Watch Dogs je na PC zdarm…

Pokud jste ještě nedali prvním dílu této série šanci, nyní už nemáte žádný důvod akci nevyzkoušet.

7.  11.  2017 | | 2 N/A
Playstation trofeje začínají mít smysl, dostanete za ně kredity

Playstation trofeje začínají mít smysl…

Pokud patříte mezi lovce trofejí na konzoli Playstation, vaše snažení dost možná nabere výraznější obrysy.

6.  11.  2017 | | 10 N/A
Na PS Store startuje nová akce, najdete tam spoustu her pod tři stovky

Na PS Store startuje nová akce, najdet…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku konzole Playstation o pár parádních pecek? V obchodě máte skvělou akci.

16.  11.  2017 | | 4 N/A
Microsoft rozjíždí časově omezenou nabídku bundlů konzole Xbox One S

Microsoft rozjíždí časově omezenou nab…

Slevová mánie začíná.

12.  11.  2017 |
Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvýkonnější konzoli na trhu?

Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvý…

Tak je to konečně tady. Vyšel Xbox One X, nejvýkonnější konzole na trhu a dlouho opěvovaný klenot Microsoftu. Je to opravdu dobrá herní mašina nebo přeceněný favorit?

17.  11.  2017 | | 11 N/A