Dojmy: Portal 2 – klepání na nebeský portál

Je vždy herním svátkem, když se vývojářskému týmu podaří objevit jednoduchý princip čiročiré hratelnosti, který svou panenskou neotřelostí zajistí hodiny nekompromisní zábavy. Podařilo se to týmu Valve, jež recykloval nápad indie hry Narbacular Drop a na firemním enginu Source postavil logickou hříčku využívající primitivní princip dvou prostorových portálů.

 

Jedním se vchází, druhým vychází, přičemž hráč má k dispozici jejich příruční nastřelovačku a spletité prostředí, z jehož nástrah je nutné se vymotat. Druhý díl nedává hráči do rukou nic nového. Stále třímá stejnou portálovou pistoli, nicméně je to prostředí, jež nyní působí mohutněji, bohatě a přichází s novými prvky k bujařejším gravitačně portálovým hrátkám.

Ženské se jen tak nezbavíš

Na konci prvního dílu hráč zničil umělou inteligenci Glados. Ta se nyní zázračně probírá z digitální smrti a snaží se dát opět dohromady své království plné nástrah a pastí.

Komplex továrny působí neuvěřitelně živoucím dojmem

Veřejná ukázka na veletrhu Gamescom předvedla krátké záběry situované především do továrních hal, kde stovky mechanických paží, dopravních pásů a svářeček pracovaly na pableskující symfonii rachotu, kdy se tvořily nové stroje a struktury za kdoví jakým účelem.

Portal 2 již není skleněným labyrintem, ve kterém je hráč pokusnou myší. Tentokrát se ocitá ve střevech továrny a musí mohutně improvizovat, aby se dostal dál a překonal přirozené, nechtěné pasti prostředí. Celý komplex továrny plný studených strojů paradoxně působí neuvěřitelně živoucím dojmem. Dopravníky posunují kusy plechu, do nichž lasery vypálí složité tvary, skleněnými tubusy jsou čerpány fláky světélkující plasmy stoupající nebo naopak propadající se do nedohledných dálek a do toho všeho rázují buchary ozubených desek připravené vtlačit plechovým polotovarům jejich finální tvar, případně hráčově postavě její poslední sekundy života.

Newtonova noční můra

Nejvýraznější novinku představují antigravitační koridory. Jde o modře světélkující tubusy, jež fungují jako futuristické pásové dopravníky – cokoliv se zachytí v jejich dosahu, je okamžitě unášeno podél koridoru. Takovým způsobem je možné přemísťovat na nepřístupná místa těžké bedny, hlídací střelecké věže nebo sebe sama. Vtip je v tom, že rovněž tubusy, stejně jako všechno ostatní, reagují na portály.

 

Lze vytvořit vchodový portál na konci koridoru někdev dálce a výstupní portál třeba hned vedle sebe na zemi. A ejhle, okamžitě z podlahy vytryskne antigravitační koridor, kterým se lze nechat vynést ke stropu. Jakmile je hráč nahoře, je jednoduché nastřelit výstupní portál na stěnu, koridor se přesune do vodorovné polohy a již se do něj při pádu stačí pouze strefit, aby se hráč dostal zase o kousek dál.

Tímto způsobem lze koridory propojovat, uzavírat do smyček a provádět další jen těžko popsatelné vylomeniny. Dalším zpestřením jsou dva druhy tekutin ovlivňující pohyb hráčovy postavy po površích. Modrá tekutina amplifikuje pohyb ve směru normály k povrchu, takže se od něj hráč jednoduše odrazí do závratné výše. Pokud je tato tekutina vylita na dvě protilehlé stěny, lze se odrážet sem a tam, což se hodí při překonávání delších propastí.

Fyzikální harakiri

Červená tekutina zrychluje ve směru vodorovném s povrchem. Je možné si takto vymalovat podlahu a vytvořit rychlodráhu, na jejímž konci hráč uhání rychlostí blesku. Ideální například na průlet mezi rychle klapajícími čelistmi všemožných lisů apod.

Nejvýraznější novinku představují antigravitační koridory

Tekutiny slibují různorodou zábavu. Již v ukázce s nimi hráč pomocí portálů vyváděl psí kusy. Co teprve když je spojí s antigravitačními tunely? V jejich spárech se kapalina pomalu přelévá a plazí jako v lávové lampě, přičemž efekt tekuté hmoty vypadá skvěle. Pouze pokud kapalina dopadne na povrch, stane se skokově pouhou placatou texturou, což nepůsobí příliš dobře. Na druhou stranu funkce zde dalece přebíjí vizuální prezentaci.

 

Grafika těží ze hry světla, stínu a barev, což je parketa enginu Source. Portal 2 k tomu přidává obrovské prostory industriálních hal, kde pracují stovky detailně vymodelovaných robotických ruk a mechanismů. Pohyb a rozmanitost byly v ukázce všudypřítomné, stejně jako atmosférické hlášky Glados. Portal 2 má jako logická 3D plošinovka co nabídnout, a pokud autoři umně navrhnout prostředí plné prostorově pohybových puzzlů, může překonat první díl. Jen aby řešení hádanek nebylo příliš překombinované a náročné na přesnou koordinaci pohybů a rychlost hráče. To vše je ale otázkou budoucí snahy vývojářů a pořádného testování.