Diablo II (ze zápisků náruživého hráče)

Na téma Diablo 2 bylo i na Doupěti napsáno mnoho řádků. Někteří tuto hru vyzdvihují až do nebes jiní po ní zuřivě dupou. Pokud tedy ještě nejste znechucení z výroků „Diablo 2 je blbost“ na jedné straně a „Diablo 2 je super" na straně druhé a máte-li chuť vyslechnout si ještě jeden názor a snad i několik tipů - přečtěte si deník pařana.
Diablo II (ze zápisků náruživého hráče)
Tak jsme se konečně dočkali. Že to ale lidem od Blizzardu pěkně trvalo. Nejeden vlas zešedivěl, hodně vody v řece… znáte to. Pokud ale někdo chce udělat hru pořádně a dá si záležet - tak mu musíme „menší“ zpoždění prominout. Na téma Diablo 2 bylo i na Doupěti napsáno mnoho řádků. Někteří tuto hru vyzdvihují až do nebes jiní po ní zuřivě dupou. Pokud tedy ještě nejste znechucení z výroků „Diablo 2 je blbost“ na jedné straně a „Diablo 2 je super“ na straně druhé a máte-li chuť vyslechnout si ještě jeden názor a snad i několik tipů - přečtěte si deník pařana.
  • Konečně ji mám! Snažím se dát první CD do mechaniky. Moc mi to nejde - ruce se mi chvějí nadšením a nedočkavost ještě mou nervozitu zvyšuje. Volím maximální instalaci (1550MB), protože diskotéky jsem si na Amize užil až až a navíc je to třeba oproti Baldurs Gate drobeček.
  • Nejsem příznivcem sáhodlouhých filmečku a jiných komerčních lákadel na zákazníka, proto ve mně mírně vře krev, když vidím, že třetí CD je jich plné. No nic, podívám se tedy na intro, snad se dozvím jak to dopadlo s hrdinou prvního dílu…
  • Ó promiňte tajemní počítačoví mágové, že jsem si dovolil o vás pochybovat. Intro je výborné - má temnou atmosféru, kvalitní provedení a dalo mi odpovědi na palčivé otázky. Hrdina prvního dílu si totiž po zabití Diabla poněkud brutálně zarazil do hlavy sídlo jeho moci - kámen zvaný soulstone. Teoreticky to mělo znemožnit Diablu vrátit se do světa živých… Nyní je ale vidět, že původní hrdina nemá soulstone zcela pod kontrolou.
  • Kterou postavičku si zvolit? Dohraji první epizodu za každé povolání a pak si zvolím to, které mi nejvíce vyhovuje. No jo, ale kterou postavu si zvolit jako první? Prokletá nerozhodnost…
  • Po chvíli meditace jsem kliknul na šlechetného válečníka za dobro – paladina. Hned na začátku se dívám na jeho dovednosti. Nejvíce mě zaujaly aury - ochrana proti živlům (proti jedu bohužel ne), štít, útočné aury… Ale nejvíce mě zaujala aura, která odráží fyzické útoky zpět na nepřítele a navíc několikrát vynásobené. Rozhoduji se investovat většinu bodů právě do této aury.
  • Teprve teď se dívám na grafiku. Celkem hezká. Co proti ni všichni mají? Vždyť screenshoty z betatestu vypadaly stejně, tak nemohlo nikoho nic překvapit. Rejpalové to jsou! Také hudba a zvuky ujdou. Pobíhám po táboře, hovořím s lidmi, dívám se, jak se nakupuje a opravuje předměty. Nakupování se mi moc nelíbí. Více se mi zamlouvá, když vidím seznam předmětů a všechny jejich parametry najednou tak, jak tomu bylo v prvním dílu. Tady je vidět pouze inventář plný věcí, po kterých je třeba zuřivě jezdit myší, aby se člověk něco dozvěděl. Chybí mi také tlačítko „Oprava všech předmětů“. Začínám mít dojem, že mrazíci podepsali nějaký kontrakt s výrobci myší. Rozhovory nejsou interaktivní. Ani jsem to nečekal, ale nějaké větvení děje by hře určitě prospělo.
  • Chystám se do divočiny. Pokud to bude stejné jako v prvním dílu, tak se na mě hned ze začátku vysypou hordy nepřátel. Musím se připravit. Běžím, běžím, nikde nikdo, běžím, běžím… Hele! Zombík! A něco mumlá, smrdí a šine si to ke mně. Pchá, taková drzost. Hurá na něj. Kéž mě Síla doprovází. Ne, to patří někam jinam. Jedna rána a je po něm. Snad tomu tak nebude až do konce hry, že příšerky umírají tak snadno. Tak, na celé pláni jsem potkal jen 30 příšerek a jeden vchod do podzemí. Tam jsem poprvé spatřil šamany vrhající firebally a oživující své pomocníčky. A kostlivce. Nádhera. Zjistil jsem také, že většina oltářů se po čase zase aktivuje – dobrý nápad. Dále zjišťuji, že lahvičky mají přesně určený počet bodů, který regenerují, a navíc se vše doplňuje plynule, což je v situaci, kdy vám příšery ubližují rychleji než vás léčí lektvar, docela nepříjemné. Naštěstí fialové lektvary (doplňují životy i manu) pracují stejně jako v „jedničce“ - tedy skokem. Lektvarů také existuje více velikostí (minor, light, greater, super) a je jich také více druhů - přibyly lektvary proti jedu, proti zmrazení a útočné.
  • Úrovně naskakují na začátku velmi rychle. Po pár minutách hry jsem už byl na sedmé úrovni a měl našetřeno sedm skillpointů (šest za překročení úrovní a jeden za splnění prvního questu). Přidělování bodů k jednotlivým vlastnostem (síla, zručnost, vitalita, energie) a k jednotlivým dovednostem je nejdůležitější součástí vývoje postavy. Je dobré si rozmyslet, na co se bude vaše postava specializovat, protože „univerzální“ postava se mi v praxi neosvědčila. Dalším podstatným prvkem pro postavu jsou předměty, které používá. Zvolit raději jednoruční meč a štít nebo silnou obouruční zbraň? Je lepší kožené brnění přidávající pět bodů k síle či nekouzelné kroužkové brnění? Je lepší opasek poskytující více místa na lahvičky či nějak kouzelně vylepšený? Je lepší silnější sekyra s pomalejším útokem či slabší s útokem rychlejším? Kombinací je nespočet a rozhodnout se je většinou nesnadné.
  • Na své pouti jsem narazil na teleportační kameny, které velmi usnadňují cestování. Je to dobrý nápad, protože mapy jsou docela rozsáhlé a běhat také není pořád možné kvůli nedostatku staminy.
  • Po dvou hodinách hry jsem se rozhodl, že si pro jistotu uložím pozici. A hele, ono to nejde! Existuje jen možnost „Exit And Save“. Aha, to je proti lamerům používajícím save&load techniku. Správně, dobře jim tak! Kdo proti tomu bude brojit - bude pro mě podezřelý z lameství prvního stupně. Ale po nahrání hry se obnoví všechny příšerky!?! Ale fuj! Řešením je končit hru až po splnění questu nebo po nalezení dalšího waypointu atd. To je ale gigantický mínus, pánové! A argumentem není ani kompatibilita mezi single a multiplayerem. Mapy by se mohly prostě ukládat jen pro hru jednoho hráče.
  • Hluboko v podzemí jsem našel hlavní příšeru první epizody (královnu démonů – Andariel). Byla docela tuhá a několikrát jsem musel utéct po schodech nahoru abych si doplnil lahvičky a vyléčil otravu (Další cheat/bug! Pročpak mě nepřátele po schodech nenásledují?). První epizodu jsem tedy dohrál bez větších obtíží.
  • Dále jsem zkoušel hrát za kouzelnici. Když se naučí fireball je hra ještě snazší než za paladina ale hlavně zábavnější. Mnou obávané čekání až se vyregeneruje mana se nekoná pokud alespoň několik bodů zainventujete do energie. Porazit královnu démonů bylo mnohem těžší než s paladinem. Při tomto souboji také poprvé moje postavička zemřela. Jelikož její mrtvola byla obklopena nepřáteli, byl jsem nucen vytvořit novou hru, což ji přeneslo do tábora (a to považuji za cheat a ulehčení hry. Osobně bych to zakázal a pokud postava v takové situaci zemře - měla by mít smůlu a přijít o všechny věci. Možná se někomu bude zdát, že by to bylo příliš kruté, ale v prvním dílu tomu bylo taky tak.). Trochu mě mrzí, že smrt nepřináší žádné postihy k základním vlastnostem. Více by se mi líbilo, kdyby oživení stalo kromě peněz (a trochy zkušenosti na vyšší obtížnosti) trvale i jeden bod života a many. Není to postih nijak krutý a hráč by se jistě více snažil. Celá záležitost se tím zkomplikovala, protože jsem musel znovu vyvražďovat dvě poměrně nepříjemné úrovně.
  • Pak jsem zkoušel hrát amazonku. Ta mi příliš nesedla. Hrálo se mi s ní obtížně a nezáživně. Měl jsem vždy potíže porazit silnější příšerky (šéfy) což vyvrcholilo kovářem, do kterého jsem vystřílel tři toulce šípů, pak jsem se zamotal mezi truhlami a kostlivci (mimochodem ovládání je v tomto směru velmi nepříjemné - postavička většinou nedokáže sama obejít překážku. V Baldurs Gate byl tento problém vyřešen mnohem lépe.), dostal od něho dvě rány a téměř zemřel. Hotové peklo je také ničit teleportující se příšery, které se během teleportace záhadným způsobem léčí (bug?). Do těch pak můžete střílet donekonečna. Snad se pro amazonku situace zlepší, když najde mnohem lepší luk nebo se specializuje na oštěpy. V prvním dílu se mi zlodějka také moc nelíbila (z herního hlediska, nikoliv vzhledového :), takže problém muže být v součástce mezi židlí a klávesnici.
  • Barbar se mi od začátku velmi zamlouval. Neumí sice žádné efektní kouzla a finty ale pohled na dovednosti člověka ujistí, že díky řadě pasivním skillům se z něho postupně stává velmi silný válečný stroj. Užitečná je také poněkud morbidní schopnost dělat z mrtvol lektvary. Barbar může také používat dvě zbraně najednou. Této možnosti jsem nevyužil - obouruční zbraně mají větší sílu útoku, ale hlavně barbar s dvoumetrovým Great Swordem na rameni vypadá velmi majestátně a budí opravdu respekt. Nezklamal jsem se. Blood raven mi téměř nedokázala ublížit a neustála ani šest pořádných ran (skill Bash) a s finální potvorou jsem udělal taky velmi krátký proces. Navíc už jsem se celkem vyznal v tom, kam je třeba chodit a kam ne. Celou epizodou jsem tedy jen tak lehce proběhl a ukončil ji tak o dvě úrovně rychleji než s paladinem. Pro další hru jsem si pak zvolil právě tuto postavu.
  • Poslední volbou byl nekromant. Rozhodl jsem se specializovat ho ve vyvolávání nemrtvých a prokletí a jiná kouzla nechat stranou. Hra byla ze začátku příjemná. V podstatě není třeba obtěžovat se někoho mlátit. Černou práci za vás udělá golem a parta kostlivců. Ze zadních řad vše kropí kostlivci-kouzelníci. Problémy dělaly akorát místa, kde byly nahuštěny silnější příšery. Pokud totiž kostlivci umírají rychleji než zabíjejí nepřátele, nastane brzy krizová situace. Nejde ani tak o nedostatek many, ale o nedostatek mrtvol, které jsou k vyvolání kostlivců nezbytně nutné. Tento problém nastane také po nahrání hry (neukládají se) a po přechodu do jiné epizody. Musíte si prostě vystačit s golemem. Dalším problémem je umělá inteligence pomocníků. Ta se blíží bodu mrazu. Opět si zde tvůrci měli vzít příklad z Baldu'rs gate. Později jsem hrál s nekromantem dál a v Maggots Lair nebo Arcane Sanctuary se často dostanete do situace, kdy se nelze hnout z místa a je třeba pomocníky pozabíjet, aby člověk mohl vůbec udělat krok. Po úzkých schodech se více jak pět pomocníků protáhnout nedá a několikrát se zablokujete ve zcela nemožné situaci (Zcela ukázková situace - naprostá blokáda na schodech, kde Ghoul Lords zuřivě stavějí ohnivé stěny a kouzlí firebally jako o život. Navíc ze stran brzy přiletí duchové, kteří kradou manu…) Prostě hrát nekromanta je občas o infarkt.
  • Po shlédnutí další části příběhu jsem dál pokračoval s barbarem. Bez větších problémů jsem se dostal přes poušť. (pro ty, co už Diablo 2 hrají - Summonera, chudáčka, jsem zabil na dvě rány. Pak jsem to zkoušel i s paladinem a nekromantem a bylo to mnohem složitější). Snad jen v místech, kde se sešlo více Guardianů (oživují kostlivce), jsem měl problémy. Ne snad, že by mi nějak vážně ubližovali, ale proklestit si cestu houfem kostlivců - to je záležitost na pár minut, i když umírají (no dobře - kostlivec neumírá ale rozpadá se) po jedné ráně. Ještě že disponuji dovedností Leap, která přeskočí nepřátele. Dalším krizovým místem je nejnižší patro Viper Temple. Ale to byla spíše smůla protože boss, který se tam nacházel měl auru, která mě zpomalovala.
  • Třetí epizoda byla zase úplně o něčem jiném. Proč já si jen nezvolil kouzelnici? Celá epizoda je plná takových malých a strašně otravných potvůrek, které vykazují dokonce jistou dávku inteligence (což se o jiných říct nedá); navíc je oživují šamani (mají „plamenomet“. Můj oblíbený :). Hodně nepřátel útočí (kouzlí) z dálky, což je pro barbara nepříjemné. Tato epizoda se mi navíc zdála poněkud nudná kvůli dlouhému cestování podél řeky. Finální část (Travincal) byl naopak velmi hezký a kombinace nepřátel překvapivě obtížná.
  • Peklo bylo pro barbara lahodou. Příšerky preferující přímý střet, spousta lahviček, kouzelné předměty na každém druhém kroku - prostě paráda. Pouze poslední část - Sanctuary je tužší kvůli kouzelníkům. Ti dokážou vyvolat řadu kleteb, které vaší postavičce ubližují (pokud jsou nad vámi červené jazyky, které vám zajíždějí do těla - neútočte a raději utečte počkejte, až toto prokletí pomine, jinak se každý útok odrazí zpět. Velmi nepříjemné.) a jejich ohnivé, ledové i jedovaté útoky jsou také velmi nepříjemné.
  • Porazit Diabla to je opět kapitola sama pro sebe. Vše hodně záleží na štěstí. Má totiž řadu poměrně neškodných útoků (fyzických, ohnivých, mrazivá ruka…) a jeden naprosto zničující (červené blesky). Na rozdíl od prvního dílu raději kouzlí než aby si špinil ruce což dává větší šanci amazonkám a kouzelnicím. Doporučuji připravit si portál a dle potřeby vždy utéct do města. Po návratu ho opět vytvořit a tak pořád dokola. Diablo se totiž neregeneruje - nemusíte tedy nijak pospíchat.
  • Po shlédnutí outra (kterým si mimochodem autoři zadělali na další díl) jsem chtěl zkusit, co se změní při hře na obtížnost nightmare. Čekal jsem, že se obtížnost příliš nezmění, jako tomu bylo v prvním dílu, kde se vyplatilo jít rovnou do jeskyní. Naštěstí jsem se zmýlil. Hra je hned od začátku mnohem obtížnější. Výše zmiňovaný zombík se do mě trefí v 50% případů, dává zásahy za 30 životů a umírá až po druhém-třetím zásahu (a to se do něho velmi často netrefím). A to je moje postavička celkem slušně vytrénována. Diabla jsem porazil na 24 úrovní, sílu útoku mám 45-85, attack rating 950 a obranu 800. Zkoušel jsem také svléknout si brnění, rukavice a meč (výsledná obrana - 80). Zombík se do mě trefil cca v 80% a dával zásahy za 60 životů. Na jaké je asi úrovni, když mi to píše, že mě nepřítel na stejné úrovni zasáhne v pěti procentech? Důsledky si vyvoďte sami. Mě to docela zklamalo - čekal jsem větší vliv defense. Vím, že Diablo je založeno na maximálně zjednodušených RPG pravidlech, ale že čím má člověk těžší brnění ,tím se do něho méně často nepřátele trefí - to je nesmysl. Brnění má přece rány tlumit a ne se jim vyhýbat. Každému RPG-pozitivnímu hráči se nutně musí převracet žaludek naruby.
  • Během hry na obtížnost nightmare sleduji zajímavé skutečnosti. Především nacházím předměty, které mají výborné vlastnosti, ale vypadají stejně jako obyčejné předměty a liší se pouze názvem. Třeba na obtížnost normal se často povaloval plated belt (původní Armor Rating cca 20) a nyní lze nalézt také War Belt (AR až 70). Nedejte se tedy zmást vzhledem - vždy se podívejte i na parametry. Vrcholem „blaha“ bylo nalezení unikátního brnění postavenému na základě Superior Ancient Armoru (Kromě dalších vlastností i enhanced defense - celkový AR úctyhodných 305!). Velmi zvláštní je také to, že jsem našel 2 „zelené“ předměty (tedy předměty tvořící sadu) se stejným názvem na jedné mapě a celkem mi tento předmět byl během hry vnucován třikrát. Pokaždé byl ovšem založen na předmětu jiné kvality. Jisté výhrady mám také k obtížnosti hry. Rozdíl v obtížnosti mezi jednotlivými nepřáteli je téměř neznatelný. Ukážu to na příkladu obyčejného zombíka a teoreticky mnohem silnějšího (a na obtížnost normal tomu tak opravdu bylo) a později se vyskytujícího nepřítele zvaného Faithfull. Oba dva většinou zemřou po dvou ranách a dávají téměř stejné zásahy. Faithfull se akorát častěji trefí. Nebylo by lepší snížit obtížnost na začátku, na konci přitvrdit, a to vše by se odvděčilo větším odstupňováním a zajímavosti hry?
  • Nyní jsem na 35 úrovni a motám se na konci třetí epizody. A tady jsem také tvrdě narazil. Je se zde jeden úkol, který nedokážu splnit. Úkolem je najít v jednom z šestí chrámů jistou knihu. Tam se ovšem nemůžu ukázat protože bych nepřežil ani minutu. Téměř okamžité obklíčení nepřáteli dávajícími zásahy za 100 životů - to je rána pod pás. A myslím si, že tuto situaci nezvládnu ani na 50 úrovni (snad na 99 :). Také jsem narazil na bosse (jednoho z členů koncilu v Travincalu) kterého sám prostě nemůžu porazit. Dává mi rány za 200 životů a já mu ubírám odhadem jen 5% (a to se trefím zřídkakdy) a když má 25% tak se prostě uzdraví. Naštěstí jeho zabití ani splnění výše zmiňovaného úkolu není k dokončení epizody nutné.
Diablo 2 se mi líbí a budu ho jistě ještě hrát až se dostanu na síť. Má však řadu velmi nepříjemných chyb, které budou pro řadu hráčů zcela nepřijatelné. Jiní zase budou nadšení, protože super grafiku ke štěstí nepotřebují, za nekromanta nehrají a mají Diablo puštěné nepřetržitě ;-), takže se jim žádná chyba v podstatě neprojeví. Číselnému vyjádření se s dovolením vyhnu protože je dle mého názoru maximálně zavádějící a má minimální vypovídací hodnotu.

Na závěr ještě poznámku - všechny uvedené dojmy vznikly během singleplayer hry a jen několika chvil lokální multiplayer hry. Síla postav a další aspekty se při hře více hráčů jistě změní. Rád uvítám vaše zkušenosti (Barbaři - používáte někdo dvě zbraně? Nekromanti - jak těžké je porazit Diabla? Pochlubte se, jaké máte předměty. Pište, pište!) Zaměřil jsem se na své pocity ze hry a zajímavosti a odlišnosti oproti prvnímu dílu, hlavně ne věci, které nebyly v předchozích recenzích zmíněny. Promiňte tedy, že se zde nedozvíte o “techničtějších” věcech - o grafice, hudbě, hardwarových nárocích a podobně. A obrázků už bylo jistě taky dost.

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

18.  11.  2017 | | 11 N/A
Need for Speed Payback: nedostatečně rychle a zběsile (recenze)

Need for Speed Payback: nedostatečně r…

Po menší přestávce jsme se konečně dočkali dalšího dílu série Need for Speed. Prospěla závodům pauza stejně, jako novému asasínovi? To se dozvíte z naší recenze.

12.  11.  2017 | | 17 N/A
Městská akce Watch Dogs je na PC zdarma, stahujte!

Městská akce Watch Dogs je na PC zdarm…

Pokud jste ještě nedali prvním dílu této série šanci, nyní už nemáte žádný důvod akci nevyzkoušet.

7.  11.  2017 | | 2 N/A
Na PS Store startuje nová akce, najdete tam spoustu her pod tři stovky

Na PS Store startuje nová akce, najdet…

Chcete si doplnit svou digitální knihovničku konzole Playstation o pár parádních pecek? V obchodě máte skvělou akci.

16.  11.  2017 | | 4 N/A
Microsoft rozjíždí časově omezenou nabídku bundlů konzole Xbox One S

Microsoft rozjíždí časově omezenou nab…

Slevová mánie začíná.

12.  11.  2017 |
Playstation trofeje začínají mít smysl, dostanete za ně kredity

Playstation trofeje začínají mít smysl…

Pokud patříte mezi lovce trofejí na konzoli Playstation, vaše snažení dost možná nabere výraznější obrysy.

6.  11.  2017 | | 10 N/A
Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvýkonnější konzoli na trhu?

Testovali jsme Xbox One X: jde o nejvý…

Tak je to konečně tady. Vyšel Xbox One X, nejvýkonnější konzole na trhu a dlouho opěvovaný klenot Microsoftu. Je to opravdu dobrá herní mašina nebo přeceněný favorit?

17.  11.  2017 | | 13 N/A
Cosplay: Když se z holek stávají vysněné krásky z videoher

Cosplay: Když se z holek stávají vysně…

Svět videoher se již dávno vymanil ze svého virtuálního rámce a čím dál tím více se prolíná s naším reálným životem a to v mnoha ohledech. Je ve vzájemném propojení s literaturou, filmovou či hudební tvorbou a ovlivňuje též intersociální vztahy. Jedním z pozoruhodných fenoménů v tomto ohledu je stále populárnější cosplay.

9.  11.  2017 | | 31 N/A