Multiplayerová beta skončila a my se s vámi po mnoha hodinách bitev můžeme podělit o zážitky a informace. Bude to bomba.
Velmi oblíbenou taktikou se stalo tzv. proxy, tedy přesun produkce jednotek co nejblíže soupeři. S Terranem jsem odhalil, že jde Barracks i s Reactorem schovat mezi stromy a kamení u druhého vstupu do hlavní základny na mapě Blistering Sands; na Scrap Station je zase dobrý trik poblíž soupeře skrýt Factory a potrápit ho Thorem. Protossům stačí vhodně umístěný Pylon a několik Warpgate, případně Warp Prism. A zerga jsem už viděl postavit svoji Hatchery přímo v základně protivníka a zničit ho Spine Crawlery – protipozemními obrannými budovami.
Udržet rovnováhu
Během řady her s kolegou Kubou Kovářem mě fascinovalo, kolik různých strategií můžu s každou z ras zkoušet a současně jak snadné je se na ně adaptovat. Když Kuba docela zvládl zergy, napadl mé protossy se silou, jakou jsem nebyl s to odrazit.
Během řady her mě fascinovalo, kolik různých strategií můžu s každou z ras zkoušet a současně jak snadné je se na ně adaptovat
Další hru ale stačilo, abych využil vyvýšeného místa u průchodu do základny coby místa pro dvě děla, zabránil zergům v pohybu Force Fieldy od Sentry a současně provedl výsadek několika neviditelných Dark Templářů v jeho základně. Další hru už si ale Kuba zajistil přehled Overseery s detektory a moji DT mi byli takřka k ničemu.
Průzkum je velmi důležitý – pokud nevíte, co protivník kuchtí, pravděpodobně ukuchtí i vás. Třikrát (jednou s každou rasou) skoro po sobě jsem se nechal porazit od Kuby jeho spoustou protosských Stalkerů, protože jsem o nich sice víceméně věděl, ale nepřizpůsobil jsem tomu svoji skladbu jednotek. Pak už jsem v podstatě čekal stejnou armádu, takže jsem se vytáhl s taktikou, kterou jsme dlouho ani jeden nehráli, a za zergy jsem se zaměřil na Roache a později je doplnil Mutalisky. Kombinace to byla natolik účinná, že Kubovi už nepomohl ani rychlý přechod na Immortaly (stejně byli proti Mutaliskům bezmocní) a já ani nemusel použít dvě desítky Hydralisků, co jsem během útoku nasyslil v základně.
U top hráčů volba taktiky a adaptace může vypadat ještě divočeji a musím uznat, že je radost na to i jen koukat. Byl jsem svědkem příkladné bitvy terrana se zergem, i s chybami, jaké lidé pod tlakem dělají. Zerg začal tradičním škádlením se Zerglingy, ale terran si nachystal překvapení v podobě vylodění velkého Thora přímo v pozemské základně; útok byl se ztrátami odražen spoluprací Zerglingů a prvních létajících Mutalisků. Terranovi se ale technika líbila a pokračoval v produkci Thorů doplněných o svižné Helliony, na což zerg reagoval zásobou verzatilních Hydralisků a divokým útokem přímo do srdce terranské základny.
Útok ale nenadělal příliš škody a terran drzost zergovi oplatil pěticí Thorů, jimiž srovnal se zemí jeho expanzi; zerg se zachránil jen zoufalou výstavbou hrstky obrněných Roachů a s obranou museli pomoct i těžaři. Zerg Roache vylepšil a začal s jejich masivní těžbou, terran si byl nebezpečí vědom a reagoval změnou armády na spoustu Marauderů, skvělou zbraní proti obrněným jednotkám. Průzkum ale zerga zachránil před unáhleným útokem – ten přišel, až když Roache doplnilo množství Zerglingů, proti nimž jsou Maraudeři slabí. Terran na tento útok již nedokázal odpovědět a hru vzdal. Zajímavé je, že kdyby terran doplnil armádu o tanky, možná by v pohodě zvítězil – podobně zerg měl kolem poloviny hry zkusit postavit několik Infestorů nebo pár Brood Lordů, čímž by asi mohl ukončit hru s mnohem větší převahou.
Pro profíky i rekreanty
SC2 je podobně jako jeho předchůdce solidně náročný na stíhání více věcí současně. Jako začátečníci si vystačíte se zabezpečením jedné základny, opatrnou expanzí a vybudováním síly, o které tipnete, že na soupeře bude stačit. Časem ale budete muset zvládnout průzkum, pohyb malých skupin jednotek po klíčových místech mapy, obranu expanzí, dráždění protivníka… a u toho všeho nezapomeňte, že musíte mít dostatek těžařů, stavět nové jednotky, vylepšovat je a hlavně mít dostatek zásob pro nové armádní přírůstky.
Jestli ale máte strach, že vás blázni z Koreje rozsekají za pár minut hry a vy si hru, na niž jste se tak těšili, vlastně vůbec neužijete, nemusíte se tolik bát. Na začátku multiplayeru se můžete zúčastnit pěti zápasů na upravených verzích map a v pomalejším tempu – proti ostatním začátečníkům si vyzkoušíte základní principy hry, výsledky se navíc nikam nepočítají. Následně podle pěti „ostrých“ her systém nějak usoudí, jak na tom asi jste, a umístí vás do žebříčku.
Žebříček tvoří několik lig rozdělených na spoustu divizí, z nichž každá čítá stovku hráčů. Podle výsledků se v žebříčku pohybujete, čímž se hra poměrně úspěšně snaží zajistit, abyste stáli vždy proti hráčům srovnatelných kvalit – hra by tak pořád měla být rozumně velkou výzvou a motivací lepšit se.
Skoro každá prohra je hořká, ale současně silně popohání k tomu to příště zahrát lépe
Podobně pak fungují i žebříčky v módech 2v2, 3v3 a 4v4; hra FFA (všichni proti všem) do žebříčku není řazena. Pochopitelně ale máte možnost vytvářet vlastní hry nebo se připojovat do her jiných hráčů, případně se prostě poměřit s přáteli, které si jmenovitě do hry pozvete.
Každá multiplayerová hra je pak dech beroucí taktická partie, v níž v přehledném a intuitivním hávu máte v rukou spoustu možností, jichž je ohromná radost využívat. Není to střílečka, kde se po smrti oklepete a jdete to soupeři vrátit. Skoro každá prohra je hořká, ale současně silně popohání k tomu to příště zahrát lépe – a není nic lepšího než z posledních sil vytáhnout pochybný útok, který ale stačí, aby vyčerpaný soupeř napsal to magické „gg“ a hru vzdal.
StarCraft II se zatím díky designu svých map a propracovanosti všech třech ras tváří jako budoucí stálice na strategickém nebi. Už v betě proběhlo množství dotovaných turnajů, a i pokud vám progaming není blízký, určitě si touhle hrou zpestřete hraní s přáteli. Vždyť hry obvykle trvají od 10 do 20 minut, někdy ani to ne – a když se občas natáhnou, je fantastické svádět nejlepšími jednotkami epické bitvy o poslední zbytky surovin. Ten pocit je vlastně nepopsatelný, musíte to zažít.
- Příběh a postavy
- Originální mise
- Znovuhratelnost
- Zakomponování achievementů
- Editor
- Online služby
- Nejasnosti u upgradů
- Příliš velký zoom a UI
