Digimon Story: Cyber Slauth - Hacker's Memory: ztráta identity (recenze)

To si takhle brouzdáte po internetu a najednou zjistíte, že váš účet nepatří vám. V běžném případě byste tento problém řešili s podporou nebo jednoduše založením účtu nového. Ve světě Digimonů to ale není tak jednoduché. Keisuke Amazawa takhle přišel o vlastní identitu.

Pokud se trochu zajímáte o japonskou popkulturu, určitě už jste někdy specifické  slovíčko Digimon slyšeli. Jestli ne, tak si představte trochu upravené pokémony. Stejně jako tam totiž sbíráte různá stvoření a následně s nimi bojujete. Pár rozdílů by se tady ale našlo. Digimoni jsou totiž programy, které obývají zdejší kybernetický svět jménem Eden. Nikdo neví, kde se vzali, ale v Edenu mají hojná využití. Zastupují ochrannou funkci serverů a jednotlivých částí Edenu, ale na druhou stranu jsou také využívaní hackery.  

Digimon Story_ Cyber Sleuth - Hacker's Memory_20180115231944.png
Podle stylizace hned poznáte, že se jedná o japonskou hru

Jedním takovým hackerem se stane i náš hlavní protagonista Keisuke Amazawa, kterému někdo ukradl jeho účet. V tomto světě to znamená, že ztratil svoji identitu. V Edenu totiž platí přísné zákony o tom, že se uživatel nesmí vydávat za nikoho jiného a jeho avatar musí mít jeho reálnou podobu. Když někdo tato pravidla poruší, stává se z něj automaticky hacker a všichni se na něj dívají skrz prsty. Keisuke je k tomu ale donucen okolnostmi a dělá to vlastně jen proto, aby svůj účet dostal zpět. 

Po vstupní zkoušce je tedy přijat mezi partu ostřílených hackerů, kteří si říkají Hudie. Krom vás v tomto týmu jsou ještě další tři členové. Všechno jsou to japonské stereotypy toho nejryzejšího stylu. Svědomitý vůdce Ryuji, který za sebou ale má nepříjemné vzpomínky z minulosti. Informátor Chitose, frajírek, který se snaží hrát roli vašeho staršího bratra. A nakonec Erika, sestra Ryujiho, která dělá, že jsou jí všichni ukradení, ale ve skutečnosti je to přesně naopak. Podobně jako členové týmu jsou na tom i ostatní postavy, které v příběhu nějak působí. V tomhle ohledu tady budete hledat originalitu jen těžko.  

Digimon Story_ Cyber Sleuth - Hacker's Memory_20180117225727.pngdigimonstory-cybersleuth-hackersmemory-announcements-01.jpgnewdetailsdigimon_2129483.jpg
Postavy jsou zde klasické japonské stereotypy

Příběh se může zdát úplně jednoduchý, ale jak postupujete hrou, všechno zamotává. Odhalují se skrytá tajemství, a nakonec se přece jenom podaří odkrýt pravdu. Nic to ale nemění na tom, že příběh je nudný a nezajímavý. Navíc je všechno hrozně rozvleklé. Místo abyste pokračovali v hlavních úkolech, hra vás často dost zdržuje naprosto zbytečnými questy, ze kterých stejně získáte maximálně nějaké peníze nebo nějaké drobné předměty. Všechny tyto úkoly jsou navíc jeden jako druhý. Najít tohle, případně porazit digimona.  

Během rozhovorů musíte dávat velký pozor, abyste věděli, co zrovna máte dělat. Vedlejší úkoly máte sice popsané na profilu, ale u hlavní příběhové linky se lehce zamotáte. Nikde totiž není napsané, jaký je váš aktuální cíl. A pokud ano, je to velmi dobře ukryté před zraky hráčů.  

Digimon-Story-Cyber-Sleuth-Hackers-Memory-Digimon-1.jpg
K podobným potvůrkám se musíte nejprve propracovat od malých digimonů

U japonských her bývá zvykem, že nejsou nadabované kompletně nebo vůbec. Digimoni stojí tak nějak uprostřed. Všechny konverzace týkající se hlavní dějové linky jsou dabované, všechno ostatní je ale zprostředkované jen textem. Je to trochu nezvyk, když téměř v každém západním RPG máte dnes nadabovanou i tu nejmenší prkotinu. 

 

Zatímco u příběhu se můžete spíše nudit, souboje jsou pravým opakem

 

Zatímco u příběhu jsem se spíš nudil, souboje byly pravý opak. Sice se nejedná o nic závratného. Je to klasická tahovka, přičemž na bojišti je několik digimonů najednou. Vy můžete mít na své straně maximálně tři. Pokud ale zrovna někdo z party cestuje s vámi, i on přiloží digimona k boji. Jsou tady také kolektivní boje, kdy obsazujete území rozdělená na pole a pokud se potkáte s někým z nepřátel, následuje klasický souboj digimon na digimona. 

Máte opravdu širokou škálu možností, jak si svoje příšerky nakombinovat. Ve hře je více než 300 druhů. Oproti pokémonům to sice není ani polovina, ale i tak to bohatě stačí. Nové potvůrky tady nechytáte jako v pokémonech. Když proti digimonovi bojujete, zároveň ho i skenujete. Až se ve skenování dostanete na 100 %, můžete si ho vytvořit v DigiLaboratoři. I vývoj tady funguje jinak. Po dosažení určitého levelu a potřebných statistik si digimona můžete vyvinout. Po digi-změně (zdejší termín pro vývoj) se zase začíná od prvního levelu. Můžete si vybrat z několika variant, do kterých se váš digimon promění, přičemž každá z nich vyžaduje jiné statistiky.  

Digimon Story_ Cyber Sleuth - Hacker's Memory_20180118215435.png
V pravém panelu vidíte, v jakém pořadí budou digimoni bojovat

Není to tak, že jeden digimon se může vyvinout jen z jednoho nižšího druhu. Vývoje se tady kombinují, takže i z rozdílných druhů nakonec můžete vyšlechtit toho stejného digimona. Aby v tom byl ještě větší chaos, můžete dva digimony spojit dohromady. Z toho vám logicky vznikne zcela nový druh se sjednocenými statistikami.  

S digimony si tvůrci opravdu vyhráli. U sebe jich v jednu chvíli můžete mít 12, přičemž tři z nich budou aktivní na bojišti. Tento počet je ale omezen pamětí. Každý digimon zabírá nějaké místo, takže to nakonec bývá tak, že jste rádi, když poberete tři silné digimony. Velikost paměti si ale můžete rozšiřovat, takže v pozdějších fázích hry to není zase takový problém.  

Digimon Story_ Cyber Sleuth - Hacker's Memory_20180118193646.png
Po digi-změně se jede zase od prvního levelu

Když zrovna nemůžete vzít ostatní digimony s sebou, máte několik možností, co s nimi udělat. Můžete je umístit do DigiBanky, která působí zkrátka jako skladiště. Je tady ale zajímavější možnost. V DigiLaboratoři naleznete také farmu, kde budou prozatím odložení digimoni sami získávat zkušenosti. Máte také možnost zadat jim nějakou činnost. Tréningem se jim logicky zlepší statistiky, vyšetřování je trochu o něčem jiném. Takto můžete pomocí digimonů objevovat nové vedlejší úkoly, ale jak jsem říkal už před tím, jsou dost repetitivní. Není tedy moc výhodné investovat čas právě do této aktivity.  

Jedna věc mi při hraní opravdu vadila. Nemůžete otáčet s kamerou, jen přibližovat a oddalovat obraz. Může to znít jako blbost, ale je to opravdu otravné, když kamera míří pořád jedním směrem a vy se musíte orientovat podle minimapy. Tohle platí hlavně v Edenu. Ve většině lokací v reálném světě jsou kamery statické. V tom případě to moc nevadí.  

Pokud neholdujete japonskému manga stylu a dabingu, tak byste se měli Digimonům obloukem vyhnout. Víc japonské to snad už ani být nemůže. I když jsem osobně příznivcem tohoto stylu, musím autorům vytknout pár věcí. Graficky to není nijak složitá záležitost, takže nevidím důvod, proč by ve hře měly být opravdu nechutné textury. Naštěstí to ale platí jen u prostředí, samotné postavy a obzvlášť samotní digimoni jsou zpracování velmi dobře.  

 

Pokud neholdujete japonskému manga stylu a dabingu, tak byste se měli Digimonům obloukem vyhnout

 

Hacker's Memory je prequelem ke hře Digimon Story: Cyber Sleuth, která vyšla dva roky zpátky, pokud nepočítáme dřívější vydání v Japonsku. S tím jsem já tu čest neměl, ale podle ohlasů od ostatních hráčů v prequelu krom příběhu nenajdete nic nového. Recyklovaly se textury, modely i audio. Mě jako novému hráči tohle vůbec nevadilo, ale jestli patříte mezi ty, kteří Cyber Sleuth hráli, moc od Hacker's Memory nečekejte. 

Digimon Story_ Cyber Sleuth - Hacker's Memory_20180118220123.png 

Pokud by vás zajímalo, jestli potřebujete hrát původní hru, abyste se vyznali v ději, tak se nemusíte ničeho obávat. Příběh se sice občas zamotává, ale nikdy to nedojde do fáze, kdy byste se bez znalosti původní hry ztráceli. To samé platí i o mechanikách. Všechno je postupně vysvětlené, někdy až moc dopodrobna.  

Digimoni jsou ve výsledku příjemná alternativa, pokud si chcete zahrát pokémony, ale nechce se vám kvůli nim pořizovat platformu od Nintenda. Z hlediska možností, co se samotných digimonů týče, si opravdu užijete. Naopak hlavně při vedlejších úkolech, kdy třeba hledáte klientovi ztracenou přítelkyni, budete spíše trpět. 

Digimon Story: Cyber Slauth - Hacker's Memory si zaslouží vaši pozornost jen pokud máte nějaký vztah k japonské popkultuře a jste ochotni překousnout její nedostatky. Jinak jsou tady mnohem lepší RPG záležitosti, kterým byste mohli věnovat svůj čas.  

Hodnocení: 3 / 5

Klady:  

  • Správa digimonů 

  • Stylizace

  • Souboje 

Zápory:

  • Nemožnost ovládat kameru 

  • Nudný a utahaný příběh 

  • Zbytečné vedlejší úkoly 

  • Stereotypní postavy

Váš názor Další článek: Definitivní edici Age of Empires si zahrajete už koncem února

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,