Dojmy: Heavy Rain – víc než jen hra, míň než jen hra

Tvůrci se snažili každou akci připodobnit realitě, podobně jako ve Fahrenheitu. Ovšem v Heavy Rain se jim to podle prvních dojmů podařilo daleko lépe. Například místo dvou šeredných ukazatelů přes celou obrazovku v bojích ve Fahrenheitu nyní vyskočí ikonka tlačítka, které máte zmáčknout, přímo na aktivním předmětu – třeba na letící pravé pěsti. Funguje to perfektně, u obou bojů v preview verzi jsem měl oči přímo přikované k obrazovce a napětím jsem prakticky nedýchal. Na druhou stranu po jejich dokončení jsem si říkal, jestli to bude fungovat i po třetí, páté… Doufejme.

Deprese v dešti

O funkčnosti ovládání toho napoví preview verze dost, ovšem otázkou zůstává to hlavní – tedy příběh a volnost. Jedenáct scén sice může připadat jako dostatečný počet pro vytvoření představy, ale díky střídání hned 4 totálně různých postav tomu tak není.

Tvůrci se snažili každou akci připodobnit realitě, podobně jako ve Fahrenheitu

A popravdě mám poměrně obavy, zda se příběh díky tomu příliš nerozmělní – preview mi subjektivně přišlo jako sled nahodilých scén (i když zatraceně impresivních), které spolu nedrží příliš pohromadě díky častému skákání z místa na místo. Ale soudy nechám na finální verzi, ta by navíc podle slov Davida Cage z Lipska 2008 měla mít pouze jediný loading, zde se nahrává po každé scéně, což by mohlo pomoci.

I pravdu o slibované volnosti v příběhu, kdy hra má být dohratelná různými způsoby a dokonce i pokud jedna z postav zemře, se dozvíme až v plné verzi. V preview lze různě ovlivňovat aktuální události, kdy se vám například podaří šikovným kladením otázek se dozvědět více informací, či můžete pomoci/nepomoci určité postavě, ovšem jestli se to projeví někdy později je ve hvězdách (tedy v plné verzi).

Zatím to vypadá, že různé volby zde jsou jen pro váš lepší zážitek ze hry, kdy si svými drobnými činy budete formovat charakter dané postavy ku svému obrazu. Dost záleží i na vaší touze experimentovat a odhalovat různé způsoby řešení situace. Pokud bych to měl nějak připodobnit, tak si představte, že si místo volby jestli rybu, steak či těstoviny k obědu si budete moct pouze vybrat a naaranžovat oblohu. Ovšem jiné hry neumožňují ani to a kdo ví, možná se mýlím.

O čem však pochyb není, je naprosto strhující a dospělá atmosféra. Uvolněná atmosféra začátku se brutálně přetaví v depresivní story plnou emocí. Už samotný motiv hustého deště nemilosrdně bičujícího silnice nechává hořkou pachuť na patře a samotné události tomu jen přizvukují. David Cage se snaží vytvořit dospělou a syrovou hru, a to se mu daří, protože míří na to jedno z nejzranitelnějších – na děti.

Nebudu nijak víc prozrazovat, i když z těch 11 scén bych mohl metat příklady jedné skvělé, nápadité a silné scény za druhou. Jenže to bych vás ochudil o to zásadní – jejich objevování a vychutnávání. Ostatně i osobně mi přijde, že vím o hře zbytečně moc.

Uvolněná atmosféra začátku se brutálně přetaví v depresivní story plnou emocí

Heavy Rain rozhodně bude stát za zahrání, sice mu nevěštím gigantický megaúspěch titulů jako Halo či Modern Warfare, na to se jedná o docela o hodně specifické dílko, které vyžaduje i trochu přemýšlet o tom, co vidíte. Ale pokud právě to vyhledáváte, těšte se. Těšte se hrozně moc. Otázkou je na kdy, sice se mluví o jaru, ale na to je preview verze docela dost zabugovaná (včetně tvrdého zasekávání PS3), takže bych se nedivil nějakému odkladu.

PS: Pokud chcete nějaké další dojmy o hře bez zbytečného vyzrazování děje, doporučuji dojmy z loňského Lipska, kde byla prezentována scéna, která ve hře vůbec nebude.