Brány pekelné se otevřely a vyvrhly na světlo světa Diablo 3. Pokušení je silné, hraní těžce návykové a výzva přímo ďábelská.
Pokud patříte mezi staromilné škarohlídy nadávající celé dny na každý detail oddělivší se od jejich pohledu na ducha předchozích her série, klidně tady zepár pro vás zbytečných písmenek přeskočte a pokračujte volně do diskuse. Diablo 3 je totiž hra pro hráče - lidi, kteří se chtějí bavit bez zbytečných překážek. Ano, předchozí dva díly byly skvělé, ale i když je další pokračování v některých ohledech výrazně odlišné, je přinejmenším stejně chytlavé a zábavné.
Když už jsme se zbavili diskutérů vykřikujících zmatené hlášky o Error 37, žebřících a sjíždění po struhadlech do bazénků s jódem, můžu klidně vyjevit, že Diablo 3 je skvělá hra. Můžete souhlasit, oponovat, nenávidět mne za takovou herezi, ale stejně si přiznáte, že vás nejnovější dítko Blizzardu zajímá. Nejspíš tedy máte za sebou už nějaký ten den v temných kobkách, pouštích a dalších oblastech, několik dnů plných zábavy.
Ďábelské puzzle s rozuzlením
Klidně je možné zapomenout na počáteční frustraci s přeplněnými servery, stejně jako vtipnou údržbu během víkendu znemožňující hraní, a klidně se můžete soustředit na divoké klikání, zběsilé mačkání skillů a vymýšlení jejich nejlepší kombinace na daného protivníka. Diablo 3 je ještě větší klikfest, než jeho předchůdci, a tvůrci se rozhodli této zábavě všechno podřídit.
Ty tam jsou body rozdělované mezi jednotlivé atributy, zmizely i stromy dovedností nutících vás stále nechávat část mysli v divokých výpočtech, aby vám pak body nechyběly na něco pěkného.
Tvůrcům se nebáli sáhnout na své oblíbené postavy
Konečně žádné škudlení na ultimátní dovednosti, konec je i dlouhým zastávkám při každém postupu na vyšší úroveň, Diablo 3 je možná méně RPG v tradičním slova smyslu, ale o to plynulejší zábava. A to se nezmiňuji o tom, že herní mechanika je dost komplexní i pro RPG hráče, jen není schovaná za starým systémem bodů.
Jistou náhražkou za něj jsou achievementy, ale hlavně zajímavý příběh plný vedlejších rozhovorů a drobných questů objevivších se z ničeho nic. Doslova vás vtáhne do vaší postavy a co jiného by vlastně měla ona magická zkratka RPG znamenat? Samozřejmě vás čekají skvělá renderovaná videa, jak už je u Blizzardu zvykem, stejně jako scény přímo v herní grafice a jednoduché rozhovory. Díky nim můžete děj docela slušně předpokládat, ale až ke konci vám všechny dílky ďábelské skládačky zapadnou do sebe. A tvůrcům patří pocta za to, že se nebáli sáhnout na své oblíbené postavy.
Více ďáblů více baví
Jakmile se do děje zažerete, nebude vás už nic rušit. Žádné úvahy nad schováním si nějakých bodů do budoucna, nad ukládáním kamenů pro lepší předměty, nic takového. S výjimkou rozebrání věcí na součástky je snad každé rozhodnutí ve hře vrátitelné a změnitelné. Chcete používat jiné dovednosti s odlišnými runami? Dobře, jen si to přehažte. A co pomocníci, mají přeci taky schopnosti - ano, vymazatelné. A kameny vložené do předmětů můžete za pár herních chechtáků zase dostat ven a použít jinde. Hra vás tak nenutí šetřit a uvažovat, i když to pořád umožňuje.
Ostatně dohrání na základní obtížnost je v podstatě jen takové seznámení se, ošahání herních principů a příprava na vyšší obtížnosti. Tam už pomalu začíná přituhovat a hodí se i trochu přemýšlet, co za dovednosti si kam vzít, jak se vhodně vybavit, koho vzít s sebou.
Pokud nepotřebujete nutně kydat na tvůrce hnůj, budete se skvěle bavit po celou dobu hraní
A pro milovníky výzev je samozřejmě možné zajít až do extrému s obtížností inferno a třeba achievementy, pro jejichž získání vás nesmí hlavní bossové ani zranit. To už je panečku záhul, třeba ještě s přidáním hardcore hraní na jednu permanentní smrt.
Samozřejmě, že na to nemusíte být sami. Blizzard přináší konečně jednoduché řešení hry ve více hráčích - vyberete si kamaráda na Battle.net, kliknete na jeho jméno ve výběru her a už se připojujete. Ve městě pak stačí kliknout na jeho vlajku a jste teleportováni přímo do akce za ním. Jednoduchost sama. Podobně můžete zvát cizí postavy, nebo se vrhnout do veřejných her s naprostými cizinci. A nemusíte se přitom ani bát, většinou narazíte na kultivované lidi.
Pro každého ďábel
Zbývá už jen vyřešit, za co hrát. A i v tomhle ohledu tvůrci zamakali a zjednodušili život milovníkům více postav - sdílí se vám nejen věci v truhle a peníze, ale dokonce i postupy u řemeslníků vyrábějících vám různé předměty. Zapomeňte na šílené nahánění někoho dalšího, kdo by předal věci vaší další postavě, tady to jde samo. Navíc má každý loot sám pro sebe, pokud jej nevyhodí ven, takže můžete zapomenout na zběsilé přesvědčování, že chcete daný předmět pro svoji další postavu.
To vše si pochopitelně vyžádá i nějaké oběti - bez připojení k Battle.net si prostě nezahrajete, stejně tak nemáte při hraní většinou ani soukromí - kamarádi se mohou kdykoliv připojit. Kromě trapného povykování všech pánů pekla, které naháníte a musejí se vám nutně vysmívat po celý akt, se tak neschováte ani před spoluhráči, kteří občas mají potřebu se přehnaně vykecávat.
TIP: Nebojte se a klidne hraní ve veřejných hrách zkuste, většinou je to zajímavá zkušenost, málokdy špatná.
Jsou to prostě lidé, je to tak. Podobná chyba v jednoduchosti je i při přijetí pozvánky do hry - ani si neuvědomíte a už před vámi běží video z dalšího aktu, kde se zrovna kamarád nachází. Že to naruší vývoj příběhu si můžete být jistí.
Mohl bych tady roky rozebírat různé aspekty hry, ale stejně je vám nejspíš už jasno, jak to je - Diablo 3 se Blizzardu povedlo, pokud nepotřebujete nutně kydat na tvůrce hnůj, budete se skvěle bavit po celou dobu hraní. Přitom každý si ve hře může najít to své - ať už je to spolupráce s ostatními, nebo pozice osamělého válečníka proti pekelným mocnostem, výroba předmětů a uchvacující akční podívaná. Na co ještě čekáte, je zase údržba serverů, že ještě nehrajete?
- Plynulá zábava
- Zajímavý příběh
- Dlouhá trvanlivost
- Skvělý multiplayer
- Zatím bez PvP
- Error 37 zpočátku
